19 C 8/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu,

I. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou žalobci předat bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 3+1, umístěnou v 1. patře budovy čp. , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), jež je součástí pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), nacházející se v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , část obce , adresa, , to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 553,63 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal, aby žalovaná byla povinna vyklidit bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 3 + 1 umístěnou v 1. patře budovy č. p. , Anonymizováno, se způsobem využití jako bytový dům, jež je součástí pozemku parc. č. , hodnota, druhu zastavěná plocha a nádvoří, to vše v obci , adresa, a v části obce a katastrálním území , adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví číslo , hodnota, , a aby žalovaná byla povinna tuto vyklizenou jednotku předat žalobci. Toho všeho se žalobce domáhal z důvodů, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. 2196. V 1. patře uvedené stavby v , adresa, v obci , adresa, se nachází byt č. , hodnota, o velikosti 3 + 1, který na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 5. 2022 uzavřené s žalobcem jako pronajímatelem ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 7. 8. 2023 užívali jako nájemci , jméno FO, , narozená 31. 7. 1960, a , jméno FO, , narozený 22. 5. 1957. Smlouva byla uzavřena na dobu do 31. 10. 2022 s automatickým prodloužením vždy o 6 měsíců podle podmínek ujednaných v čl. 2 odst. 2.2 smlouvy. , jméno FO, však dne 18. 4. 2023 zemřela a dne 31. 8. 2023 zemřel i , jméno FO, . Dopisem ze dne 3. 9. 2024 žalobce oznámil žalované na základě ujednání v čl. 2 odst. 2.2 smlouvy, že se nájemní vztah neprodlužuje, a proto skončí dnem 31. 10. 2024. Zásilka s oznámením o neprodloužení nájmu byla odeslána dne 4. 9. 2024, dne 5. 9. 2024 byla uložena, neboť adresátka nebyla zastižena, a dne 23. 9. 2024 byla žalované dodána. Syn žalované , jméno FO, je od 20. 10. 2022 umístěn v dětském domově ve městě , adresa, , takže s žalovanou v řešeném bytě nebydlí a nebydlel tam ani v době přechodu nájmu, tudíž nebyl ani členem domácnosti otce žalované jako nájemce a nájem na něj nepřešel. Žalovaná byla vyzvána k odevzdání bytu v den, kdy nájem končí. Žalovaná však byt žalobci neodevzdala a dále jej užívá sama či s jinými osobami bez právního důvodu. Žalovaná byt nevyklidila a nepředala žalobci ani přes další výzvu k vyklizení a odevzdání bytu do 24. 1. 2025, kterou jí žalobce odeslal na poslední známou adresu. Žalovaná již v současnosti neplatí ani nájemné, na němž dluží 3 platby.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve věci se vyjádřila tak, že v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, , bydlela se svými rodiči, jež byli nájemci daného bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 23. 5. 2022 ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 7. 8. 2023. V bytě s žalovanou a jejími rodiči bydlel také syn žalované , jméno FO, , narozený 3. 9. 2016. Žalovaná i její syn tak byli členy domácnosti rodičů žalované. Po smrti matky žalované , jméno FO, dne 18. 4. 2023 a po smrti otce žalované , jméno FO, dne 31. 8. 2023 zůstali v bytě bydlet žalovaná se synem, přičemž tam bydleli i v době smrti rodičů žalované, a i v té době byli členy domácnosti rodičů žalované. Žalovaná ani její syn nevlastní žádnou nemovitou věc. Žalovaná je přesvědčena, že práva a povinnosti z nájmu přešla společně a nerozdílně na ni jako na dceru nájemců a na jejího syna jako na vnuka nájemců, jemuž v době přechodu práv a povinností bylo 7 let. Proto se žalovaná domnívá, že byt neužívají neoprávněně, přičemž v nájemním vztahu chtějí pokračovat a nájemní smlouvu plnit. Žalovaná o bydlení přijít nechce. Předmětný byt stále obývá, i když pracuje v , adresa, . Kromě ní tam nikdo nebydlí. Občas tam bývá jen její známá, která se jí pouze stará o kočky, když tam žalovaná není, a občas tam s dotyčnou známou jde i její přítel. V bytě je hlášen i nyní již devítiletý syn žalované, jenž je sice v dětském domově, ale za žalovanou jezdí, a to jednou za 14 dnů, na víkendy o svátcích. , jméno FO, , která má na městě na starosti byty, žalované říkala, že dluží asi 2 nájmy, které žalovaná slibuje co nejdříve uhradit. Chodí jí i upomínky. Vyklizení žalovaná nerozumí, i když se o něm radila s advokátem.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:, právnická osoba, souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že žalovaná stále užívá byt č. , hodnota, na adrese , adresa, , že matka žalované , jméno FO, zemřela dne 18. 4. 2023 a že otec žalované , jméno FO, zemřel dne 31. 8. 2023.

