18 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupené advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo žaloba na zřízení nezbytné cesty

I. Návrh žalobce na zřízení služebnosti, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty ve prospěch žalobce, jako oprávněného ze služebnosti, jakož i každého dalšího vlastníka pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], objekt k bydlení, a pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], objekt k bydlení, vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], spočívající v právu chůze a průjezdu jakýmikoli vozidly přes pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace a přes část pozemku parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek, a to v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], ověřeným Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzeným Katastrálním úřadem v [anonymizováno], dne [datum] pod [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], s tím, že žalobce je povinen zaplatit žalované, jako úplatu, která zároveň kryje odčiněné vzniklé újmy za zřízení práva nezbytné cesty, částku 20 000 Kč, se zamítá.

II. Návrh žalobce na určení, že pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace a část pozemku parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek, a to v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], ověřeným Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzeným Katastrálním úřadem v [anonymizováno], dne [datum] pod [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], jsou zatíženy služebností cesty, spočívající v právu chůze a průjezdu jakýmikoli vozidly, ve prospěch žalobce, jako oprávněného ze služebnosti, jakož i každého dalšího vlastníka pozemků parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], objekt k bydlení, a parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], objekt k bydlení, vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 30 944,60 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce se domáhal zřízení nezbytné cesty popsané ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], objekt k bydlení, parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s [adresa], parc. [číslo] ovocný sad, parc. [číslo] trvalý travní porost a parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ pozemky žalobce“). Pozemky žalobce jsou z jižní strany obklopeny železniční tratí z [obec] do [anonymizováno] ve vlastnictví Správy železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen„ SŽDC“). Ze severní strany pozemky žalobce sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Ze západní strany pozemky žalobce sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] České republiky, s. p., který je opět obklopen železniční tratí z [obec] do [anonymizováno] a s pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Z východní strany pak pozemky žalobce sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví SŽDC, který je opět obklopen železniční tratí z [obec] do [anonymizováno], dále s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného a částečně s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. K pozemkům žalobce vede historicky nyní asfaltová cesta přes pozemek žalované parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, a dále zpevněná cesta přes část pozemku žalované parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek. Tato faktická cesta byla využívána právními předchůdci žalobce. Žádná jiná využitelná cesta k pozemkům žalobce s ohledem na železniční trať nevede. V minulosti sloužily stavby na pozemcích žalobce jako„ Hostinec [anonymizována dvě slova]“. Tento hostinec byl podle Průvodce historií kladenských hostinců Díl II. – [příjmení] [jméno], [anonymizováno], [část obce], provozován minimálně od roku 1930 do [datum] [ulice] trať přitom byla v úseku z [obec] do [obec] zprovozněna již 22. 4. [číslo]. Je proto nepochybné, že faktická cesta vedoucí přes pozemky žalovaného byla v minulosti využívána právními předchůdci žalobce ještě v době, než komunistický režim znárodnil církvím jejich majetek. S ohledem na zápisy v katastru nemovitostí žalobce předpokládá, že v současnosti nemá žádný právní titul, který by ho opravňoval užívat faktickou cestu vedoucí k jeho pozemkům přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] tedy že jeho pozemky nelze řádně užívat. S odkazem na ustanovení § 1029 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), je žalobce přesvědčen, že jsou splněny všechny podmínky nutné k tomu, aby v jeho prospěch a ve prospěch dalších vlastníků pozemků žalobce bylo soudem zřízeno právo nezbytné cesty v rozsahu dnes již fakticky existující cesty vedoucí přes pozemek žalované parc. [číslo] který již dnes slouží jako komunikace, a přes parc. [číslo] (lesní pozemek). Nezbytnou cestu přes pozemek parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek, chce přitom žalobce zřídit pouze v nezbytném rozsahu podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzeného Katastrálním úřadem v [anonymizováno] dne [datum] pod [číslo] tak aby co nejméně obtěžoval žalovaného. Žalovanému podle § [číslo] náleží za zřízení nezbytné cesty úplata. Při určení výše úplaty žalobce vychází z ustanovení § 16b zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, a vzhledem k tomu, že se v konkrétním případě jedná o dva pozemky, tedy pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] činí spravedlivá úplata 20 000 Kč. Dále žalobce s ohledem na výše zmiňovanou historii pozemků žalobce a okolních pozemků žalovaného a SŽDC vyslovil otázku, zda ve prospěch žalobce již nyní neexistuje služebnost cesty, která svědčila již jeho právním předchůdcům. Z opatrnosti proto žalobce navrhl i vydání alternativního rozsudku, který by určil, že služebnost cesty ve prospěch žalobce již nyní existuje, a to v rozsahu výše popsané existující faktické cesty (výrok II.). Žalobce je přesvědčen, že je dán naléhavý právní zájem na vyřešení této otázky, když toto určení by mělo bezprostřední dopad na snahu žalobce o zřízení nezbytné cesty. Podle názoru žalobce je tento spor s ohledem na výše popsanou historii pozemků naprosto zbytečný. Z tohoto důvodu se žalobce snažil s žalovaným několikrát bezúspěšně dohodnout na smírném řešení, a to především v průběhu let 2016 a 2017. Tato snaha žalobce byla završena odpovědí žalovaného ze dne [datum], že podle jeho názoru si žalobce může zřídit cestu přes pozemky SŽDC a [územní celek] a že žádná cesta k pozemkům žalobce přes pozemky žalovaného nikdy nevedla. Podle názoru žalobce je daleko rozumnějším řešením vést nezbytnou cestu k jeho pozemkům po cestě, která již dnes fakticky existuje, a která byla v minulosti využívána jeho právními předchůdci, než s enormními náklady budovat cestu novou a upravovat železniční přechod pro chodce a přejezd pro kola, jehož úpravy stejně SŽDC z hlediska bezpečnosti nikdy nepovolí. Dne [datum] doručil žalobce žalovanému předžalobní výzvu, i přes tuto výzvu však žalovaný odmítl s žalobcem o zřízení služebnosti cesty jednat, a to svou odpovědí ze dne [datum]. Žalobce se i nadále pokoušel o smírné řešení sporu, a to dopisem z března 2019. Na tento dopis reagoval žalovaný smířlivěji, když navrhl prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] žalobci alternativní řešení spočívající ve vedení nezbytné cesty přes lesní pozemky parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Bohužel faktickou podmínkou tohoto řešení navrhovaného ze strany žalovaného je i souhlas [územní celek] s vedením nezbytné cesty přes pozemek parc. [číslo] ostatní komunikace, v jejím vlastnictví. Tento souhlas však [územní celek] žalobci neudělila, když ve své odpovědi ze dne [datum] žalobci sdělila, že nezbytnou cestu ke svým nemovitostem může žalobce vést přes historickou faktickou cestu nacházející se na pozemcích parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. [územní celek] tak navrhuje řešení, které od samého počátku navrhoval i žalobce. Vzhledem k výše uvedenému žalobci nezbývá, než se domáhat zřízení nezbytné cesty soudní cestou.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] k věci uvedl, že pozemky žalovaného parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace a parc. [číslo] druh pozemku lesní pozemek (dále jen služebné pozemky), jsou součástí lesního hospodářství žalovaného, a proto žalovaný se zřízením služebnosti ve prospěch žalobce nesouhlasí. Žalovaný namítal, že služebnost chůze považuje vzhledem k volnému přístupu do lesa za nadbytečnou, protože volnému přístupu do lesa žalovaný nebrání a ani bránit nemůže, když navíc se jedná o lesy příměstské, rekreační. Lesem dokonce vede cyklostezka vybudovaná z rozpočtu [územní celek], vybudovaná sice bez souhlasu žalovaného a zřejmě i bez stavebního povolení, nicméně odstranění cyklostezky žalovaný nepožadoval. Pro přístup k nemovitostem žalobce lze tedy použít„ zvykové“ cesty pro pěší přes les i cyklostezky. Se zřízením věcného břemene – služebnosti jízdy pro jakákoliv motorová vozidla ale žalovaný nesouhlasí a nemá ji v úmyslu zřídit a ani taková cesta přes les nikdy vybudována nebyla, ani lesem nikdy nevedla jako„ zvyková“. Žalovaný vlastní lesní pozemky, a to včetně příp. lesních cest, které jsou součástí těchto pozemků, a jsou určeny spolu s těmito pozemky k plnění funkcí lesa. Pro takové pozemky však obecně platí zákaz vjezdu a stání motorových vozidel v lese, právě protože jsou to pozemky určené k plnění funkcí lesa. Platí pro ně ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona (zákaz vjezdu a stání motorovými vozidly v lese), které zvláštním způsobem upravuje, resp. omezuje veřejný přístup na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Zákaz jízdy a stání motorovými vozidly na lesních pozemcích i cestách vyplývající z lesního zákona je oprávněn uplatňovat nejen vlastník lesa, ale i orgány státní správy lesů, kdy jsou povinny jeho porušení sankcionovat v souladu s ustanovením § 54 odst. 2 písm. c) lesního zákona [územní celek], resp. odbor životního prostředí, měl námitky proti stavebnímu obnovení a rozšíření objektů žalobce, nesouhlasil ani se zřízením přípojky elektřiny. Pro [územní celek] platí, že lesy v okolí [obec] mají charakter lesů rekreačních a [územní celek] dotuje vlastníkům ztíženou možnost jejich hospodářského využití, a vjíždění automobilů do lesa je za těchto okolností zcela nepřípustné. Žalobce se domáhá zřízení služebnosti, jak je patrno z data pořízení geometrického plánu, dlouhodobě a zřízení práva cesty jako věcného břemene žalobce neumožnila ani [právnická osoba] ČR, s. p., která služebné pozemky žalovanému vydala jako oprávněné osobě, postupem podle zák. 428/2012 Sb. Žalovaný navrhoval žalobci způsob řešení, ten však nebyl pro žalobce přijatelný. Z těchto všech důvodů žalovaný navrhl, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. V rámci doplnění vyjádření k žalobě ze dne [datum] žalovaný setrval na stanovisku, že žaloba je nedůvodná. Žalovaný poukázal na to, že žalobce má možnost přístupu, který by neporušoval lesní zákon, cestou, která vede přes pozemky parc. [číslo] ([územní celek]) a část pozemku parc. [číslo] (žalovaný) a poté přes pozemek parc. [číslo] ([územní celek]) a pozemky p. [číslo] p. [číslo] (SŽDC), to vše v [katastrální uzemí] Touto cestou není nutné přejíždět železniční trať. Je však na žalobci, aby si vyjednal výjimku vjezdu pro své motorové vozidlo, neboť i zde platí zákaz vjezdu jiných motorových vozidel s výjimkou těch, která mají příslušné oprávnění. [ulice] svozová cesta vedoucí po pozemku parc. [číslo] není navíc vůbec uzpůsobená jízdě motorových vozidel, neboť žalovaný ji využívá ke svozu dřeva těžkou technikou, tj. není pravidelně udržovaná, pouze se občas místně vyspravuje v případě poškození. Žalovaný zdůraznil, že v žádném případě nebrání ani žalobci ani třetím osobám vstupu na své lesní pozemky, neboť v souladu s § 19 odst. 1 lesního zákona má„ každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců“. Žalobce má však v úmyslu vjíždět na lesní pozemky„ jakýmikoliv vozidly“, což je v rozporu s lesním zákonem. Ochrana lesního porostu je kromě lesního zákona zakotvena i v občanském zákoníku, a to v § [číslo], což žalobce ve svém podání vůbec nezohledňuje. S ohledem na výčet způsobů nabytí služebností v § 1260 občanského zákoníku se vylučuje vydržení služebnosti k lesnímu pozemku a lesní pozemky jsou tak chráněny před vznikem služebnosti na základě jejich pouhého užívání.

