16 C 43/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne [datum] se žalobkyně po žalované původně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí s výší spoluvlastnického podílu v rozsahu ½ vzhledem k celku pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], jehož součástí byla skladovací a výrobní hala, kterou žalobkyně se ziskem pronajímala. Žalovaná v rámci svého podnikání v oboru demoličních prací prováděla odstranění stavby na pozemku parc [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], kdy odstraňovaná stavba bezprostředně navazovala na stavbu ve spoluvlastnictví žalobkyně. V důsledku nedodržení stavebním úřadem určeného postupu při demoličních pracích došlo k narušení konstrukce pláště a nosných konstrukcí stavby na pozemku parc. [číslo] takže stavba se prakticky ihned stala nepoužitelnou a hrozilo její nekontrolovatelné zřícení. Porušením povinnosti žalované počínat si při realizaci demolice odborně a v souladu s rozhodnutím o odstranění stavby vznikla žalobkyni skutečná škoda ve výši [částka], neboť stavba o obvyklé ceně ve výši [částka] musela být odstraněna. Další majetková škoda, konkrétně nevyčíslená, vznikla žalobkyni v podobě ušlého zisku, když přišla o zdroj příjmu z pronájmu stavby.

2. Poté, co žalobkyně nebyla soudem osvobozena od poplatkové povinnosti, částečné úhradě soudního poplatku ze žaloby a částečném zastavení řízení co do částky [částka] s příslušenstvím usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum] čj.: [anonymizována tři slova] [rok] [číslo], žalobkyně omezila svůj nárok vůči žalované na částku [částka] s příslušenstvím. Dle žalobkyně není nárok na zaplacení částky [částka] promlčen, neboť, byť ke škodné události došlo kolem půli roku 2016, žalobkyně se o způsobené škodě a o totožnosti škůdce dozvěděla až z přípisu vedlejšího účastníka ze dne [datum], o výši skutečné škody se žalobkyně dozvěděla až ze statického posouzení vypracovaného ke dni [datum]. Teprve z něho se žalobkyni dostalo informace o rozsahu škody a její skutečné výši. Nárok dle žalobkyně také nemůže být promlčen z důvodu stavění promlčecí doby pro mimosoudní jednání mezi žalobkyní a žalovanou o nároku žalobkyně. Mimosoudní jednání mezi žalobkyní a žalovanou byla zahájena dopisem žalobkyně adresovaným žalované ze dne [datum], pokračovalo poté mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem, když žalovaná na vedlejšího účastníka žalobkyni odkázala, následně kontinuálně probíhalo i mezi stávajícími právními zástupci žalobkyně a žalované. O tom svědčí i replika právního zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], kde je žalobkyně vyzývána k doložení znaleckého posudku a statického posouzení, aby je mohla předat vedlejšímu účastníku k prošetření. Dle žalobkyně by nad to soud neměl ke vznesené námitce promlčení přihlédnout také pro její rozpor s dobrými mravy. Obecně, vznesení námitky promlčení odporuje dobrým mravům, v probíhajícím řízení je námitka promlčení rozporná nadto i vzhledem k okolnostem případu. Předně, žalovaná od počátku vůči žalobkyni nerozporovala skutečnost, že za škodu na stavbě odpovídá ona, nerozporovala ani škodnou událost, pochybnosti byly pouze ohledně výše škody a v tomto směru odkázala žalobkyni na vedlejší účastnici. Ani vedlejší účastnice se nestavěla k náhradě škody žalobkyni odmítavě. Šetření vedlejší účastnice probíhala nestandardně dlouhou dobu. Vedlejší účastnice reagovala na podání žalobkyně se značným zpožděním, dožadovala se po žalobkyni předložení listin, které z podstaty věci neměla žalobkyně k dispozici a naopak byly v dispoziční sféře žalované. Jestliže žalovaná zřejmě nepředložila vedlejší účastnici potřebné dokumenty, lze v tomto jejím jednání spatřovat jednání rozporné s dobrými mravy s cílem mařit prošetření pojistné události a odškodnění žalobkyně.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, když předně vznesla v řízení v podání ze dne [datum] námitku promlčení nároku žalobkyně. Taktéž nesouhlasila s tvrzením žaloby o tom, že ke škodě na stavbě ve spoluvlastnictví žalobkyně došlo v souvislosti s bouracími pracemi prováděnými žalovanou na přilehlé budově, zpochybnila tvrzenou výši škody v důsledku zániku stavby žalobkyně. Ke vznesené námitce promlčení žalovaná doplnila, že žalobkyně se o vzniku škody dozvěděla již počátkem června 2016, k tvrzené škodné události došlo [datum], nejpozději o vzniku škody a tvrzené osobě škůdce žalobkyně věděla [datum]. Jestliže žaloba byla u soudu podána až [datum], stalo se tak již po uplynutí subjektivní tříleté promlčecí lhůty. Dle žalované mezi účastníky nikdy nebyla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání o nároku žalobkyně, žalovaná pouze reagovala na dopisy žalobkyně, pokud jde o korespondenci se současným právním zástupcem žalobkyně, ta nad uvedený argument navíc probíhala již v době, kdy byl nárok žalobkyně promlčen. Žalované nelze přičítat žádné případné jednání mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem, neboť pro stavění promlčecí lhůty vyžaduje ustanovení § 647 jednání věřitele a dlužníka. Žalovaná v tomto směru vedlejšího účastníka k ničemu nezmocnila, vedlejší účastník komunikoval jen v rámci naplnění svého závazku ze smluvního pojistného vztahu mezi ním a žalovanou. Žalobkyně již nejpozději v lednu 2019, tedy cca půl roku před uplynutím promlčení doby, od vedlejšího účastníka měla informaci o tom, že pojistné plnění nevyplatí. Na žalovanou se žalobkyně s uplatněním nároku na náhradu majetkové újmy obrátila až předžalobní upomínkou prostřednictvím svého stávajícího právního zástupce, žalovaná na to reagovala odmítavě. Žalobkyně si marné uplynutí promlčecí doby zavinila sama, námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.