5. Z informací o pozemku (č. l. 11) soud zjistil, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, druhu zastavěná plocha a nádvoří v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 2196 se způsobem využití jako bytový dům v části obce , adresa, , to vše zapsáno v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, .

6. Z písemnosti označené jako smlouva o nájmu bytu (č. l. 4–7) soud zjistil, že žalobce označený jako pronajímatel uzavřel dne 23. 5. 2022 s , jméno FO, , narozenou 31. 7. 1960, a s , jméno FO, , narozeným 22. 5. 1957, označenými společně jako nájemce smlouvu, kterou jim pronajal za účelem bydlení byt číslo , hodnota, o velikosti 3 + 1 v prvním patře domu č. p. 2196, jenž je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Doba trvání nájmu byla sjednána do 31. 10. 2022. Podle ujednání v článku 2 bodu 2.2 smlouvy se doba nájmu automaticky prodlužovala vždy o 6 měsíců, pokud některá ze smluvních stran nezaslala druhé smluvní straně oznámení, že se nájemní vztah neprodlužuje. Takové oznámení muselo být doručeno nejpozději poslední den nájmu. Podle článku 3 bodu 3.1 smlouvy bylo ujednáno nájemné splatné každý měsíc na účet žalobce.

7. Dále soud z evidenčního listu ze dne 23. 5. 2022 (č. l. 8) zjistil, že v něm jako nájemce výše uvedeného bytu byla uvedena , jméno FO, , jako spolunájemce byl uveden manžel , jméno FO, a v seznamu spolubydlících osob byl uveden vnuk , jméno FO, , takže celkový počet osob činil 3.

8. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu (č. l. 9) soud zjistil, že uvedený dodatek uzavřel dne 7. 8. 2023 žalobce označený jako pronajímatel s , jméno FO, , narozeným 22. 5. 1957, označeným jako nájemce. Dodatkem došlo pouze ke změně v záhlaví výše uvedené smlouvy uzavřené na dobu určitou s automatickým prodlužováním, kde byl jako jediný nájemce nově uveden již právě jen , jméno FO, , a to z důvodu úmrtí manželky.

9. Z evidenčního listu ze dne 7. 8. 2023 (č. l. 10) soud zjistil, že jako nájemce výše uvedeného bytu v něm byl uveden , jméno FO, , žádný spolunájemce zde již uveden nebyl a v seznamu spolubydlících osob byl uveden vnuk , jméno FO, , takže celkový počet osob činil 2.

10. Dále soud z oznámení o neprodloužení nájemního vztahu (č. l. 12) zjistil, že dopisem ze dne 3. 9. 2024 adresovaným žalované a také , jméno FO, , narozenému v roce 2016, advokát zastupujícího žalobce sdělil žalované (která je zároveň zákonnou zástupkyní nezletilého), že se nájemní vztah podle smlouvy o nájmu bytu ze dne 23. 5. 2022 ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 7. 8. 2023 neprodlužuje, a to s odkazem na článek 2 odst. 2.2 dané smlouvy, kterou uzavřel žalobce jako pronajímatel a na jejímž základě rodiče žalované a současně prarodiče jejího syna , jméno FO, , konkrétně , jméno FO, , narozená 31. 7. 1960, a , jméno FO, Kuklinoskyy, narozený 22. 5. 1957, užívali jako nájemci byt číslo , hodnota, o velikosti 3 + 1 umístěný v prvním patře domu č. p. , adresa, v obci , adresa, . Nájemní vztah tak měl skončit dne 31. 10. 2024 s povinností odevzdat výše uvedený byt v den skončení nájmu, přičemž žalovaná byla vyzvána, aby si domluvila termín předání bytu. Podle originálů dodejky a výpisu ze sledování zásilek předložených žalobcem při jednání před soudem (č. l. 31 p. v.) si žalovaná osobně vyzvedla oznámení o neprodloužení nájemního vztahu dne 23. 9. 2024, což potvrdila svým podpisem. Originály listin byly žalobci vráceny.

