16 C 17/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 82 148 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 209 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 209 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 60 939,14 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 72 606 Kč od 25. 11. 2025 do 7. 4. 2026, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 51 397 Kč od 8. 4. 2026 do zaplacení, úrokem ve výši 68,35 % ročně z částky 60 892,74 Kč za dobu od 25. 11. 2025 do 16. 12. 2025 ve výši 2 442 Kč, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 60 892,74 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 11. 2025 dosáhne částky 229 305,60 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 82 148 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 8. 9. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla na bankovní účet uvedeným žalovaným ve smlouvě částku 65 000 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 981 Kč, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 68,35 % ročně. Podle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to kontrolou databáze NRKI a dokladů a informací od žalovaného. Žalovaný ve dnech 14. 10. 2024, 14. 11. 2024, 18. 12. 2024, 14. 1. 2025, 14. 2. 2025, 18. 3. 2025, 14. 4. 2025, 14. 5. 2025, 16. 6. 2025, 14. 7. 2025 a 19. 8. 2025 uhradil celkem 43 791 Kč, dále již nebyly splátky řádně a včas hrazeny. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne 23. 11. 2025. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 71 208,37 Kč (tzv. nová jistina). V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6.1 smlouvy o úvěru ve výši 998 Kč, smluvní pokuty podle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 9 542,14 Kč a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). Dále žalobkyně požaduje úrok za poskytnutí úvěru 68,35 % ročně z částky 60 892,74 Kč od 25. 11. 2025 do 16. 12. 2025 ve výši 2 442 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 60 892,74 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25.11. 2025 dosáhne 229 306,6 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

5. Předložena byla listina označená jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru č. hodnota, předsmluvní formulář, dodatek č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č.hodnota a prohlášení klienta/informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, kde je jako poskytovatel úvěru uvedena žalobkyně a jako klient žalovaný, datovaná je dnem 8. 9. 2024 (dále jen „smlouva o úvěru“) předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 65 000 Kč s tím, že žalovaný měl částku vrátit prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 3 981 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila 191 088 Kč, úroková sazba činila 68,34 % ročně, RPSN činila 94,39 %. Podle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku maximálně ve výši 191 088 Kč. V bodě 6.1 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že ocitne-li se žalovaný v prodlení se zaplacením jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení. V bodě 6.2 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že má žalobkyně právo na úhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky, u níž se žalovaný dostane do prodlení s její úhradou v délce 15 dnů. V bodě 6.3 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6.4 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že se ke dni zesplatnění úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí tzv. nové jistiny. V bodě 6.5 smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že žalobkyně má právo, pokud nedojde ke dni zesplatnění úvěru k zaplacení nové jistiny, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. Mělo se jednat o bezhotovostní úvěr, vyplacený na bankovní účet č.č. účtu. Žádná z listin nebyla žalovaným podepsána vlastnoručně ani opatřena uznávaným či kvalifikovaným elektronickým podpisem. Místo podpisu žalovaného byl uveden jen číselný kód.

6. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 10. 9. 2024 spolu s dodejkou ze dne 11. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému byl schválen úvěru ve výši 65 000 Kč, který měl vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 3 981 Kč.

7. Z listiny nazvané základní informace o klientovi bylo zjištěno, že u žalovaného je veden e-mail e-mail a bankovní účet č.č. účtu.

8. Z potvrzení ze dne 8. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni zaplatil 1 Kč. Z potvrzení ze dne 8. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila žalovanému platbu ve výši 1 Kč.

9. Z dokladu o vyplacení částky bylo zjištěno, že žalobkyně dne 9. 9. 2024 poukázala žalovanému na bankovní účet č. Anonymizováno částku 65 000 Kč 10. Předložena byla listina označená jako „podpis na dálku“, kde je popsán postup podepisování uznávaný žalobkyní.

11. Z hodnocení klienta, které nebylo žalovaným podepsané, bylo zjištěno, že je tam uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši částka, výdaje ve výši 17 764 Kč (4 860 Kč jako životní minimum, 4 574 Kč jako splátky u žalobkyně, 7 130 Kč jako výdaje na bydlení, přičemž bydlení je v pronájmu a 1 200 Kč jako ostatní výdaje). Volné zdroje žalovaného tak byly vyčísleny částkou 17 764 Kč a rezerva částkou 1 000 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a je zaměstnán ve podezřelý výraz.

12. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni 8. 9. 2024 finančně exponován ve skóre 1 977 934, což představuje vyšší riziko (kategorie III.). Dále bylo zjištěno, že žalovaný má evidováno celkem 5 žádostí o úvěr či zápůjčku.

