20 C 30/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 150 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit 150 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 500 000 Kč z titulu vzniklé nemajetkové újmy. Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že žalovaná tím, že neoprávněně vybrala peníze bez svolení manželky žalobce od klientů společnosti [právnická osoba], [jméno] [příjmení] a od pana [příjmení] v celkové výši 207 000 Kč dne [datum], způsobila žalobci škodu jak finanční, tak morální, časovou a zdravotní. Od té doby je žalobce neustále„ vláčen před soudy“, čelí obvinění, že by se snad měl obohatit a je tím pošpiněna jeho čest. Byla na něj nařízena exekuce, manželka spadla do insolvence a nemůže vykonávat svou činnost, což se dotklo i žalobce. Žalobce také přišel o práci v důsledku jednání žalované a nyní se celá věc rozšířila i na jeho dceru. Dle žalobce jednání žalované zapříčinilo to, že žalobci byl zablokován jeho soukromý účet, čímž je poškozen na právech a po morální stránce. Žalobce má ostudu před rodinou, nemůže dostat v bance půjčku. Žalobce se tedy žalobou domáhá 500 000 Kč jakožto zadostiučinění za morální újmu vzniklou zablokováním soukromých účtů.

2. K dotazu soudu žalobce upřesnil návrh tak, že jeho morální újmu je v příčinné souvislosti se zablokováním účtu č. [bankovní účet] u [anonymizována dvě slova] dle exekučního příkazu ze dne [datum] a účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] dle exekučního příkazu ze dne [datum].

3. Žalovaná se k nároku žalobce vyjádřila tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především uvedla, že s manželkou žalobce měla uzavřenou smlouvu o zpracování administrativy, na základě které vykonávala zpracování advokátních spisů. Během pracovní činnosti se běžně stávalo, že klienti složili úhradu za služby hotově v kanceláři, což se stalo i v předmětné věci. Žalovaná popírá, že by prostředky vybrala neoprávněně, či je neodevzdala. Jednání ani není v příčinné souvislosti, neboť nezavinila, že jsou na žalobce vedeny exekuce s ohledem na jeho majetkové poměry. Dále nebylo prokázáno, kdy újma vznikla a zda stále trvá, což je nezbytné pro posouzení promlčení, ani není zřejmé, že právě žalovaná žalobce ponížila po morální stránce.

4. Při jednání dne 31. 3. 2021 žalobce vzal svou žalobu částečně zpět v rozsahu 350 000 Kč, soud usnesením ze dne 31. 3. 2021, č.j.: 20 C 30/2019-122 v tomto rozsahu řízení zastavil.

5. Soud rozhodl rozsudkem ze dne 16. 6. 2020, č.j. 20 C 30/2019 –79, který byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2020, č.j.: 21 Co 182/2020-107 se závazným právním názorem podle kterého jsou tvrzení žalobce v řízení dostatečná a je třeba provést k věci dokazování a vypořádat se s veškerými důkazními návrhy.

6. Soud dospěl k těmto zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

7. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná vybrala dne [datum] částku 16 000 Kč od společnosti [právnická osoba], částku 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] a částku 180 000 Kč od [jméno] [příjmení].

8. Z příjmových dokladů ze dne [datum] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] předal advokátní kanceláři [příjmení] & [příjmení] částku 180 000 Kč, společnost [právnická osoba] částku 16 000 Kč.

9. Z exekučního příkazu vydaného Exekutorským úřadem Praha 8 ze dne 9. 11. 2018, č.j.: 204 EX 7435/18-81 a ze dne 2. 11. 2018 a č.j.: 204 EX 7435/18-64 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 7. 2017, č.j.: 13 C 274/2014-212 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, č.j.: 55 Co 153/2018-275 bylo zjištěno, že povinné [jméno] [příjmení] byla pravomocně k [datum] uložena povinnost k zaplacení částky 180 000 Kč [jméno] [příjmení], přičemž ke splnění povinnosti byla nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného žalobce č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet].

10. Z výzvy ze dne [datum] včetně kopie podacího lístku bylo zjištěno, že [anonymizováno]. [příjmení] vyzvala žalovanou k zaplacení částky 207 000 Kč.