4. Dne [datum] do řízení vstoupila na straně žalované jako vedlejší účastník [právnická osoba], neboť s ohledem na pojistný vztah k žalované a její případné pojistné plnění má na výsledku řízení právní zájem. Také vedlejší účastník vznesl v řízení, a to podáním ze dne [datum], námitku promlčení nároku žalobkyně, když škodná událost mu byla žalovanou nahlášena dne [datum], za datum vzniku škody byl označen den [datum], žaloba byla doručena soudu až [datum]. Vedlejší účastník popřel, že byl mezi ním a žalobkyní probíhala mimosoudní jednání o nároku žalobkyně vůči žalované, popř. vedlejšímu účastníkovi. Dle něho, pokud komunikoval se žalobkyní, bylo to míněno a realizováno jako standardní šetření pojistné události. K délce šetření pojistné události přispěla sama žalobkyně, která na výzvu vedlejšího účastníka k doložení podstatných listin z [datum] reagovala až [datum] oznámením, že si nechává vypracovat znalecký posudek k vyčíslení škody. Vedlejší účastník také zdůraznil, že žalobkyně vůči němu uplatnila vyčíslenou škodu až dopisem ze dne [datum]. Jestliže žalobkyně na podporu svého tvrzení o mimosoudním jednání mezi žalovanou, resp. vedlejším účastníkem a žalobkyní poukazuje na opětovné prošetření odmítavého stanoviska k vyplacení pojistného plnění na přelomu roku 2018 a 2019, tak vedlejší účastník jen a pouze dle svých interních pravidel ke stížnosti žalované z prosince 2018 na vyřízení pojistné události tuto stížnost prošetřil a nárok v lednu 2019 opět odmítl.

5. Účastníci učinili nesporným tvrzení žalobkyně o jejím [anonymizováno] pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], jehož součástí byla nejméně v červnu 2016 i stavba – bývalá průmyslová hala, stavebně a technicky propojená se stavbou na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o.. Nesporným bylo i tvrzení žaloby o tom, že na základě rozhodnutí Magistrátu města Kladna o odstranění stavby bylo rozhodnuto o odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] kdy demolici realizovala žalovaná. [příjmení] mezi žalobkyní a žalovanou bylo také tvrzení žalované, že rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby byla jako dotčenému subjektu doručována i žalobkyni. 6. [příjmení] mezi účastníky zůstalo nejenom tvrzení žaloby o neodborně provedené demolici stavby žalovanou a v jejím důsledku narušení statiky stavby ve spoluvlastnictví žalobkyně s následkem ztráty využitelnosti stavby k obvyklému účelu, sporným bylo i tvrzení o vzniku skutečné majetkové újmy žalobkyně v důsledku škodného jednání žalované. [příjmení] bylo předně, s ohledem na hospodárné vedení řízení, v důvodnosti vznesené námitky promlčení nároku žalobkyně. Soud se proto prvořadě zaměřil na prokázání skutkového stavu, kdy se žalobkyně dozvěděla a mohla dozvědět o vniku škody, její výši a osobě odpovědné za škodu, dále k okolnostem rozhodným pro stavění běhu promlčení lhůty, tj. vzhledem ke stanoviskům procesních stran, zda mezi účastníky byla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání o nároku žalobkyně a pokud ne, zda vznesená námitka promlčení při skutkovém závěru o promlčení nároku obstojí z pohledu výkonu práva v souladu s dobrými mravy.

7. Z vyjádření žalobkyně bylo shledáno, že mimosoudní jednání o jejím nároku byla mezi ní a žalovanou zahájena dopisem z [datum], kterým u žalované svůj nárok uplatnila. Následně v mimosoudním jednání pokračovala s vedlejším účastníkem. Žalovaná nijak nárok žalobkyně nezpochybňovala, naopak odkázala žalobkyni na vedlejšího účastníka. Mimosoudní jednání s vedlejším účastníkem probíhala písemně a také telefonicky, kdy předmět telefonických hovorů byl stejný jako písemná korespondence, tj. především dotazy na vedlejšího účastníka, zda žalovaná doložila potřebné doklady pro šetření vedlejšího účastníka. Dále bylo z vyjádření žalobkyně shledáno, že o poškození dotčené stavby se dozvěděla se zpožděním, neboť v době probíhající demolice (zhruba od přelomu zimy a jara 2016) nebyl objekt pronajímán a žalobkyní komerčně využíván. Žalobkyně měla v úmyslu po vyřešení spoluvlastnických sporů ohledně nemovitosti v průmyslové hale zřídit recyklační jednotku.

