17 C 3/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , 2 Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno republika zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o přezkum rozhodnutí finančního arbitra

I. Žaloba, aby soud zrušil nález Finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 7. 2021, č. j. FA/SR/RI/2284/2019-31 ve spojení s rozhodnutím o námitkách Finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 24. 1. 2022, č. j. FA/SR/RI/2284/2019-44 a aby soud změnil výrok finančního arbitra tak, že Instituce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , jméno FO, , 2 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační číslo , IBAN, , jednající prostřednictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odštěpný závod, se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , není povinna navrhovateli , Jméno žalovaného, , narozenému , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, , zaplatit 21 967 EUR (slovy: dvacet jedna tisíc devět set šedesát sedm euro) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 967 EUR Kč od 21. 6. 2019 do zaplacení do zaplacení a dále, že Instituce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, není povinna uhradit podle § 17 a) zákona o finančním arbitrovi sankci ve výši 10 % z částky, kterou zaplatí navrhovateli , Jméno žalovaného, do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto nálezu na účet Kanceláře finančního arbitra, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud v řízení vedeném podle části V. občanského soudního řádu přezkoumal nález a rozhodnutí o námitkách Finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ( dále jen „finanční arbitr“, nebo „arbitr“) , kterým vyhověl návrhu žalovaného proti žalobkyni o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a uložila žalobkyni zaplatit státu sankci ve výši 10 % z plnění a rozhodl tak, že návrh žalovaného se zamítá a sankce se žalobkyni neukládá. Žalobkyně proti nálezu arbitra brojila hned z několika důvodů. Předně, finanční arbitr neměl pravomoc ve věci rozhodnout, především však žalovanému na vyplacení částky , částka, nevznikl žádní nárok, neboť tato částka je ziskem žalovaného dosaženým v důsledku zneužívajícího jednání žalovaného spočívající v tom, že žalovaný společně s ostatními osobami obchodujícími pod jednou IP adresou se pokusil dosáhnout zisku bez vystavení se ekonomickému riziku obchodu. Dle čl. 34 odst. 5 smluvních podmínek žalobkyně měla žalobkyně oprávnění v případě zneužívajícího jednání, které může být spuštěno i provozováním více účtů, podle svého výhradního uvážení zrušit jakékoliv zisky, jakož i poplatky za získání pro makléře generované ze zneužívajícího chování. V daném případě žalovaný navíc porušil podmínky obchodu „ 40 % , jméno FO, “. Následně k výzvě soudu žalobkyně konkretizovala zneužívající chování žalovaného v rozporu se smluvními podmínkami žalobkyně tak, že žalovaný získal vstupní bonusy na osmi obchodních účtech, z toho na třech nepokračoval v obchodování. Podmínkou udělení bonusu bylo, že na příslušný účet žalovaný vloží své vlastní prostředky. Žalovaný, ale žádné prostředky nevložil, pouze přesouval přiznané bonusy na jiné účty, kdy na základě této skutečnosti získal neoprávněně další bonusy. Takto například účet č. , hodnota, byl financován interními převody z účtu číslo , hodnota, a , Anonymizováno, . Účet č. , hodnota, byl financován interními převody, přičemž účet , Anonymizováno, byl žalovaným vybrán pro příjem se 100% podílovým bonusem a jako zrcadlový účet. Dle žalobkyně žalovaná částka nejsou peníze vložené žalovaným na příslušné účty, neboť ten své vklady vybral, ale bonusy získané porušením čl. 34odst. 9 obchodních podmínek čerpání bonusu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Na svou obranu uvedl, že převádění finančních prostředků z jednoho účtu na druhý bylo předmětem a obchodní strategií žalobkyně, navíc žalovaný tyto převody prováděl přímo k pokynu zaměstnance odštěpného závodu žalobkyně. Žalovaný jako osoba nepodnikající ve finančním investování vycházel z toho, že, Jestliže pokyny k převodům sděluje přímo zaměstnanec žalobkyně, jsou převody v pořádku v souladu s obchodními podmínkami smlouvy. Žalovaný dále doplnil, že sám by žádné převody mezi účty nerealizoval, přistoupil k nim pouze k pokynu žalobkyně, když chtěl jen realizovat výběr svých finančních prostředků na účtu a jinak, než za použití převodů to dle zaměstnance žalobkyně nebylo možné. Jestliže několik posledních pokynů k výběru nebylo zrealizováno, tak ze strany žalobkyně nikdy nebylo žalovanému sděleno, že důvodem je jeho zneužívající obchodování, ale bylo mu sděleno, že žalobkyně nemá jeho přístupovou adresu, nebo potřebné dokumenty. I po poslání vyžadovaných dokumentů však výběr realizován nebyl. Žalovaný také poukázal na to, že žalobkyně jej nikdy neinformovala o nedovoleném obchodování, nikdy během převodu ani následně se nestalo, že by převody nebyly schváleny, že by přístupy byly zablokované. Nikdy žalovaný neobdržel žádné upozornění na to, že převod má charakter zneužívajícího jednání. Žalovaný vyvrátil, že by byl ve spojení s ostatními obchodníky na finančním trhu, obchodoval vždy prostřednictvím pouze jedné emailové adresy, vícero IP adres nemá. Z vyjádření žalovaného bylo také zjištěno, že obdobně jako on, i ostatní klienti žalobkyně, mají od žalobkyně zadržované výplaty zadaných výběrů.

