20 C 17/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela, narozeného datum a anonymizována dvě slova, narozené datum, uzavřené dne datum před Magistrátem města Kladna, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se u zdejšího soudu domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu od března 2019 nežijí, došlo k trvalému odcizení, přičemž na úpravě poměrů obou nezletilých dětí pro dobu po rozvodu jsou dohodnuti.

2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila, tvrzení uvedená v návrhu na rozvod nijak nezpochybňovala.

3. Soud v řízení dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Magistrátem města Kladna. Z tohoto manželství se dne datum narodil syn jméno celé jméno manžela a dne datum dcera jméno příjmení jméno úpravě poměrů obou nezletilých dětí bylo rozsudkem zdejšího soudu č.j. 25 Nc 3707/2020-191 ze dne 6. 9. 2021, který nabyl právní moci dne datum, pravomocně rozhodnuto. Nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu s jejich zájmy. Manželé spolu od března 2019 nežijí, přičemž k ukončení intimního soužití došlo v roce 2018. V současné době manželé nesdílejí domácnost a došlo k vzájemnému odcizení. Oba mají opravdový zájem dosáhnout rozvodu. Manželé spatřují příčiny rozvratu manželství v neshodách a konfliktech v základních otázkách společného života mezi manželi.

4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tuto právní úpravu. V dané věci je cizí prvek, neboť manželka má státní občanství anonymizováno království a soud se tedy přednostně zabýval svou pravomocí k rozhodnutí ve věci. Pravomoc českého soudu vyplývá při absenci mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy z Nařízení Rady ES číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Nařízení Brusel II. bis), podle kterého jsou k projednání rozvodu manželství ve státech Evropské unie příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají nebo měli manželé poslední obvyklé bydliště, přičemž toto nařízení je univerzálně použitelné i pro rozvod ve vztahu k státu, který není členem Evropské unie. Použitelnost českého právního řádu plyne z ust. § 50 odst. 1 a § 49 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Podle tohoto ustanovení se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států jako v tomto případě, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. S ohledem na to, že občanství i pobyt manželů je rozdílný, je ve věci nutno použít českého právního řádu.

5. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Rozhodnutí o rozvodu manželství představuje změnu statusu osoby, a má tedy konstitutivní charakter, proto je třeba postupovat podle nové právní úpravy.

7. Podle ust. § 755 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2).

8. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny.

9. Podle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

10. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství. Bylo prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. O tom svědčí zejména délka období, po které spolu manželé nežijí, jakož i ochladnutí vzájemných citů. Oba manželé obnovení soužití naopak vylučují. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje zejména v neshodách a konfliktech v základních otázkách společného života mezi manželi.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť se oba manželé tohoto práva vzdali. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.