11. Z vyjádření města , adresa, (č. l. 27) soud zjistil, že syn žalované , jméno FO, , narozený 3. 9. 2016, trvale bytem , adresa, , je již od 20. 10. 2022 umístěn do Dětského domova , adresa, . Žalovaná je nadále zákonnou zástupkyní svého syna.

12. Z předžalobní výzvy (č. l. 14) soud zjistil, že dopisem ze dne 16. 1. 2025 advokát zastupující žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu číslo , hodnota, o velikosti 3 + 1 umístěného v prvním patře domu č. p. , adresa, v obci , adresa, a k jeho předání žalobci do 24. 1. 2025. Podle podacího rachu ze dne 17. 1. 2025 (č. l. 13) byl dopis odeslán žalované dne 17. 1. 2025 na adresu , adresa, .

13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů a na základě shodných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku, jehož součástí je stavba, ve které se nachází byt, jehož vyklizení se žalobce v tomto řízení domáhá. Žalobce uzavřel s rodiči žalované písemnou formou smlouvu, kterou jim řešený byt přenechal k dočasnému užívání za účelem bydlení, a to na dobu do 31. 10. 2022. Zároveň bylo ve smlouvě ujednáno, že uvedená doba se prodlouží vždy o 6 měsíců, pokud do jejího uplynutí některá ze stran písemně neoznámí druhé straně, že se tento smluvní vztah neprodlužuje. Rodiče žalované se zavázali platit žalobci nájemné. Matka žalované zemřela dne 18. 4. 2023 a otec žalované zemřel dne 31. 8. 2023. Žalobce oznámil žalované dopisem doručeným jí dne 23. 9. 2024, že se popsaný smluvní vztah neprodlužuje, takže skončí dne 31. 10. 2024. Dále ji dopisem odeslaným dne 17. 1. 2025 vyzval k vyklizení a předání daného bytu. Žalovaná však byt nadále užívá.

14. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[v]lastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.“15. Podle § 1042 o. z. „[v]lastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.“16. Podle § 2201 o. z. „[n]ájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“17. Podle § 2204 odst. 1 o. z., „[n]eujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.“18. Podle § 2225 odst. 1 věty první o. z. „[p]ři skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.“19. Podle § 2235 odst. 1 o. z., „[z]avazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.“20. Podle § 2279 odst. 1 o. z., „[z]emře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.“ Podle § 2279 odst. 2 o. z. „[n]ájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně tak to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.“ Podle § 2279 odst. 3 o. z., „[s]plňuje-li více členů nájemcovy domácnosti podmínky pro přechod nájmu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na všechny společně a nerozdílně.“ Podle § 2279 odst. 4 o. z. „[k]aždá osoba splňující podmínky pro přechod nájmu může do jednoho měsíce od smrti nájemce písemně oznámit pronajímateli, že v nájmu nehodlá pokračovat; tomu, kdo nemůže jednat bez zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka, skončí tato lhůta uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy zákonného zástupce získal nebo kdy se opatrovník nebo poručník ujal funkce. Dnem dojití oznámení pronajímateli její nájem zaniká.“21. Podle § 2280 o. z., „[j]e-li členem nájemcovy domácnosti nájemcův potomek, má přednostní právo, aby na něho přešla práva a povinnosti z nájmu. Je-li takových osob více, přejdou práva a povinnosti z nájmu na všechny společně a nerozdílně; každá z nich však může sama za sebe prohlásit, že v nájmu nechce pokračovat.“22. Podle § 2285 o. z., „[p]okračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.“23. Podle § 2292 o. z. „[n]ájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.“24. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobcem jako vlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, v níž se nachází předmětný byt, na straně jedné a mezi rodiči žalované na straně druhé byla uzavřena smlouva o nájmu bytu podle § 2201 a § 2235 odst. 1 o. z., kterou žalobce jako pronajímatel přenechal rodičům žalované jako nájemcům k dočasnému užívání byt, a to za účelem zajištění bytových potřeb rodičů žalované a případně i dalších členů jejich domácnosti. Doba trvání nájmu byla ujednána do 31. 10. 2022, tedy jako doba určitá ve smyslu § 2204 odst. 1 a contrario, a to s automatickým prodloužením vždy o 6 měsíců za podmínky, že žádná ze smluvních stran před uplynutím uvedené doby písemně neoznámí druhé straně, že se nájem neprodlužuje. Matka a následně i otec žalované zemřeli. Nájem přešel podle § 2279 odst. 1 o. z. na žalovanou jako jejich dceru, jež žila se svým otcem ve společné domácnosti v době jeho smrti. Žalobce dne 23. 9. 2024 doručil žalované písemné oznámení o tom, že se nájem neprodlužuje (oznámení bylo adresováno jejímu synovi). Nájem proto skončil uplynutím doby posledního 6měsíčního prodloužení dne 31. 10. 2024. Během doby 3 měsíců po uvedeném datu pak žalobce odeslal žalované písemnou výzvu podle § 2285 o. z., aby byt opustila.

