18 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva k části pozemku a jeho součásti – podezdívce/zídce původního oplocení I. Návrh žalobce na učení, že žalobce je vlastníkem podezdívky/zídky původního oplocení a vlastníkem části pozemku pod touto podezdívkou/zídkou mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , se zamítá.II. Určuje se, že žalovaní jsou vlastníky podezdívky/zídky původního oplocení a vlastníky části pozemku pod touto podezdívkou/zídkou mezi pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal určení vlastnického práva. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, a žalovaní jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , tyto pozemky spolu sousedí. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem stávající podezdívky/zídky původního oplocení a pozemku pod touto podezdívkou/ zídkou mezi výše uvedenými pozemky. Předmětné oplocení a podezdívka byla realizována někdejším vlastníkem pozemku č. parc. , Anonymizováno, panem , jméno FO, na pozemku č. parc. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Žalovaní podali dne , datum, k příslušnému stavebnímu úřadu žádost ve věci výjimky z § 25 odst. 2 a odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění, pro částečně již realizovanou „přístavbu a nástavbu rodinného domu“ na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, bez povolení či jiného opatření stavebního úřadu. Odbor výstavby Magistrátu města Kladna, jako příslušný stavební úřad (dále též „stavební úřad“), svým rozhodnutím ze dne , datum, , č. jednací: OV/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Spis. zn.: Výst./, adresa, /, Anonymizováno, , doručeným právnímu zástupci žalobce dne , datum, , vyzval žalobce jako účastníka výše uvedeného řízení (namítajícího vlastníka sousedního pozemku č. parc. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ) k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným soudem ve věci určení vlastnictví podezdívky/zídky původního oplocení mezi pozemky různých vlastníků č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, k. ú. , adresa, a ve věci vlastnictví pozemku pod touto podezdívkou/zídkou, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení této výzvy. Účelem podané žaloby je vyřešení otázky zásadního právního významu, jejíž závěr podmiňuje rozhodnutí správního orgánu ve výše označeném stavebním řízení. Dále stavební úřad rozhodnutím ze dne , datum, , č. jednací: OV/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /Pol, spis. zn.: Výst./, adresa, /, Anonymizováno, , doručeným právnímu zástupci žalobce dne , datum, , řízení přerušil do doby vydání pravomocného meritorního rozhodnutí příslušného soudu o předběžné otázce, tj. určení vlastnictví stávající podezdívky/zídky původního oplocení a ve věci vlastnictví části pozemku pod touto podezdívkou/ zídkou mezi pozemky č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . Právní zájem na určení, zda tu právo (právní vztah) je či není, vyplývá z odůvodnění výzvy stavebního úřadu k podání určovací žaloby, kde je zřejmé, že tento správní orgán považuje zodpovězení otázky vlastnictví pozemku pod podezdívkou a zídkou stávajícího oplocení, za podstatnou pro pokračování v řízení o udělení výjimky z nedodržených odstupových vzdáleností nepovolené přístavby žalovaných, a uložil proto žalobci, aby se s takovým návrhem na učení obrátil na soud. Žalobci tak nezbylo, než aby výzvě vyhověl.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. K věci samé uvedli, že jsou vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , obec a k. ú. , adresa, (dále též „Pozemek“). Žalovaní nabyli vlastnické právo k Pozemku na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . V době, kdy žalovaní koupili shora uvedený Pozemek, byl vlastníkem sousedního pozemku parc. č. , hodnota, pan , jméno FO, , tj. dědeček žalobce. Z důvodu očekávání dalšího dítěte se žalovaní rozhodli uskutečnit nástavbu a přístavbu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . S návrhem nástavby seznámili taktéž pana , jméno FO, , který s ní souhlasil a neměl vůči ní žádné námitky. Žalovaní připustili, že uskutečnili nástavbu a přístavbu rodinného domu (v severní části) bez stavebního povolení, avšak tento stav se snažili napravit, a to formou podané žádosti o vydání dodatečného povolení stavby. Toto řízení je vedeno u Magistrátu města Kladna, odboru výstavby pod sp. zn.: Výst. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /Šme/, Anonymizováno, . Řízení je přerušeno do doby vydání rozhodnutí o povolení výjimky z odstupových vzdáleností, které je vedeno u stejného správního orgánu pod sp. zn.: Výst/, adresa, /, Anonymizováno, . V rámci tohoto řízení byla žalobcem podána námitka týkající se vlastnictví podezdívky. Jelikož se jedná o otázku občanskoprávního charakteru, vydal odbor výstavby Magistrátu města Kladna dne , datum, Výzvu k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným soudem ve věci určení vlastnictví podezdívky/zídky původního oplocení mezi pozemky různých vlastníků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaní dále k historii svých nemovitostí uvedli, že původní rodinný dům č. p. , Anonymizováno, je součástí historické zástavby centra města , adresa, . Dům byl postaven před rokem 1840, kde je již prokazatelně zakreslen na mapě Stabilního katastru. Původní dům byl obdélníkového půdorysu o celkových rozměrech cca 7,5 x 15 m. Na severní straně objektu byl přistaven zděný hospodářský přístavek, situovaný až na severní hranici pozemku, vymezující v severozápadním rohu pozemku dvorek o rozměrech cca 5 x 3 m, umožňující osvětlení severní místnosti západního traktu domu. Tento stav je zaznamenán např. na náčrtech stavby z roku 1920 a náčrtech stavby, které jsou přílohou žádosti o výměnu oken z roku 1957. Tomu také odpovídá původní rastrová mapa (údajně pocházející z přelomu padesátých a šedesátých let), která je dohledatelná v katastru nemovitostí, na které je vidět původní severní přístavba až na hranici pozemku. Je zde rovněž patrný zákres rohu podezdívky na straně u pozemku žalobce. Tato podezdívka je v rastrové mapě přislučkována k pozemku ve vlastnictví žalovaných. V roce 1977 pak na základě žádosti původního vlastníka pozemku došlo k demolici severní stěny přístavku a k její obnově z důvodu havarijního stavu. V roce 1984 probíhalo v , adresa, nové (státní) mapování ZMVM. Komisionálně byly vyšetřeny hranice (geodézie, MNV, vlastníci) tak, že se v terénu označily nesporné hranice a poté byly geodeticky zaměřeny v celostátních systému JTSK. Z polního náčrtu tohoto šetření není existence podezdívky patrná, je však možné, že podezdívka byla v takovém stavu (po demolici severní stěny přístavku), že ji nikdo v té době nezakresloval. S ohledem na námitky žalobce nechali žalovaní v roce 2020 provést geodetické zaměření polohopisu podezdívky z režného zdiva. Geodet provedl zaměření skutečného stavu podezdívky a tuto zanesl do aktuální katastrální mapy (kdy mapa z roku 1984 byla zdigitalizována do současné aktuální podoby). Z tohoto zaměření jednoznačně vyplývá, že předmětná podezdívka je celá postavena na pozemku parc. č. , hodnota, , jenž je ve vlastnictví žalovaných. Geodet zde i konstatoval, že severní a východní strana podezdívky tvoří vlastnickou hranici mezi těmito pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Tato skutečnost rovněž vychází z faktického stavu podezdívky, která je na obou stranách (východní i severní část) vybudována ze stejného materiálu (smíšená opuka, pálené cihly plné). Podezdívka tvořila a nadále tvoří přirozenou hranici mezi pozemky parc. č. , hodnota, a, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud by soud, i přes výše uvedené dospěl k závěru, že část pozemku, včetně podezdívky, je ve vlastnictví žalobce, uplatnili žalovaní námitku existence tzv. přestavku dle ustanovení § 1087 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaní jsou a byli vždy přesvědčeni, že podezdívka je v jejich vlastnictví, což vyplývá nejen z historických dokumentů, jež mají k dispozici, ale i z geodetického zaměření, které na své náklady nechali zpracovat. Z tohoto důvodu byli při výstavbě severní přístavby domu v dobré víře a měli by tak nárok na část pozemku zastavěného přístavkem. Žalovaní proto navrhli, aby soud rozhodl tak, že podezdívka, včetně pozemku pod ní, je ve vlastnictví žalovaných a je součástí pozemku parc. č. , hodnota, . Dále žalovaní požadovali náhradu nákladů řízení.

