18 C 35/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě,

I. Žalovaný je povinen počínaje od [datum] přispívat na výživu žalobkyně částkou 6 000 Kč měsíčně a toto výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Co do částky 4 000 Kč měsíčně se návrh žalobkyně na zvýšení výživného zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného s odůvodněním, že je dcerou žalovaného a na základě rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla svěřena do péče matky a žalovaný byl povinen platit výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně ukončila studium na gymnáziu a nadále pokračuje ve studiu na Univerzitě [obec], Fakultě [anonymizována dvě slova]. Potřeby žalobkyně vzrostly jak v souvislosti s jejím věkem, tak i v souvislosti se zahájením studia na vysoké škole. Žalobkyně proto požadovala zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně počínaje od [datum].

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil, uvedl, že uplatněný nárok je zcela nepřiměřený jeho majetkovým poměrům, možnostem a schopnostem a neodpovídá ani odůvodněným potřebám žalobkyně. Žalovaný poukazoval na svůj zhoršený zdravotní stav, v důsledku kterého není schopen dosahovat vyšších příjmů, a proto navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tehdy nezletilá žalobkyně byla pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky. Žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na výživu žalobkyně počínaje od [datum], a dále počínaje od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů částkou 5 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že rodiče žalobkyně měli vyživovací povinnost pouze k žalobkyni, žalobkyni bylo v té době 14 let, měla zvýšené výdaje v souvislosti se sportovními aktivitami, plnila povinnou školní docházku. Průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně se v té době pohyboval kolem 31 000 Kč měsíčně čistého, žalovaný pobíral invalidní důchod, výsluhový příspěvek a pracoval na základě dohody o pracovní činnosti (jako zámečník), v důsledku čehož dosahoval příjmů v celkové výši kolem 25 000 Kč měsíčně čistého.

4. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalovaný se domáhal snížení výživného pro žalobkyni na částku 2 500 Kč měsíčně, návrh žalovaného byl zamítnut. Soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že u všech účastníků nastala změna poměrů, kdy žalobkyně byla o 4 roky starší, studovala na střední škole a tím došlo ke zvýšení jejích potřeb. Průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně činil 38 757 Kč. Žalovaný přišel o příjem z výdělečné činnosti a pobíral pouze invalidní důchod ve výši 9 243 Kč měsíčně a výsluhový příspěvek ve výši 9 207. Dále bylo zjištěno, že žalovanému bylo povoleno oddlužení, výše insolvenčních splátek činila 7 050 Kč. Soud však dospěl k závěru, že k faktickému snížení příjmů žalovaného nelze přihlédnout, protože žalovaný se vzdal výdělečné činnosti, aniž by to bylo nezbytně nutné. Současně konstatoval, že i když je žalovaný do určité míry zdravotně omezen, nelze přehlédnout, že pravidelně sportuje a je v jeho silách dosahovat alespoň nějakých výdělků. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně nadále užívá antidepresiva, dochází do psychologické poradny, tento stav trvá nejméně 3 roky. Žalobkyně nedokáže čelit dlouhodobému stresu, problémy vznikly v důsledku chování žalovaného k žalobkyni i ke svědkyni. Žalobkyně dále užívá léky na sníženou činnost štítné žlázy a antikoncepci, doplatky s tím spojené se pohybují kolem 800 Kč za čtvrt roku. V souvislosti se zahájením studia na vysoké škole vznikly vyšší výdaje na pořízení pevného počítače za 13 000 Kč, dále byl pořízen použitý notebook do školy za 4 000 Kč. Učebnice stály asi 2 000 Kč, část učebnic si žalobkyně půjčuje v univerzitní knihovně. V souvislosti s dojížděním ze [obec] do [obec] a po [obec] vznikají náklady v celkové výši 7 000 Kč ročně, a to především za lítačku, svědkyně tyto náklady hradí čtvrtletně. Když je žalobkyně ve škole, musí se tam stravovat, chodí do menzy nebo si kupuje občerstvení a svačiny ve škole, náklady se pohybují kolem 3 500 Kč měsíčně. Svědkyně dává žalobkyni 2 000 Kč měsíčně jako kapesné a platí jí mobilní telefon 600 Kč měsíčně. Žalobkyně ráda chodí do divadla, svědkyně využívá benefity od zaměstnavatele, čtvrtletní náklady jsou asi 2 500 Kč. Dále se žalobkyně věnuje plavání a chodí do posilovny, využívá studentských slev na základě ISIC karty. Náklady na hygienické potřeby a ošacení pro žalobkyni se pohybují kolem 10 000 Kč ročně. Žalobkyně se snaží si podle možností přivydělat, měla brigádu buď u zaměstnavatele svědkyně, nebo si sehnala práci v [příjmení]. Nyní má brigádu ve formě hlídání a venčení psů, což bývá 2x týdně a vydělá si 400 Kč za den. O Vánocích byla žalobkyně 5 dní na lyžích, náklady hradila svědkyně, stálo to 7 000 Kč. Svědkyně hradí 16 000 Kč měsíčně za hypotéku, 5 000 Kč měsíčně jsou zálohy na energie. Dále platí běžné výdaje za benzín, pojištění a podobně, její příjem se pohybuje kolem 38 000 Kč měsíčně čistého. Svědkyně má přítele, ale nežijí ve společné domácnosti. Svědkyni finančně podporují rodiče nebo syn, který se živí podnikáním. Žalobkyně v loňském roce absolvovala autoškolu, žádala žalovaného o příspěvek, ale hrubě ji odmítl. Na větší výdaje, jako byla třeba autoškola, se složila celá rodina.

