14 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození trvale bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození trvale bytem adresa žalobce a žalobce , obec oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované 2) celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa žaloba na určení, že žalobci jsou buď dědici ze zákona, nebo že mají právo na povinný díl jakožto nepominutelní dědici v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli celé jméno žalobce , narozeném datum , zemřelém dne datum

I. Žaloba na určení, že žalobci jsou buď dědici ze zákona, nebo mají právo na povinný díl jakožto nepominutelní dědici, se zamítá.

II. Prvá žalovaná a žalobci vůči sobě vzájemně nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně 2) žalované na náhradě nákladů řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení, představující 100 % nákladů právního zastoupení 2) žalované, a to České republice - Okresnímu soudu v Kladně do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Soud ve věci provedl k důkazu podstatný obsah dědického spisu sp. zn. 31 D 61/2019, z něhož shledal, že Okresní soud v Kladně ve věci řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalobce], narozeném [datum], posledně bytem [adresa žalované a žalované], zemřelém [datum] se zanecháním závětí a prohlášením o vydědění, za účasti pozůstalého syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce a žalobce], narozeného [datum], [obec] a závětních dědiček [celé jméno žalované], narozené [datum] bytem tč. [ulice a číslo], [obec] a [celé jméno žalované], narozené [datum], bytem [adresa žalované a žalované], uložil usnesením ze dne 9. 12. 2020 čj. 31 D 61/2019 – 93, s právní mocí [datum], vydaným notářkou – soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], pozůstalým synům [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce], aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podali u Okresního soudu v Kladně proti závětním dědičkám [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] žalobu na určení, že jsou buď dědici ze zákona, nebo že mají právo na povinný díl jako nepominutelní dědici. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že zůstavitel zanechal čtyři pořízení pro případ smrti, a to závěť ze dne [datum], sepsanou ve formě notářského státního notáře JUDr. [jméno] [příjmení] č. NZ [číslo], ve které povolal za univerzálního dědice svoji manželku [celé jméno žalobce] (která zemřela [datum]) a v níž žádal své syn aby tuto závěť respektovali a pokud by tak neučinili, aby jim byl vyplacen pouze povinný díl, závěť obsahující prohlášení o vydědění ze dne [datum], sepsanou advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], za účasti zůstavitele a tří svědků, v níž povolal za univerzálního dědice družku [celé jméno žalované] a ve které vydědil oba své syny z důvodů, které jsou v listině uvedeny a vydědění vztáhl i na jejich děti, závěť ze dne [datum], sepsanou ve formě notářského zápisu notářky Mgr. [jméno] [příjmení] č. NZ [číslo], ve které povolal za dědice veškerého majetku [jméno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] (dcery své družky), v níž odkázal na vydědění svých synů ze dne [datum] a závěť obsahující prohlášení o vydědění ze dne [datum], sepsanou advokátem [jméno] [příjmení], v níž povolal za dědice veškerého majetku [celé jméno žalované] s povinností umožnit doživotní bezplatné bydlení a užívání celé nemovitosti pro paní [celé jméno žalované] a v níž vydědil své dva syny [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] a vyděděn í vztáhl i na jejich děti. Protože před soudním komisařem nebylo možné odstranit rozpory ohledně namítané neplatnosti listin ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], bylo nutno ve smyslu § 170 odst. 1 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jakožto i z důvodu procesní jistoty, kdo je účastníkem řízení o pozůstalosti, uložit pozůstalým synům podání předmětné žaloby.

2. Žalobci podali proti žalovaným žalobu na výše uvedené určení, soud v průběhu řízení seznámil účastníky s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 24 Cdo [číslo] ze dne [datum], podle něhož v řízení o určení dědického práva po zůstaviteli, který zemřel po [datum], zatěžuje důkazní břemeno ohledně zpochybněné pravosti závěti sepsané ve formě soukromé listiny toho z účastníků, který se ve svůj prospěch takové závěti dovolává (§ 565 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tedy závětního dědice. Pro určení nositele důkazního břemene ohledně pravosti závěti zůstavitelů zemřelých po [datum] není (nemůže být) významné pouze a jen to, zda a který z účastníků pozůstalostního řízení byl odkázán k podání žaloby. Soud proto vyzval obě žalované podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občansky soudní řád, aby doplnily svá tvrzení a uvedly, ohledně které ze závětí pořízených zůstavitelem, jež byly sepsané ve formě soukromé listiny, se dovolávají ve svůj prospěch, z jakého důvodu a v čem spatřují pravost a pravdivost této závěti a na podporu tvrzení navrhly důkazy.