3. Z vyjádření žalovaného bylo shledáno, že není a nebyl podnikatelem v oboru finančnictví ani odborníky a v této oblasti vždy pracoval v oboru zemědělská a výroba, se žalobkyní navázalo spolupráci, neboť měl zájem diverzifikovat své finanční portfolio, tedy se žalobkyní investoval v rámci správy a snahy o zhodnocení svého majetku. Žalobkyně mu byla doporučena, smlouvu o investování podepisoval osobně u žalobkyně v jejím pobočce v Burzovním paláci v Praze.

4. Z vyjádření finančního arbitra soud shledal, že finanční arbitr se s žalobou neztotožňuje. Ve věci odkázal na svá rozhodnutí, přičemž zdůraznil, že žalobkyně svou obranu v řízení postavila na námitce nepříslušnosti soudů České republiky a arbitra ve věci rozhodnout, namítla neaplikovatelnost právního řádu České republiky a pokud jde o hmotněprávní základ nároku, nejprve tvrdila, že žalobkyně měla oprávnění zadržet peněžní prostředky žalovaného na účtu, neboť se jednalo o zisk ze znevažujícího obchodování, které však žalobkyně v řízení před finančním arbitrem blíže nespecifikovala, pouze tvrdila, že žalovaný porušil podmínky obchodování „40% , jméno FO, Bonusu“,v důsledku čehož žalobkyně využila svého práva dle čl. 34. 9. obchodních podmínek a výběr částky , částka, zrušila. V řízení o námitkách poté dále žalobkyně doplnila, že žalovaný porušil čl. 5.3 podmínek , jméno FO, Bonusu tím, že se snažil dosáhnout zisku z obchodování tak, že byl propojen s jinými zneužívajícími obchodními účty pomocí stejné IP adresy jako adresa žalovaného. Tato tvrzení žalobkyně v řízení před finančním arbitrem nijak neprokázala, přičemž v souladu s § 82 odst. 4 správního řádu tak měla učinit již v nalézacím řízení před arbitrem. Arbitr také poukázal na vyjádření žalobkyně k návrhu z 16. 3. 2020, v němž tvrdil, že žalobkyně provedla kontrolu obchodního účtu žalovaného až po obdržení výzvy finančního arbitra a s odkazem na čl. 34. 9. obchodních podmínek využila svého práva blokovat účet žalovaného a zadržet jeho zisky. Neprovedení žádosti o výběr žalovaného ze dne , datum, přitom takové odůvodnění neobsahovalo. Finanční arbitr zdůraznil, že ani jeho opakovaným výzvám žalobkyně nesdělila a nedoložila, čím konkrétně se žalovaný dopustil zneužívajícího obchodování. Důvod pro nevyplacení částky v podobě zneužívajícího obchodování žalovaného spočívajícího v propojení s dalšími subjekty se stejnou IP adresou žalobkyně arbitrovi poprvé sdělila až v námitkách a doplnění námitek v roce 2021. Dle finančního arbitra tak žalobkyně neunesla břemeno důkazní týkající se tvrzení o zneužívajícím obchodování žalovaného k okamžiku jeho žádosti o výběr peněžních prostředků z obchodního účtu. Finanční arbitr se také neztotožnil námitkou žalobkyně o jeho nepříslušnosti ve věci rozhodnout.