11. Z průkazu diabetika bylo zjištěno, že žalobce trpí od roku 2019 diabetes mellitus.

12. Z kopie smlouvy o zpracování administrativy bylo zjištěno, že tato dohoda měla být uzavřena mezi Advokátní kanceláří [příjmení] & [příjmení] a žalovanou dne [datum], podpisy nejsou již čitelné, ke kopii jsou vlastní rukou připsány poznámky, předmětem smlouvy mělo být zajištění administrativy.

13. Z protokolu ze dne [datum], rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 2. 2021, č.j.: 21 C 40/2017-383 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu ze dne 23. 11. 2021, č.j.: 23 Co 187/2021 – 413 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se domáhala po žalované zaplacení částky 207 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť měla neoprávněně vybrat od klientů advokátní kanceláře tuto částku dne [datum]. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná byla od dubna 2008 zaměstnaná u [anonymizována dvě slova] na pozici asistentky, včetně přijímání finanční hotovosti. V této činnosti de facto žalovaná pokračovala i po ukončení pracovního vztahu dohodou dne [datum], nadále přijímala pokyny [anonymizována dvě slova]. Po vzniku sdružení [příjmení] & [příjmení] dne [datum] bylo v polovině října pracovníkům kanceláře oznámeno, že vzniklo sdružení a kancelář bude fungovat pod vedením [anonymizováno]. [příjmení], která přebírá kmenové klienty. Činnost zaměstnanců se neměnila, [anonymizováno]. [příjmení] zde fakticky vykonávala advokacii, dávala pokyny zaměstnancům, pracovní náplň žalované se po příchodu [anonymizováno]. [příjmení] nezměnila. V listopadu [anonymizováno]. [příjmení] složil v kanceláři částku zhruba 200 000 Kč přímo žalované, která odešla do vedlejší kanceláře, kde byl [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], nahlédl dovnitř a ujistil se, že je vše v pořádku, oba odpověděli, že ano. Soud dospěl k právnímu závěru o faktickém pracovním vztahu mezi žalovanou a [anonymizováno]. [příjmení]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

14. Z výslechu [jméno] [příjmení] v protokolu ze dne [datum] Okresního soudu v Kladně, sp. zn.: 21 C 40/2017 bylo zjištěno, že žalovaná převzala v listopadu hotovost zhruba 200 000 Kč od [jméno] [příjmení] na pokyn [anonymizováno]. [příjmení] nebo [anonymizována dvě slova], už si nepamatuje, s kým přesně jednal, ale v den předání v kanceláři byli oba. Žalovaná následně odešla do kanceláře za [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova], neví komu peníze předala, poté vystavila příjmový doklad. Svědek se ujistil u [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova], že je vše v pořádku.

15. Z úředního záznamu PČR – KŘPSK – ÚO [obec] – Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: KRPS – [číslo] – 2014 – [číslo] o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] a úředního záznamu PČR – OŘP [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: ORII- [číslo] – 2012 – [číslo] bylo zjištěno, že jeho výpověď před soudem byla konzistentní a uváděl s drobnými odchylkami shodné skutečnosti s ohledem na plynutí času a postupnou ztrátu paměťové stopy.

16. Z výslechu [jméno] [příjmení] v protokolu ze dne [datum] Okresního soudu v Kladně, sp. zn.: 21 C 40/2017 bylo zjištěno, že si nepamatuje, že by někdy skládala finanční hotovost v kanceláři [jméno] [příjmení], někdy tomu byla přítomna, ale ne vždycky. Již si nevybavila, zda tam žalovaná pracovala, možná ano. V listopadu určitě nebyla v prostorách Advokátní kanceláře [příjmení] & [příjmení].