3. Soud v průběhu řízení žalobce opakovaně vyzval k doplnění tvrzení a důkazů týkajících se současného stavu a využívání nemovitostí žalobce, dále k otázce, zda je možný i jiný, než žalobcem navrhovaný, přístup k nemovitostem a dále k otázce případného vydržení služebnosti cesty. V písemném podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že budovy [adresa] a [adresa] jsou v současnosti ve velmi špatném stavu, bez střechy a s rozpadajícími se zdmi, přičemž tento stav v současnosti neumožňuje způsob využití staveb k bydlení. Žalobce však má záměr stavby zrekonstruovat do původní podoby, tedy tak, jak vypadaly v letech 1930 až 1948, kdy v nich byl provozován Hostinec [anonymizována dvě slova] a zároveň stavby sloužily k bydlení. Takto chce žalobce postupovat z důvodu zajištění samostatného bydlení pro svoji dceru Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno], která má rovněž zájem na provedení rekonstrukce staveb za účelem zajištění jejího samostatného bydlení dle požadavků 21. století. Mezi tyto požadavky lze zcela jistě zařadit i možnost cestovat ke stavbám osobním automobilem, a nikoliv chodit pešky s nákupy, dítětem apod. půl kilometru lesem, což může být zejména v zimních měsících, kdy nastává soumrak velice brzy, značně nevhodné. Pokud jde o možnost dalšího přístupu na pozemky, žalobce zopakoval, že podanou žalobou se domáhá přístupu ze severní strany svého pozemku, a to po desítky let fakticky existující cestě vedoucí přes pozemky žalovaného, tj. pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] (dále také jen„ Cesta č. I.“). Tento přístup je nejvhodnější, protože cesta, po které mohou jezdit ke stavbám i osobní automobily, po těchto pozemcích již fakticky vede a není nutné ji nově budovat, ani vykácet jediný strom. Pokud jde o materiál tvořící Cestu č. I, jedná o drcený kámen. Cesta přes pozemek parc. [číslo] který není veden jako ostatní komunikace, by v tomto případě byla dlouhá dle zaměření žalobce 106 metrů. Jediná další hypotetická možnost přístupu na Pozemky žalobce by byla cesta z východu, a to buď rovněž přes pozemek parc. [číslo] (dále také jen„ Cesta č. II.“), nebo cesta tak, jak ji navrhuje žalovaný, tedy cesta přes pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví SŽDC, resp. pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, dále pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] a dále pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného (dále také jen„ Cesta č. III.“). Pokud jde o cestu č. II, tato by byla dlouhá podle zaměření žalobce 325 metrů a již na první pohled do katastrální mapy je zřejmé, že by zatěžovala žalovaného na pozemku parc. [číslo] více, než cesta č. I. Cesta č. II by se musela zcela nově vybudovat. K jejímu vybudování by bylo potřeba vykácet cca 150 m3 dřeva. Pokud jde o cestu č. III, s tímto řešením nesouhlasí [územní celek] (dle dopisu dne [datum]). Žádná cesta v rozsahu těchto pozemků fakticky neexistuje, a podle vědomí žalobce neexistovala, a to ani ve formě pěšiny. Cestu by bylo nutno nově vybudovat a bylo by nutno vykácet řadu stromů na pozemcích dotčených vlastníků. Podle měření žalobce by se opět jednalo o vytěžení cca 150 m3 dřeva. Cesta č. III. by byla dlouhá 250 m. Jiná možnost přístupu na pozemky žalobce s ohledem na železniční trať z [obec] do [anonymizováno] fakticky neexistuje. K rozsahu omezení ostatních vlastníků přilehlých pozemků proto žalobce shrnul, že nejméně zatěžuje přilehlé pozemky, a tedy i ostatní vlastníky, cesta č. I. přes pozemek žalovaného parc. [číslo] dlouhá pouhých 106 metrů, tato cesta zde již fakticky existuje, a i proto je omezení žalovaného v tomto případě minimální. Cesta č. II by měřila přes pozemek žalovaného parc. [číslo] cca 325 m a jedná se tedy o cestu nejdelší a nejméně vhodnou s ohledem na největší omezení pro žalovaného. Cesta č. III přes pozemky SŽDC, [územní celek] a žalovaného by byla k okraji pozemků žalobce dlouhá cca 250 m, a i tato by musela být nově vybudována. Podle názoru žalobce je tak jasné, že ze všech možných variant omezuje vlastníky přilehlých pozemků nejméně dnes již existující cesta č. I. Pokud jde o vydržení služebnosti, žalobce znovu odkázal na Průvodce historií kladenských hostinců Díl II. – [příjmení] [jméno], [anonymizováno], [část obce], ze kterého vyplývá, že„ Hostinec na [anonymizováno]“ byl na pozemcích žalobce provozován minimálně od roku 1930 do [datum]. Na základě sdělení autora shora uvedené knihy p. [jméno] [příjmení] byl hostinec provozován dle pamětníků i v 50. letech dvacátého století. K předmětnému hostinci již tehdy vedla cesta pro motorová vozidla přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo]. S ohledem na tuto skutečnost je žalobce přesvědčen, že už z tohoto důvodu je namístě aplikovat institut mimořádného vydržení podle ustanovení § 1095 občanského zákoníku. Žalobce nabyl vlastnické právo ke svým pozemkům na základě usnesení soudu o potvrzení nabytí dědictví č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 3. 2005 s právní mocí ke dni [datum]. Od této doby jezdil žalobce k pozemkům žalobce motorovými vozidly přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] to v přesvědčení, že mu svědčí k předmětným pozemkům právo služebnosti cesty motorovými vozidly již na základě právních předchůdců žalobce provozujících hostinec Na [anonymizováno] od roku 1930. Ještě předtím, cca od roku 2000, vlastnila pozemky žalobce jeho matka paní [jméno] [příjmení], která taktéž jezdila motorovými vozidly k pozemkům žalobce přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] opět v přesvědčení, že jí svědčí k předmětným pozemkům právo služebnosti cesty motorovými vozidly již na základě právních předchůdců žalobce provozujících hostinec Na [anonymizováno] od roku 1930. Dále žalobce uvedl, že pozemky žalobce byly v minulosti rovněž využívány spolky zabývajícími se hraním strategických her v lese a přilehlém okolí, přičemž členové těchto spolků se k pozemkům žalobce dopravovali taktéž osobními automobily přes pozemky žalované. I s ohledem na tyto skutečnosti je Žalobce přesvědčen, že je namístě aplikovat mimořádné vydržení podle ustanovení § 1095 občanského zákoníku a případně též i řádné vydržení podle ustanovení § 1089 a následujících občanského zákoníku. Pro úplnost žalobce doplnil, že se žalobou domáhá zřízení nezbytné cesty pro motorová vozidla tak, aby bylo možné ji užívat celoročně.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 793 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], bydlení, pozemku parc. [číslo] o výměře 53 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku parc. [číslo] o výměře 3888 m2, ovocný sad, pozemku parc. [číslo] o výměře 1616 m2, trvalý travní porost, a pozemku parc. [číslo] o výměře 584 m2, zahrada. Uvedené nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 84561 m2, lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa, a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Uvedené nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce].