5. Dne 31. 5. 2024 bylo ve věci podle § 101odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, když emailovou žádost o odročení jednání doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne 31. 5. 2024 v 8:19 a telefonickou žádost o odročení z 8 hodin 20 minut soud nepokládal za důvodnou, neboť zástupce žalobkyně žádal o odročení jednání z důvodu neplánované návštěvy lékaře pro blíže neupřesněnou „náhlou zdravotní indispozici“, což může být jak indispozice lehčího rázu nevylučující účast na jednání u soudu, tak indispozice rázu těžšího. Z webových stránek právního zástupce žalobkyně bylo přitom zjištěno, že je spolupracujícím advokátem v advokátní kanceláři, která má další tři hlavní advokáty. V možnostech zástupce tak bylo i v případě vážného důvodu nepřítomnosti si zajistit substituci pro jednání, zvláště za situace, kdy soud již předem usnesením ze dne 14. 2. 2024 čj. 17 C 3/2024–65 vyzval žalobkyni v rámci ediční povinnosti účastníka k předložení listinných důkazů v Českém jazyce, k prokázání právní osobnosti žalobkyně a v usnesení ze dne 2. 4. 2024 č.j. 17C3/2024–66 vyzval žalobkyni, aby konkretizovala zneužívající obchodní jednání žalovaného ve vztahu k zisku, na který pozbyl nárok, dále, kdy žalobkyně kontrolovala účty zákazníků, kdy bylo zjištění propojení zákazníků (žalovaného) společnými IP adresami, kdy byli zákazníci informováni o zjištěném protismluvním jednání. Až na neúplné doplnění tvrzení o znevažujícím jednání žalovaného žalobkyně na výzvy soudu nijak nereagovala, především nepředložila žádný důkaz k prokázání své právní osobnosti a nepředložila žádný listinný důkaz – především obchodní podmínky a smlouvu v českém jazyce (Obchodní podmínky v angličtině předložené žalobkyní a obsažené ve spisu arbitra jsou rozsahem obsáhlé, pro soud bez překladu nesrozumitelné. Protože jednajícím jazykem soudu je Český jazyk (srovnej. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 19. 7. 2006 sp. zn. Azs 177/2005), byla žalobkyně k předložení překladu označených důkazních prostředků vyzvána podle § 129 o.s.ř. v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2016 sp. zn. 23 Cdo 1656/2015). Následně 31. 5. 2024 v 16:22 byla soudu právním zástupcem žalobkyně doručena propustka z pracoviště s potvrzením praktického lékaře, že dne 31. 5. 2024 byl u lékaře od 8:30 do 16:00 hodin. Z propustky z pracoviště se opět nepodává žádná diagnóza, pro kterou lékařské ošetření vyhledal. Vyhledání lékařské péče u praktického lékaře a pobyt u praktika po dobu jedné běžné pracovní doby také na zhoršení zdravotního stavu v míře bránící účasti na jednání u soudu neukazuje, na rozdíl např. od jednodenní hospitalizace ve zdravotnickém zařízení poskytující akutní nezbytnou zdravotní péči.

6. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. 28 C 83/2022 ze dne 15. 11. 2023, které právní moci nabylo 13. 12. 2023, bylo prokázáno, že Obvodní soud pro Prahu 6 ve věci vyslovil místní nepříslušnost a postoupil věc k vyřízení zdejšímu soudu.