6. Z přehledu nákladů na studium, který předložila matka žalobkyně, bylo zjištěno, že náklady na jízdné ze [obec] do [obec] a hromadnou dopravu v [obec], se pohybují kolem 3 000 Kč za čtvrtletí. Dále matka žalobkyně vynaložila částku 350 Kč na studentský průkaz ISIC, náklady na mobilní telefon činí 550 Kč měsíčně, žalobkyni byl pořízen počítač za částku 12 915 Kč a použitý notebook za částku 4 000 Kč Náklady na učebnice se pohybují kolem 4 000 Kč ročně, náklady na stravování žalobkyně v menze (obědy a svačiny) stojí kolem 3 200 Kč měsíčně. Podle vyúčtování služeb za telefon žalobkyně bylo zjištěno, že měsíční platby se pohybují kolem 555 Kč měsíčně. Nákup PC ASUS za částku 12 915 Kč byl doložen fakturou - dodacím listem ze dne [datum]. Platba za internet ve výši 512 Kč měsíčně byla doložena fakturou ze dne [datum] a přehledem trvalých plateb [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Podle dohody o provedení práce ze dne [datum] vykonávala žalobkyně v období od [datum] do [datum] brigádu ve společnosti [právnická osoba], za to jí byla vyplacena dne [datum] odměna ve výši 6 468 Kč (doloženo výpisem z účtu žalobkyně). Platba jízdného dne [datum] ve výši 2 980 Kč byla doložena výpisem z účtu žalobkyně. Podle ceníku vstupů do posilovny činí studentské čtvrtletní vstupné 2 200 Kč. Z přehledu výdajů a plánovaných trvalých plateb na účtu matky žalobkyně bylo zjištěno, že matka žalobkyně hradí zejména hypotéku ve výši 17 000 Kč měsíčně, dále zálohy na vodu, elektřinu a plyn v celkové výši 5 200 Kč měsíčně, pojištění žalobkyně ve výši kolem 499 Kč měsíčně.

7. Z potvrzení PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně docházela na psychoterapii z důvodu nedostatečné odolnosti proti stresu. Vzhledem k tomu nebyla doporučena její osobní účast na soudním jednání. Ze zprávy praktické lékařky MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je léčena pro vleklé depresivní stavy, užívá lék [anonymizováno]. Lékařka nedoporučila účast žalobkyně na soudním jednání, neboť by mohlo dojít ke zhoršení psychického stavu.

8. Z potvrzení o studiu pro akademický rok 2022 2023 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je v tomto akademickém roce studentkou bakalářského studijního programu Studium humanitní vzdělanosti v prezenční formě studia na Fakultě [anonymizována dvě slova], Univerzity [anonymizováno].

9. Z potvrzení o výdělcích [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem za období od ledna do června 2022 činil 43 348 Kč.

10. Z oznámení Ministerstva vnitra o zvýšení invalidního důchodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl počínaje od [datum] zvýšen invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně na celkovou částku 10 466 Kč měsíčně. Z oznámení Ministerstva vnitra o zvýšení invalidního důchodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl počínaje od [datum] zvýšen invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně na celkovou částku 11 301 Kč měsíčně.

11. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra o zvýšení výsluhového příspěvku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl počínaje od [datum] zvýšen výsluhový příspěvek na částku 9 804 Kč měsíčně. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra o zvýšení výsluhového příspěvku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl počínaje od [datum] zvýšen výsluhový příspěvek na částku 10 316 Kč měsíčně.

12. Z exekučních příkazů č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydaných soudním exekutorem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že exekuční příkazy k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného byly vydány vůči Ing. [celé jméno žalovaného] k vymáhání výživného pro žalobkyni, a to ve vztahu k plátcům [právnická osoba], [právnická osoba], a [právnická osoba] Exekučními příkazy žalobkyně dokládala tvrzení, že v minulosti byl žalovaný schopen pracovat.

13. Z insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení ze dne [datum] bylo zjištěno, že návrh podal dlužník Ing. [celé jméno žalovaného]. Návrh byl odůvodněn tím, že dlužník má více závazků, které není schopen splácet, přičemž k nepříznivé situaci vedla především ztráta zaměstnání. Dlužník dále ke svým poměrům uvedl, že jeho celkový příjem z invalidního důchodu a výsluhového příspěvku činí 18 450 Kč měsíčně, příjmy za posledních 12 měsíců činily 300 000 Kč (invalidní důchod, výsluhový příspěvek, mzda), očekávané příjmy v dalších 12 měsících měly činit 225 300 Kč (výsluhový příspěvek 9 207 Kč měsíčně, invalidní důchod 9 243 Kč měsíčně, dar 350 Kč měsíčně).

14. Fotografiemi staženými ze sociálních sítí žalobkyně dokládala, že žalovaný se věnuje sportovním aktivitám, jezdí dlouhé trasy na kole, dále dokládala, že hybnost levé ruky žalovaného není tak výrazně omezena, jak žalovaný uvádí, když je vidět, že na fotografiích např. drží psy na vodítku nebo půllitr (kelímek) piva. Dalšími fotografiemi bylo doloženo, že žalovaný byl v Chorvatsku, k tomu žalovaný původní sadou fotografií doložil, že pobyt ve městě [anonymizováno] se uskutečnil v létě 2021, nikoli v roce 2022, jak tvrdila žalobkyně.

15. Z dohody o skončení podnájmu uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum] užíval byt [číslo] v domě [adresa] v [obec], dohodou smluvních stran podnájem skončil ke dni [datum]. Z nedatovaného dopisu adresovaného žalovanému ve věci podnájemního vztahu bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o možnosti pokračování v podnájmu od [datum] s tím, že pro rok 2023 by byla uzavřena nová podnájemní smlouva, předpokládaná výše nájemného by činila 7 000 Kč a předpokládaná výše záloh 2 800 Kč měsíčně. Žalovaný k tomu uvedl, že dosud platil 8 500 Kč měsíčně, z finančních důvodů začal od [datum] bydlet u své přítelkyně v [obec], kde náklady na bydlení činí 8 000 Kč měsíčně.

16. V souvislosti se zdravotním stavem žalovaný uváděl, že chodí pravidelně každý rok do Motola na kontroly, jeho stav je stále stejný. V posledním zaměstnání zkolaboval na noční, utrpěl pracovní úraz, nemůže vykonávat noční směny ani dvanáctihodinové směny. V souvislosti s tím žalovaný předložil posudek o invaliditě a posudek o bolestném. Z posudku o invaliditě žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že u žalovaného byl konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je stav po ischemické CMP ze dne [datum]. Původně byla levostranná centrální hemiparéza těžká, postupně došlo ke zlepšení stavu, přetrvává lehká levostranná hemiparéza. Došlo ke zlepšení hybnosti, žalovaný jezdí na kole, běhá, chodí bez opor. Na levé horní končetině přetrvávají problémy s psaním, držením a uchopováním drobných předmětů (je levák). U žalovaného byla zjištěna invalidita 1. stupně, pokles pracovní schopnosti činil 35 % s tím, že žalovaný je po vzniku invalidity I. stupně schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.

17. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], Fakultní nemocnice v [část obce], cévní poradna, ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je sledován v souvislosti se stavem po ischemické centrální mozkové příhodě, pravidelné kontroly probíhají 1 x ročně. U žalovaného trvá lehká centrální levostranná hemiparéza s větším postižením akrálně levé horní končetiny, nově vývoj dystonie na levostranných končetinách. Lékařka na základě aktuálního zdravotního stavu nedoporučuje vykonávat práci v nočním provozu a dvanáctihodinové směny. Nevhodná je též fyzicky a psychicky náročná práce. Lékařka doporučila přezkoumání zařazení pacienta do 2. stupně invalidity.

18. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne [datum] o zvýšení stupně invalidity. Z posudku o invaliditě žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že invalidita žalovaného v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu po ischemické CMP ze dne [datum] s reziduální lehkou levostrannou hemiparézou nadále trvá, nově byla zjištěna dystonie levostranných končetin. Funkční dopad zdravotního postižení byl posouzen jako lehký pro lehkou motorickou dysfunkci. [jméno] poklesu pracovní schopnosti byla stanovena celkově na 35 %. Nebyly zjištěny medicínské důvody ke zvýšení stupně invalidity. Případná dystonie LHK nemá významný dopad na pracovní schopnost recepčního, žalovaný je schopen psát. U žalovaného tedy nadále trvá invalidita 1. stupně, posudek má trvalou platnost.

19. Z posudku MUDr. [jméno] [příjmení] o bolestném pro pojišťovnu [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl léčen v souvislosti s pracovním úrazem v době od [datum] do [datum], kdy v důsledku pádu na sněhu a ledu v práci utrpěl podvrtnutí bederní páteře, bolestné bylo ohodnoceno 20 body.

20. Ze zprávy úřadu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum], v minulosti byl evidován v období od [datum] do [datum]. Podporu v nezaměstnanosti nežádal. Z hlediska zdravotního stavu bylo uvedeno, že uchazeč nemá zdravotní omezení. Ke dni podání zprávy nebyla k dispozici žádná volná pracovní místa s požadavkem vysokoškolského vzdělání v oboru Automatizace v dopravě.

21. Z internetových nabídek práce předložených žalobkyní a z nabídek evidovaných úřadem práce bylo zjištěno, že existuje poměrně široká nabídka pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, s možností práce na zkrácený úvazek. Jedná se např. o práce telefonistů, administrativní práce, vrátné a strážné, obsluhu strojů, pracovníky úklidu či správy nemovitostí.

22. Z přehledů emailové korespondence žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému jsou průběžně doručovány pracovní nabídky, zejm. ze serveru [webová adresa], žalovaný na některé emailové adresy rozesílal životopis. Z předložených přehledů však není zřejmé, o jaká konkrétní místa se žalovaný ucházel, příp. jaké uváděl údaje o své osobě. K tomu žalovaný uvedl, že v posledním zaměstnání pracoval jako vrátný a strážný a ve [právnická osoba] jako skladník. Byl se ptát na práci např. v [příjmení] nebo ve skladu [právnická osoba], ale když zjistili, že je po mrtvici, nebyl přijat. Dále se zajímal o práci ostrahy nebo recepčního, ale většinou se jednalo o dvanáctihodinové směny a noční, které nemůže dělat. Žalovaný dále předložil 8 odpovědí na zaslání životopisu od různých zaměstnavatelů z období únor až duben 2023, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný se neúspěšně ucházel o práci na pozicích prodejce v zákaznickém centru ČEZ, pracovník ve výrobě komínových systémů, skladník, operátor výroby, recepční na infostánku, specialista logistiky - expert či pracovník ostrahy.

23. Soud nevyhověl návrhu žalovaného na doplnění dokazování výslechem žalobkyně, neboť ošetřující lékaři s ohledem na zdravotní stav žalobkyně její účast u jednání nedoporučili. Dokazované skutečnosti bylo možné prokázat jinými důkazními prostředky, zejména výslechem svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] a listinnými důkazy, navíc žalobkyně by se svým výslechem musela souhlasit (§ 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nad rámec toho soud poznamenává, že žalobkyně je účastnicí řízení, nebylo by tedy možné vyslýchat ji v procesním postavení svědkyně, jak navrhoval žalovaný.

