19 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná v hotovosti půjčku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu ve výši [částka] a zaplatit úrok 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatek za životní pojištění [částka]. Půjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná uhradila pouze částku [částka]. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny [částka], úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka] a poplatku za životní pojištění [částka]. Před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z jednání se účastníci omluvili. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

3. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši [částka], poplatek za administraci ve výši [částka], úrok ve výši [částka], poplatek za inkaso splátek [částka] a poplatek za pojištění ve výši [částka], to vše v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž inkaso bude prováděno hotovostně v místě bydliště zákazníka (viz smluvní podmínky). Ze smlouvy o postoupení pohledávky ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalované byla tato změna oznámena. Z předžalobní výzvy a podacího lístku archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána a vyzvána k zaplacení. Ze statistiky ČNB bylo zjištěno, že průměrná výše úroků u úvěrů na spotřebu v březnu 2016 činila 11,03 % ročně. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná v předtištěném formuláři právní předchůdkyně žalobkyně vyplnila celkové příjmy a výdaje své domácnosti.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení, ale neposkytla k nim jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala např., zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a skutečné životní výdaje apod. (srov. shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2018 č.j. 27Co 377/2017-101).

8. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy. Na tomto se nic nezměnilo ani s účinností zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který sice na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku upřednostňuje neplatnost relativní před neplatností absolutní, ale vzhledem k absenci přímého zákonného zmocnění od zákonodárce (která je vyžadována) je třeba až do [datum] u smluv uzavíraných dle zákona č. 145/2010 Sb. vycházet ze zásady lex posterior generalis non derogat legi priori speciali, tj. že pozdější obecný zákon neruší speciální ustanovení zákona dřívějšího (shodně srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Co 24/2016, 28 Co 348/2017 či 28 Co 463/2017).

9. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž jí uhradila pouze částku [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé žalované odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do [datum]. Žalovaná je tak v prodlení od [datum].

10. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (tedy po vyhlášení rozsudku) navrhli účastníci schválení smíru. Z ustanovení § 154 odst. 1 a § 156 odst. 4 o.s.ř. vyplývá, že soud je vázán stavem v době vyhlášení rozsudku a je vázán i vyhlášeným rozsudkem, proto se soud tímto návrhem doručeným den po vyhlášení rozsudku nemohl zabývat. Nad rámec tohoto soud uvádí, že i v případě, kdy by byl návrh předložen včas, soud by smír neschválil, neboť takový smír by byl v rozporu s právním řádem České republiky, neboť nároky jím upravené zjevně vychází z absolutně neplatné smlouvy a nejedná se tak o nic jiného než o snahu obejít zákon.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Při zohlednění příslušenství pohledávky při výpočtu nákladů řízení je zjevné, že v řízení byla úspěšnější žalovaná, neboť žalobkyni byla přiznána částku [částka] a úrok z prodlení, který za období od [datum] do [datum] činí [částka], tedy celkem částka [částka] a větší úspěch žalované tak vyplývá jen z toho, že žaloba byla zamítnuta co do částky [částka] a co do kapitalizovaného úroku [částka], tedy celkem částky [částka] (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015).