7. Z nálezu finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, č.j. FA/SR/RI/2284/2019–31 ze dne 14. 7. 2021 bylo prokázáno, že k návrhu navrhovatele – žalovaného proti Instituci – žalobkyni, jednající prostřednictvím odštěpného závodu se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , finanční arbitr rozhodl spor mezi nimi o zaplacení částky 21 967 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 17. 8. 2017 do zaplacení, tak, že uložil žalobkyni povinnost žalovanému vydat částku 21 697 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 6. 2019 do zaplacení, uložil žalobkyni povinnost vydat žalovanému 10% sankci z přiznaného plnění a co do zbytku úroku z prodlení návrh zamítl. V řízení se žalovaný domáhal po žalobkyni vydání neoprávněně zadržovaných peněz včetně úroků z prodlení, neboť žalobkyně neumožnila k žádosti žalovaného výběr těchto finančních prostředků z obchodního účtu žalovaného, vedeného u žalobkyně. Žalobkyně před finančním arbitrem, navrhovala nedostatek příslušnosti arbitra ve věci rozhodnout, když věc náleží dle smlouvy mezi účastníky do pravomoci kyperského soudu, který ji má posuzovat podle kyperského práva. Návrh by měl být zamítnut, protože na vyplacení peněz nevznikl žalovanému nárok. Finanční arbitr dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byl uzavřen spotřebitelský smluvní vztah ve smyslu čl. 17 odst. 1 Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaný uzavřel smlouvu se žalobkyní v postavení spotřebitele, přičemž se jednalo o smlouvu spadající do kategorie uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. c) Nařízení Brusel I bis. Jestliže tedy mezi žalobkyní a žalovaným bylo smluvně upraveno, že rozhodným sudištěm je dle čl. 39. obchodních podmínek Kyperský soud, tato dohoda o mezinárodní pravomoci ve věci rozhodnout nemá podle čl. 25 odst.4 Nařízení Brusel I BIS právní účinek, neboť je v rozporu s čl. 19 Nařízení, podle kterého není možno smluvním stranám se odchýlit od ustanovení oddílu IV Nařízení Brusel I bis upravující příslušnost ve věcech týkajících se spotřebitelských smluv, až na taxativně vymezené podmínky, což tento případ nebyl. Dle finančního arbitra je proto ve věci příslušný k rozhodnutí soud místa spotřebitele, tedy soud v České republice dle čl. 18 odst. 1 Nařízení Brusel I bis, čímž je dána také podmínka příslušnosti finančního arbitra pro řešení sporu dle § 1 odst.1 zákona o finančním arbitrovi, neboť jde o spor mezi spotřebitelem a osobou poskytující investiční služby. K prokázání svých tvrzení žalobkyně v řízení před finančním arbitrem předložila výpisy z obchodního účtu a obchodních účtů žalovaného č: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , potvrzení o otevření obchodního účtu a obchodních účtů, dále nedatovaný registrační formulář, dále zásady pro vyřizování stížností, dále dokument „40% , jméno FO, - Terms and Conditions“8. Po provedeném dokazování finanční arbitrem dospěl ke skutkovému stavu věci, kdy žalovaný 23. 3. 2015 učinil elektronickou registraci u žalobkyně, na základě toho mu žalobkyně zaslala potvrzení o otevření obchodního účtu a otevřela mu tento obchodní účet. Žalovaný požádal 19. 6. 2019 žalobkyni o výběr peněžních prostředků v částce 21 967 EUR z obchodního účtu. V historii žádosti tohoto výběru ze dne 19. 6. 2019 žalobkyně nejprve uvedla stav „čeká na zpracování“, následně stav „zrušení“. Finanční arbitr dále prokázal, že dle čl. 17. 6. obchodních podmínek žalobkyně si žalovaný a žalobkyně sjednali právo žalovaného vybrat ze svého obchodního účtu peněžní prostředky, když klient (žalovaný) má právo vybrat ze svého účtu prostředky, které nejsou požadovány pro Margin bez jakýchkoliv závazků, bez uzavření uvedeného účtu. V čl. 17. , právnická osoba, podmínek si smluvní strany sjednaly, že pokud se strany písemně nedohodnou jinak, bude jakákoliv částka splatná společností klientovi převedena přímo na osobní účet klienta. Společnost (žalobkyně – pozn. soudu) zpracovává žádosti o převod prostředků v časech uvedených na hlavní webové stránce a čas potřebný k připsání na osobní účet klienta bude záviset na poskytovateli bankovního účtu klienta. Dále v čl. 34. 9. obchodních podmínek si strany sjednaly, že za zneužívající obchodování je považováno: 1) zadávání pokynů jménem klienta bez oprávnění, 2) opakované nereagování na emaily po dobu delší 15 dnů, 3) vytvoření obchodní pozice za účelem generování zisku bez vystavení se ekonomickému riziku a 4) jištění pozic otevřenými pozicemi v opačném směru. V případě, že se klient dopustil zneužívajícího obchodování, je žalobkyně oprávněna 1) zrušit výnosy plynoucí ze zneužívajícího obchodování, 2) kompenzovat ztráty ze souvisejících jednání na souvisejících účtech, 3) zrušit přístup navrhovatele ke službám žalobkyně, anebo ukončit smlouvu s klientem, 4) blokovat účet klienta a převést mu zbylé prostředky na jeho účet.

9. V řízení před finančním arbitrem vycházel finanční arbitr z tvrzení žalobkyně, že za důvod pro nevyplacení částky žalovanému považovala jeho zneužívající jednání spočívající v porušení podmínek 40% , jméno FO, Bonusu, nicméně v řízení před finančním arbitrem žalobkyně ani nedoložila, že by se dokument „40 % , jméno FO, – terms and conditions“ stal součástí právního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní. Finanční arbitr tak uzavřel, že žalobkyně byla povinna provést pokyn žalovaného k výběru peněžních prostředků dle ujednání čl. 17. , právnická osoba, podmínek a měla tak učinit v úředních hodinách uvedených na webových stránkách žalobkyně, kde deklaruje, že poskytuje svým klientům servis 24 hodin denně od pondělí do pátku. Tedy měla tento pokyn k výběru realizovat bez zbytečného odkladu v pracovní den následující po dni, kdy pokyn od žalovaného přijala, protože tak neučinila, dostala se od 21. 6. 2019 do prodlení, když pokyn byl podán 19. 6. 2019. Zákonný úrok z prodlení tehdy činil 10 % ročně. Podle § 17 a zákona o finančním arbitrovi poté finanční arbitr uložil žalobkyni povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z přisouzeného plnění.