8. Soud v řízení provedl řadu listinných důkazů.:

9. Výpisy z obchodních rejstříků byla prokázána právní osobnost žalobkyně i žalované. Výpis z katastru nemovitostí dokládá nesporné tvrzení o spoluvlastnictví pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], obec Kladno žalobkyní.

10. Z rozhodnutí Magistrátu města Kladna odboru výstavby o odstranění stavby ze dne 2. 6. 2016 čj.: [spisová značka] sp. zn. Výst [číslo] [číslo] bylo prokázáno, že příslušný stavební úřadu povolil odstranění stavby průmyslového objektu – haly v bývalém areálu [příjmení] [jméno] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] s tím, že odstranění stavby provede žalovaná. Z rozhodnutí Magistrátu města Kladna odboru výstavby – nařízení odstranění stavby ze dne [datum] bylo prokázáno, že stavební úřad původně nařídil odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] pro její havarijní stav nejpozději do [datum]. V tomto rozhodnutí je také výslovně uvedeno, že bourací práce provede žalovaná.

11. Z dopisu právního zástupce žalobkyně žalované jménem žalobkyně ze dne [datum] ve spojení s plnou mocí udělenou právnímu zástupci žalobkyní dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se obrací na žalovanou, která odstraňovala stavbu na pozemku parc. [číslo] na základě rozhodnutí magistrátu o odstranění stavby ze dne [datum], neboť při odstraňování této stavby nedodržela podmínky stavebního úřadu pro odstranění stavby a narušila statiku stavby na pozemku parc. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobkyně, a proto žalobkyně, která informuje o svém záměru objekt průmyslové haly opravit a o tom, že za tím účelem již vstoupila do jednání se zhotovitelem díla, vyzývá žalovanou k zajištění nezbytné součinnosti k realizaci oprav, tedy s ohledem na stávající stav do [datum]„ o sdělení subjektu, který pojistil provozní rizika [právnická osoba] s tím, že financování oprav bude z části řešeno z plnění k pojistné události.“ 12. Ze statického posouzení stavu poškozené stavby – průmyslového objektu bez čp. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] vypracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb bylo shledáno, že Ing. [příjmení] na základě mimo jiné průzkumu stavby ze dne [datum] dospěl k závěru, že konstrukce haly se nachází v havarijním stavu, s ohledem na ochranu bezpečnosti a zdraví osob je namístě její řízená demolice.

13. Ze záznamu vedlejšího účastníka o hlášení škody a interního zápisu [právnická osoba] ke škodné události s datem [datum] bylo zjištěno, že k pojistné smlouvě [číslo] pojištěné žalované byla telefonicky nahlášena zaměstnancem žalované škodná událost, k níž došlo [datum] v areálu bývalé [příjmení], kdy při demolici jedné stavby, která byla propojená s jinou, došlo k poškození přidružené stavby, zejména boční stěny a oken s předpokládanou výší škody [částka]. Podle prvotního hlášení události má zájem poškozená – žalobkyně přidruženou stavbu opravit, zastupuje je právník. Po prohlídce objektu, po obdržení informace od zaměstnance žalované, že na celý objekt„ vydán havarijní stav“, je v zápisu poznámka likvidátora, že o opravě, nebo likvidaci rozhodce vlastník haly.

14. Z emailové korespondence zaměstnanců vedlejšího účastníka ze dne [datum] bylo shledáno, že hlášení škody ke škodní události evidované pod [číslo] proběhlo dne [datum]. Z potvrzení o registraci škodní události ze dne [datum] soud shledal, že vedlejší účastník vyrozuměl žalovanou o zaregistrování nahlášené škodní události pod [číslo] s tím, že na základě jejího oznámení zahájil šetření uplatněného práva na pojistné plnění.

15. Z dopisu právního zástupce žalované žalobkyni ze dne [datum] bylo shledáno, že právní zástupce žalované reaguje na dopis žalobkyně ze dne [datum] tak, že uvědomuje žalobkyni o tom, že ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou převzal právní zastoupení žalované, dále k žádosti o sdělení stanoviska žalované k údajnému poškození stavby na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] se vyjádří vzhledem k dovolené až v týdnu od 8. – [datum].

16. Z dopisu vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že vedlejší účastník informuje žalobkyni o tom, že ve lhůtě 3 měsíců od oznámení pojistné události nemůže přistoupit k likvidaci uplatněného práva na pojistné plnění, neboť toto právo nebylo dostatečně prokázáno. Pro urychlení vyřízení škodní události je třeba dodat písemný požadavek poškozeného o náhradu škody, přesný popis pojištěného o průběhu vzniku a rozsahu škody, což doloží pojištěný, smlouvu o dílo a zápis ze stavebního deníku.

17. Z požadavku poškozené o náhradu škody datovaného dne [datum], kterým žalobkyně reagovala na dopis ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně jako poškozená uplatňuje nevyčíslený nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku prací prováděných žalovanou s tím, že přesné vyčíslení bude sděleno po dokončení znaleckého posudku, který je t.č. zpracováván.

18. Z dopisu tehdejšího právního zástupce žalobkyně vedlejšímu účastníku ze dne [datum], který byl doručen dle podacího razítka vedlejšímu účastníku dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně vedlejšímu účastníku sděluje předběžnou kalkulaci náhrady škody vyčíslenou odhadem jejími zaměstnanci v částce [částka] bez DPH, když přesná výši bude upřesněna znaleckým posudkem, který si nechá žalobkyně vypracovat. Dále se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dotazuje vedlejšího účastníka, zda žalovaná předložila požadované dokumenty dle výzvy z [datum], popř. které zbývá předložit. Součástí podání je i přiložená plná moc udělená právnímu zástupci jednatelkou žalobkyně dne [datum].

19. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] k objednávce vedlejšího účastníka k posouzení stavebně technického stavu průmyslové haly na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] bylo zjištěno, že vedlejší účastník jej obdržel nejdříve [datum], když toho dne byl posudek vydán.

20. Z vyřízení škodné události [číslo] – dopisu vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne [datum] bylo shledáno, že vedlejší účastník odložil škodní události jako bezpředmětnou, neboť právo na pojistné plnění nevzniklo, když ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem k zadání vedlejšího účastníka vyplývá, že hala žalobkyně byla v době poškození již v havarijním stavu, a to bez ohledu na její poškození činností žalované. V důsledku činnosti žalované proto k žádné majetkové újmě žalobkyně nedošlo.

21. Z odpovědi žalobkyně na vyřízení škodné události, dopisu ze dne [datum], doručeného dle podacího razítka vedlejšímu účastníkovi dne [datum] byl zjištěn nesouhlas žalobkyně se závěrem vedlejšího účastníka z dopisu ze dne [datum]. Žalobkyně trvá na tom, že jednáním žalované jí vznikla škoda na majetku, a to jak skutečná, tak ve formě ušlého zisku. Žádá proto vedlejšího účastníka o přezkoumání likvidace škodní události a závěrů z dopisu z [datum]. Dále žalobkyně informuje vedlejšího účastníka o tom, že k ocenění haly si nechala vypracovat znalecký posudek, který lze očekávat v druhé polovině prosince 2018, zatím tedy nelze přesně stanovit výši škody. Nicméně žalobkyně žádá přehodnocení závěru o základu nároku s tím, že informuje vedlejšího účastníka o tom, že pokud nedojde ke smírnému vyřízení věci, je žalobkyně připravena se obrátit se svým nárokem na příslušný soud. [příjmení] k nákladnému a zdlouhavému soudnímu sporu nedošlo, žádá proto tímto dopisem pojišťovnu o změnu jejího stanoviska.

22. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] o obvyklé ceně [číslo] ze dne [datum] bylo shledáno, že tato znalkyně určila obvyklou cenu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] spolu se stavbou dle stavu ke dni [datum] na částku [částka].

23. Z dopisu vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě žádosti ze dne [datum], které vedlejší účastník posoudil jako odvolání, byly vedlejším účastníkem prošetřeny okolnosti likvidace pojistné události a po opětovném prošetření případu potvrzuje správnost původního zamítavého stanoviska, tedy žádosti o poskytnutí pojistného plnění nemůže vedlejší účastník vyhovět.

24. Z žaloby i plné moci udělené žalobkyní stávajícímu právnímu zástupci k zastupování bylo zjištěno, že žalobkyně zmocnila Mgr. [příjmení] k zastupování v projednávané věci náhrady majetkové újmy po žalované dne [datum].

25. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“, nebo„ občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Podle § 647 o.z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží. Podle § 545 občanského zákoníku právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle § 555 občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

27. Po zhodnocení shora provedeného dokazování ve spojení se zjištěními z vyjádření účastníků, zejména žalobkyně, dospěl soud k závěru, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu majetkové újmu u soudu po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, která se nestavěla, a že tedy její nárok je promlčen. Vznesenou námitku promlčení soud neshledal rozpornou s dobrými mravy.

