19 C 64/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , vchod A, 3. patro, byt č. 5, 6100 Kazanlak, Bulharská republika zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), v katastrálním území , adresa, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), v katastrálním území , adresa, ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude mezi účastníky rozdělen tak, že každému z účastníků připadne jedna polovina výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení ve výši 19 654 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“ či „nemovitá věc“). Uvedla, že každý z účastníků je vlastníkem id. ½ předmětného pozemku a ve spoluvlastnictví nehodlá setrvat. Žalobkyně žalovanému nabízela buď, aby její spoluvlastnický podíl odkoupil, nebo aby se předmětný pozemek prodal a výtěžek se mezi účastníky rozdělil podle výše spoluvlastnických podílů. Žalovaný za spoluvlastnický podíl žalobkyně nabídl toliko částku ve výši 250 000 Kč, což žalobkyně nemohla akceptovat, přičemž získání spoluvlastnického podílu žalovaného přitom zájem nemá. Pro účely ocenění předmětného pozemku žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, ze dne 5. 9. 2019, který obecnou cenu předmětného pozemku určil částkou 1,65 mil. Kč. Žalobkyně tak navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví a nařídil prodej předmětného pozemku s tím, že výtěžek prodeje se mezi účastníky rozdělí dle výše jejich spoluvlastnických podílů, popřípadě aby soud předmětný pozemek přikázal do vlastnictví žalovaného, který by současně žalobkyni byl povinen zaplatit částku ve výši 825 000 Kč. K argumentaci žalovaného žalobkyně uvedla, že hypoteční úvěr na pořízení nemovité věci za žalovaného splácela její právní předchůdkyně, která rovněž z větší části platila údržbu domu. Žalovaný ji psychicky i fyzicky týral, což opakovaně řešilo město , adresa, v přestupkovém řízení. Cena předmětného pozemku je současně spíše nízká a případně je na soudu, aby zadal vypracování dalšího znaleckého posudku k této otázce.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že nesouhlasí se všemi žalobními tvrzeními. Předmětný pozemek byl zakoupen výhradně za jeho prostředky, žalobkyně (její právní předchůdkyně) nepřispěla ničím. Byla dohoda, že po splacení hypotéky žalobkyně (její právní předchůdkyně) obnoví vlastnictví žalovaného, čemuž nedostála, a prakticky se tak dopustila podvodu. Cena ve výši 1,65 mil. Kč je nadto předražená a žalovaný kategoricky odmítá, aby případně byl povinen k zaplacení částky ve výši 825 000 Kč. Při jednání soudu dne 16. 12. 2020 dále uvedl, že o předmětný pozemek má zájem a žalobkyně by neměla dostat žádný vypořádací podíl, neboť se o nemovitou věc nijak nezasloužila. K další argumentaci žalobkyně uvedl, že ji (její právní předchůdkyni) nikdy netýral a není pravda, že by jí bránil v přístupu do domu či dělal jiné schválnosti. Žalovaný nemá prostředky, aby žalobkyni případně „vyplatil“ částkou vyšší než 250 000 Kč, jeho příjmy tvoří pouze důchod a brigáda celkem ve výši cca 13 800 Kč měsíčně. V následných podáních (list č. , hodnota, p. v. či 204 p. v. spisu) žalovaný setrval na tom, že předmětný pozemek má být přikázán do jeho vlastnictví.

3. Vzhledem k cizímu prvku v řízení v podobě bulharského státního občanství žalovaného se soud nejprve zabýval otázkami své pravomoci (mezinárodní příslušnosti) a otázkou rozhodného práva. S ohledem na to, že předmětem řízení je zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, tedy věcné právo k nemovitým věcem, je založena výlučná příslušnost českých soudů, tedy soudů státu, v němž se nemovitá věc nachází, ve smyslu čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Řím I). Místní příslušnost Okresního soudu v Kladně je pak dána dle § 88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Právo rozhodné pro posouzení věci je právo české jakožto právo státu, na němž nemovitá věc leží dle čl. 43 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 25. 11. 1976 (vyhláška č. 3/1978 Sb.).

4. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu ke dni 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci předmětného pozemku jsou zapsáni , jméno FO, a , adresa, , každý k id. ½ celku.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu ke dni 7. 7. 2022 bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci předmětného pozemku jsou zapsáni účastníci, každý k id. ½ celku.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu ke dni 4. 6. 2024 bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci téže nemovité věci jsou zapsáni účastníci, každý k id. ½ celku.

8. Z výzvy ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) vyzvala , jméno FO, (právní předchůdce žalovaného) k vypořádání spoluvlastnictví tak, že jmenovaný odkoupí spoluvlastnický podíl žalobkyně za kupní cenu ve výši 825 000 Kč, popřípadě tak, že dojde ke společnému prodeji přes realitní kancelář za účelem dosažení co nejvyšší ceny. Dále žalovaného upozornila na to, že ve věci podá žalobu, nevyjádří-li se žalovaný ve lhůtě do 30. 10. 2019. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že tato výzva byla odeslána dne 24. 10. 2019.

9. Z vyrozumění o provedeném vkladu ze dne 14. 5. 2019 bylo zjištěno, že namísto původního spoluvlastníka podílu id. ½ celku – žalovaného byl zapsán nový vlastník tohoto spoluvlastnického podílu –, jméno FO, .

10. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, č. , hodnota, -24/19 ze dne 5. 9. 2019 bylo zjištěno, že znalec určil obvyklou cenu předmětného pozemku částkou 1,65 mil. Kč, k níž došel použitím srovnávací metody (tj. porovnal ceny relevantních realizovaných prodejů obdobných nemovitých věcí v místě a čase).

11. Ze seznamu splátek bylo zjištěno, že z účtu č. , hodnota, (označení banky neuvedeno) s názvem „, jméno FO, Denc“ byly placeny splátky s označením „, adresa, “ v období od listopadu 2005 do července 2015 včetně.

12. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , správní odbor, ze dne 8. 8. 2019, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /SO, bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku, kterého se dopustil tím, že dne 1. 6. 2019 z nedbalosti ublížil žalobkyni na zdraví.

13. Ze sdělení téhož úřadu ze dne 6. 4. 2020 bylo zjištěno, že úřad neeviduje žádný přestupek osoby , jméno FO, a tato osoba mu není známa.

14. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , správní odbor, ze dne 15. 4. 2019, 9. 5. 2019 a 24. 6. 2019 bylo zjištěno, že byly odloženy přestupkové věci proti žalovanému a právní předchůdkyni žalobkyně, kterých se jmenovaní měli dopustit vzájemnými urážkami a schválnostmi.

15. Z notářského zápisu , tituly před jménem, , adresa, , notářky ve Slaném, NZ 89/2020, ze dne 6. 5. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce daroval žalobci svůj spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku.

16. Z rozhodnutí Úřadu práce – krajské pobočky v Příbrami ze dne 16. 11. 2020, č. j. , č. účtu, /SLA, bylo zjištěno, že právní předchůdkyni žalobkyně byl přiznán příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč měsíčně od srpna 2020.

17. Z propouštěcí zprávy , právnická osoba, ze dne 11. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně byla , podezřelý výraz, v této , podezřelý výraz, od 6. 12. 2020 do 11. 12. 2020.

18. Z propouštěcí zprávy Geriatrického a Rehabilitačního centra ze dne 31. 8. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně byla , podezřelý výraz, v tomto zařízení od 22. 6. 2020 do 31. 8. 2020.

19. Z lékařské zprávy NEUROLOGIE , právnická osoba, . ze dne 21. 9. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně byla vyšetřena na tomto pracovišti.

20. Z úmrtního listu ze dne 16. 8. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně (její matka) , adresa, zemřela dne 1. 8. 2021.