6. Geometrickým plánem [číslo] 2003 ze dne [datum], který vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] přičemž Katastrální úřad v [anonymizováno] potvrdil souhlas s očíslováním parcel dne [datum] pod [číslo] byla vymezena nezbytná cesta podle návrhu žalobce přes pozemek žalovaného parc. [číslo], navazující na jižní straně na pozemky žalobce parc. [číslo] spojující tyto pozemky s ostatní komunikací na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného.

7. Žalobce předložil mapku, popis a fotografie jednotlivých navrhovaných variant přístupových cest, přičemž v případě cesty I. jde podle žalobce o cestu funkční, o délce 106 m, podkladem je kamenivo, dotčený pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalovaného. V případě cesty č. II. jde o cestu nefunkční, o délce 325 m, bylo by nutno vytěžit cca 150 m3 dřeva, dotčený pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalovaného. V případě cesty III. jde o cestu nefunkční, o délce cca 250 m, bylo by nutno též vytěžit větší množství dřeva, dotčené pozemky jsou parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] a parc. [číslo] ve vlastnictví SŽDC.

8. V dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne [datum], adresovaném žalobci, se uvádí, že předmětný objekt sloužil jako hájovna, aktuálně je objekt bez přístupové cesty a možnosti přivést do něj elektřinu, protože přístupovou cestu odřízla stavba dráhy. [územní celek] s možností stavebního obnovení a rozšíření objektu, včetně přípojky elektřiny nesouhlasí. Objekt je v troskách, jednalo by se tedy o vybudování nového objektu na původních základech bez možnosti využití pro lesní hospodářství. Pokud by bylo zřízeno věcné břemeno cesty, došlo by nutně k vjíždění automobilů do lesa, přičemž lesy v okolí [obec] mají charakter lesů rekreačních a [územní celek] dotuje vlastníkům ztíženou možnost jejich hospodářského využití lesů. Projekt žalobce by postihl neorganicky velkou část lesa, kudy nikdy přístupová cesta k objektu nevedla. Žalovaný navrhl žalobci, aby si zajistil přístup přes pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí], ve vlastnictví [územní celek], na které není přístup omezen, a dále po dohodě se SŽDC přes pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaný připomněl, že zřízení práva cesty nebylo žalobci umožněno ani Lesy ČR, s. p., když byl předmětný majetek ještě státní. K dopisu byl připojen plánek s vyznačením navrhovaného přístupu.

9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce odmítl, že by stavba nacházející se na adrese [adresa], která je součástí pozemků žalobce, sloužila pouze jako hájovna, nýbrž i jako místní tančírna. Za účelem přístupu k této tančírně byla v minulosti po mnoho let využívána cesta vedoucí právě přes pozemky žalovaného. V návaznosti na to žalobce vyzval žalovaného k zahájení jednání o zřízení nezbytné cesty k pozemkům žalobce přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] za spravedlivou úplatu a informoval žalovaného, že nedojde-li k uzavření příslušné smlouvy, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Žalovaný na předžalobní výzvu reagoval dopisem ze dne [datum], v němž zopakoval předchozí argumentaci a poukázal i na skutečnost, že pěší přístup do lesa je plně zachován, lze využívat i cyklostezku, která lesem vede. Služebnost jízdy pro motorová vozidla však žalovaný nemá v úmyslu zřídit a ani taková cesta přes les nikdy vybudována nebyla, ani nevedla lesem jako„ zvyková“.

10. Z nedatovaného dopisu žalobce adresovaného [anonymizováno] žalovaného bylo zjištěno, že žalobce popsal vlastnické vztahy k pozemkům sousedícím s pozemky žalobce i historický vývoj užívání svých nemovitostí včetně přístupu na ně (obdobně jako v žalobě), a opětovně požádal žalovaného o zřízení věcného břemene cesty pro automobily k pozemkům žalobce přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] to v rozsahu faktické zpevněné cesty, která byla podle žalobce využívána již od 30. let minulého století a která na místě dodnes existuje. Jiná cesta, zejména taková, která by vedla přes blízký železniční přechod, dle názoru žalobce možná není. Žalovaný na uvedený dopis reagoval e-mailovou zprávou ze dne [datum], v němž uvedl, že možnosti žalovaného při řešení problému žalobce jsou omezené. Žalovaný odkázal na plán dotčeného území s vyznačením nejvhodnější přístupové cesty k nemovitostem žalobce a dále na historický letecký snímek, ze které je patrná původní přístupová cesta k nemovitostem žalobce.

11. Z dopisu [územní celek] ze dne [datum] adresovaného žalobci bylo zjištěno, že [územní celek] reagovala na žádost žalobce o zřízení věcného břemene na pozemcích parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek] tak, že [územní celek] zřízení věcného břemene cesty přes výše uvedené pozemky žalobci neumožní, a to zejména z důvodu možnosti jiného přístupu (přes pozemky parc. [číslo] přes sousedící pozemek) a dále proto, že nemovitost žalobce je v současné době opuštěna a nepoužívána a případné zřízení cesty přes obecní pozemky by bylo významným zásahem do vlastnického práva obce. Žalobci bylo doporučeno, aby se pokusil projednat možnost přístupu s žalovaným, který je vlastníkem pozemku, přes který historicky cesta vedla a vede, případně aby se se svým nárokem obrátil na soud.