10. Z rozhodnutí o námitkách finančního arbitra , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 24. 1. 2022 čj.: FA/SR/RI/2284/2019–44 bylo prokázáno, že finanční arbitr námitky žalobkyně proti shora uvedenému nálezu, které mu byly doručeny dne 3. 8. 2021, zamítl a nález potvrdil. Finanční arbitr se v rozhodnutí o námitkách opět vypořádal s otázkou pravomoci finančního arbitra ve věci rozhodnout. Dále se vypořádal s otázkou užití českého právního řádu na danou věc, když poukázal na čl. 6 odst.1 Nařízení Řím I, dle něhož smlouva uzavřená mezi fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti, dále jen „ spotřebitel“, s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnost, dále jen „obchodník“, se řídí právem země, v nichž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoliv způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí, včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Finanční arbitr proto za rozhodné právo považuje právní řád České republiky, konkrétně zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) a občanský zákoník. V rámci námitek opakovaně žalobkyně namítala, že žalovaný nevystupoval ve vztahu k ní v postavení spotřebitele, neboť uvedl v rámci registrace, že je zkušeným obchodníkem v rámci CFDs a FOREX obchodování, tedy smluvně poskytované služby se týkaly jeho profesionální činnosti, žalobkyně také poukázala na to, že žalovaný v rámci registrace a v rámci toho, než zadal pokyn k obchodování, se vždy musel seznámit s obchodními podmínkami žalobkyně, a to jak obecnými, tak týkající se konkrétního obchodu. Opakovaně zdůraznila, že požadované finanční prostředky zahrnují jen zisky, které žalovaný získal porušením , jméno FO, Bonusu a z jednání, které má charakter tzv. zneužívajícího jednání předvídaného a zakázaného v ujednání čl. 5. 3 , jméno FO, bonusových podmínek, včetně toho, že se pokusil dosáhnout zisku připojením k jiným zneužívajícím obchodním účtům se stejnou IP adresou jako užíval žalovaný a IP adres, které používala skupina klientů, kteří obchodovali podobným stylem, konkrétně se jednalo o 33 účtů využívajících stejné IP adresy, kdy se vybralo z účtu žalobkyně přes , částka, na zisku ze zneužívajícího obchodování. Všechny účty včetně účtu žalovaného byly propojeny, protože bylo zjištěno, že fungují pod stejnými IP adresami.

11. V řízení o námitkách finanční arbitr dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný na obchodní účet č. , hodnota, (dále také „obchodní účet“) vložil částku , částka, dne , datum, převodem ze svého obchodního účtu číslo , hodnota, . Žalovaný na obchodním účtu neobdržel žádný bonus, žalovaný měl mimo obchodního účtu u žalobkyně následující účty: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalovaný získal bonusy na obchodním účtu číslo , hodnota, v celkové výši 1 890 000 Kč, žalovaný na tento účet vložil 1 890 000 Kč ze svého obchodního účtu číslo , hodnota, a částku 1 564 245 Kč zaslal na obchodní účet číslo , hodnota, , bonus vždy činil 100 % výše vkladu, pokud žalovaný po připsání bonusu učinil převod, strhla se mu stejná částka, jakou žalovaný převedl. Žalovaný získal bonusy na obchodním účtu číslo , hodnota, , a to 2 800 USD, 504 USD zaslal žalovaný z obchodního účtu číslo , hodnota, , 2 800 USD zaslal z obchodního účtu číslo , hodnota, a 7 996 USD zaslal na obchodní účet číslo , hodnota, . Žalovaný získal bonusy na obchodním účtu číslo , hodnota, ve výši 11 358 USD, částku 11 358 USD žalovaný zaslal ze svého obchodního účtu číslo , hodnota, a částku 16 233 USD zaslal na obchodní účet č. , hodnota, . Žalovaný získal bonusy na obchodním účtu číslo , hodnota, ve výši 9 586 USD, žalovaný na tento účet zaslal ze svého obchodního účtu číslo , hodnota, částku 9 586 USD a z tohoto účtu na účet číslo , hodnota, zaslal částku 10 583,64 USD. Žalovaný na účet číslo , hodnota, vložil částku 1 000 000 Kč z účtu číslo , hodnota, a 1 000 000 Kč převedl z tohoto účtu na účet číslo , hodnota, . Žalovaný na účtu číslo , hodnota, nezískal žádné bonusy, na tento účet zaslal 1 590 410 Kč z obchodního účtu číslo , hodnota, a na obchodní účet číslo , hodnota, z tohoto účtu zaslal 1 890 000 Kč, z tohoto účtu též zaslal 1 098 284 Kč na účet číslo , hodnota, , z účtu číslo , hodnota, zaslal žalovaný na tento účet 1 000 000Kč. Finanční arbitr také uzavřel, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy a obchodování osobou samostatně výdělečně činnou v zemědělství, jeho ekonomická pracovní činnost nespadala do oblasti obchodování s rozdílovými smlouvami, respektive do oblasti investování na finančním trhu.

12. Námitky proti nálezu byly zamítnuty, protože finanční arbitr prokázal, že bonusy připsané na účtech číslo , hodnota, , číslo , hodnota, , číslo , hodnota, neodpovídají , jméno FO, podmínkám, protože bonus činil 100 % vkladu a byl poskytován i v jiném období než od 1. 10. 2015 až do 31. 10. 2015, ačkoliv podle , jméno FO, bonus podmínek měl bonus činit 40 % vkladu a měl se vztahovat pouze na období od 1. 10. 2015 do 31. 10. 2015. Dále finanční arbitr uzavřel, že žalovaný skutečně převáděl finanční prostředky mezi svými účty a na některých obdržel bonusy, nicméně žalobkyně nijak nedoložila, jak žalovaný měl čerpat bonusy neoprávněně a v čem přesně spočívalo jeho zneužívající jednání. Z provedených důkazů nebylo možno dovodit, z jakého důvodu žalobkyně připisovala bonusy v jiné výši a v jiném období, než by podle , jméno FO, bonusových podmínek měla. Také z provedených listinných důkazů se dle arbitra podávalo, že žalovaný pokud po obdržení bonusu učinil převod, stejná částka, kterou převedl, mu byla z účtu odepsána, z čehož dovozuje finanční arbitr, že žalobkyně fakticky navrhovateli část připsaných bonusů stornovala.