21. Ze sdělení , tituly před jménem, , adresa, , notářky ve Slaném, ze dne 14. 9. 2022 a usnesení této notářky jako soudní komisařky Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 8. 2022, č. j. 31 D 1558/2021-94, bylo zjištěno, že právní nástupkyní , adresa, ve vztahu k předmětnému pozemku se stala žalobkyně, která předmětný spoluvlastnický podíl nabyla z pozůstalosti po své matce.

22. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne 17. 3. 2021, č. , hodnota, -07/2020, bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětného pozemku dle stavu ke dni 25. 2. 2021 činí 1,775 mil. Kč, k níž znalec došel zejména použitím srovnávací metody. Nemovitá věc sestává z pozemku o výměře 227 m2, který je přibližně z poloviny zastaven rodinným domem č. p. 42.

23. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne 27. 6. 2023, č. , č. účtu, , bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětného pozemku dle stavu ke dni 1. 6. 2023 činí 2,35 mil. Kč, k níž znalec došel zejména použitím srovnávací metody.

24. Z usnesení Okresního státního zastupitelství Plovdiv ze dne 18. 4. 2022, č. 2872/2022, bylo zjištěno, že žalovaný byl v Bulharsku trestně stíhán a byl mu uložen zákaz opustit Bulharsko bez povolení státního zástupce.

25. Další důkazní návrhy, týkající se zejména tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví, které nadto bylo vyloučeno k samostatnému projednání, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť provedeným dokazováním byl dostatečně zjištěn skutkový stav tak, aby mohlo být rozhodnuto ve věci samé, tj. o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Přitom bylo na žalovaném, aby prokazoval a uceleně, logicky tvrdil, resp. vysvětlil, že disponuje dostatečnými prostředky pro výplatu případného vypořádacího podílu v situaci, kdy navrhoval přikázání nemovité věci do svého vlastnictví, avšak současně uváděl, že jeho příjmy pro takovou výplatu nepostačují (srov. protokol na listu č. , hodnota, spisu). Protože se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil k jednání dne 5. 6. 2023, ačkoli k němu byl řádně předvolán za pomoci bulharských orgánů, nemohl jej soud v tomto ohledu poučit dle § 118a o.s.ř. Z ustálené judikatury vyplývá, že poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomu jednání (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

26. Provedeným dokazováním tak soud dle § 132 o.s.ř. dospěl k těmto závěrům:

27. Účastníci jsou (po vývoji zachyceném výše) v katastru nemovitostí evidováni jako podíloví spoluvlastníci předmětné nemovité věci, každý pak id. ½ celku, a nehodlají ve spoluvlastnictví setrvat. Soužití účastníků (jejich právních předchůdců) v minulosti bylo problematické, účastníci (jejich právní předchůdci) se neshodli na vzájemných zásluhách na pořízení nemovité věci. Žalobkyně navrhla zrušení podílového spoluvlastnictví a primárně prodej předmětného pozemku v dražbě. Žalovaný v řízení navrhl zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání předmětného pozemku do svého vlastnictví, v řízení však uspokojivě, logicky netvrdil ani neprokázal, že disponuje prostředky pro výplatu vypořádacího podílu, naopak tvrdil, že se nachází v nepříznivé příjmové situaci, o čemž ostatně svědčí to, že v řízení byl osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 50 % (srov. usnesení na listu č. , hodnota, spisu). Obvyklá cena předmětného pozemku ke dni 1. 6. 2023 činí 2,35 mil. Kč, byla určena znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a v řízení se plynutím času zvyšovala. Jmenovaný znalec podal dva znalecké posudky (resp. svůj posudek aktualizoval), přičemž podal dva velmi podrobné výstupy doložené bohatým srovnávacím materiálem. Soud o závěrech obou znaleckých posudků neshledal důvod pochybovat i přes výhrady žalovaného k „nadhodnocení“ ceny nemovité věci, které však žalovaný nijak blíže nespecifikoval, natož aby označil důkazy, které by byly způsobilé závěry znalce zpochybnit. S ohledem na omluvu znalce z jednání soudu ze , podezřelý výraz, důvodů soud s přihlédnutím k výše uvedenému nepovažoval za nutné konat výslech znalce, neboť by nepřispěl k dalšímu objasnění věci (jednalo by se zcela formální potvrzení závěrů posudku, o nichž soud nemá žádnou pochybnost).

28. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).

29. Dle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).

30. Dle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

31. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

32. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

33. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

34. Každý ze spoluvlastníků by tedy měl počítat s tím, že spoluvlastnictví může být zrušeno a vypořádáno, neboť postup vedoucí ke zrušení spoluvlastnictví je především výkonem subjektivního práva a nikoli jeho zneužitím (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. III. ÚS 3963/16, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016). Tomu ostatně odpovídají stanoviska účastníků, kteří ve spoluvlastnictví nehodlali setrvat, avšak navrhli rozdílné způsoby jeho vypořádání. Soud proto návrh na zrušení spoluvlastnictví posoudil jako důvodný.

35. Pokud jde o způsob vypořádání spoluvlastnictví, účastníci, jakožto spoluvlastníci, nenavrhli řešení formou rozdělení nemovité věci. Soud přitom provedeným dokazováním dospěl k závěru, že takový postup jednak není dost dobře možný vzhledem k výměře nemovité věci i uspořádání domu a zejména vzhledem k vyhroceným vztahům účastníků (jejich právních předchůdců). Žalobkyně navrhla zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání prodejem ve veřejné dražbě, případně přikázání věci do vlastnictví žalovaného. Žalovaný naproti tomu navrhl přikázání nemovité věci do svého vlastnictví, avšak neunesl svá procesní břemena k tvrzení a prokázání, že disponuje prostředky pro zaplacení přiměřené náhrady žalobkyni. Žalobkyně nadto zdůraznila, že o nemovitou věc nemá zájem.

36. Za popsaného stavu soud dospěl k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání je ve smyslu § 1147 věty druhé o.z. je nařízení prodeje předmětného pozemku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen dle výše jejich spoluvlastnických podílů, neboť žalobkyně o nemovitou věc nemá zájem a žalovaný nedisponuje prostředky k zaplacení přiměřené náhrady ve smyslu § 1147 věty první o.z. Bylo tedy rozhodnuto, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

37. Pro úplnost soud ve vztahu k závěrečnému návrhu žalobkyně doplňuje, že za daného procesního stavu nemohl zamítnout veškeré návrhy žalovaného ve vztahu k tzv. širšímu vypořádání spoluvlastnictví, neboť v tomto rozsahu již řízení bylo skončeno (resp. vyloučeno k samostatnému projednání).

38. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků na takovou náhradu nemá právo, a to s přihlédnutím k ustálené judikatuře Ústavního soudu (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), dle níž je obecně každý ze spoluvlastníků ve věci částečně úspěšným a aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř. je přijatelná pouze pro případ zamítnutí žaloby, nebo jsou-li dány zvláštní důvody (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20). V dané věci soud důvody pro postup dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neshledal.

39. O náhradě nákladů řízení státu (výrok IV.) spočívajících ve znalečném soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Dle výsledků řízení a s ohledem na osvobození žalovaného od soudních poplatků v rozsahu 50 % uložil žalovanému náhradu těchto nákladů v rozsahu 50 %. Celkem znalečné činilo 44 308 Kč, žalovaný složil zálohu na znalečné ve výši 5 000 Kč, a stát tak hradil znalečné ve výši 39 308 Kč (dle usnesení na listech č. , hodnota, a 359 spisu). 50 % z takto určené výše znalečného pak činí částku 19 654 Kč, kterou je žalovaný povinen státu nahradit, neboť optikou výsledků řízení byl v řízení neúspěšný (úspěšně nezpochybnil zjištěnou cenu nemovité věci ani neuspěl se svým návrhem způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví). Pro úplnost soud dodává, že náklady státu spočívající v tlumočném se nenahrazují, neboť jde náklady spojené s realizací práva účastníků na jednání soudu v jazyce, který ovládají (čl. 37 Listiny základních práv a svobod).