12. Z informací získaných z Průvodce historií [anonymizováno] hostinců Díl II. [příjmení] [jméno], [anonymizováno], [část obce], se ve vztahu ke stavbám [adresa] podává, že pravděpodobně v menší budově [adresa] (situované na jih od [adresa]) byl provozován hostinec Na [anonymizováno]. Provozování hostince bylo doloženo od roku 1930, v období od února 1942 do října 1946 nebyl hostinec provozován, hostinec pak zanikl v dubnu 1949. V uvedeném textu nejsou zachyceny žádné informace o přístupových cestách k hostinci na [anonymizováno].

13. Na snímcích z katastrální mapy bylo vyznačeno umístění pozemků žalovaného i sousedících pozemků s vyznačením vlastnických vztahů a možných přístupových cest. Fotografiemi cesty na pozemku žalovaného parc. [číslo] žalobce dokládal, že povrch stávající cesty je zpevněný, tvoří jej drcený kámen. Dále žalovaný fotografií dopravní značky za bývalým penzionem [příjmení] [příjmení] (východně od pozemků žalobce) dokládal skutečnost, že i pro vjezd na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], přes který by mohla vést žalovaným navrhovaná přístupová cesta, platí zákaz vjezdu jiných motorových vozidel s výjimkou těch, která mají příslušné oprávnění. Podle připojeného plánku by žalovaným navrhovaná cesta vedla z východního směru přes ostatní komunikaci na pozemku parc. [číslo] (ve vlastnictví [územní celek]), přes ostatní komunikaci na části pozemku parc. [číslo] lesní pozemky parc. [číslo] (ve vlastnictví žalovaného) a dále přes ostatní komunikaci na pozemku parc. [číslo] (ve vlastnictví [územní celek]) až k pozemkům žalobce. Na leteckých měřických snímcích pozemků žalovaného a přilehlých pozemků z let 1946 a 1962 je patrná přístupová cesta k nemovitostem žalovaného vedoucí z východního směru (od [příjmení]) severně nad železniční tratí a po severním okraji ovocného sadu žalobce až k budovám [adresa]. Z leteckého snímku staveb (zdroj [webová adresa]) bylo zjištěno, že z severně položené budovy je zachováno pouze obvodové zdivo, z jižně položené budovy jsou vidět jen trosky.

14. Místním ohledáním pozemků žalobce parc. [číslo] částí pozemků žalovaného parc. [číslo] které se uskutečnilo dne [datum] a při kterém byla pořízena fotodokumentace, soud zjistil, že z ostatní komunikace vedoucí po pozemku parc. [číslo] v západovýchodním směru, která je zpevněná a slouží především jako cyklostezka či cesta pro pěší, odbočuje jižně směrem k budovám [adresa] postupně se zužující lesní pěšina. Tento přístup odpovídá žalobcem navrhované cestě č. I. Pokud jde o stav obou staveb, bylo zjištěno, že stavba [adresa] je ve vztahu k budově [adresa] umístěna severně. Ze stavby [adresa] zůstalo zachováno pouze neúplné obvodové zdivo, nezachovaly se ani pozůstatky střešní konstrukce, uvnitř obvodového zdiva je navršené velké množství odpadu. Na místě [adresa] jsou pouze pozůstatky menší stavby. Pozemky parc. [číslo] jsou neoplocené, neudržované, hranice pozemků splývají s okolním lesem. Pouze v části ovocného sadu (parc. [číslo] východně od pozůstatků budov) jsou vidět zbytky oplocení (drátěnka). Při severní hranici ovocného sadu je pak v terénu vidět pozůstatek původní příjezdové cesty ve směru od východu (nyní od přejezdu pro cyklisty). Ze souboru fotografií pořízených při místním ohledání zachycují snímky [číslo] pohled na cyklostezku směrem na západ a na východ, snímky [číslo] pohled na cestu (pěšinu) vedoucí z cyklostezky k budovám [adresa] a okolo nich východním směrem, snímky [číslo] zachycují stav obou budov, snímky [číslo] zachycují stav pozemku parc. [číslo] ovocný sad (nezřetelné hranice ve vztahu k okolním pozemkům, místy pozůstatky oplocení), snímky [číslo] pohledy západním směrem od železničního přejezdu k pozemkům žalobce a na železniční přejezd (křížení s cyklostezkou) a snímky [číslo] pozůstatky příjezdové cesty v lese (z východního směru, nad železničním přejezdem).