3. Druhá žalovaná uvedla, že se dovolává závěti ze dne [datum] z toho důvodu, že se jedná o poslední závěť, která ruší závěť předcházející. Dále uvedla, že žalované jsou přesvědčeny, že v pořadí čtvrtá závěť zůstavitele [celé jméno žalobce] je závětí pravou, byla sepsána ve formě požadované zákonem a podepsána zůstavitelem, který byl plně způsobilý k právním úkonům. Tato závěť byla na žádost zůstavitele sepsána advokátem [jméno] [příjmení] a podepsána zůstavitelem před dvěma současně přítomnými svědky dne [datum], zůstavitelův podpis byl dokonce ověřen a zůstavitel před svědky výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. K okolnostem ohledně sepsání a podpisu této závěti i k osobě zůstavitele se v tomto řízení již podrobně vyjádřili ve svých výpovědích svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] vypověděl, že zůstavitel [celé jméno žalobce] byl jeho dlouholetým klientem, kterého v minulosti jako advokát zastupoval v jiných řízeních, před sepsáním závěti zůstavitel svědka informoval o svých předchozích závětích, sám iniciativně předal svědkovi veškeré podstatné dokumenty pro sepsání závěti, vyjádřil jednoznačně svou vůli, co má závěť obsahovat a závět vlastnoručně podepsal.