17. Z výslechu žalované v protokolu ze dne [datum] Okresního soudu v Kladně, sp. zn.: 21 C 40/2017 bylo zjištěno, že pracovala u [anonymizována dvě slova] jako asistentka na základě pracovní smlouvy z [datum], přebírala od klientů peníze, vystavovala příjmové doklady, vyhotovovala zápisy. Ukončila pracovní poměr dohodou [datum] a uzavřela smlouvu o zpracování administrativy s nadací [příjmení] [příjmení], kde byl [anonymizováno]. [příjmení] ředitelem, přičemž dále de facto vykonávala stejnou práci pro [anonymizována dvě slova]. Jednoho dne [anonymizováno]. [příjmení] sdělil žalované, že bude fungovat ve sdružení s [anonymizováno]. [příjmení], představil jí a ta začala působit v jejich kanceláři, dále žalované sdělil, že její činnost se nemění a dále bude vykonávat, co bude paní doktorka potřebovat. Vše probíhalo stejně jako předtím, včetně vybírání záloh na soudní poplatky a právní služby. Vybrané peníze předávala buď [anonymizováno]. [příjmení] nebo [anonymizována dvě slova] Smlouvu o zpracování administrativy podepisovala s [anonymizováno]. [příjmení], ale nepamatuje si, zda to bylo současně či zda podepsala smlouvu jedna strana a pak druhá. Dne [datum] [anonymizováno]. [příjmení] složil peníze v hotovosti, komunikoval při tom přes otevřené dveře s [anonymizována dvě slova]. Peníze a doklady k založení do spisu následně předala [anonymizováno]. [příjmení]. Po zatčení [anonymizována dvě slova] sdělila žalované [příjmení]. [anonymizováno] ji přebírá, sdružení následně fungovalo jen pár měsíců. Žalovaná od [anonymizováno]. [příjmení] ani přes sliby neobdržela žádnou mzdu.

18. Z výslechu [jméno] [příjmení] v protokolu dožádaného soudu ze dne [datum] založeném ve sp. zn.: 21 C 40/2017 vedené u Okresního soudu v Kladně bylo zjištěno, že žalovaná pracovala u svědka na pozici asistenty a rovněž přebírala hotovost. Po založení sdružení byla s [anonymizováno]. [příjmení] dohoda, že veškeré pracovněprávní vztahy přejdou na [anonymizováno]. [příjmení], on sám byl svědkem uzavření smlouvy mezi žalovanou a [anonymizováno]. [příjmení] na pozici asistenty. Dle svědka [příjmení]. [příjmení] předal dne [datum] peníze žalované a ta je předala [anonymizováno]. [příjmení].

19. Z úředního záznamu PČR – OŘP [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: ORII – [číslo] – 2012 – [číslo] o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek nevyloučil převzetí určitých prostředků od [anonymizováno]. [příjmení] za účelem úhrady plateb sdružení, např. za telefon, leasing a jiné náklady. Vše by mělo být vedeno v účetnictví. Potvrdil, že žalovaná vždy přijaté finanční prostředky předávala.

20. Z vyrozumění PČR – KŘPSK – ÚO [obec] – Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: KRPS – [číslo] – 2014 – [číslo] bylo zjištěno, že podané trestní oznámení na žalovanou, která měla zpronevěřit finanční prostředky vybrané od [anonymizováno]. [příjmení], J. [příjmení] a zástupce společnosti [právnická osoba], bylo odloženo, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení.

21. Z vyrozumění PČR – KŘPSK – ÚO [obec] – Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: KRPS – [číslo] – 12 / TČ – 2015 [číslo] bylo zjištěno, že podané trestní oznámení na žalovanou, [anonymizována tři slova]. [příjmení], p. [příjmení] a p. [příjmení] ve věci společného obohacení o částku 207 000 Kč, bylo odloženo, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení.

22. Z usnesení PČR – OŘP [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: ORII – [číslo] – 2012 – [číslo] bylo zjištěno, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěry a přečinu pomluvy, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení], tím že mimo jiné od [anonymizováno]. [příjmení] převzal částku 108 000 Kč, kterou nepředal na účet sdružení, ale použil je pro svou potřebu. V dané věci dospěl orgán k závěru, že nejde o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 11. 4. 2013, sp. zn. 2 ZN 2333/2012 tak, že stížnost byla zamítnuta.

23. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 7. 2017, č.j.: 13 C 274/2014 – 212 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, 55 Co 153/2018 – 275 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit [jméno] [příjmení] částku 180 000 Kč. Soud vyšel ze zjištění, že od [datum] do [datum] fungovalo sdružení [příjmení] & [příjmení], smlouvou o sdružení [anonymizováno]. [příjmení] převzala do pracovního poměru advokátní koncipienty a další zaměstnance za stejných pracovních podmínek a stejného pracovního zařazení, dále byla seznámena s rozsahem pracovněprávních a smluvních vztahů ke dni uzavření smlouvy. Dne [datum] advokátní kancelář přijala od [anonymizováno]. [příjmení] celkem částku 180 000 Kč, jako právně nevýznamné soud hodnotil skutečnost, zda se prostředky dostaly do fyzické dispozice [anonymizováno]. [příjmení].

24. Z vyrozumění PČR – OŘP [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], z úředního záznamu PČR – OŘP [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum], č.j.: ORII – [číslo] – 2012 – [číslo] o podaném vysvětlení žalovanou, příjmových dokladů ze dne [datum] a [datum] soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou.

25. Soud zamítl návrh na provedení odborným posouzením pravosti smlouvy o administrativě, výslechem žalované a výslechem [jméno] [příjmení], neboť má za to, že veškeré rozhodné skutečnosti pro věc samou jsou s praktickou jistotou prokázány či vyvráceny a provedení dalších důkazů by bylo neúčelné a v rozporu se zásadou ekonomie řízení.

26. Soud k důkazu neprovedl vlastnoručně psané otázky žalobcem (čl. 113), neboť je zjevné, že se nejedná o důkazní návrh, ale pouze o návrh otázek při výslechu žalované.

27. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalovaná v roce 2011 pracovala na základě faktického pracovního poměru u [jméno] [příjmení], založením sdružení dne [datum] [anonymizováno]. [příjmení] převzala tento pracovní vztah a dále žalované přidělovala práci. Dne [datum] žalovaná vybrala částku 16 000 Kč od společnosti [právnická osoba], částku 11 000 Kč od [jméno] [příjmení] a částku 180 000 Kč od [jméno] [příjmení], vystavila příjmový doklad a částku odevzdala do rukou [jméno] [příjmení] ve vedlejší kanceláři. Dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 7. 2017, č.j.: 13 C 274/2014 – 212, podle kterého je žalovaná povinna uhradit [jméno] [příjmení] částku 180 000 Kč z titulu předaných finančních prostředků v advokátní kanceláři [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Exekučním příkazem vydaným Exekutorským úřadem Praha 8 ze dne 9. 11. 2018, č.j.: 204 EX 7435/18-81 a ze dne 2. 11. 2018, č.j.: 204 EX 7435/18-64 byly postihnuty účty žalobce jakožto manžela povinné.

28. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni vzniku tvrzené újmy.

29. Podle ust. § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

30. Nárok žalobce soud posoudil jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla vzniknout tím, že žalovaná v roce 2011 vybrala neoprávněně finanční prostředky od klientů manželky žalobce, přičemž následkem tohoto jednání byl exekuční příkaz na účet žalobce jakožto manžela povinné, čímž vznikla nemajetková újma žalobci z důvodu poškození osobní pověsti u známých, poškození zdraví, ztráty zaměstnání a z důvodu nemožnosti žádat banku o půjčku. Žalobce opakovaně v řízení upozornil na nepravost smlouvy o administrativě, zpochybnil pravost příjmových dokladů a nevěrohodnost výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] a trval na tom, že žalovaná si prostředky ponechala. Z provedených důkazů ovšem plyne závěr opačný, tedy že žalovaná předmětné finanční prostředky převzala, což bylo i mezi stranami nesporné, a následně je odevzdala do rukou [anonymizována dvě slova], což opakovaně potvrdil [anonymizováno]. [příjmení], sama žalovaná a rovněž [anonymizováno]. [příjmení] připustil převzetí některých prostředků, trval ovšem na tom, že je žalovaná předala také [anonymizováno]. [příjmení]. Tento skutkový děj pak obstojí bez ohledu na pravost či správnost příjmových dokladů či smlouvy o administrativě, neboť je podepřen dalšími důkazními prostředky. K závěru, že si žalovaná finanční prostředky neponechala, ostatně dospěl pravomocně i soud a rovněž orgány činné v trestním řízení prověřováním nezjistily existenci podezření z trestného činu. Skutečnost, že si žalovaná prostředky neoprávněně ponechala, tedy plyne pouze z tvrzení žalobce, naopak důkazy, které opakovaně zkoumaly nezávislé orgány veřejné moci, ve svém souhrnu hovoří o opaku, přičemž soud nemá důvod se odchýlit od již dříve vysloveného skutkového závěru. Již z tohoto důvodu nelze žalobě vyhovět, neboť ve věci absentuje tvrzené jednání žalované, které mělo být příčinou nemajetkové újmy žalobce.