28. Jak prokazuje vyjádření žalobkyně, že k poškození statiky průmyslové haly v jejím spoluvlastnictví při demoličních pracích prováděných žalovanou došlo v půli roku 2016, ve spojení se zjištěním z nahlášení pojistné události vedlejšímu účastníkovi zaměstnancem žalované, že škodní událost se odehrála dne [datum], což koresponduje s datem pro odstranění stavby dle obou rozhodnutí Magistrátu města Kladna, žalovaná odstraňovala stavbu na pozemku parc. [číslo] v k-ú- [část obce] u [obec] právě dne [datum]. Z vyjádření žalobkyně soud prokázal, že k zásahu do nosných konstrukcí její budovy došlo přímo při odstraňování stavby na sousedním pozemku. Z rozhodnutí stavebního odboru magistrátu ze dne [datum], jako i [datum], která byla doručována žalobkyni, jak je mezi účastníky nesporné, soud uzavřel, že žalobkyně již v květnu 2016 měla vědomost o tom, že odstranění stavby na vedlejším pozemku bude realizovat žalovaná, neboť v obou rozhodnutích byla žalovaná jako subjekt provádějící demolici označena. Tedy, jestliže by žalobkyně postupovala s péčí řádného hospodáře, zjistila by si u žalované datum demolice a pro ochranu svých majetkových zájmů, když demolice stavebně napojeného objektu je z pohledu vzniku poškození stavby vždy riziková, by byla demolici přítomna, ať již prostřednictvím svého zaměstnance, či jiné zmocněné osoby. O poškození stavby na pozemku parc.č. v důsledku zásahu do stavby v jejím spoluvlastnictví se tak žalobkyně mohla dozvědět již dne [datum]. Jak prokazuje obsah dopisu právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], žalobkyně zcela jistě byla informována o zásahu do nosných konstrukcí stavby na pozemku parc. [číslo] při činnosti žalované nejpozději dne [datum]. Nejpozději toho dne žalobkyně věděla, že došlo k majetkové újmě na jejím majetku a kdo za ní odpovídá. Bylo na žalobkyni, aby opět s péčí řádného hospodáře neprodleně činila kroky nejenom k zabránění následných škod zajištěním objektu, ale v kontextu uplatnění škody kroky k vyčíslení škody, tj. nechala si vypracovat odborné vyjádření, či posudek ke zjištění rozsahu poškození a k vyčíslení tím vzniklé majetkové újmy. Doba jednoho měsíce pro obstarání si potřebných posudků je obvyklá a zcela dostatečná i s přihlédnutím k dovoleným v letních měsících. Soud tak uzavřel, že žalobkyně již [datum] měla a mohla vědět o škodné události a o tom, kdo za škodu odpovídá a při vynaložení péče řádného hospodáře měla a mohla již nejpozději počátkem července 2016, mít povědomost o výši majetkové újmy, která jí vznikla. Ostatně sama žalobkyně vůči vedlejšímu účastníkovi uplatnila vyčíslený nárok na náhradu škody ve výši [částka] bez DPH na základě statického posudku a účetních podkladů žalobkyně i bez znaleckého ocenění obvyklé ceny poškozené haly. Z data místního šetření a data vypracování statického posudku Ing. [příjmení], tj. [datum] a [datum], lze podpořit důvodnost závěru soudu o nezbytné době pro vyhotovení posudku nejvýše v délce jednoho měsíce. Soud zdůrazňuje, že pro počátek běhu promlčecí lhůty pro uplatnění práva na náhradu majetkové újmy je ve smyslu ustanovení § 619 odst. 2 občanského zákoníku rozhodné, kdy se žalobkyně měla a mohla dozvědět o tom, že jí vznikla škoda a kdo za ni odpovídá. Nelze přisvědčit argumentaci žalobkyně, že počátek promlčecí lhůty se váže až k době doručení statického posudku v dubnu 2017, z něhož se dozvěděla o rozsahu škody, tj. neopravitelnosti stavby, když uvedený okamžik nezávisel ani tak na zpracovateli posudku, jako na pozdním zadání posudku žalobkyní. Jestliže by soud vyšel z právní konstrukce počátku promlčecí lhůty ke dni skutečné informovanosti poškozené o rozsahu škody, v rozporu se smyslem zákona (§§ 609,619, § 629 občanského zákoníku) by de facto prakticky popřel institut promlčení, neboť by okamžik počátku, a tedy i konec promlčecí lhůty byl prakticky ponechán na vůli poškozeného, v jehož dispozici je ocenění majetkové újmy.

29. Byla –li žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím podána u soudu až [datum], jak prokazuje podací razítko soudu, stalo se tak po uplynutí tříleté subjektivní lhůty určené pro uplatnění nároku u soudu v ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku, když prvně mohlo být právo na náhradu škody u soudu žalobou uplatněno již na přelomu června a července 2016, nejpozději [datum]. Závěr je udržitelný samozřejmě za předpokladu, že nedošlo ke stavění běhu promlčecí lhůty podle § 647 občanského zákoníku tak, jak tvrdí žalobkyně.