4. Z dědického spisu zdejšího soudu sp. zn. 31 D 61/2019 soud zjistil, že [celé jméno žalované] předložila dvě závěti ze dne [datum] sepsané advokátem [jméno] [příjmení], jež jsou svým obsahem identické, z nichž vzal za prokázané, že [celé jméno žalobce], r. [číslo], trvale bytem [adresa žalované a žalované], přičemž vydědění se vztahuje i na jejich děti, v závěti jsou uvedeny důvody vydědění s tím, že pro případ smrti odkázal veškerý svůj movitý a nemovitý majetek a veškerá svá případná práva paní [celé jméno žalované], narozené [datum], s povinností umožnit doživotní bezplatné bydlení a užívání celé nemovitosti pro svoji matku [celé jméno žalované], narozenou [datum] v domě [adresa] postaveném na st. p. [číslo] st. p. [číslo] v k.ú. a obec Slaný, zapsané ve výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný. Zůstavitel před níže podepsanými svědky prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli sepsanou v souladu s jeho pravým rozhodnutím a na důkaz toho listinu před níže podepsanými svědky podepisuje. Zůstavitelův podpis byl [jméno] [příjmení] ověřen a svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdili svým podpisem, že zůstavitel před nimi současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť vlastní rukou podepsal a projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal za prokázané, že předmětnou závěť sepsal, pan [celé jméno žalobce] ji podepsal za účasti svědka a jeho manželky, poté, co svědek obdržel předvolánku, vyjel si závěť ze svého počítače. [příjmení] [celé jméno žalobce] zastupoval od roku 2004, kdy žaloval někoho ohledně smlouvy o půjčce a následně byl svědek ustanoven v tomto sporu jako advokát ex offo. V roce 2005 se opět dostavil pan [celé jméno žalobce], zastupoval jej následně ve věci, kdy požadoval vyplacení vdoveckého důchodu za předcházející období a došlo to tak daleko, že žádali o odstranění tvrdosti zákona a opětovně to bylo ex offo. V roce 2010 přišel s tím, že chce změnit závěť, protože do té doby měl uzavřené dvě závěti, jednu sepisoval JUDr. [anonymizováno], druhou sepisovala JUDr. [příjmení] a chtěl, aby zůstaly všechny ty podmínky, které v závětích byly pro vydědění a zároveň měnil obmyšlenou osobu, kdy v prvním případě, když sepisoval závěť JUDr. [anonymizováno], byla obmyšlená osoba paní [celé jméno žalované], ve druhém případě, když to sepisovala JUDr. [příjmení], tak ustanovil univerzální dědičkou veškerého majetku paní [jméno] [celé jméno žalované] a když to sepisoval svědek v roce 2010, tak veškerý majetek, příp. veškerá práva jako obmyšlenou dával pro paní [celé jméno žalované] a žádal, aby nechala [jméno] v tom domku [celé jméno žalované] dožít. Chtěl, aby to zůstalo stejné, jako když to dělal v tom roce 1992 doktor [anonymizováno], co se týká otázky vydědění. Pan [celé jméno žalobce] na svědka působil zcela normálně, zažil ho jako velice akčního pána, který se dovedl pohybovat v právu, věděl, jaká jsou jeho práva a povinnosti, měl určité zdravotní problémy, které se týkaly pohybu, ale co se týká myšlenkových pochodů nebo hlavy, tak byl v naprostém pořádku. Měl připravené závěti od JUDr. [anonymizováno] i JUDr. [příjmení], měl připraven i výpis z katastru nemovitostí, věděl, o co se jedná. Špatně se mu chodilo, svědek měl dojem, že v tom závěru přijížděl na elektrickém vozíku a svědek obdivoval, že byl schopen ovládat vozíček joystickem, nepamatoval si, zda k sepisu závěti jej někdo přivezl. Oba podpisy na předmětné závěti učinil pan [celé jméno žalobce] před svědkem a jeho manželkou, viděl doklad o jeho totožnosti, neboť do ověřovací knihy musí mít občanské průkaz.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že 25 let dělá pro svého manžela jakousi sekretářku, dělá poštu, takové ty běžné věci v kanceláři, které nepotřebují žádné speciální vzdělání. Není u toho, když sepisuje závěť, to si sepisuje sám, rozesílá to klientovi, dá tam datum k podpisu a až když se sejdou podpisu, tak je tam i svědkyně, klient si to přečte, event. se tam něco opraví, když tam jsou nějaké chyby, nejasnosti, chtějí to předělat, pak manžel závěť vytiskne, oni si to přečtou, podepíšou, podepíšu to i svědkyně. Pokud je v závěti uvedeno, že zůstavitel závěť před nimi podepsal, tak ji určitě podepsal, o tom je přesvědčená.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že [celé jméno žalobce] znal jako svého souseda, ke svědkovi se jmenovaný choval dobře, neměl s ním problémy. Co se týče jeho zdravotního stavu, tak špatně chodil, ale hlavu měl dobrou. Občas přišel na návštěvu, debatovali a on měl celkem přehled, co se děje ve světě, pan [celé jméno žalobce] naprosto nepil žádný alkohol, nikdy ho neviděl, ani když byl u svědka, tak nepili pivo, odmítl, dali si kafíčko, už mu pak pivo ani nenabízel. Pan [celé jméno žalobce] byl s hlavou čilý až do smrti, pouze hůř slyšel a hůř viděl, a to tak tři roky před smrtí.

8. Druhá žalovaná založila do spisu propouštěcí zprávu [nemocnice] – interní oddělení o hospitalizaci [celé jméno žalobce] od [datum] do [datum] pro bolesti pravé kyčle, v níž je konstatováno, že jmenovaný neužívá žádné léky, žalobci pak založili do spisu potvrzení Státní léčebny psychiatrické [obec] ze dne [datum], z níž soud shledal, že [celé jméno žalobce] byl zde léčen od [datum] do [datum], kdy byl jako uzdraven propuštěn.