24. Podle § 910 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

25. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

26. Podle § 913 odst. 1, 2 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

27. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

28. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

29. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku, změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Občanský zákoník možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje. Je proto třeba postupovat podle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

30. V daném případě bylo prokázáno, že poslední úprava výživného proběhla před více než šesti lety, od té doby nastala změna poměrů jak na straně žalobkyně, tak i na straně žalovaného. Žalobkyně je dcerou žalovaného, studuje v 1. ročníku vysoké školy v denním studiu, není tedy schopna se sama živit a vyživovací povinnost obou rodičů k žalobkyni nadále trvá. Žalobkyně žije ve společné domácnosti se svou matkou, žalovaný prostřednictvím insolvenčního správce platí žalobkyni výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Účastníci se nestýkají, žalovaný neposkytuje žalobkyni nad rámec stanoveného výživného žádné další plnění. Žalobkyně studuje na vysoké škole v [obec], do školy dojíždí, má obvyklé výdaje odpovídající jejímu věku a studiu na vysoké škole. Žalobkyně má nepravidelný příjem z brigád, aktuálně za venčení a hlídání psů ve výši kolem 3 000 Kč měsíčně. Příjem matky žalobkyně od doby minulého rozhodování o výživném vzrostl cca o 12 000 Kč měsíčně čistého. Žalovanému byla v březnu 2023, shodně jako v roce 2013, přiznána invalidita I. stupně, když nebyl shledán důvod pro zvýšení stupně invalidity. Žalovaný má sice objektivně sníženou pracovní schopnost, vhodné zaměstnání (tj. bez zvýšené fyzické a psychické zátěže, příp. na zkrácený pracovní úvazek) je však nepochybně schopen vykonávat, o tom svědčí i skutečnost, že v roce 2017 i později byl zaměstnán, poslední pracovní poměr ukončil dohodou v roce 2021. Žalovaný má v současné době příjem pouze z invalidního důchodu a výsluhového příspěvku v celkové výši cca 21 600 Kč, z tohoto příjmu hradí insolvenční splátky ve výši kolem 7 000 Kč měsíčně. Žalovaný se v roce 2021 neúspěšně domáhal snížení výživného na žalobkyni, i tehdy nepracoval, byl odkázán na invalidní důchod a výsluhový příspěvek a hradil insolvenční splátky. Žalovaný žil do konce roku 2022 sám, jeho náklady na bydlení činily 8 500 Kč měsíčně, od počátku roku 2023 žije s přítelkyní v [obec], společné náklady na bydlení činí 8 000 Kč měsíčně. U žalovaného tedy došlo ke snížení nákladů na bydlení, neboť v minulosti musel sám hradit jejich plnou výši. Z hlediska možnosti zaměstnání žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný průběžně poptává zaměstnání (byť zatím neúspěšně), jeho snaha získat práci je však intenzivnější až v průběhu tohoto řízení, kdy teprve od [datum] je žalovaný evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Po zhodnocení zjištěných poměrů účastníků soud považuje návrh na zvýšení výživného částečně za důvodný. Výživné bylo zvýšeno počínaje od [datum], kdy žalobkyně zahájila studium na vysoké škole, na částku 6 000 Kč měsíčně, která odpovídá věku a potřebám žalobkyně, i možnostem a schopnostem žalovaného. Od roku 2017 sice fakticky došlo k mírnému poklesu příjmů žalovaného, soud však vycházel ze zjištění, že žalovaný aktivně sportuje a jistě je schopen, stejně jako v minulosti, vykonávat méně fyzicky náročnou práci (případně i práci nekvalifikovanou a na částečný úvazek), určenou pro osoby se zdravotním postižením, kdy by měl být schopen dosahovat výdělků alespoň na úrovni poloviny minimální mzdy. Současně bylo prokázáno, že existuje široká nabídka vhodných pracovních míst, odpovídajících zdravotnímu stavu a možnostem žalovaného, je tedy na žalovaném, aby se o práci skutečně vážně ucházel. Žalovaný je proto podle přesvědčení soudu schopen dosahovat příjmů v celkové výši kolem 30 000 Kč měsíčně, tomu odpovídá právě výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně. Soud při rozhodování o výživném přihlédl i ke skutečnosti, že žalobkyně je schopna zajistit si brigádami menší vlastní příjem, současně se podílí na životní úrovni své matky, jejíž výdělky v mezidobí výrazněji vzrostly. Požadavek žalobkyně na určení výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně soud hodnotí jako zcela nepřiměřený poměrům žalovaného, takové výživné by bylo pro žalovaného likvidační, a to i kdyby v rámci svých možností řádně pracoval. O dlužném výživném soud nerozhodoval s ohledem na probíhající insolvenční řízení, kdy i dluh na výživném bude umořován v rámci insolvence. Co do částky 4 000 Kč měsíčně byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť větší úspěch ve věci měl žalovaný, jemuž však v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.