Okresní soud v Kladně · Rozsudek

18 C 23/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-31 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKD:2022:18.C.23.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kladně zamítl část žaloby žalobkyně proti žalovanému, která se týkala nároku na zaplacení částky s úroky z prodlení, protože smlouvy o spotřebitelském úvěru byly považovány za absolutně neplatné. Soud se opřel o § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, což nebylo doloženo. Závěrem soud uznal, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni částku jako bezdůvodné obohacení, avšak nezahrnul do nároku částky tvořené úroky a poplatky. Rozsudek byl vydán bez jednání, na základě předložených listinných důkazů a s ohledem na nezákonnou neplatnost smluv.

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a co do úroku ve výši 23,72 % ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a co do úroku ve výši 23,72 % ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky částka s odůvodněním, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) uzavřel dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, označenou jako smlouva o půjčce, ve výši částka. Na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční hotovost ve výši částka, což stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i částku částka, která je tvořena kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a inkasním poplatkem. Žalovaný byl podle smlouvy povinen úvěr splatit v 58 týdenních splátkách po částka. Splatnost poslední splátky připadala na den datum. Žalovaný zaplatil pouze částku částka. Dále žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) uzavřel dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, označenou jako smlouva o půjčce, ve výši částka. Na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční hotovost ve výši částka, což stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i částku částka, která je tvořena kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a inkasním poplatkem. Žalovaný byl podle smlouvy povinen úvěr splatit v 58 týdenních splátkách po částka. Splatnost poslední splátky připadala na den datum. Žalovaný zaplatil pouze částku částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil původní věřitel obě pohledávky na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný o zaplacení marně upomínán předžalobní upomínkou ze dne datum. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně s odkazem na příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvedla, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětných smluv o úvěru. Žalovaný v žádostech o úvěr mimo jiné uvedl, že je rozvedený a bydlí v nájmu. V první žádosti o úvěr (ze dne datum) dále uvedl, že má čistou mzdu částka měsíčně, náklady na nájem/inkaso činí částka, výdaje domácnosti jsou částka a ostatní náklady částka měsíčně. V druhé žádosti o úvěr (ze dne datum) dále uvedl, že má čistou mzdu částka měsíčně, náklady na nájem/inkaso činí částka, výdaje domácnosti jsou 3 anonymizováno a ostatní náklady částka měsíčně, dále měl vedený první úvěr u právního předchůdce žalobkyně v celkové výši částka s celkovou měsíční splátkou částka. Tato tvrzení byla doložena žádostmi o úvěr.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru ze dne datum, smlouvy o úvěru ze dne datum, smluvních podmínek, karet zákazníka/žádostí o úvěr, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: V případě prvého nároku uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku částka, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, tj. celkem se zavázal zaplatit částka. Dlužná částka měla být splacena v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný hradil splátky nepravidelně, podle tvrzení žalobkyně uhradil pouze částka. V případě druhého nároku uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku částka, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, tj. celkem se zavázal zaplatit částka. Dlužná částka měla být splacena v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný hradil splátky nepravidelně, podle tvrzení žalobkyně uhradil pouze částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. K doložení tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, předložila žalobkyně karty zákazníka/žádosti o úvěr ze dne datum a ze dne datum. Z žádostí o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě a svým poměrům formou vyplněného dotazníku uvedl, že je rozvedený, má čistou mzdu ze zaměstnání v prvním případě částka měsíčně, ve druhém případě částka měsíčně. Běžné výdaje na bydlení a výdaje domácnosti byly vyčísleny celkovou částkou částka měsíčně v žádosti z datum a částkou částka měsíčně v žádosti z datum. Žádné doklady k doložení tvrzených příjmů a výdajů předloženy nebyly.

4. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaná smlouvu uzavírala jako spotřebitel. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění platném v době vzniku smluvního vztahu mezi účastníky, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky.

5. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr absolutní neplatností smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 občanského zákoníku). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází v úvahu moderace neplatně sjednaného nároku soudem, jako je tomu v případě neplatnosti relativní.

6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouvy o úvěru písemně uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným jsou neplatné, neboť byly uzavřeny i přesto, že v době jejich uzavření nebyly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel si ověřil totožnost žalovaného. K žádostem o úvěr však nebyly připojeny žádné doklady o příjmech a výdajích žalovaného a nelze tedy ověřit, zda poměry žalovaného byly skutečně takové, jak uváděl (zvláště když se především údaje o výdajích žalovaného s časovým odstupem cca 3 měsíců mezi poskytnutím jednotlivých úvěrů výrazně liší). Za tohoto stavu nelze ověřit, zda přezkoumání poměrů žalovaného nebylo pouze formální. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil dostatečně pečlivě a objektivně schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k výše uvedenému proto soud předmětné smlouvy o úvěru posoudil jako absolutně neplatné. Žalovaný nejprve od původního věřitele převzal částku ve výši částka, dle tvrzení žalobkyně uhradil částka, ke dni podání žaloby tudíž žalovaný žalobkyni dlužil na jistině částku částka, která byla žalobkyni jako bezdůvodné obohacení žalovaného přiznána. Dále žalovaný od původního věřitele převzal částku ve výši částka, dle tvrzení žalobkyně uhradil částka, ke dni podání žaloby tudíž žalovaný žalobkyni dlužil na jistině částku částka, která byla žalobkyni jako bezdůvodné obohacení žalovaného též přiznána. Z těchto částek byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142, odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, přičemž žalovaný byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, avšak v souvislosti s tímto řízením žalovanému žádné náklady nevznikly. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.