30. Jak shora citováno, dle ustanovení § 647 občanského zákoníku promlčecí lhůta neběží po dobu mimosoudního jednání věřitele a dlužníka, jestliže ti uzavřou dohodu o mimosoudním jednání o právu věřitele nebo okolnosti, která právo zakládá. V souzeném případě nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně uzavření dohody se žalovanou o mimosoudním jednání o jejím nároku. Dle důvodové zprávy k ustanovení § 647 občanského zákoníku (srovnej Důvodová zpráva § 647 zákona č. 89/2012 Sb. in ASPI) ratiem tohoto ustanovení je posílit práva věřitele vůči dlužníkovi a vyvarovat se situaci, kdy mimosoudní jednání je protahováno ze strany dlužníka do té doby, než je nárok promlčen, dlužník v soudním řízení vznesen námitku promlčení a věřiteli zbývá nejistá obrana v podobě argumentace, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a nemělo by k ní být přihlíženo. Podmínkou pro stavění, či odložení počátku běhu promlčecí lhůty dle § 647 občanského zákoníku je však dohoda jako dvoustranné právní jednání, byť i konkludentního charakteru, o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o nároku věřitele. Podle doktríny nelze jakoukoliv výměnu korespondence považovat za dohodu věřitele a dlužníka o mimosoudním jednání o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, jež by měla za následek v souladu s ustanovením § 647 občanského zákoníku odložení počátku běhu promlčecí lhůty po dobu mimosoudního jednání, či její přerušení na tuto dobu. Například dle komentáře nakladatelství C.H.Beck (srov. JUDr. [jméno] [příjmení], PhD a kol., Občanský zákoník I. Obecná část, Komentář, I. vydání, C.H.Beck 2014, str. [číslo]) dohoda o mimosoudním jednání předpokládá věřitelem jednoznačně vyjádřenou vůli uplatnit vůči dlužníkovi z vyjádřeného důvodu nárok a následnou skutečnou výměnu názorů ve věci uplatněného nároku nebo skutkových okolností mezi věřitelem a dlužníkem. Taktéž dle komentáře nakladatelství Wolters Kluwer (srov. komentář k § 647 občanského zákoníku JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. in ASPI) za dohodu o mimosoudním jednání nelze pokládat jakoukoliv výměnu názorů o nároku věřitele, ale pouze dohodu, z níž je patrna vůle obou účastníků jednat o alespoň rámcově vymezeném nároku věřitele, či sporné okolnosti, která tento nárok zakládá, nebo má na nárok zásadní vliv. Podpůrně k interpretaci dohody o mimosoudním jednání lze dle názoru soudu vyjít také z prejudikatury Nejvyššího soudu ČR k otázce souladu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy při uplynutí promlčecí doby za mimosoudního jednání stran, např. z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2015 sp. zn. 25 Cdo 3319/2013 se podává, že dohoda o mimosoudním jednání o sporném nároku předpokládá konání obou stran, zejména jednání dlužníka, z něhož věřitel nabude racionální a legitimní očekávání, že dlužník projevuje účinnou ochotu k mimosoudnímu vyjasnění sporné záležitosti. Shrnuto, dohoda o mimosoudním jednání předně vyžaduje určitý a srozumitelný projev vůle věřitele vůči dlužníkovi, jímž alespoň rámcově vymezený nárok vůči němu uplatní a zároveň věřitelem projevenou vůli jednat o tomto nároku mimosoudně a zároveň v reakci na to vyjádřenou (byť i konkludentně) vůli dlužníka o tomto nároku s věřitelem jednat. Z vyjádření žalobkyně bylo prokázáno, že u žalované uplatnila svůj nárok dopisem z [datum], následně již jednala pouze s vedlejším účastníkem a na žalovanou se obrátila až prostřednictvím stávajícího právního zástupce. Z obsahu dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum], když soud interpretuje uvedené písemné právní jednání a jeho následky v souladu s ustanovením § 555 a § 545 občanského zákoníku dle jeho obsahu, nemá soud za to, že by žalobkyně uplatnila u žalované nárok z titulu náhrady majetkové újmy a dále nabídla žalované o tomto nároku mimosoudně jednat. Rámcovým vymezením nároku soud vnímá nejenom popsání události, z níž měla majetková újma vzejít, což dopis obsahuje, ale i výslovný požadavek o její náhradu po žalované jako označeném škůdci, a v neposlední řadě, pokud jde o náhradu majetkové újmu alespoň její vyčíslení v řádech. Je totiž rozdíl pro zvážení, zda o nároku jednat, jestliže se tvrzenému dlužníkovi dostane informace, že je po něm požadována náhrada škody v desítkách tisíc, či milionů. Ze zjištění z dopisu žalobkyně ze dne [datum], kdy vyzývá žalovanou k označení pojišťovny za účelem úhrady rekonstrukce haly z pojistného plnění, nelze jednoznačně dovodit vůli žalobkyně nárokovat zaplacení náhrady majetkové újmy po žalované jako označeném škůdci, zvláště, když dopis za žalobkyni vyhotovil a poslal advokát znalý práva. V dopisu není navíc ani zhruba nárok žalobkyně vyčíslen, soud tak má za to, že žalobkyně nejenomže u žalované nárok neuplatnila, ale ani jej dostatečně nevymezila v rozsahu, aby si žalovaná mohla utvořit povědomí o předmětu mimosoudního jednání. Dopis právního zástupce žalované ze dne [datum] pouze prokazuje, že žalovaná předpokládá spor se žalobkyní o náhradu majetkové újmy a sděluje, že je v něm právně zastoupena, jenom z této informace se racionálně legitimní očekávání žalobkyně, že účastníci budou o náhradě škody mimosoudně jednat, nepodává, když tento závěr z pouhého faktu sdělení právního zastoupení vyvodit nelze. Následně, jak bylo prokázáno z tvrzení žalobkyně, žalobkyně komunikovala se žalovanou až po převzetí právního zastoupení stávajícím právním zástupcem, tedy nejdříve [datum], jak prokazuje zjištění o datu převzetí právního zastoupení ze žaloby a plné moci. Případná tato jednání o sporu by již uběhlou promlčecí lhůtu nestavěla. Žalobkyně ani netvrdila, že by kromě dopisu ze dne [datum] uplatnila nárok vůči žalované do první poloviny července 2019 v rámci jiného právního jednání, vyjma písemností zasílaných vedlejšímu účastníkovi. Z žádného provedeného důkazu se nepodává zjištění, že by žalovaná zmocnila pro mimosoudní jednání se žalobkyní vedlejšího účastníka, či vyjádřila vůli jednat se žalobkyní mimosoudně až po prošetření pojistné události vedlejším účastníkem, což žalobkyně ani netvrdila. Jestliže k prokázání svého tvrzení o mimosoudním jednání se žalovanou žalobkyně jako důkaz označila také svědeckou výpověď zaměstnance žalobkyně pana [příjmení], byl tento návrh na doplnění dokazování zamítnut pro nadbytečnost, když ze samotného vyjádření žalobkyně soud prokázal, že veškerá komunikace probíhala pouze písemně a emailem a je založena ve spise, dále bylo s vedlejší účastnicí hovořeno telefonicky a obsah hovoru byl totožný s písemným stykem, tj. dotazy na průběh šetření pojistné události a doložení k tomu potřebných dokumentů. Ze záznamu o hlášení pojistné události vedlejšímu účastníkovi ve spojitosti na dopis žalobkyně žalované ze dne [datum] a dopis právního zástupce žalované žalobkyni ze dne [datum] (z nichž bylo zjištěno, že žalobkyně žádá žalovanou o sdělení pojišťovny, u níž má sjednáno škodové pojištění, a žalovaná si vymínila s ohledem na dovolené toto sdělit do [datum]), přičemž pojistná událost byla vedlejšímu účastníku nahlášena žalovanou dne [datum], má soud ve spojitosti s tvrzením žalobkyně o tom, že veškerá písemná korespondence účastníků byla soudu předložena, za prokázané, že odezvou žalované na výzvu žalobkyně z [datum] bylo nahlášení pojistné události spočívající v zásahu do stavby žalobkyně při demolici vedlejšímu účastníku, včetně označení žalobkyně jako poškozené. Tato skutečnost prokazuje, že žalovaná uplatnila u své pojišťovny právo na pojistné plnění a lze z ní také dovodit konkludentní souhlas žalované s tvrzením žalobkyně, že při demolici došlo k poškození stavby žalobkyně s předpokládanou škodou ve výši [částka], jak prokazuje zjištění ze záznamu o nahlášení pojistné události. Z označení žalobkyně jako poškozené pojišťovně lze také logicky dovodit souhlas žalované s vyplacením pojistného plnění vedlejším účastníkem žalobkyni. Závěr žalobkyně, která v nahlášení pojistné události pojišťovně spatřuje žalovanou projevenou vůli ve vztahu k žalobkyni jednat o jejím nároku v řádech milionů z titulu náhrady majetkové újmy a zmocnění vedlejšího účastníka jednat v této věci se žalobkyní však z jednostranného právního jednání adresovaného pojišťovně dovodit nelze, a to zvláště za prokázaného oznámení žalobkyni ze strany žalované z dopisu z [datum], že žalovaná je ve sporu se žalobkyní z náhrady majetkové újmy právně zastoupena, čímž se obvykle dává protistraně najevo, kdo bude za zastoupeného (tj. žalovanou) ve věci jednat.