15. V písemném vyjádření ze dne [datum] žalovaný mimo jiné uvedl, že tvrzení žalobce o užívání pozemků parc. [číslo] budov na nich stojících jsou nepravdivá a budou vyvrácena svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], lesního správce žalovaného. Tento svědek doplní v návaznosti na místní ohledání i další informace týkající se správy a způsobu užívání okolního lesa ve vlastnictví žalovaného, a to zejména pozemků, na nichž žalobce požaduje zřídit věcné břemeno. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce měl již v minulosti záměr nemovitosti prodat, což je v rozporu s prohlášením dcery žalobce o tom, že chce dům zrekonstruovat a bydlet v něm. Dále žalovaný poukazoval na skutečnost, že matka žalobce paní [jméno] [příjmení] jednala s [právnická osoba], o zřízení cesty již v roce 2003, avšak ani [právnická osoba], smlouvu o zřízení věcného břemene chůze a jízdy neuzavřely, a to přes to, že tehdy paní [jméno] [příjmení] požadovala zřízení věcného břemene pouze přes pozemek parc. [číslo]. V písemném vyjádření ze dne [datum] pak žalovaný dále doplnil svá tvrzení zejména tak, že žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] navrhoval tři možné cesty, přičemž v případě cest I. a II. vypočítává jejich výhody a nevýhody, avšak vůbec se nezabývá skutečností, že podstatná část obou těchto cest musí vést po pozemku parc. [číslo]. Tento pozemek je sice veden jako ostatní plocha a ostatní komunikace, nikoliv však pro motorová vozidla. Pozemek parc. [číslo] je součástí rozsáhlého rekreačního lesa ve vlastnictví žalovaného. [územní celek] změnilo užívání lesa z hospodářského na rekreační ještě před vydáním přilehlých lesních pozemků žalovanému. Podle ustanovení § 1032 odst. 2 občanského zákoníku, nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. [ulice] les podél komunikace parc. [číslo] tzv. Lesopark [ulice], je určen pro rekreační odpočinek. Jsou zde udržované cesty a v blízkosti u ul. [ulice] bylo vystavěno moderní dětské hřiště. Při cestách jsou na několika místech instalovány odpočinkové lavičky. Územím vede cyklotrasa [číslo] tzv. [anonymizováno] okruh. Pozemek parc. [číslo] který slouží jako jedna z hlavních přístupových cest do lesa, využívají nejen cyklisté, ale i děti, matky s kočárky, senioři a další, pro které je tento lesopark jednou z mála možností pro pobyt v přírodě. Žalovaný má za to, že z tvrzení žalobce, a ostatně i z jeho chování při místním šetření (vjezd do lesa motorovým vozidlem bez povolení), je patrná naprostá neúcta k lesním pozemkům a k tomu, jakým způsobem má být les užíván. Podle žalobce nebude nutné při variantě cesta I.„ vykácet jediný strom“ ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný však tvrdí, že žalobce vůbec nezohlednil škody, které mohou v budoucnu vzniknout. Při obou variantách cesty bude žalovaný odpovídat za veškerou škodu na nemovitostech žalobce, či na jejich částech, která vznikne na movitých a/nebo nemovitých věcech tam se nacházejících, včetně osob tam přítomných, a to v důsledku povětrnostních a/nebo klimatických vlivů a jiných přírodních vlivů, zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí včetně větví, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami, to vše z pozemků žalovaného (především z lesního pozemku parc. [číslo]), nebo v souvislosti s těmito jevy. Žalovaný tvrdí, že takto vzniklá škoda rozhodně převýší výhodu nezbytné cesty přes lesní pozemek, při existenci cesty jiné, čímž je naplněn výlukový důvod podle ustanovení § 1032 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Veřejný zájem (Lesopark [ulice]) pak brání zřídit nezbytnou cestu pro motorová vozidla po pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalobce tvrdí, že cesta I. a cesta II. jsou cestami, které by byly pro žalobce nejpohodlnější a nejlevnější, a to v porovnání s cestou III., kterou navrhuje žalovaný. Při variantě cesta II. pak chce žalobce dokonce vykácet 150 m3 dřeva a vést cestu v délce 325 m přes lesní pozemek žalovaného, když minimálně část této cesty II. (139 m) by případně mohla vést i po jeho vlastním pozemku. Žalovaný tvrdí, že cesta I. i cesta II. v žalobcem navrhovaných variantách jsou pouze cestami, které by umožnily přístup k nemovitostem žalobcem pohodlněji. Občanský zákoník však garantuje pouze nezbytný přístup, nikoliv pohodlný či levný přístup k nemovitostem třetích osob. Žalovaný tvrdí, že zřízení pohodlnější/levnější cesty, při existenci cesty jiné, je výlukovým důvodem podle ustanovení § 1032 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Veřejný zájem (Lesopark [ulice]) bránící zřídit přístupovou cestu po pozemku p. [číslo] p. [číslo] je dán i tomto případě. V případě cesty navrhované žalovaným žalobce tvrdí, že tuto žalovaným navrhovanou cestu nelze údajně zřídit, neboť„ s ní nesouhlasí [územní celek] a SŽDC“. Varianta této přístupové cesty je sice nejdelší, avšak přes pozemky žalovaného vede jenom 60 metrů, tj. tvrzení žalobce, že by musel vybudovat cestu o délce 250 m a vykácet 150 m3 dřeva není pravdivé. Navíc na uvedených 60 metrech žalovaného jsou pouze náletové křoviny a dřeviny bez větší hodnoty. Dále se prokazatelně jedná o obnovení cesty, která zde historicky existovala a jako přístup se užívala. Pokud [územní celek] a SŽDC nesouhlasí, pak žalobce musí zahájit soudní řízení proti nim a nárok nezbytné cesty uplatnit u nich. Žalobce se dále vůbec nezabýval charakterem cest, po kterých má v úmyslu jezdit motorovými vozidly, neboť se jedná o cesty lesní. Definici lesních cest obsahuje norma ČSN 73 [číslo]: 2016, která je řadí do čtyř kategorií 1L – 4L, a to odvozní cesty 1. třídy (cesty 1L s celoročním provozem), lesní cesty 2. třídy (2L se sezónním provozem), lesní svážnice (3L) a technologické linky (4L) určené pro soustřeďování dříví. Tyto cesty jsou v uvedené normě označovány jako dopravní trasy pro produkční funkce lesa a jejich definice jsou doplněny o informaci, že tyto trasy nejsou považovány za účelové komunikace. Komunikace parc. [číslo] patří do kategorie 2L a cesta přes parc. [číslo] patří do kategorie 4L. Je zjevné, že v předmětné věci se navzájem prolíná veřejnoprávní a soukromoprávní úprava. Proti právu na nezbytnou cestu, za podmínek daných občanským zákoníkem, stojí vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa. V ustanovení § 1 odst. 2 se rozlišuje mezi lesními cestami a ostatními trasami pro lesní dopravu. Pro řešení položených otázek je klíčové, že lesní cesty jsou ve vyhlášce (§ 2 odst. 1 písm. a)) označeny za„ účelové komunikace pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení se silnicemi, místními nebo účelovými komunikacemi, které slouží k odvozu dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a k dopravě osob, materiálů nebo strojů pro hospodaření v lese.“ Podle ustanovení § 19 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích platí, že„ v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.“ Odkaz na omezení vyplývající ze zvláštních předpisů obsažený v citovaném ustanovení přitom směřuje mj. k zákonu č. 289/1995 Sb., lesní zákon. Právo obecného užívání pozemních komunikací je tedy omezeno i ustanovením § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona, které v lesích zakazuje jezdit a stát s motorovými vozidly. Z ustanovení § 20 odst. 3 lesního zákona dále vyplývá, že zákaz se nevztahuje na jízdu a stání motorovým vozidlem, která je prováděna při hospodaření v lese, nebo ji realizuje žalovaný jako vlastník lesa, nájemce (pachtýř) lesa či jiná osoba oprávněná les užívat z jiného právního důvodu. Žalovaný jako vlastník lesa je přitom oprávněn jízdu a stání motorovým vozidlem v lese umožnit i jiným osobám prostřednictvím výjimky udělené podle § 20 odst. 4. lesního zákona. Předpisy veřejného práva tedy nezakládají pro žalobce žádný právní titul, na jehož základě by mohl užívat ostatní komunikaci parc. [číslo] cestu přes parc. [číslo] způsobem dle žaloby. Platí-li, že lesní cesta 2L je situována na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, pak ani právo žalobce jako vlastníka nemovitostí neumožňuje, aby lesní cestu 2L ve vlastnictví žalovaného bezplatně užíval k jízdě motorovým vozidlem, neboť tomu za situace, kdy cestu užívá pouze k průjezdům ke své nemovitosti a zpět, tzn. zcela mimo rámec hospodaření v lese, brání zákaz obsažený v § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona. I zde je každý průjezd po lesní cestě možno kvalifikovat jako přestupek podle § 53 odst. 1 písm. g) lesního zákona. Užívání obou tras, tedy jak lesní cesty po parc. [číslo] (2L), tak technologické linky po parc. [číslo] (4L), by za tohoto právního stavu bylo možné jen v případě, že by žalovaný udělil vlastníkovi hájenky výjimku ze zákazu vjezdu a stání motorových vozidel podle § 20 odst. 4 lesního zákona. Žalovaný však žalobci tuto výjimku neudělil a nikdy ji neudělí, a to právě proto, že se jedná o rekreační les.

16. Žalobce dále k výzvě soudu doplnil svá tvrzení podáním ze dne [datum], kdy k současnému stavu a využívání nemovitostí uvedl, že stavby [adresa] se v současnosti nachází ve velmi špatném stavu, bez střechy a s rozpadajícími se zdmi, přičemž tento stav v současnosti neumožňuje způsob využití staveb k bydlení, pro který jsou zkolaudovány. Přesto žalobce stavby několikrát do roka navštěvuje a jezdí k nim osobním automobilem po existující příjezdové cestě ze severní strany, přes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] jak již dříve uváděl, má zájem stavby obnovit pro účely bydlení své dcery Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno]. Žalobce stavby nabyl po své matce [jméno] [příjmení], a to dne [datum], na základě usnesení soudu o potvrzení nabytí dědictví. Již v této době nebyly v dobrém stavu. Stavby byly v té době pronajímány spolku [anonymizováno] Klub [obec], [IČO], jehož členové ke stavbám jezdili osobními automobily po existující severní příjezdové cestě. Obdobně i žalobce stavby několikrát do roka navštěvoval a jezdil k nim osobním automobilem po existující severní příjezdové cestě, jiný přístup k nemovitostem dodnes neexistuje. V předmětné době žalobce nedisponoval dostatečnými finančními prostředky na jejich obnovu. Součástí staveb byla funkční studna, kterou žalobce nechal dvakrát vyčistit panem [jméno] [příjmení], a septik, který byl vyvážen. Stavby byly napojeny na distribuční soustavu elektrické energie prostřednictvím Správy železnic. Matka žalobce vlastnické právo ke stavbám nabyla od společnosti [právnická osoba], [IČO], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. V kupní smlouvě je stav staveb popsán jako„ zvýšené opotřebení a havarijní stav převáděných objektů, které odpovídá jejich stáří a nedostatečné údržbě“. Dále z kupní smlouvy vyplývá, že součástí převodu byla i v té době funkční studna a septik k vyvážení. Stavby byly napojeny na distribuční soustavu elektrické energie prostřednictvím Správy železnic. Matka žalobce za svého života, stejně jako [právnická osoba], a členové spolku [anonymizováno] Klub [obec], ke stavbám jezdili osobními automobily po stále existující příjezdové cestě ze severní strany, přes pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jiný přístup k nemovitostem dle vědomí žalobce nikdy neexistoval. S ohledem na vše výše uvedené má žalobce za to, že mu právo nezbytné cesty vzniklo již na základě vydržení ve smyslu ustanovení § 1089 a § 1095, občanského zákoníku, když cestu ze severní strany přes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] užívala jeho matka, a ještě před ní [právnická osoba], již od listopadu 1992, tedy déle než 20 let.

17. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] (v reakci na doplnění tvrzení žalobce ze dne [datum]) uvedl, že žalobce nabyl předmětné nemovitosti po své matce [jméno] [příjmení] v rámci dědického řízení. V samotné kupní smlouvě z roku 1996 je stav objektů popsán jako havarijní. Bylo tedy zřejmé, že nemovitosti bude nutné rekonstruovat, což nelze provést bez zajištění přístupu. [jméno] [příjmení] je koupila do svého vlastnictví, i když už při podpisu kupní smlouvy věděla, nebo alespoň vědět měla, že nemovitosti jsou obklopeny lesními pozemky ve vlastnictví třetích osob a přístup k nim není zajištěn. Cesta po parc. [číslo] je lesní cesta druhé třídy. Argument žalobce, že se po této lesní cestě jezdilo vždy, tedy nemůže obstát. Zákon [číslo] Sb., o lesích (lesní zákon) platí od [datum]. Podle § 53 lesního zákona se fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese bez souhlasu vlastníka poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem. Pokud tedy [jméno] [příjmení] a/nebo žalobce a/nebo žalobcovi nájemci ([právnická osoba]) jezdili ke stavbám po cestě parc. [číslo] byli by k tomu potřebovali souhlas tehdejšího vlastníka okolních pozemků (Lesů ČR). Udělení souhlasu k vjezdu do lesa však žalobce v soudem stanovené lhůtě nedoložil. Žalobce žalovaného sice požádal o souhlas s vjezdem do lesa, avšak žalovaný souhlas neudělil. Pokud tedy žalobce ke stavbám jezdil a jezdí motorovým vozidlem, porušuje lesní zákon a každým průjezdem tak páchá přestupek ve smyslu lesního zákona (např. i při místním šetření v rámci probíhajícího soudního řízení). Shora uvedených skutečností si [jméno] [příjmení] byla zjevně vědoma, neboť sama požádala předchozího vlastníka lesní cesty parc. [číslo] Lesy ČR o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak neúspěšně. Vydržení ve smyslu ust. § 1089 a § 1095 NOZ tedy není namístě, neboť k žádnému vydržení nemohlo dojít. K vydržení podle ustanovení § 1089 a násl. občanského zákoníku se vyžaduje pravost držby a dostatečný právní důvod, který poctivou držbu ospravedlňuje. Poctivým držitelem je pouze ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. [jméno] [příjmení], a poté žalobci, právo poctivé držby nenáleželo, neboť oba si byli vědomi, že pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jsou lesní pozemky, k jejichž užívání pro motorová vozidla je třeba předchozího souhlasu vlastníka. Vydržením nelze legitimizovat opakované protiprávní jednání. Na místě není ani § 1095 občanského zákoníku, neboť služebnost lze vydržet pouze tehdy, pokud by držitel měl za to, že vykonává právo vlastnické. Žalovaný má, s ohledem na prokazatelné a ničím nepopírané porušování lesního zákona, za to, že žalobce jednal a jedná v nepoctivém úmyslu.

18. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho matka nemovitosti koupila od lesů, chtěla tam jít na stará kolena bydlet. Tenkrát to patřilo Lesům [obec], matka žalobce dostala i klíče od závory, která je ve směru od [příjmení]. Tehdejší stav nemovitostí byl takový, že tam byla střecha, místnosti, nebylo tam žádné topení, používali to na [anonymizováno]. Elektřinu zrušily [obec] dráhy, když se rušilo vedení podél dráhy, původně byla vedena od tratě. Odpad byl řešen žumpou, která je vpředu ve směru od lesa, ta se normálně vyvážela. Byla tam také dobrá kopaná studna, žalobce ji nechával čistit. Když byla zrušena elektřina od Českých drah, žalobce šel na rozvodné závody, jednalo se o tom, že by se elektřina dala táhnout ve směru od [příjmení], že je tam trafostanice. Pak tam bydleli nějací dva dobrodruzi, žalobce nemovitosti vyklidil, byla tam spousta odpadu. Potom matka zemřela a žalobce neměl chuť ani čas tam něco dělat. Později se lesy vrátily církvi a ti jim zakázali přístup. Žalobce s rodinou se k nemovitostem vždycky dostávali tou cestou, jako při místním ohledání, žádná jiná cesta tam nebyla, pamatuje si to jako kluk. Žalobce zvažoval, že by nemovitost mohla užívat jeho dcera, která chová německé ovčáky, věnuje se jejich výcviku a chtěla by tam jít bydlet. Chtěl nemovitosti pro ni dát do pořádku. Žalobce uvažoval o prodeji nemovitostí, ale k prodeji nedošlo, protože jednak byl problém s přístupem a žalobce sám neměl zájem prodat. Žalobce nevěděl, zda jeho matka jednala s Lesy o zřízení věcného břemene cesty, domníval se, že spíše ne, v té době s Lesy nebyl problém, cesta tam byla a dostali klíč od brány.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zejména zjištěno, že je ředitelem [právnická osoba], což je organizace vlastníka lesa určená pro správu majetku. Uvedená organizace v předmětných lesních porostech hospodaří od roku 2015, kdy došlo k vydání pozemků na základě zákona o církevních restitucích. Ke svému poměru k žalovanému svědek dále doplnil, že pro hospodářskou správu žalovaného pracuje od roku 2011. Dále pracuje jako lesní hospodář pro [územní celek]. Většinu času tráví prací pro žalovaného, je to jeho hlavní pracovní poměr. Celý lesní komplex převzali od státního podniku Lesy ČR, jako lesy zvláštního určení s funkcí rekreační. To předurčilo veškeré hospodaření v lesích a zároveň pohyb po lesním majetku, takže se tam minimalizuje pojezd motorových vozidel a veškerá hospodářská činnost. V tomto konkrétním lese, který má místní název [ulice], je veškerá lesní doprava soustředěna na páteřní cestu, která prochází zhruba středem lesa napříč a na veškerých ostatních cestách a přibližovacích liniích lesní doprava probíhá pouze ojediněle, a to v případě těžby dřeva nebo výsadby nového lesa. Při terénní pochůzce v roce 2015, která souvisela s předáním majetku, se nemovitost žalobce nacházela již v dezolátním stavu, byla obývána bezdomovci a prokazatelně na ní bylo vidět, že je vystavena dlouhodobé neúdržbě. Jako správci rekreačního lesa jim neudržováním nemovitosti a přebýváním nežádoucích osob, kterým vlastník evidentně nebránil v jejich činnosti, a které roznášely po lese nepořádek, vznikají zvýšené náklady na údržbu lesa. Pokud jde o cestu, která vede okolo nemovitostí žalobce, ta pro lesní dopravu není vůbec využívána, a to především z toho důvodu, že je intenzivně využívána občany města a navazuje na zpevněný okruh asfaltový, který se nachází v tomto lese a docházelo by k jeho poškozování. V době převzetí správy se v lesních porostech, které se nachází v okolí nemovitosti žalobce, již nenacházelo žádné nadzemní vedení elektřiny, ani zbytky nějakých sloupů, na kterých by vedení bylo zavěšeno. Samotná nemovitost (budova) již byla bez oken, dveří, schodišť, prakticky to byly jen obvodové zdi s propadlou střechou. Byla poničená různými nápisy a vším možným, jak to s opuštěnými nemovitostmi bývá. O součinnost žalobcem žádáni nebyli, po vydání nemovitostí od Lesů ČR nepřevzali ve vztahu k žalobci žádné platné smlouvy. V té době ještě fungovalo rekreační zařízení [příjmení] [příjmení], které se nachází asi 300 metrů vzdušnou čarou od nemovitostí žalobce, tam probíhala běžná hospodářská činnost v souvislosti s ubytováním a provozováním restaurace a vlastník se o tu nemovitost řádně staral. Jiné nemovitosti se v tomto rekreačním lese nenacházejí. Město Kladno při jejich jednáních o využívání rekreačních lesů vzneslo požadavek, aby les s ohledem na intenzivní využívání chodci, běžci, matkami s kočárky, důchodci, mateřskými školami či sportovními kluby, už nebyl dál zatěžován nějakou další činností související s rekreací nebo s pohostinstvím. Ostatní komunikace parc. [číslo] je využívána pouze výjimečně. V případě, že je potřeba provádět těžbu dřeva či jiné úkony na pozemku parc. [číslo] zajede tam potřebná technika, a to traktor, nebo traktor s vyvážecím vozíkem, podle charakteru činnosti. Kamionová přeprava probíhá pouze po páteřní komunikaci. Pokud jde o existenci nějakých přípojek vody či plynu, svědek neměl poznatky o tom, že by přes pozemky žalovaného nějaké takové přípojky byly vedeny, nelze však vyloučit, že by byly vedeny přes pozemky jiných osob. Pokud jde o možnost přivedení elektřiny k pozemkům žalobce, podle svědka by to možné bylo, ale ne přes pozemek žalovaného, muselo by to být z pozemku, který je ve vlastnictví jiné osoby, protože nedaleko je bývalý drážní domek, který je obýván a do kterého elektřina být přivedena musí. Zatěžování lesního pozemku tímto způsobem není obvyklé. Žalobce žádal lesní správu o umožnění příjezdu k nemovitostem motorovým vozidlem, ale této žádosti nevyhověli, protože žalobce přístup k nemovitosti má přes svůj a obecní pozemek, zjistili, že v minulosti k nemovitostem přístupová cesta byla, ale vlivem toho, že nebyla využívána, tak zanikla.

