17 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby soud určil, že vlastníkem pozemku označeného jako pozemková parcela [číslo] zahrada a pozemku označeného jako pozemková parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, to vše v obci a katastrálním území Stehelčeves, nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, je [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], [obec a číslo], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 2) žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 12 966 Kč k rukám právní zástupkyně 2) žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi 1) žalovaným a žalobkyní žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala původně pouze po prvním žalovaným určení jeho vlastnictví k nemovitostem označeným v I. výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný je jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba] s.r.o. která dluží žalobkyni dluží z kupních smluv částku 4 735 635,26 Kč, kterou nezaplatila, ač byla žalobkyní o zaplacení opakovaně upomínána. [právnická osoba] žádný hodnotný majetek nevlastní, přičemž žalobkyni je známo, že částku 1 844 879,35 Kč dluží také jinému dodavateli. První žalovaný jako jednatel dlužníka žalobkyně porušil zákonné povinnosti jednatele, když odebíral od žalobkyně zboží, ač musel vědět o platební neschopnosti společnosti, dle žalobkyně první žalovaný mohl svým vědomým řízením společnosti v rozporu s péčí řádného hospodáře naplnit znaky trestného činu, proto žalobkyně podala ve věci trestní oznámení. Než bude trestní oznámení žalobkyně orgány činnými v trestním řízení řádně prověřeno, svědčí žalobkyni dle žaloby naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitostem ve prospěch prvního žalovaného, neboť pokud by nemovitosti byly převedeny na jinou osobu, ztížilo, či znemožnilo by se uspokojení pohledávky věřitelů, včetně žalobkyně v následných řízeních. Při ústním jednání žalobkyně na podporu důvodnosti žaloby doplnila, že žalobkyně za prvním žalovaným nemá žádnou vykonatelnou pohledávku, nicméně má za ním nevykonatelnou pohledávku z titulu náhrady majetkové újmy, která žalobkyni vznikla v důsledku porušení odpovědnosti jednatele prvním žalovaným při řízení [právnická osoba] s.r.o.

2. Podáním ze dne [datum] navrhla žalobkyně přistoupení druhého žalovaného do řízení jako účastníka na straně žalované s odůvodněním, že druhý žalovaný se stal vlastníkem nemovitostí.

3. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 1. 2022 čj.: [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2022 čj.: [číslo jednací] soud připustil přistoupení druhého žalovaného do řízení.

4. První žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. Dne [datum] bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednáno v jeho nepřítomnosti, ač řádně předvolán, k ústnímu jednání se nedostavil.

5. Druhý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Předně proti žalobě brojil tím, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě, když neprokázala, že by proti prvnímu žalovanému měla, či má vykonatelnou pohledávku, popř., že svou pohledávku proti prvnímu žalovanému právně relevantním způsobem uplatnila; v této souvislosti druhý žalovaný zdůraznil rozdíl mezi pohledávkou za [právnická osoba] s.r.o. a prvním žalovaným. Za další také druhý žalovaný zdůraznil svou dobrou víru při nabytí nemovitostí, když vycházel ze správnosti zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, který nebyl nijak zpochybněn, koupi nemovitostí zprostředkovala realitní kancelář, druhý žalovaný zájem o ně projevil na základě veřejné inzerce realitní kanceláře. Dle druhého žalovaného žalobkyně neprokazovala a dokonce ani netvrdila okolnosti zpochybňující dobrou víru druhého žalovaného při nabytí nemovitostí.

6. Mezi žalobkyní a žalovanými tak zůstalo sporu primárně v otázce, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva prvního žalovaného k nemovitostem, v kladném případě, by se soud zaobíral otázkou, zda lze určit vlastnické právo k nemovitostem ve prospěch prvního žalovaného, jestliže v mezidobí byl jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí zapsán druhý žalovaný, kterému obecně náleží ochrana vlastnického práva nabytého v dobré víře.

7. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy.: Výpisy z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně a dále, že jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba] s.r.o. založené dne [datum] je od jejího založení až dosud první žalovaný. Výpisy z katastru nemovitostí prokazují, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře 115 m² - zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře 118 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, vše zapsáno pro k.ú. a obec Stehelčeves na [list vlastnictví] byl ke dni [datum] první žalovaný, který nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Ke dni [datum] byla práva k nemovitostem dotčena změnou v souvislosti s vedením vkladového řízení ohledně kupní smlouvy uzavřené mezi prvním a druhým žalovaným, správní poplatek za návrh na vklad uhradila realitní kancelář, což dokládá tvrzení druhého žalovaného, že kupní smlouvu uzavřel po obvyklém nalezení prodejce nemovitostí prostřednictvím inzerátu, po zprostředkování koupě realitní kanceláří. Dle stavu zápisu vlastnického práva k nemovitostem ke dni [datum] je vlastníkem předně jmenovaných nemovitostí druhý žalovaný na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním a prvním žalovaným jako prodávajícím dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. Z insolvenčního rejstříku bylo prokázáno, že na [právnická osoba] s.r.o. byl dne [datum] podán insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu, úpadek tohoto dlužníka byl zjištěn dne [datum], na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] čj.: [insolvenční spisová značka]. Z trestního oznámení žalobkyně na prvního žalovaného a [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] ve spojení s vyrozuměním Policie ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně podala trestní oznámení na prvního žalovaného, neboť se mohl dopustit trestně postižitelného skutku tím, že odebíral od žalobkyně zboží, ač již v době uzavírání dílčích kupních smluv musel vědět, že [právnická osoba] s.r.o. nebude mít finanční prostředky na zaplacení kupních cen dodaného zboží. S nárokem na náhradu majetkové újmy do trestního řízení se žalobkyně nepřipojila, jak dokládá vyrozumění žalobkyně jako poškozeného o stavu prověřování, ve věci trestního oznámení dosud nebyly zahájeny úkony trestního řízení, nicméně ty budou ve věci zahájeny, nadále je prováděno prověřování věci. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2022 čj.: 59 A 2/2022-68 bylo shledáno, že žaloba žalobkyně proti žalovanému - Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, kterou se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícího v nezapsání poznámky spornosti do katastru nemovitostí v řízení o vkladu vlastnického práva druhého žalovaného na základě kupní smlouvy mezi žalovanými, byla zamítnuta.

8. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Jak opakovaně dovozuje judikatura soudů a právní doktrína, žaloba na určení právního vztahu či práva je preventivního charakteru a má místo pouze tam, kde v důsledku určení práva lze odstranit stav ohrožení práva, nebo postavit na jisto existenci práva (právního vztahu) a tím předejít sporům o plnění. Žalobu na určení práva může podat i osoba mimo právní vztah, z něhož určované právo mělo vzejít, avšak jen za předpokladu, že se určení práva projeví ve zlepšení právního postavení žalobce (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2002 sp. zn. [spisová značka], podle kterého žalobce může mít naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem určité nemovitosti je jeho dlužník, který ji neplatně převedl na jiného, jestliže tímto určením získá doklad nezbytný pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem této nemovitosti). Není-li ke dni rozhodnutí soudu na určení práva naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem pro zamítnutí žaloby (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2014 sp. zn. [spisová značka]).

10. V projednávaném případě jsou oba žalovaní ve věci pasivně legitimovaní, neboť žalobkyně se domáhá určení práva vzešlého z jejich právního vztahu. Nicméně, po zhodnocení provedeného dokazování a skutkových tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že na určení vlastnického práva k nemovitostem označeným ve výroku tohoto rozsudku není naléhavý právní zájem, když nárokované určení vlastnického práva ve prospěch prvního žalovaného by se nijak nepromítlo do právního postavení žalobkyně. Jak plyne se shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], žalobkyně by byla se žalobou na určení vlastnictví k nemovitostem ve prospěch prvního žalovaného úspěšná za kumulativního naplnění těchto skutečností.: Předně by musela disponovat vykonatelnou pohledávkou za prvním žalovaným jako svým dlužníkem. Ke dni rozhodnutí soudu, což ostatně prokazuje i samotné vyjádření žalobkyně, však žalobkyně vykonatelnou pohledávku za prvním žalovaným nemá, neboť případný konkrétní nárok z titulu ručení prvního žalovaného za porušení jeho odpovědnosti při výkonu jednatelského oprávnění ve [právnická osoba] s.r.o. (dle § 159 odst. 3 občanského zákoníku) žalobkyně vůči prvnímu žalovanému ještě řádně neuplatnila. Pohledávku za prvním žalovaným z titulu náhrady majetkové újmy také po prvním žalovaným nenárokovala (jak prokazuje i trestní oznámení a vyrozumění Policie ČR). Za druhé žalobkyně by musela v aktuálně vedeném řízení prokázat, že kupní smlouva o převod nemovitostí byla mezi prvním a druhým žalovaným uzavřena neplatně. Tuto okolnost však žalobkyně ani netvrdí. I kdyby proto žalobkyně disponovala vykonatelnou pohledávkou za prvním žalovaným jako svým dlužníkem, nebyl by zde dán legitimní důvod pro zpochybnění nabytého vlastnického práva druhým žalovaným. Při existenci pohledávky za převodcem nemovitosti a platném zcizení vlastnického práva slouží k ochraně věřitele institut odporovatelnosti (dovolání se neúčinnosti právního jednání vůči věřiteli); určovací žalobou nelze platný převod vlastnictví zvrátit.

11. Soud proto uzavřel, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě a a contrario § 80 o.s.ř. žalobu zamítnul.

12. Ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy úspěšnému prvnímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

13. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a druhým žalovaným bylo rozhodnuto dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal druhému žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 966 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) a § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 00 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum]), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 515,71 Kč za 48 ujetých km v částce 315,71 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 715,71 Kč ve výši 2 250,30 Kč.

14. Ve věci dosud nebyl zaplacen soudní poplatek splatný ke dni podání žaloby. Soud proto v rozhodnutí o věci soudní poplatek žalobkyni uložil zaplatit. Soudní poplatek byl určen dle položky 4 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.