13. Z potvrzení bylo zjištěno, že žalovanému byla od podezřelý výraz poukázána dne 13. 5. 2024 částka 49 581 Kč, dne 11. 6. 2024 částka 39 915 Kč a dne 9. 8. 2024 částka 46 501 Kč.

14. Z výpisu ISAS Okresního soudu v Kladně bylo zjištěno, že žalovaný má u Okresního soudu v Kladně vedeno celkem pět řízení, kde vystupuje v pozici žalovaného, a to včetně žalob z titulu úvěrové smlouvy, a celkem osm exekučních řízení, kde vystupuje v pozici povinného.

15. Z karty klienty bylo zjištěno, že žalovaný dne 9. 9. 2024 čerpal 65 000 Kč a v období od 14.10. 2024 do 19. 8. 2025 zaplatil 43 791 Kč. Zbývající částka ve výši 71 208,37 Kč uhrazena nebyla. Žalovaný měl být zaměstnaný ve podezřelý výraz.

16. Z výzvy ze dne 20. 10. 2025 a ze dne 18. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

17. Z oznámení ze dne 23. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 23. 11. 2025 celou jistinu zesplatnila.

18. Ze zprávy banky ze dne 4. 5. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č.č. účtu je žalovaný. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně dne 9. 9. 2024 na tento účet poukázala částku 65 000 Kč.

19. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 3. 2026 a z podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že dne 16. 3. 2026 odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě celého dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy.

20. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou.

21. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

22. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 110 odst. 1 SpÚ, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

24. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).

27. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 1727 o. z., každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

29. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala úvěrovou smlouvu s žalovaným jakožto spotřebitelem, jak vyplývá zejména z označení jeho osoby ve smlouvě osobními údaji. Smluvní vztah spadá pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni tvrzeného právního jednání a žalobkyně jakožto úvěrující byla povinna splnit zákonné podmínky při sjednávání úvěru.

32. Právně dospěl soud zejména k tomu, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Určité kroky sice v tomto směru učinila, ovšem omezila se pouze na formální ověřování, neboť podrobnosti výdajů žalovaného nezkoumala vůbec. Již z výše příjmů vyplývá, že majetková situace žalovaného nebyla nijak dobrá, prokázáno bylo, že již splácel předchozí závazek u žalobkyně, uváděné výdaje neodpovídají běžným výdajům (zejména náklady na bydlení v pronájmu), riziková lustrace žalovaného v registru NRKI a splátky u žalobkyně. Bylo tedy na místě podrobně zkoumat jejich věrohodnost, a řádně úvěruschopnost vyhodnotit. Posouzení se podle § 87 odst. 1 SpÚ úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. Z judikatury v této souvislosti plyne, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Naopak nepostačuje, pokud poskytovatel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

33. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tomto svém závěru, žalobkyně přes poučení žádné nové důkazy neoznačila.

34. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) a § 120 odst. 2 o. s. ř. stran toho, že dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá SpÚ. Jelikož spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 SpÚ, a to včetně ujednání o úrocích, smluvní pokutě, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti.

35. Veden zásadou hospodárnosti řízení se soud nezaobíral otázkou, že smlouva byla uzavřená v elektronické podobě, zjevně bez uznávaného či kvalifikovaného elektronického podpisu žalovaného (a žalobkyně), což navozuje i otázky zachování potřebné písemné formy právního jednání podle § 561 a § 562 o. z. ve spojení s § 104 a § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti dopadá na všechny smlouvy, bez ohledu na zachování povinné písemné formy.

36. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč a žalovaný zpětně vrátil 43 791 Kč. Tuto skutečnost žalovaný v průběhu řízení nerozporoval, netvrdil, že by uhradil žalobkyni více. Jelikož za situace, kdy úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatnou, nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce ze strany žalobkyně, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení spočívající v poskytnutých a nevrácených peněžních prostředcích, tj. co do částky 21 209 Kč, a žalovaný je povinen tuto částku žalobkyni také vydat.

37. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 8. 4. 2026 , neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila poprvé žalobkyně poprvé dne 16. 3. 2026 s určením data splatnosti do 15 dnů. Výzva byla žalované dle § 573 o. z. doručena dne 20. 3. 2026 a žalovaná měla plnit do 15 dnů tedy do 7. 4. 2026. Od dne následujícího, tj. ode dne 8. 4. 2026 tak teprve vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení byla v daném období 11,5 % ročně.

38. Na základě shora uvedeného soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 209 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 209 Kč od 8. 4. 2026. Lhůta k plnění je dána podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

39. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba nad rámec přiznaného včetně příslušenství zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný ve věci z procesního hlediska z větší části uspěl, měla by proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalobkyni. Žádné náklady mu však nevznikly, a proto žádný z účastníků tak nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).