31. Ze záznamu o nahlášení pojistné události, emailové korespondence zaměstnanců vedlejšího účastníka, potvrzení o registraci pojistné události, jako i vyjádření žalované a vedlejšího účastníka má soud za prokázané, že žalovaná měla u vedlejšího účastníka uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z její provozní činnosti a v souladu s touto smlouvou uplatnila nárok na pojistné plnění z důvodu poškození stavby ve spoluvlastnictví žalobkyně ze dne [datum]. Vedlejší účastník na základě sjednaného škodového pojištění k uplatnění nároku žalované pojistnou událost zaregistroval a v souladu se svou smluvní a zákonnou povinností (§2796 a násl. občanského zákoníku, popř. § 16 a násl. zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013) zahájil šetření nahlášené pojistné události. Z dopisu vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne [datum], ze zjištění o vyrozumění o neuzavření šetření do 3 měsíců a výzvy k předložení dalších dokladů, nemá soud za prokázané tvrzení žalobkyně o právním jednání vedlejšího účastníka za žalovanou v rámci mimosoudního jednání o nároku žalobkyně, ale naopak tvrzení vedlejšího účastníka o úkonu vůči žalobkyni jako označené poškozené v rámci šetření pojistné události. Obsah dopisu zcela koresponduje se zákonnou povinností uloženou pojišťovně oznámit pojištěnému a poškozenému důvody, proč nebylo možné dokončit šetření pojistné události do 3 měsíců od oznámení (srovnej § § 2798 odst. 2 občanského zákoníku, či § 16 zákona o pojistné smlouvě). Taktéž obsah dopisu vedlejšího účastníka žalobkyni jako poškozené ze dne [datum], nazvaný vyřízení škodné události, a dopis vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne [datum], zejména zjištění, že vedlejší účastník posoudil dopis žalobkyně z prosince 2018 jako odvolání proti vyřízení pojistné události, prokazují vůli vedlejšího účastníka komunikovat se žalobkyní jako poškozenou v rámci šetření a řešení pojistné události z pojistné smlouvy, nikoliv jako zástupce žalované v rámci mimosoudního jednání se žalobkyní o jejím nároku. Ostatně, až na judikované výjimky (odpovědnost z provozu vozidla, pojistné hypotečního úvěru) má poškozený nárok na náhradu majetkové újmy vždy vůči škůdci, pojišťovna je povinna hradit ze smluvního vztahu se škůdcem, žalobkyně proto řádně měla pro úspěch v této věci uplatnit svůj nárok vůči žalované, nikoliv vedlejšímu účastníku. V tomto právním kontextu také nutno přikládat význam sdělení žalobkyně vedlejšímu účastníku z dopisu z prosince 2018, kdy žádá o přehodnocení závěru o odmítnutí pojistného plnění s upozorněním na jinak soudní vymáhání nároku a rozhodně z něj nelze dovozovat závěr, že vedlejší účastník přezkoumal vyřízení pojistné události v rámci mimosoudního jednání účastníků. Soud tak uzavřel, že vedlejší účastník, pokud komunikoval se žalobkyní, jednal v souvislosti se šetřením pojistné události, nikoliv jako zmocněnec žalované o sporném nároku žalobkyně. Šetření pojistné události samo o sobě, např. bez dohody poškozené a označeného škůdce o tom, že okolnost vzniku práva na náhradu majetkové újmy, či výši náhrady ponechají na závěrech tohoto šetření pojišťovny, tak dle názoru soudu není svou podstatou a obsahem mimosoudním jednáním poškozeného a škůdce o nároku na náhradu újmy. V projednávaném případě v jednání vedlejšího účastníka ve vztahu k žalované mimosoudní jednání neprobíhala, a tedy k stavění promlčecí lhůty nedošlo.