25. Z dokazování také jednoznačně vyplynulo, že nezletilý syn žalované nebyl v době smrti otce žalované faktickým členem jeho domácnosti (a ani dnes není členem domácnosti žalované), když tento se od října 2022, tedy již za života otce žalované, až dosud, nachází v ústavní péči, a za svou matkou (jak sama uvedla) přijíždí jen na občasné návštěvy. Pro posouzení, zda je někdo členem domácnosti pak není v žádném případě podstatný toliko evidovaný stav, ale pouze fakticita, tedy ta skutečnost, že ten který člověk v dané domácnosti skutečně trvale žije a společně s ostatními v dané době převážně uspokojuje své potřeby, přičemž pouze občasné návštěvy tuto fakticitu nezakládají.

26. V tomto případě je třeba upozornit i na to, že i kdyby byl nezletilý syn žalované v době smrti otce žalované členem jeho domácnosti a v bytě i skutečně žil (což je vyloučeno), pak ani to by pro posouzení tohoto případu nebylo rozhodující. I pokud by totiž nájem přešel podle § 2279 odst. 1, 3 a 4 a § 2280 o. z. vedle žalované i na jejího syna, jehož je zákonnou zástupkyní, na výše popsaném závěru o zániku nájmu (adresovaný i jemu) ke dni 31. 10. 2024 uplynutím ujednané doby jeho trvání by ničeho nezměnilo. Uvedené by mohlo mít vliv pouze na zvažovaný okruh žalovaných osob, kdy však zároveň platí, že ustálená soudní judikatura dovodila, že s výjimkou manželů, lze žalovat na vyklizení i každého ze společných nájemců samostatně, bez ohledu na další procesní aktivitu dalších společných nájemců (srov. např. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1502/2021).

27. K prodloužení doby trvání nájmu nemohlo dojít ani podle § 2279 odst. 2 o. z., který se uplatní jen v případě nájmu na dobu neurčitou, případně nájmu na takovou dobu určitou, která je delší než doby uvedené v tomto zákonném ustanovení. Byla-li doba trvání nájmu omezena ujednáním již ve smlouvě s původním nájemcem, takové omezení doby trvání nájmu nadále platí i v případě přechodu nájmu na člena nájemcovy domácnosti. Smluvní ujednání o době trvání nájmu tedy nemůže být samo o sobě bez výše uvedeného nahrazeno jinou delší dobou trvání nájmu jen z toho důvodu, že nájem přešel na jinou osobu, byť by touto osobou bylo případně i nezletilé dítě.

28. Žalovaná tedy nadále užívá byt jako část nemovité věci ve vlastnictví žalobce, aniž by k tomu byla nájemní smlouvou nebo z jiného právního důvodu oprávněna, a tím do vlastnictví žalobce neprávem zasahuje. Soud proto přiznal žalobci ochranu jeho vlastnického práva podle § 1012 věty první a § 1042 o. z. tím, že žalobě vyhověl a žalované uložil, aby daný byt vyklidila a vyklizený jej předala žalobci. Tatáž povinnost žalované plyne i podle § 2225 odst. 1 věty první a § 2292 o. z. s ohledem na přechod nájmu bytu, který však již skončil uplynutím doby.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 553,63 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 s ohledem na čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 a. t. sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. dne 2. 9. 2024 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč podle § 9 odst. 1 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 sestávající z částky 2 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 3. 2025 náhrada za 70 ujetých km v částce 551,35 Kč (35,80 Kč za litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odstavce 3 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 201,35 Kč ve výši 2 352,28 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

30. O lhůtě k plnění k vyklizení bytu v délce 15 dnů od právní moci rozsudku soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení ve stejné délce soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení soud stanovil delší tak, aby se shodovala s lhůtou k plnění ve věci samé.