20. Dcera žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], LL.M., v četném prohlášení ze dne [datum] zejména uvedla, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví její rodiny již léta. V posledních letech se snaží komunikací s vlastníky sousedních pozemků dohodnout ohledně zřízení cesty k předmětným nemovitostem, avšak neúspěšně. Dcera žalobce spolu s manželem by rádi nemovitosti zrekonstruovali k trvalému bydlení. S ohledem na nákladnost celé akce i faktickou nemožnost dopravit jakéhokoliv pracovníka k nemovitosti, natož techniku a vybavení, nečinili zatím žádné oficiální kroky a pouze neoficiálně poptávali cenu a možnosti dané rekonstrukce. Cesta navrhovaná žalovanou představuje variantu, která není přijatelná pro trvalé bydlení. Kromě zvýšených nákladů na vykácení velkého množství lesního porostu, jde o cestu, která podle jejího názoru neumožňuje plné využití nemovitosti, tak aby byla dosažitelná automobilem, což je vzhledem k poloze nemovitostí zcela zásadní.

21. Z e-mailové komunikace mezi realitním makléřem [spisová značka] [jméno] [jméno] a tehdejší právní zástupkyní žalovaného z května 2016 bylo zjištěno, že žalobce měl v úmyslu předmětné nemovitosti prodat a žalovaný byl dotazován pověřenou realitní kanceláří ohledně možnosti zřízení přístupové cesty s tím, že bez ní je pozemek v podstatě neprodejný. Stanovisko žalovaného týkající se zřízení cesty přes pozemek parc. [číslo] bylo nesouhlasné.

22. Z návrhu smlouvy o zřízení práva věcného břemene mezi povinným z věcného břemene Českou republikou – Lesy České republiky, s. p., a oprávněnou z věcného břemene [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že povinný z věcného břemene se podle této smlouvy zavazoval zřídit k tíži části pozemku parc. [číslo] v rozsahu podle geometrického plánu č. zak. [číslo] 2003 pro vyznačení věcného břemene, věcné břemeno jízdy a chůze k stávající lesní přístupové cestě k RD, a to ve prospěch každého vlastníka nemovitostí, budovy [adresa] a stp. [číslo] v k. ú. [část obce]. Ve smlouvě bylo mj. konstatováno, že účinnost smlouvy o zřízení věcného břemene je podmíněna souhlasem zakladatele státního podniku, jímž bylo Ministerstvo zemědělství Smlouva byla podepsána pouze [jméno] [příjmení], za povinného z věcného břemene nebyl podpis připojen (stejně tak nebyl připojen ani souhlas zakladatele státního podniku).

23. Z vyjádření [stát. instituce], odboru životního prostředí, ze dne [datum], bylo zjištěno, že [stát. instituce] jako příslušný orgán státní správy lesů nevydal žádné vyjádření ve smyslu § 154 správního řádu, ani stanovisko ve smyslu § 14 odst. 2 lesního zákona, ani jakékoli rozhodnutí podle lesního zákona v souvislosti s možností stavebního obnovení a rozšíření výše uvedených staveb, současně není evidována ani žádná nevyřízená žádost v této věci. Shodné bylo i vyjádření odboru výstavby [stát. instituce] ze dne [datum].

24. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi prodávajícím [právnická osoba], a kupující [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že prodávající prodal touto smlouvou kupující [jméno] [příjmení] dům [adresa] spolu se stavební parcelou [číslo] dům [adresa] spolu se stavební parcelou [číslo] s vedlejšími stavbami, studnou a venkovními úpravami v [katastrální uzemí] za dohodnutou kupní cenu 276 679 Kč. Ve smlouvě bylo mj. konstatováno, že převáděné nemovitosti užívá podle nájemní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a nájemcem dne [datum] jako nebytové prostory ke své činnosti [anonymizováno] klub [obec]. Kupující prohlásila, že si převáděné nemovitosti prohlédla a seznámila se s jejich stavebně technickým stavem, přičemž prodávající výslovně upozornil na zvýšené opotřebení a havarijní stav převáděných objektů, které odpovídá jejich stáří a nedostatečné údržbě. Zhoršený stav nemovitostí byl zohledněn ve výši kupní ceny.

25. Dokazování bylo dále doplněno výslechem svědka [jméno] [jméno], tehdejšího člena představenstva společnosti lesy [právnická osoba] Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že tehdejší stav nemovitostí byl spíše neutěšený, ale přesně si na to již nevzpomínal. K nemovitostem se podle svědka jezdilo ze silnice z [obec] do [část obce], před přejezdem se odbočilo doprava a jelo se přes takový park, byl tam mírný výjezd asi 5 nebo 10 metrů do kopce, pak to šlo po rovině. Po nahlédnutí do situačního plánku svědek upřesnil, že měl na mysli cestu [číslo] kterou se dalo projet od [část obce] až k restauraci [příjmení] [příjmení]. Svědek se domníval, že cesta, po které se jezdilo, byla na tehdejší dobu poměrně slušná asfaltka. Cesta podle něho nevedla úplně za zdí baráku, nedalo se tam dostat přímo z cesty, ale bylo to kousíček. Jezdili tam automobily. Pokud jde o využití nemovitostí, dříve tam byla hájovna, dole bydlel kočí, v patře bydlel hajný. Jiná cesta, kterou by se tam automobilem dalo přijet, neexistovala. Pokud jde o povolení k vjezdu, jako akciová společnost měli paušálně od Lesů České republiky povolen vjezd pro všechna vozidla. Neřešili, že cesta není v jejich vlastnictví a nevede přes jejich les.

26. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

27. Podle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku, nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

28. Podle § 1032 odst. 1 písm. a), c) občanského zákoníku, soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

29. Podle § 1032 odst. 2 občanského zákoníku, nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

30. Podle § 1033 odst. 1 občanského zákoníku, obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § [číslo] odst. 2.

31. Podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku, služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

32. Podle § 1261 občanského zákoníku, pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určeny.

33. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (dále jen „lesní zákon“), každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

34. Podle § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona, v lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Podle § 20 odst. 4 lesního zákona může vlastník lesa povolit výjimku z tohoto zákazu.