3. Soud provedl ve věci dokazování výslechem účastníků, listinnými důkazy i výslechy svědků. Dále bylo dokazování doplněno znaleckým posudkem z oboru geodézie a kartografie.

4. Na fotografiích předložených žalobcem je zachycena severní strana domu žalovaných při pohledu z pozemku žalobce. V detailu je pak vidět podezdívka, na které částečně spočívá obvodová zeď přístavby domu žalovaných č. p. , Anonymizováno, .

5. Z geodetické dokumentace zaměření skutečného stavu hranice pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ze dne , datum, , vypracované , tituly před jménem, , právnická osoba, k žádosti žalobce, bylo zjištěno, že došlo k zaměření ohradní zdi na pozemku parc. č. , hodnota, a budovy na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Z porovnání souřadnic evidovaných v katastru nemovitostí a výsledků měření vyplynulo, že přesnost určení souřadnic odpovídá kódu kvality 3 (s vysvětlením, že výběrová střední souřadnicová chyba sxy = 0,07 m je menší než základní střední souřadnicová chyba mxy = 0,14 m). Geodet tedy konstatoval, že poloha hranic v terénu odpovídá evidovanému stavu.

6. Z výzvy Odboru výstavby Magistrátu města , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. OV/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sp. zn. Výst./, adresa, /, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že stavební úřad vyzval žalobce jako účastníka řízení (namítajícího vlastníka sousedního pozemku parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, ) o výjimce z § 25 odst. 2 a odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění, pro částečně již realizovanou „přístavbu a nástavbu rodinného domu“ na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, bez povolení či jiného opatření stavebního úřadu, k podání žádosti o zahájení řízení před příslušným soudem ve věci určení vlastnictví podezdívky/zídky původního oplocení mezi pozemky různých vlastníků č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, k. ú. , adresa, a ve věci vlastnictví pozemku pod touto podezdívkou/zídkou, ve lhůtě do 60 dnů od doručení této výzvy. K popisu předmětné podezdívky je v citovaném rozhodnutí uvedeno, že podezdívka/zídka odděluje severní a severozápadní část pozemku parc. č. , hodnota, od pozemku parc. č. , hodnota, . Podezdívka/zídka vyrovnává výškový rozdíl cca 0,5 m mezi uvedenými pozemky. Je vyzděna převážně z bílých cihel tloušťky 150 mm v celkové délce cca 21,5 m a je zakončena cca 300 mm nad výškovou úrovní pozemku parc. č. , hodnota, v daném místě. Z odůvodnění výzvy mj. vyplývá, že žalobce při ústním jednání namítal, že předmětná stavba podezdívky původního oplocení je umístěna na pozemku parc. č. , hodnota, , uvedl, že podezdívku postavil pan , jméno FO, , prarodič žalobce, jako hranici pozemku, a geometrický plán podle názoru žalobce nevylučuje, že podezdívka se nachází na pozemku parc. č. , hodnota, . Žalobce též pro případ pochyb a z důvodu právní jistoty vznesl na ústním jednání námitku vydržení. Stavební úřad dospěl k závěru, že se jedná o námitky týkající se existence a rozsahu vlastnických práv, o kterých si stavební úřad podle § 89 odst. 6 stavebního zákona nemůže za těchto okolností jednoznačně učinit úsudek a rozhodnout o nich. Proto byl žalobce vyzván k podání žaloby u příslušného soudu. Usnesením Odboru výstavby Magistrátu města , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. OV/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sp. zn. Výst./, adresa, /, Anonymizováno, , bylo výše popsané řízení přerušeno do doby pravomocného meritorního rozhodnutí příslušného soudu o předběžné otázce, tj. určení vlastnictví stávající podezdívky/zídky původního oplocení a ve věci vlastnictví pozemku pod touto podezdívkou/zídkou mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, k. ú. , adresa, .

7. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, bylo zjištěno, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 1 628 m2, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni , datum, bylo zjištěno, že žalovaní jsou evidováni jako spoluvlastníci pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 228 m2, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, o výměře 432 m2, v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , každý z žalovaných s podílem 1/2 vzhledem k celku.

8. Ze situačního plánu z roku 1920 a dalších historických podkladů (žádosti původního vlastníka , jméno FO, o povolení stavebních úprav z roku 1957 a 1977, rastrová mapa, náčrt šetření z roku 1984) bylo zjištěno, že dům č. p. , Anonymizováno, byl postaven před rokem 1920, neboť jeho existence je zachycena již na situačním plánu z tohoto roku, na rastrové mapě z přesně neurčeného data je patrná existence části podezdívky v severozápadním rohu pozemku parc. č. , hodnota, . Z náčrtu souvisejícího s mapováním v roce 1984 není existence podezdívky patrná. Stavební úpravy na domě č. p. , Anonymizováno, se podle žádosti , jméno FO, z roku 1977 týkaly i demolice severní stěny přístavku a její obnovy z důvodu havarijního stavu.

9. Z geodetického zaměření skutečného stavu podezdívky z režného zdiva č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z , datum, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že na základě objednávky žalovaného , Jméno žalované B, bylo provedeno zaměření předmětné podezdívky a její zakreslení do katastrální mapy. Měřením bylo zjištěno, že podezdívka o šíři 15 cm i nová fasáda domu č. p. , Anonymizováno, jsou postaveny na pozemku parc. č. , hodnota, , současně severní a východní strana podezdívky tvoří vlastnickou hranici mezi pozemky parc. č. , hodnota, a 381.

10. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že podezdívku vybudoval jeho děda pan , jméno FO, , a to z důvodu terénní nerovnosti mezi pozemky č. , hodnota, a , Anonymizováno, , kdy se půda z pozemku č. , hodnota, sesouvala na sousední pozemek a podezdívka tomu měla zabránit. , jméno FO, se setkal s panem , jméno FO, , tehdejším vlastníkem sousedního pozemku, vyměřili, aby podezdívka byla celá na pozemku pana , jméno FO, . Podezdívka se skládá ze dvou ramen, u kratšího ramene si je žalobce jist, že je výlučně na jeho pozemku, u delšího ramene na severní straně je možné, že pod podezdívkou prochází hranice pozemků, žalobce je však přesvědčen, že podezdívka je v jeho vlastnictví. K dokumentům z roku 1957 žalobce uvedl, že si tam (na severní straně pozemku č. , hodnota, ) žádnou stavbu nepamatuje, podle jeho matky tam dříve bývala nějaká bouda na dřevo, která byla později stržena. V místě, kde dříve bývala bouda na dřevo, byly později dva vzrostlé smrky, žalovaný snad po těchto smrcích odstraňoval kořeny, takže o nich musel také vědět. Společný soused pan , jméno FO, upozorňoval už asi před 12 lety žalovaného, že zídka je ve vlastnictví žalobce a že žalovaný tam zastavuje žalobcův plot. Spor vnikl tak, že žalovaný postavil černou stavbu, svůj dům protáhl až k hranici pozemku 3 metry severně. V té době byl ještě na živu pan , jméno FO, , který nechtěl vyvolávat žádné konflikty, takže to sám neřešil. Když byla vybudována hrubá stavba, řekla žalobcova matka žalovanému, že s jeho postupem nesouhlasí, ale v zájmu dalších nekonfliktních vztahů se předběžně dohodli, že žalovanému bude v budoucnu odprodána část zahrady o šíři domu. Po smrti pana , jméno FO, nabyla dědictví nejprve žalobcova matka a od ní je nabyl žalobce. K dohodě s žalovaným nedošlo, protože nedodržel některé sjednané podmínky, zejména cenové. Žalobce tedy šel oznámit černou stavbu a začal se řešit spor o podezdívku. Podezdívka nikdy nesloužila jako součást oplocení, jejím účelem bylo zabránit sesouvání pozemku, byl tam výškový rozdíl asi půl metru.

11. Žalovaný , Jméno žalované B, ve své účastnické výpovědi uvedl, že asi před 15 lety koupili dům v , adresa, , byl ve špatném stavu, bylo potřeba ho rychle zrekonstruovat, neměli čas žádat o stavební povolení a stavěli na černo. Část stávajícího domu zbourali, na podezdívku, která tam byla, a na část pozemku žalovaných postavili obvodovou zeď svého domu, která je 36 cm silná. Uprostřed podezdívky bylo nějaké polorozpadlé schodiště na půdu, to strhli a odstranili. Vlastníkem sousedního domu a pozemku byl tehdy pan , jméno FO, , seznámili se, žalovaní ho informovali o svém záměru stavět, byl mezi nimi normální vztah. Žalovaní zvažovali, že by do budoucna část pozemku za svým domem koupili, jedná se asi o 400 m2, a pak by stavbu zlegalizovali. O svém záměru koupit část pozemku žalovaný informoval nejprve žalobce, pak přišla jeho matka a žádala žalovaného, aby panu , jméno FO, nic neříkal, že by se záležitost s prodejem pozemku vyřídila, až tady jednou pan , jméno FO, nebude. Žalovaný s tím neměl problém, neřešil to. V průběhu stavby byl žalovaný s panem , jméno FO, v kontaktu, chodil se tam dívat, nikdy nic nenamítal, ve vztahu k podezdívce neuplatňoval žádné nároky. Několik měsíců po smrti pana , jméno FO, přišel žalobce nebo jeho matka s pracovníkem realitní kanceláře a říkali, že pozemek by se prodával za běžnou tržní cenu. Podle představy žalovaných mohla být cena za pozemek kolem , částka, , protože se jedná o zahradu, je to nezasíťovaný pozemek, bez možnosti přístupu pro kohokoliv jiného. Žalobce ale přišel s tím, že by požadoval , částka, až , částka, . Žalovaný žádal o několik dní na rozmyšlenou, žádal žalobce, aby do té doby černou stavbu nikde nehlásil. Už druhý den mu ale volali ze stavebního úřadu, že byla nahlášena černá stavba. S panem , jméno FO, nikdy žádný problém neměli, nikdy neřekl nic o tom, že by podezdívka byla jeho, nevyjadřoval se ani k tomu, jak byla podezdívka postavena. Jejich vztahy byly normální, pan , jméno FO, třeba žádal žalovaného o odpadové dříví ze střechy, které mu žalovaný dal. Žalovaní si opakovaně udělali geodetické plány, z nich vyplývá, že podezdívka je jejich. Geodetické zaměření poprvé dělali v době, kdy začali dělat projekt, nebylo to v době před začátkem stavby, ale až později. Od pana , jméno FO, měli ústní souhlas se stavbou, žalovaný si myslel, že to bude stačit. Žalovaný popřel, že by od pana , Anonymizováno, , Anonymizováno, dostal informaci o tom, že podezdívka není v jeho vlastnictví, na svém pozemku ani na pozemku žalobce pana , Anonymizováno, nikdy neviděl.

12. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky žalobce, bylo zjištěno, že podle jejího přesvědčení stavěl zídku její otec na svém pozemku. Touto zídkou se snažil zamezit sesouvání půdy na sousední pozemek. Zídka byla do tvaru písmene L, v současné době je zastavěna domem žalovaného, ale v minulosti byla přistavěna k jejich domu, možná měla vymezovat i hranici pozemků. Za zídkou byla travnatá plocha, svědkyně od své matky slyšela, že v minulosti tam byla nějaká malá bouda, ale svědkyně si to nepamatuje. V době, kdy žalovaný začal stavět, už svědkyně u rodičů nebydlela, zhrozila se, co tam žalovaný buduje a také mu to přes plot řekla. Když se ptala otce, proč takovou stavbu odsouhlasil, říkal, že nic nepovoloval, že pan , jméno FO, řekl, že je to v rámci rekonstrukce. Otec chtěl, aby se o to svědkyně nestarala, neměli spolu dobré vztahy. Otci bylo v té době 80, svědkyně se s ním nechtěla dohadovat. Vzhledem k tomu, že předpokládala, že časem dům zdědí, zašla za realitním makléřem, aby jí pomohl situaci nějak řešit. Svědkyně pak jednala s žalovaným, řekla, že se jí nelíbí to, co staví, protože tak znehodnotí část jejich pozemku a v podstatě ji donutí k prodeji. Makléř řekl, že prodej nebude za cenu zahrady, ale za cenu stavebního pozemku. Svědkyně je přesvědčena o tom, že žalovaný to odsouhlasil, brala to jako hotovou věc. Proto také nic dalšího nepodnikala, i když stavba pokračovala. Otec asi po dvou letech zemřel, svědkyně se vzdala dědictví ve prospěch žalobce. Ve vztahu k prodeji pozemku pak žalobce přišel s tím, že se s panem , jméno FO, nedohodli na ceně. Kontaktovali právníka, chtěli se především dohodnout, ale právník konstatoval, že jde o černou stavbu a že by se to mělo hlásit. Žalovaný na to byl upozorněn, k dohodě však nedošlo. Svědkyně nikdy nebyla přítomna u jednání mezi jejím otcem a žalovaným.

13. Z výpovědi svědka , adresa, bylo zjištěno, že jsou kamarádi s matkou žalobce paní , jméno FO, . Svědek pracuje jako realitní makléř, v minulosti byl požádán paní , jméno FO, , aby vyčíslil cenu pozemku, který se měl prodávat panu , jméno FO, . Svědek se vyjádřil tak, že cena se stanoví dohodou a svědek by požadoval cenu, která by odpovídala ceně stavebního pozemku. Toto jednání proběhlo před více než deseti lety, svědek si nebyl jist, zda se hovořilo o nějaké konkrétní částce, podle něho to mohlo být kolem , částka, za m2, ale už si na to přesně nevzpomínal. Žádné jiné jednání za jeho účasti již neproběhlo. Svědek si nepamatoval konkrétní okolnosti uvedeného jednání, např. velikost pozemku, který se měl prodávat, možnost přístupu na pozemek apod.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že k žalobci nemá žádný vztah, pro žalovaného vykonával nějaké práce, když začal na , adresa, stavět, tehdy se skamarádili. Teď už se nestýkají, svědek bydlí jinde. Svědek pracoval na domě žalovaného asi před 15 až 20 lety. , jméno FO, znal z dětství jako pana profesora, který učil svědkova otce. Když si tam svědek připravoval nějaké svařované věci, pan , jméno FO, se často zastavil, popovídali si, chodili se k němu přes plot dívat na zahrádku, měl jednu z nejhezčích zahrad. Žalovaný dostavoval obvodovou zeď, svědek mu říkal, ať koupí ještě pozemek za barákem, že tam bude mít hezký výhled, veškeré vztahy byly v pohodě. Žalovaný údajně s panem , jméno FO, o prodeji pozemku nesměl mluvit, protože dcera pana , jméno FO, si to nepřála, chtěla, aby se to řešilo až po smrti jejího otce. Ve vztahu k probíhající stavbě pan , jméno FO, žádné výhrady neměl, všechno bylo v pořádku, naopak ještě je vzal do skleníku, ukazoval jim kaktusy.

15. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že k žalobci nemá žádný vztah, žalovaný byl jejich zákazník. Na případ, kdy svědek zpracovával geodetické zaměření skutečného stavu podezdívky z režného zdiva v , adresa, , si svědek pamatoval a odkázal na technickou zprávu, s tím, že došel k závěru, že celý dům včetně podezdívky je postavený na pozemku žalovaného. Při měření jsou přípustné odchylky, střední chybovost pro vytváření nových map je 14 cm, pokud se provádí opětovné měření na stejném místě, jsou odchylky menší, třeba do 3 až 5 cm. V , adresa, v 70. a 80. letech probíhalo měření státní mapérskou službou. Pokud se provádí potom opětovné zaměření, musí být odchylka nižší. K mapování v 70. a 80. letech muselo být místní šetření za účasti pracovníků tehdejší geodézie, místního národního výboru a tehdejších vlastníků. V současném archivu katastru nemovitostí musí být protokoly o šetření založeny. Proto se už potom nezkoumají přechozí mapy, protože proběhlo protokolární šetření, kde si vlastníci odsouhlasili průběh hranic. K uplatnění odchylky svědek dále doplnil, že opakovaným měřením se dosáhne vyšší přesnosti, než je odchylka střední souřadnicová, která byla pro katastr nemovitostí 14 cm. Svědek vyloučil, že by stavba žalovaných ze 3 cm zasahovala na cizí pozemek, protože jeho závěr byl, že celá stavba je postavena na pozemku žalovaných. Celá stavba žalovaných byla zaměřena, svědek se nedokázal vyjádřit, jestli byla zaměřena z pozemku žalobce, jelikož sám měření neprováděl. Zaměření i bez přístupu z pozemku žalobce provést lze, měření se provádí strojem, při jehož využití není třeba fyzicky přímo k domu přistoupit, jedná se o radiový a laserový paprsek, kterým zaměření probíhá. Z navazujícího vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, bylo ke způsobu provedení měření v terénu zjištěno, že z pomocných měřických bodů , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , které zbudovali pracovníci Geodezie , adresa, metodou GNSS, byly zaměřeny všechny podrobné body v náčrtu, a to ze stanoviska č. , hodnota, , které se nacházelo na pozemku č. , hodnota, , body č. , hodnota, -14 a ze stanoviska č. , hodnota, , které se také nacházelo na pozemku č. , hodnota, , body č. , hodnota, -4. S ohledem na odstup času a velké množství provedených měření již nelze určit, kteří konkrétní pracovníci zaměření prováděli. Pro výsledek je však tato informace irelevantní, jelikož veškeré výsledky zeměměřických činností ověřuje úředně oprávněný zeměměřický inženýr, v tomto případě , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Z protokolu č. , hodnota, ze dne , datum, o místním šetření provedeném pracovníky geodézie a MNV , adresa, zjišťujícím předměty technickohospodářského mapování, zejména hranice, druhy pozemků a budov, jména vlastníků a další skutečnosti, a připojeného náčrtu bylo zjištěno, že došlo k zaměření pozemků a budov za účasti tehdejších vlastníků , jméno FO, a , jméno FO, a k přečíslování parcel na současný stav.

17. Dokazování bylo doplněno znaleckým posudkem z oboru geodézie a kartografie ze dne , datum, , č. , hodnota, – 10/, Anonymizováno, , vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Úkolem znalce bylo provést přesné vytyčení hranice mezi pozemky parc. č. , hodnota, (LV č. , hodnota, ) a parc. č. , hodnota, (LV č. , hodnota, ) v k. ú. , adresa, a určit, na kterém pozemku se nachází sporná podezdívka. Znalec na základě výpočtů a vyhodnocení kresby Polního náčrtu dospěl k závěru, že vlastnická hranice je v terénu tvořena spojnicí bodů 4 – roh budovy na č. parc. , Anonymizováno, , 5 – roh budovy na č. parc. , Anonymizováno, , 7 – roh podezdívky, 8 – kraj podezdívky, 9 – kraj podezdívky, zdi, 16 – roh zdi, 1 – roh zděného sloupku plotu. Sporná podezdívka mezi body 4 a 5 se nachází na pozemku č. parc. , Anonymizováno, a mezi body 5, 7, 8 a 9 se nachází na pozemku č. parc. , Anonymizováno, . Dále (k požadavku žalobce) byla zaměřena i navazující zeď mezi pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , a to mezi body č. , hodnota, a 16. Bylo zjištěno, že i tato zeď se nachází na pozemku č. parc. , Anonymizováno, .