32. Nárok žalobkyně je promlčen. Zbývá posoudit důvodnost obrany žalobkyně, že ke vznesené námitce promlčení nelze přihlédnout, neboť jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Soudy již konstantně drží právní názor, že námitka promlčení při existenci zákonného institutu promlčení v zájmu právní jistoty účastníků, není sama o sobě v rozporu s dobrými mravy. Nicméně, s ohledem na okolnosti konkrétního případu může její uplatnění v rozporu s dobrými mravy být a soud by poté v rámci spravedlivého uspořádání vztahů účastníků k takovému výkonu práva neměl přihlédnout (§ 2 odst. 3, § 586, § 588 občanského zákoníku) Např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 1. 2018 čj.: 27 Cdo 2826/2017, v němž se tento soud zevrubně vyjádřil k otázce souladu námitky promlčení s dobrými mravy, mimo jiné judikoval, že„ za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy, vedeno přímo úmyslem způsobit jinému újmu. ….Uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy je jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil...“ 33. V souzeném případě bylo prokázáno, že ke škodné události došlo dne [datum], žalobkyně již toho dne měla možnost se o stavu věci osobně přesvědčit, osobu tvrzeného škůdce již tohoto dne znala. Že bylo zasaženo do nosných konstrukcí průmyslové haly v jejím spoluvlastnictví, reálně věděla nejpozději [datum], jak prokazuje dopis z tohoto data. Dopis vedlejšího účastníka žalobkyni ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně byla nejpozději v listopadu 2016 vyrozuměna také o tom, že šetření pojistné události, kde je hlášena jako poškozená, řeší vedlejší účastník a že k uzavření šetření je mimo dokladů, jež má předložit žalovaná, nezbytné také vyčíslení škody žalobkyní. Jak prokazuje dopis žalobkyně vedlejšímu účastníkovi, žalobkyně vyčíslila svou majetkovou újmu vedlejšímu účastníku pouze předběžně, s výhradou doplnění po vypracování znaleckého posudku k ocenění nemovitosti, a to s odstupem více jak půl roku [datum], následně si vedlejší účastník nechal k posouzení otázky vzniku škody v důsledku jednání žalované z [datum] vypracovat znalecký posudek, který obdržel nejdříve [datum], jak prokazuje datum vyhotovení posudku, přičemž k vyřízení pojistné události došlo dopisem z [datum]. V postupu vedlejšího účastníka soud neshledává žádné zásadní průtahy ve vyřízení pojistné události, zohledníme-li prokázanou skutečnost, že v řízení byl vypracován obsáhlý znalecký posudek a sama žalobkyně předložila požadované vyčíslení škody až s půlročním zpožděním. K přezkumu odvolání žalobkyně do vyřízení pojistné události došlo také k přiměřené lhůtě cca 1 měsíce, jak prokazuje dopis vedlejšího účastníka z [datum]. Nejpozději v lednu 2019 již žalobkyně byla srozuměna, resp. s ohledem na odmítavé stanovisko vedlejšího účastníka a žádnou reakci žalované musela být srozuměna s tím, že pojišťovna jí žádnou náhradu tvrzené majetkové újmy neuhradí a nic, kromě vlastní nečinnosti, jí nebránilo v tom, aby se svého tvrzeného nároku domáhala soudní cestou, zvláště, když následně v květnu 2019, tedy nejméně měsíc před uplynutím promlčecí lhůty již měla k dispozici znalecký posudek Ing. [příjmení], o který svůj vyčíslený nárok opírá. Marné uplynutí promlčecí lhůty jde na vrub nečinnosti žalobkyně. Žalovaná, či vedlejší účastník na něm rozhodující vinu nenese. Soud proto uplatněnou námitku promlčení neposoudil jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

34. Protože žalovaná a vedlejší účastník důvodně uplatnili námitku promlčení nároku žalobkyně, není žalovaná povinna žalobkyni z uplatněného nároku podle § 609 občanského zákoníku ničeho plnit. Soud proto žalobu zamítl.

35. Shora zhodnocenými, provedenými důkazy v návaznosti na nesporná tvrzení účastníků a vyjádření žalobkyně byl skutkový stav prokázán v míře potřebné pro rozhodnutí, s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení soud proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl a další soudem provedené důkazy, z nichž nebylo zjištěno žádných rozhodných poznatků pro posouzení otázky promlčení nároku žalobkyně a důvodnosti vznesené námitky promlčení, soud v tomto rozsudku pro stručnost nehodnotil.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti účelných úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, podání vyjádření ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum] v délce dvou započatých dvouhodin, účast na ústním jednání dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou z Rakovníka do [obec] a zpět realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 70 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 70 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

37. O náhradě nákladů vedlejšího účastníka bylo taktéž rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal vedlejšímu účastníku paušální náhradu nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky číslo 254/2015 Sb., a to 5 x [částka] (vstup do řízení, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na ústním jednání), dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] a xanon [číslo] náhrada 2x347, [částka] za 60 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.), celkem tedy [částka].