18 C 55/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Jaroslavou Tenglerovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa osvojitele a osvojence zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa a osvojence: osobní údaje osvojence bytem adresa osvojitele a osvojence za účasti: jméno příjmení příjmení, datum narození bytem adresa nezletilá příjmení celé jméno osvojence, datum narození bytem adresa zastoupená opatrovníkem městem Rakovník sídlem adresa o osvojení zletilého

I. Počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku je osobní údaje osvojence, syn jméno příjmení příjmení, rozené příjmení, narozené datum, a jméno celé jméno osvojence, narozeného datum, osvojencem celé jméno osvojitele, narozeného datum.

II. Osvojitel osobní údaje osvojitele, bude zapsán v matriční knize narození Úřadu městské části obec a číslo jako otec osvojence celé jméno osvojence, narozeného datum, místo jméno celé jméno osvojence, narozeného datum.

III. Toto osvojení má právní následky i pro nezletilou příjmení celé jméno osvojence, narozenou datum, dceru osvojence celé jméno osvojence, narozeného datum, a jméno příjmení, narozené datum.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel se domáhal osvojení celé jméno osvojence a odůvodněním, že s jeho matkou žil přibližně od šesti let věku osvojovaného, pečoval o něho jako o vlastního, vytvořil se mezi nimi vztah rodiče a dítěte. S biologickým otcem je osvojovaný v kontaktu, avšak velice zřídka.

2. Osvojenec vyjádřil s osvojením souhlas, k návrhu se připojil, tvrzení navrhovatele nijak nezpochybňoval. Svůj souhlas s osvojením vyslovila jako účastník řízení i manželka navrhovatele, matka osvojence, zapsaný otec též souhlasil s osvojením osvojovaného navrhovatelem.

3. Soud ve věci provedl dokazování rodným listem osvojence a dále ve věci vyslechl jako účastníky navrhovatele, osvojence a jeho matku. Své stanovisko vyjádřil i biologický otec osvojence. Z těchto důkazů soud vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož se celé jméno osvojence narodil dne datum, jeho rodiči jsou jméno příjmení příjmení a jméno celé jméno osvojence. Navrhovatel a jeho manželka, matka osvojence, uzavřeli manželství dne datum. Navrhovatel se svojí manželkou v době nezletilosti osvojence o osvojence společně pečovali, mezi navrhovatelem a osvojencem se vytvořil vztah jako mezi otcem a synem. Osvojenec se se svým biologickým otcem nestýkal, sám ho kontaktoval až v dospělosti, v poslední době byli tak jednou za půl roku v telefonickém kontaktu. Navrhovatel, osvojenec i jeho matka o osvojení hovořili, vztahy mezi navrhovatelem a osvojencem jsou natolik dobré a odpovídají vztahům otce se synem, že se společně rozhodli pro osvojení. Biologický otec osvojence vyslovil s osvojením souhlas. Osvojenec má jedno dítě, nezletilou příjmení celé jméno osvojence, narozenou dne datum Nezletilé byl pro toto řízení ustanoven opatrovník, který vyjádřil souhlas s osvojením samotným, současně dal souhlas, aby osvojení mělo právní důsledky i pro nezletilou. Osvojenec, jeho matka i biologický otec vyslovili s osvojením souhlas s plným vědomím podstaty a důsledků osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

4. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

5. Podle § 847 odst. 1 o. z., zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

6. Podle § 847 odst. 2 o. z., nezletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

7. Podle § 847 odst. 3 o. z., ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

8. Podle § 794 o. z., osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 796 odst. 2 o. z., o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popř. osvojitelé, zapíší podle § 797 o. z. do matriky jako rodič, popř. rodiče dítěte. Osvojitelem se podle § 799 může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Mezi osvojitelem a osvojeným dítětem musí být podle § 803 o. z. přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let.

9. Podle § 852 o. z., osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.

10. Podle § 853 odst. 2 o. z., osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.

11. Ze shora uvedeného vyplývá, že všechny podmínky stanovené zákonem pro osvojení zletilého osvojence navrhovatelem byly splněny. Mezi oběma je přiměřený věkový rozdíl a bylo prokázáno, že navrhovatel se v době, kdy začal s matkou osvojence žít, choval jako odpovědný otec, o osvojence se staral již v době jeho nezletilosti místo jeho biologického otce, jehož roli zastával, a z toho důvodu mezi nimi vznikl vztah jako mezi otcem a synem, tomu odpovídají i shora popsané vztahy. Zapsaný otec osvojence se dlouhodobě o syna nezajímal, jeho souhlas je doložen, osvojení za této situace nijak nenarušuje dobré mravy, jde naopak o logické právní vyústění letitého faktického stavu. Manželka navrhovatele jako matka osvojence s osvojením vyslovila souhlas se znalostí podstaty a důsledků osvojení i pro svou osobu. Za nezletilou příjmení celé jméno osvojence, dceru osvojence, vyslovil souhlas s právními následky osvojení pro nezletilou soudem ustanovený opatrovník. Za této situace soud návrhu na osvojení vyhověl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nebyly shledány okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Odvolání již nemohou podat ti, kdo se práva na odvolání po vyhlášení rozsudku před soudem výslovně vzdali.