9. Vzhledem k tomu, že se 2) žalovaná dovolávala platnosti závěti ze dne [datum], postupoval soud podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. právního předpisu, jehož platnost a účinnost skončila [datum] (dále jen,,o.z.“), neboť se jednalo o soukromou listinu, tedy skutečnost vzniklou před tímto datem (§ 3028 odst. 3 platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

10. Podle § 476 odst. 1 a 2 o.z. zůstavitel může pořídit závěť buď napsanou vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účast dvou svědků nebo ve formě notářského zápisu. V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

11. Podle § 476b o.z. závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí podepsat.

12. Podle § 476e o.z. svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.

13. Podle § 480 odst. 1 o.z. závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát.

14. Po provedeném dokazován dospěl soud k těmto závěrům o skutkovém stavu: závěť, kterou pořídil zůstavitel [celé jméno žalobce] dne [datum] je jeho pravou a platnou závětí, neboť byla sepsána ve formě požadované zákonem, byla podepsána zůstavitelem před dvěma současně přítomnými svědky, jeho podpis byl ověřen a před svědky výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, v závěti je uveden den, měsíc a rok jejího podepsání, svědci závěť také podepsali. Svědek [příjmení] popsal zůstavitele jako akčního pána, který se dokázal pohybovat v právu, věděl, jaká jsou jeho práva a povinnosti, měl připravené závěti od JUDr. [anonymizováno] i JUDr. [příjmení], měl připraven i výpis z katastru nemovitostí, věděl, o co se jedná, za svědkem přišel s tím, že chce změnit závěť. Touto platnou závětí tedy zůstavitel zrušil pozdější závěť ze dne [datum] sepsanou notářským zápisem notářky Mgr. [jméno] [příjmení], neboť jednoznačně projevil vůli co má závěť ze dne [datum] obsahovat. Jak vyplývá z propouštěcí zprávy, zůstavitel neužíval žádné léky a dle svědka [jméno] [příjmení] nepožíval alkohol, pokud žalobci předložili potvrzení Státní léčebny psychiatrické [obec], jednalo se o potvrzení před téměř 60 lety před pořízením závěti s tím, že zůstavitel byl propuštěný jako uzdravený. Žalované jsou tedy dědičky ze závěti zůstavitele ze dne [datum] a žalovaní proto nejsou dědici ze zákona.

15. Pokud jde o určení, že žalobci jsou buď dědici ze zákona, nebo že mají právo na povinný díl jakožto nepominutelní, vycházel soud z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.7.2018 sp. zn. 21 Cdo 4392/2017 podle něhož se žalobci jako nepominutelní dědicové zůstavitele mohou, nejsou-li jejich práva na povinný díl uspokojena v rámci pozůstalostního řízení např. rozhodnutím nebo dohodou o vypořádání povinného dílu, ve smyslu ustanovení § 1654 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, domáhat žalobou vůči dědicům zůstavitele (žalovaným) plnění spočívajícím ve vyplacení podílu v penězích. Soud se ve sporném řízení zahájeném takovou žalobou pak bude jako předběžnou otázkou zabývat, zda byli žalobci jako potomci zůstavitele vyděděni po právu či nikoli. Jestliže žalobci uplatní své právo na povinný díl v pozůstalostním řízení po zůstaviteli, stávají se ve smyslu § 113 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, účastníky pozůstalostního řízení a usnesení o obvyklé ceně majetku zůstavitele jim musí být doručeno, již z toho důvodu, aby pro ně byla určená cena pozůstalosti závazná. S ohledem na výše uvedené není tedy podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) dán naléhavý právní zájem žalobců na určení, že mají právo na povinný díl jakožto nepominutelní dědici, a proto soud i v této části žalobu zamítl, když jako nadbytečné neprováděl důkazy navržené žalobci k předmětnému určení.

16. O nákladech řízení mezi 1) žalovanou a žalobci bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., 1) žalovaná měla ve věci úspěch, náklady řízení jí nevznikly.

17. Podle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí mu hotové výdaje stát. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud ve výroku III. rozhodl o náhradě nákladů státu, které České republice ještě nevznikly, když ještě nebylo rozhodnuto o výši nákladů právního zastoupení soudem ustanoveného právního zástupce 2) žalované.