18. K námitkám a doplňujícím dotazům žalovaných týkajícím se určení hranice sporné podezdívky mezi body č. , hodnota, a 7, kdy podle názoru žalovaných je lomovým bodem hranice bod č. , hodnota, – kraj podezdívky, znalec v písemném doplnění ze dne , datum, uvedl, že se v rámci znaleckého dokazování a interpretace dat zabýval i otázkou, zda lomovým bodem hranic není bod č. , hodnota, , tedy kraj podezdívky. Jak vyplývá z výpočtů uvedených v tabulce na straně 5 posudku, mají souřadnice bodů 3 a 4 stejnou souřadnicovou odchylku od bodu 160-243 evidovaném v katastrální mapě, a to ve výši 0,16 m. Obě odchylky také nepřekračují mezní souřadnicovou chybu uxy =0,28 m. V tabulce na straně 6 jsou porovnány vzdálenosti mezi body evidovanými v katastru a vzdálenostmi vypočtenými z přímo měřených souřadnic. Měřená vzdálenost mezi body č. , hodnota, a 4 je 17,76 m, měřená vzdálenost mezi body 11 a 3 je 17,64 m, čímž se tato vzdálenost více blíží ke vzdálenosti evidované v katastru, která má hodnotu 17,66 m. U první měřené vzdálenosti je tedy odchylka mezi vzdáleností měřenou a evidovanou v katastru 10 cm, u druhé 2 cm. Dopustná odchylka činí v tomto případě 0,31 m, což nepřekračuje ani vzdálenost mezi body č. , hodnota, -11, ani vzdálenost 4 -11. Z hlediska dopustných odchylek tedy vyhovuje lomovému bodu evidovanému v katastru č. , hodnota, -, Anonymizováno, jak bod 3, tak bod , právnická osoba, původním výsledku zeměměřické činnosti (měřický náčrt č. , hodnota, z roku 1984) není uvedena kontrolní oměrná mezi body č. , hodnota, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a je zde napsáno n.m., což je zkratka informace, že „nebylo měřeno“. Vzdálenost mezi těmito body určenou ze souřadnic tedy nelze potvrdit tímto kontrolním údajem, a tudíž se nelze přiklonit ke skutečnosti, jestli je správná vzdálenost mezi body č. , hodnota, -3, nebo vzdálenost mezi body č. , hodnota, -4. Klíčové je v tomto případě zobrazení lomového bodu hranice č. , hodnota, v náčrtu č. , hodnota, v příloze č. , hodnota, posudku. Z náčrtu vyplývá, že bod je součástí rohu zídky a zároveň tvoří rozhraní mezi budovami na č. parc. st. , Anonymizováno, (st. , Anonymizováno, ) a st. , Anonymizováno, (st. , Anonymizováno, ). Pokud by lomovým bodem měl být bod č. , hodnota, - kraj podezdívky, tak by rozhraní mezi budovami mělo být vyznačeno spárou, což podle fotografie není patrné a obvodová zeď nad podezdívkou je tvořena souvislým opukovým zdivem. V tomto případě by se nacházela obvodová nosná zeď budovy na č. parc. st. , Anonymizováno, částečně na cizím pozemku, což odporuje zásadě, že stavba je součástí pozemku. Z tohoto důvodu znalec odvodil, že lomovým bodem hranice není bod 3, ale 4, který je tvořen rohem obvodových zdí budov.