13. Žalovaný ve svém vyjádření učinil nesporným, že před realizací každého konkrétního obchodního případu prostřednictvím účtu u žalobkyně se seznámil s obchodními podmínkami účinnými pro daný případ.

14. Soud v řízení doplnil skutkový stav prokázaný arbitrem o následující důkazy.:

15. Výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze bylo prokázáno, že žalobkyně, původně podnikající V České republice pod firmou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , organizační složka, od října 2013 pod názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , organizační složka a od 6. 3. 2018 do 5. 4. 2023 pod názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odstěpný závod, IČO , IČO, . již v České republice odštěpný závod od 5. 4. 2023 nemá. Z obchodního rejstříku se také podává, že zřizovatel odštěpného závodu – žalobkyně, byl zřízen podle práva Kyperské republiky a byl zapsán v obchodním rejstříku podle zákona o společnostech pod č. HE 260651. Z tohoto údaje soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně vznikla podle práva Kyperské republiky a za stavu, kdy soud nemá informace o jejím zániku, soud uzavřel na právní osobnost žalobkyně.

16. Ze spisu finančního arbitra, a to konkrétně z registrace žalovaného u žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaný se u této společnosti registroval a v rámci registračního formuláře uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou v oblasti zemědělství a dále na otázku, zda má zkušenosti v obchodování prostřednictvím CFDs, bez bližší konkretizace uvedl „ ano“.

17. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, ., poskytovatele internetu pro žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný má přístup do internetu technicky zajištěn NAT router, jeho vnitřní adresa 10.1.195.25 je viditelná pro poskytovatele a je zakryta veřejnou IP adresou číslo , hodnota, . Tuto zakrývající IP adresu má cca 200 zákazníků.

18. Emailové komunikace mezi žalovaným a zaměstnancem, popř. osobou jednající za žalobkyni v odštěpném závodu v zákaznickém servisu žalobkyně za období od roku 2015 do června 2017 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému opakovaně potvrzuje provedení zadaných převodů z účtů u žalobkyně a opakovaně potvrzuje schválení žádostí o výběry a žádosti o uvítací bonusy na účtech, jak konkrétně soud zjistil z emailové komunikace v červnu 2017.

19. Ze stížnosti žalovaného žalobkyně ze dne 22. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný si stěžuje na zamítnutí výběru ve výši 10 000 Kč 10 000 EUR, kdy žalobkyně potvrzuje obdržení stížnost. Z emailové komunikace se dále podává, že zamítnut byl výběr částky 10 000 EUR z účtu číslo , hodnota, . Z emailu ze dne 15. 10. 2018, který byl zasílán žalovanému z oddělení financování klientů žalobkyně, bylo zjištěno, že jej žádají ve věci výběru z účtu 11028230, aby co nejdříve nahrál nedávný doklad o pobytu vydaný během posledních šesti měsíců prostřednictvím klientského portálu. Z emailu žalobkyně žalovanému z 27. 11. 2018 k dotčenému výběru bylo shledáno, že žalobkyně sděluje žalovanému, že nedávná žádost o výběr byla zamítnuta z důvodu nesprávných nebo chybějících bankovních údajů, žádají o zaslání nové žádosti o výběr prostřednictvím bankovního převodu a u vedení úplných bankovních údajů a nahrání aktuálního dokladu o pobytu prostřednictvím klientského portálu. Z emailu z 27. 11. 2018 bylo shledáno, že k příslušnému zpracování výběru žalobkyně žádá doplnit chybějící recentní účet za energie jako doklad o bydlišti a snímek potvrzující jméno držitele účtu, žádají o nahrání potřebných dokumentů prostřednictvím klientského portálu. Z emailu z 10. 12. 2018, který zasílal žalovaný oddělení podpory žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaný se dotazuje, proč se stále nic neděje, když požadované dokumenty odeslal a výběr stále není zpracován.

20. Z emailu osoby podepsané jménem Zuba žalovanému ze dne 4. 2. 2021 bylo zjištěno, že pisatel byl také klientem žalobkyně působící ve Slovenské republice, pokud se domáhal realizace výběru, tak dostal nabídku, že jestliže začne spolupracovat a přivede nové klienty, tak budou vyplaceny finance klientům, kterým je žalobkyně pozdržuje z let 2016 a dříve.