35. Podle § 53 odst. 1 písm. g) lesního zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese bez souhlasu vlastníka poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Pozemky žalobce parc. [číslo] v [katastrální uzemí] sousedí na severní straně s pozemkem žalovaného parc. [číslo] na západní straně sousedí s pozemkem žalobce parc. [číslo] (trvalý travní porost), na východní straně sousedí s dalším pozemkem žalobce parc. [číslo] (ovocný sad), podél jižní strany pozemků žalobce vede železniční trať. Veřejná komunikace k dotčeným pozemkům nevede, o tom nebylo mezi účastníky řízení sporu. Právní předchůdkyně žalobce jednala již v roce 2003 s právním předchůdcem žalovaného o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene - práva cesty, k uzavření smlouvy však nedošlo. Žalobce se nyní domáhal zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaného parc. [číslo] dle shora citovaného geometrického plánu z roku 2003, přičemž tato cesta by spojovala pozemky žalobce parc. [číslo] s dalším pozemkem žalovaného parc. [číslo] jenž je ostatní komunikací, vedoucí po severním okraji pozemku parc. [číslo]. Žalobce přitom tvrdil, že jde o cestu, která byla historicky využívána jím i jeho právními předchůdci s tím, že nelze vyloučit, že již došlo k vydržení služebnosti požadované cesty. S ohledem na skutečnost, že pozemek parc. [číslo] je lesním pozemkem, určeným k plnění funkcí lesa, je ze zákona vyloučeno, že by mohlo dojít k vydržení služebnosti cesty, v této části tedy byla žaloba jako nedůvodná bez dalšího zamítnuta (výrok II.). Pokud jde o možnosti přístupu k nemovitostem žalobce, soud hodnotil možné přístupové cesty, které označili oba účastníci, a zabýval se v případě každé z nich tím, zda by ta která cesta splňovala zákonná kritéria, zejména, zda není naplněn některý z výlukových důvodů podle § 1032 občanského zákoníku. Pokud jde o stav a způsob užívání nemovitostí žalobce, bylo v řízení prokázáno, že nemovitosti žalobce jsou v neutěšeném stavu, dlouhodobě neužívané, z budovy [adresa] zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo, z budovy [adresa] zbyly jen trosky. K nemovitostem není přivedena voda ani elektřina. Nebylo sporu o tom, že nemovitosti nelze užívat k bydlení, tento stav trvá již dlouhou dobu. Nelze přehlédnout, že již v době, kdy nemovitosti kupovala matka žalobce, byly ve špatném stavebně technickém stavu (podle kupní smlouvy v havarijním), zcela jistě nikdy od jejich nabytí nesloužily žalobci či jeho právní předchůdkyni k bydlení, postupně pouze dále chátraly. Žalobcem zamýšlené opětovné obnovení obou staveb by v podstatě znamenalo vybudovat stavby zcela nově. Neudržované jsou i veškeré pozemky žalobce. Žalobce sice tvrdil, že má v úmyslu budovy obnovit pro potřeby bydlení své dcery, současně však bylo prokázáno, že v roce 2016 činil kroky k prodeji nemovitostí a v souvislosti s tím usiloval prostřednictvím realitní kanceláře o zajištění přístupové cesty k nim. Naopak pozemek parc. [číslo] je součástí příměstského lesa, který plní především rekreační funkci pro obyvatele [územní celek] a je jimi hojně využíván. Tvrzení žalobce, že cesta k pozemkům parc. [číslo] ze severního směru přes pozemek parc. [číslo] historicky existovala a dosud existuje, a žalobce i jeho matka k nemovitostem běžně jezdili motorovým vozidlem, považuje soud za účelová. Ostatní komunikace po pozemku parc. [číslo] uvnitř lesních pozemků, slouží především jako cyklostezka a cesta pro pěší, na začátku je osazena dopravní značkou zakazující vjezd motorových vozidel do lesa (nesplňují-li příslušné výjimky). To koresponduje se skutečností, že tato ostatní komunikace vede lesem, kam je obecně podle ustanovení lesního zákona zakázáno vjíždět a stát motorovými vozidly. Pokud tedy žalobce na tuto komunikaci, natož pak na lesní pozemek parc. [číslo] vjížděl motorovým vozidlem bez povolení vlastníka lesa, činil tak v rozporu se zákonem. Cesta spojující ostatní komunikaci na pozemku parc. [číslo] s nemovitostmi žalobce má podobu postupně se zužující lesní pěšiny, její povrch je zpevněný kamenivem pouze v části navazující na cyklostezku, po několika desítkách metrů je již nezpevněný (jak vyplývá z místního ohledání a fotodokumentace). S ohledem na historické souvislosti, kdy z dobových dokumentů vyplývá, že v některé z budov [adresa] či 779 byl od roku 1930 po dobu cca 20 až 30 let provozován hostinec Na [anonymizováno], zabýval se soud zkoumáním, která přístupová cesta (zejména pro zásobování hostince) k němu vedla. Tvrzení žalobce, že se jednalo právě o navrhovanou cestu č. I. má soud za vyvrácené zejména historickými měřickými snímky z roku 1946 a 1962, na nichž je jasně patrná cesta vedoucí z východního směru od [příjmení], severně nad železniční tratí, okolo dnes již neexistujícího drážního domku či hájenky, a po severním okraji ovocného sadu žalobce (parc. [číslo]). Pozůstatky této cesty jsou v terénu patrné až dosud, jak bylo zjištěno místním ohledáním při severní hranici ovocného sadu. Tuto cestu navrhuje žalovaný, pracovně byla v průběhu řízení označována jako cesta č. III. Pokud jde o další možnou cestu, žalobcem označovanou jako cesta II., je zřejmé, že by z větší části vedla opět přes pozemek parc. [číslo] byla by podstatně delší než cesta č. I., navíc v terénu tudy nikdy žádná komunikace nevedla a nevede. Cesta by se musela nově vybudovat a zasáhla by velkou část lesního pozemku. Soud proto nepovažuje zřízení této cesty za možné. V případě cesty č. III., kterou preferuje žalovaný, by byly sice dotčeny pozemky více vlastníků, nejen pouze žalovaného, současně však jde většinou o pozemky, na kterých již určitý druh komunikace existuje, lesní pozemky by byly dotčeny jen v minimálním rozsahu, a dále by cesta z velké části vedla přes pozemek žalobce parc. [číslo] (ovocný sad). Je zřejmé, že cesta I. je nejkratší a pro žalobce nejpohodlnější, ovšem její zřízení by bylo v rozporu s veřejným zájmem na zachování charakteru a funkcí příměstského rekreačního lesa, zvláště v porovnání s faktickým špatným stavem a dlouhodobým neužíváním nemovitostí žalobce a s tím, že žalobce se domáhal celoročního průjezdu jakýmikoliv vozidly, čímž by byl narušován klid v lese i běžný provoz cyklostezky a cesty pro pěší. Je též otázkou, zda by žalobci vůbec za současné situace bylo povoleno stavební obnovení budov, ke zjišťování takových informací žalobce však dosud žádné kroky nečinil. Z výše uvedených důvodů soud návrh žalobce zamítl, neboť je přesvědčen, že navrhovaná nezbytná cesta by nepřiměřeným způsobem zatížila pozemky žalovaného a bránila jejich dalšímu řádnému využití, přičemž za současného stavu nemovitosti žalovaného nejsou ve stavu, kdy by mohly alespoň v minimálním rozsahu sloužit svému původnímu účelu, a současně existuje jiná varianta přístupové cesty (cesta č. III.), která by zákonná kritéria lépe splňovala. [příjmení] na žalobci, aby tuto další možnost zvážil a vstoupil v jednání s vlastníky dotčených pozemků, přičemž žalovaný již dal v průběhu řízení najevo, že se zřízením tzv. cesty č. III. by ve vztahu k pozemkům ve svém vlastnictví souhlasil. Soud si je vědom povinnosti zřídit nezbytnou cestu podle své úvahy (tedy určit v rámci konkrétního, v žalobě označeného pozemku, kudy cesta povede, je-li více možných variant), není to však možné v daném případě, kdy by takovou nezbytnou cestou byly dotčeny i pozemky osob, které nejsou účastníky tohoto řízení.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 944,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2 944,60 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za 52 ujetých km v částce 325,70 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za 52 ujetých km v částce 325,70 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za 52 ujetých km v částce 346,60 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada za 52 ujetých km v částce 346,60 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.