19. Žalovaní dále předložili stanovisko jednatele Geodezie , adresa, s. r. o. , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž je odkazováno na Situační plán z roku 1920, kde je podle zpracovatele geometrického zaměření podezdívky zobrazena tato podezdívka (zeď) jako součást pozemku st. , Anonymizováno, (dnes p. č. , hodnota, ). , tituly před jménem, , jméno FO, poukazoval na skutečnost, že vlastnické hranice tvořily znatelné rozhrady, což platí stále, ale podle závěrů znalce by vlastnická hranice přecházela ze znatelného rohu č. , hodnota, dovnitř podezdívky. I na náčrtu ZMVM č. , hodnota, je zobrazeno, že celá podezdívka je součástí p. č. , hodnota, a vlastnická hranice probíhá po této podezdívce. V písemném vyjádření k námitkám Geodezie , adresa, ze dne , datum, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, doplnil, že informace o existující zídce, která je zobrazena například v náčrtu THM č. , hodnota, není nová a její existence byla do problematiky posudku a odpovědi ze , datum, zakomponována. V přípisu , právnická osoba, se však problematika zužuje na existenci tohoto faktu, ale nezabývá se tím, že další průběh hranice vymezuje rozdělení mezi budovami. Celý problém tohoto místa se tedy zužuje na dvě možnosti, přičemž z původního výsledku zeměměřické činnosti (náčrtu č. , hodnota, uvedeném v příloze 4 posudku) je zřejmé, že bodem vlastnické hranice je zároveň kraj zídky i rozhraní mezi budovami, které pokračuje rozhraním nosných zdí budov. Jelikož rozhraní mezi budovami není totožné s rohem zídky, existují dvě možnosti interpretace průběhu hranice. Pokud by hraničním bodem měl být roh zídky (bod č. , hodnota, ), tak dále by hranice mezi budovami na č. parc. st. , Anonymizováno, a st. , Anonymizováno, probíhala nosnou zdí budovy stojící na č. parc. st. , Anonymizováno, . Tato skutečnost je však nelogická a proti smyslu podstaty věci, kdy zeď budovy má být součástí pozemku, na němž leží. Z tohoto důvodu byla určena hranice bodem č. , hodnota, , tedy rozhraním budov. Ohledně faktu, že v náčrtu č. , hodnota, je vyobrazena zídka, která je součástí pozemku č. parc. st. , Anonymizováno, , nelze opomenout skutečnost, že budova na č. parc. st. , Anonymizováno, byla změněna a při vyhodnocení pravděpodobnosti změny mezi rozhraním nosných zdí budov a zídkou lze jednoznačně tvrdit, že změna polohy stavebních prvků je pravděpodobnější u zídky. Jak dále z náčrtu č. , hodnota, vyplývá, není zídka podezdívkou, jak je mylně interpretováno , právnická osoba, , ale zídkou nesouvisející s hlavní budovou, která vymezovala jakýsi přístavek. Z výše uvedených důvodů znalec setrval na tom, že vyhodnocení průběhu vlastnické hranice uvedené v posudku je správné.

20. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že je vlastníkem podezdívky, což žalovaní popírají a v rámci probíhajícího stavebního řízení byla žalobci uložena povinnost podat určovací žalobu k vyřešení otázky vlastnictví, je naléhavý právní zájem nepochybně dán.

21. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že sporná podezdívka/zídka se na severní hranici pozemku parc. č. , hodnota, s pozemkem parc. č. , hodnota, nachází na pozemku žalovaných. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a je plně v souladu i s dřívějším měřením Geodezie , adresa, a historickým situačním plánem. Pokud jde o umístění části zídky na západní straně pozemku parc. č. , hodnota, , soud dospěl k závěru, že původní zídku lze považovat za přirozenou rozhradu mezi pozemky žalobce a žalovaných, její existence je doložena dlouho do minulosti, kdy byla součástí obvodového zdiva nyní již neexistujícího přístavku, na jehož místě žalovaní zbudovali přístavbu svého domu. I podle dřívějšího zaměření Geodezie , adresa, se nachází na pozemku žalovaných. Soud si je vědom závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , nicméně jedná se o pouze jeden z důkazů provedených v tomto řízení, přičemž sám znalec konstatoval, že lomový bod vlastnické hranice označený v katastrální mapě č. , hodnota, -, Anonymizováno, odpovídá svojí přesností měřeným bodům č. , hodnota, a 4 a není z výpočetního hlediska v terénu jednoznačně definovatelný, neboť oba body odpovídají dopustným odchylkám. Vzhledem k tomu, že na severní straně vlastnická hranice je tvořena vnější stranou zídky, považuje soud za logické, aby tato hranice pokračovala i na západní straně zídky po jejím vnějším okraji, tj. aby byla tvořena spojnicí bodů č. , hodnota, a 7, přičemž vzdálenost mezi body 3 a 4 je zcela minimální. Soud tedy uzavřel, že na západní straně nevznikl přestavek, ale zídka/podezdívka je po celé své délce umístěna na pozemku žalovaných. Za této situace byl návrh žalobce na určení vlastnického práva k sporné podezdívce/zídce a pozemku pod ní jako nedůvodný zamítnut, a naopak návrhu žalovaných na určení vlastnictví bylo vyhověno.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Při vyhlášení rozsudku došlo k početní chybě, kdy náhrada nákladů řízení byla vyčíslena částkou , částka, . Soud proto do písemného vyhotovení rozsudku současně zapracoval opravné usnesení ve smyslu § 164 o. s. ř. Náklady řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

23. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady na znalecký posudek nesl částečně žalobce už tím, že zaplatil zálohu na znalecký posudek ve výši , částka, . Celkové náklady na znalečné činily , částka, , z rozpočtových prostředků soudu tudíž byla zaplacena částka , částka, a s ohledem na výsledek řízení, tedy neúspěch žalobce ve věci, mu byla uložena povinnost částku , částka, státu nahradit.