21. Z emailů zasílaných osobou , jméno FO, ze společnosti žalobkyně zjara 2015 až července 2017 soud zjistil, že žalovaný realizoval převody na účtech k pokynu zaměstnance žalobkyně.

22. Ze zobrazení stavu účtu číslo , hodnota, a pokynu k výběru z tohoto účtu z 19. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný dal pokyn k výběru částky 21 967 EUR. Stav provedení finanční operace byl uveden jako „čeká na zpracování“, následně označena změna stavu na stav „zrušení“.

23. Z transakční historie účtu č. , hodnota, bylo shledáno, že pokyn k výběru částky 21 967 EUR byl zrušen, zrušen byl také pokyn k výběru částky , částka, z 27. 11. 2018, jiné pokyny k výběru částky , částka, , částka, a , částka, od září do listopadu 2017 byly realizovány, ojediněle byly také zrušeny. Z transakční historie tohoto účtu i dalších účtů žalovaného bylo shledáno, že v roce 2015 probíhalo obchodování bez zamítavých zásahů ze strany žalobkyně.

24. Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhoduje-li smírčí orgán zřízení podle zvláštního právního předpisu podle zvláštního zákona (dále jen „správní orgán“) o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. Podle § 247 odst. 1 o.s.ř. musí být žaloba podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu.

25. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) Nařízení EU a Rady (EU) č. 1215/2012 z 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Brusel I bis účinného od 10. 1. 2015 (dále jen „Brusel I bis“) ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účely, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7;ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 Brusel I bis spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, v němž má tento smluvní partner bydliště, nebo, bez ohledu na bydliště druhé strany, u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel. Smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Dle čl 19 Brusel I bis je možné se od ustanovení tohoto oddílu odchýlit pouze dohodou 1) uzavřenou po vzniku sporu,2) umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo 3) uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná.

26. Jak prokazuje spis arbitra, o námitkách žalobkyně proti nálezu bylo rozhodnuto 24. 1. 2022, byla-li žaloba u soudu na přezkum rozhodnutí finančního arbitra podána 24. 3. 2022, byla podána včas.

27. V souzeném případě se soud plně ztotožňuje se závěrem arbitra o příslušností soudů České republiky ve věci sporu mezi žalobkyní a žalovaným rozhodnout, jako i o návazné příslušnosti arbitra rozhodnout jejich spor, když pro stručnost soud odkazuje na odůvodnění nálezu finančního arbitra a na dokreslení doplňuje následující.: Pro samotné posouzení postavení žalovaného ve smluvním vztahu ze smlouvy uzavřené mezi ním a žalobkyní není v souladu s judikaturou soudního dvora Evropské Unie podstatné, zda smluvní partner profesionálního obchodníka je sám podnikatel, ale za jakým účelem smlouvu uzavírá, zda pro naplnění svých podnikatelských aktivit, či v soukromém zájmu (k tomu srovnej obšírnou judikaturu SDEU, jmenovitě rozsudek ze dne 9. 3. 2023 C-177/22 Wurth Automotive, dle něhož pro posouzení smluvní strany jako spotřebitele ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) Brusel I bis jako spotřebitele je třeba zhodnotit současné nebo budoucí cíle sledované uzavřením smlouvy nezávisle na tom, zda činnost, kterou osoba vykonává, má povahu závislé nebo samostatně výdělečné činnosti. Také lze zohlednit dojem, který osoba, jež se ochrany spotřebitele dovolává, vyvolala svým chování u druhé smluvní strany.) V projednávaném případě soud z vyjádření žalovaného, dále registračního formuláře před uzavřením smlouvy vyplněného žalovaným žalobkyni, jako i zejména z emailové komunikace mezi žalovaným a zaměstnancem odštěpného závodu, z nich bylo prokázáno, že žalovaný podnikal v oboru zemědělství, nikoliv finančnictví a měnového obchodování, s úmyslem zhodnotit svůj majetek, a ne pro naplnění podnikatelského záměru, který navíc s obchodováním na finančních trzích vůbec nesouvisel. Jestliže byl v poměrně častém emailovém kontaktu se zaměstnancem odštěpného závodu žalobkyně, vystupoval z pozice laika, ne profesionála, čemuž nasvědčuje zjištění, že jednotlivé obchody prováděl k pokynu a návodu zaměstnance žalobkyně. Svým vystupováním tedy žalovaný u žalobkyně rozhodně dojem profesionála ve finančních operacích měnového trhu vzbudit objektivně nemohl. Uvedené vede soud k jednoznačnému závěru, že ve smyslu čl. 17 Brusel I bis byl žalovaný spotřebitelem, a tudíž závěr arbitra o neaplikovatelnosti dohody o příslušnosti kyperských soudů pro rozpor s čl. 19 Brusel I bis je správný. Nutno dodat, že žalobkyně působící na území České republiky prostřednictvím odštěpného závodu hypotézu čl. 17 odst. 1 písm. c) Brusel I bis naplňuje.

28. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele je také správný závěr arbitra o aplikovatelnosti právního řádu České republiky (dle čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

29. Protože žalobkyně nesplnila svou ediční povinnost a nepředložila soudu listinné důkazy v českém jazyce, přičemž smluvní podmínky jsou díky svému rozsahu pro soud nesrozumitelné, vyšel soud v souladu s 250e odst. 2 o.s.ř. pokud jde o znění obchodních podmínek ze skutkového stavu prokázaného arbitrem, tento skutkový stav byl doplněn soudem provedenými důkazy. Ostatně, jde-li o skutkový závěr arbitra ve věci obsahu obchodních podmínek, žalobkyně proti němu žádné námitky nevznesla. Ze skutkového stavu prokázaného arbitrem není prokázáno, že by se žalovaný dopustil takového konkrétního zneužívajícího obchodování, jež by podle obchodních podmínek vyvolalo oprávnění žalobkyně nevyplatit mu v souladu se smlouvou částku přesně 21 967 EUR, popř. Částku nižší. Jestliže žalobkyně v řízení před soudem doplnila, že tato částka nepředstavuje vklad žalovaného, ale jen neoprávněný zisk z jeho obchodování, tak bylo v řízení na ní, aby přesně specifikovala konkrétní případ nedovoleného zneužívajícího jednání, na který se zánik nároku na výplatu částky váže. Žalobkyně se jednání neúčastnila, proto soud nebyl povinen jí po kvalifikovaném poučení dle § 118a) odst. 1,2 o.s.ř. vyzvat k upřesnění tvrzení a označení a předložení důkazů nejpozději do konce prvního jednání ve věci. Soud se tak ztotožňuje se skutkovým a právním závěrem arbitra popsaným zejména v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, na který pro stručnost odkazuje. K tomuto závěru však doplňuje, že samotné tvrzení o zneužívajícím obchodování žalovaného má za vyvrácené ze zjištění z emailové komunikace mezi žalovaným a zaměstnancem odštěpného závodu žalobkyně ve spojení s výpisy z účtu a zprávou poskytovatele internetu žalovanému, o jejichž autentičnosti soud nemá pochyb a které prokazují, že žalovaný používal internetové připojení pouze z jedné adresy, byť kryté veřejnou adresou společnou pro větší množství uživatelů internetu, a zejména jako spotřebitel se při zadávání obchodních příkazů řídil pokyny zaměstnance žalobkyně. Navíc, jak prokazují výpisy z účtů žalovaného u žalobkyně, většina zadaných obchodů byla realizována, což autorizaci ze strany žalobkyně předpokládalo. Dále soud je také toho názoru, že za popsané skutkové situace, i kdyby žalovaný objektivně porušil podmínky obchodování žalobkyně, naplňující znaky žalobkyní definovaného zneužívajícího obchodování, bylo by třeba na výkon práva žalobkyně spočívající v uplatnění nároku na nevyplacení zisku z obchodu pohlížet jako na výkon práva v rozporu s § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „občanský zákoník“), neboť nevyplacením na účet žalovaného připsaného zisku z obchodu, který žalovaný uskutečnil podle pokynů žalobkyně, by žalobkyně těžila z protiprávního stavu (jestliže by skutečně došlo k porušení smluvních pravidel obchodu žalovaným), který sama vyvolala a nad kterým měla kontrolu, neboť v rámci interních pravidel kontroly bylo zjevně v její moci pokyn ke zneužívajícímu obchodu právě s odkazem na tento charakter neprovést. V tomto směru soud v dostatečném časovém předstihu vyzýval žalobkyni, aby doplnila, jakým způsobem měla interně nastaveny kontrolní mechanismy, žalobkyni na výzvu nereagovala.

30. Soud uzavírá, že rozhodnutí arbitra ve znění rozhodnutí o námitkách nesprávným neshledal, v podrobnostech odkazuje na odůvodnění povinnosti žalobkyně vyplatit k pokynu žalovaného ze dne 19. 6. 2019 zůstatek účtu č. , hodnota, ve výši 21 967 EUR dle obchodních podmínek žalobkyně do 20. 6. 2019 v nálezu ze dne 14. 7. 2021 (bod. 7.3 a násl. nálezu), a to i jde-li i sankci ve prospěch státu uloženou v souladu s § 17 a) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitru, ve znění pozdějších předpisů, když návrhu žalovaného bylo finančním arbitrem i částečně vyhověno. Soud proto žalobu podle § 250i o.s.ř. žalobu zamítl.

31. Protože shora soudem provedenými a shora zhodnocenými důkazy ve spojitosti se skutkovým závěrem arbitra, který jimi nebyl nijak vyvrácen, byl skutkový stav prokázán v míře potřebné pro rozhodnutí, veden zásadou hospodárnosti řízení soud další návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítl a provedené důkazy, které nic nemění na shora prokázaném skutkovém stavu věci, nehodnotil.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 245 o.s.ř. za stavu, kdy úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.