31. Nad rámec lze pak uvést, že soud nespatřuje ani případnou příčinnou souvislost mezi údajným jednáním žalované a následkem spočívajícím v nemajetkové újmě žalovaného. Mezi jednáním a následkem uběhlo 7 let, přičemž po tuto dobu měla [jméno] [příjmení] dostatek prostoru uzpůsobit své majetkové poměry tak, aby mohla dostát všem závazkům a předmětná pohledávka nebyla předmětem výkonu rozhodnutí, nadto postihnutí majetku na účtu žalobce je důsledek uzavření a trvání manželství, jakožto svobodného svazku dvou lidí včetně právních důsledků v případě finanční nepřízně jednoho z nich, přičemž předpokladem je existence prostředků v bezpodílovém vlastnictví na účtu druhého manžela, které částečně náleží i věřiteli výlučného závazku jednoho z manželů. Následek nemusí mít příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více a působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají, v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku újmy natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Bezprostřední věcnou souvislost jednání a následku Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2767/2015, ze dne 23. 6. 2016, kde se zabýval nižší výší vydražené částky po předcházející zmařené dražbě nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 407/2007, ze dne 31.03.2009, kde se pro změnu zabýval příčinnou souvislostí mezi nižším nájmem sjednaným po předčasném ukončení předchozího nájmu porušením povinností nájemce. Pokud tyto závěry analogicky aplikujeme do projednávané věci, je zřejmé, že exekuční postih účtu žalobce je v bezprostřední příčinné souvislosti s pravomocným exekučním titulem a rozhodnutím věřitele vymáhat svoji pohledávku, dále spočívá v existenci manželství bez smluvního majetkového režimu a konečně v pasivitě a nemajetnosti [jméno] [příjmení] v roce 2018, přičemž údajné jednání žalované v roce 2011 má být spojeno pouze s nemajetností povinné. Z obecné lidské zkušenosti přitom plyne, že důvody a příčiny majetkových poměrů jsou velice komplexní a čas (bezprostřednost) v tomto hraje zásadní roli. V dané věci se o bezprostřední příčinu nemajetnosti nedá ani zdaleka uvažovat.

32. Ve vztahu k následku soud konstatuje, že žalobce i přes poučení setrval na obecných tvrzeních, konkretizoval pouze újmu vzniklou vedením exekučního řízení. Exekučním řízením jistě vzniká újmu na straně povinného či jiných subjektu (manžela povinného), ovšem tato újma je státem aprobovaná a přípustná, neboť vzniká v důsledku nekonání povinného. V dané věci přitom není tvrzen šikanózní výkon práva (viz např. rozsudek NS ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 306/2016), ani není tvrzeno, že by tento výkon práva prováděla samotná žalovaná. Na základě výše uvedeného tak byla žaloba zamítnuta.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalovaná, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 10 500 Kč Tyto náklady řízení se sestávají z hotových nákladu účastníka podle vyhlášky 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč (vyjádření ve věci) dále z nákladů právního zastoupení v částce 10 200 Kč, které spočívají v odměně advokáta za 3 úkony právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč (srovnej analogicky usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2020, ze dne 29. 4. 2021) (příprava a převzetí věci, 2x účast na jednání) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši 9 600 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč. Jejich zaplacení žalobci uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.