20 C 6/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci – pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno.

II. Nemovitosti uvedené ve výroku I. se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného, který je povinen zaplatit žalobci částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno (dále jen„ nemovitost“). Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že je vlastníkem id. podílu [číslo] nemovitosti a žalovaný je vlastníkem id. podílu [číslo] nemovitosti, přičemž žalobce již nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s ohledem na osobní vztahy. Žalovanému nabídl podíl k odkupu za částku [částka], žalovaný tento způsob vypořádání nepřijal z důvodu výše kupní ceny. Žalobce tuto cenu považuje za adekvátní s ohledem na platební výměr k dani z nabytí nemovitosti ze dne [datum], ze kterého plyne směrná hodnota podílu [částka]. Před podáním žaloby žalobce upozornil žalovaného, že za této situace nezbývá, než se domáhat vypořádání soudně. Žalovaný na toto reagoval odmítavě, a proto žalobce podal tuto žalobu. Navrhuje zrušení spoluvlastnictví a prodej nemovité věci. V průběhu řízení žalobce změnil navrhovaný způsob vypořádání tak, že nemovitost bude přikázána žalovanému a žalobci bude zaplacena náhrada ve výši dle znaleckého posudku.

2. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především uvedl, že žalovaný podíl odkoupil dne [datum] za kupní cenu [částka] od svého nevlastního otce, který byl vlastníkem na základě dědictví. Při prodej původní vlastník nabídl odkup rovněž žalovanému. [obec] žalobce byla dle žalovaného učiněna za účelem zisku a ztrpčení života žalovaného, prodej podílu za cenu [částka] žalobce požadoval obratem po povolení vkladu vlastnického práva. Žalobce nechtěl udělat ani nezávislý odhad. Žalovaný uvedl, že jeho finanční situace mu neumožňuje odkup podílu za žalobcem nabízenou cenu. Žalovaný dále uvedl, že o nemovitost se stará a aktuálně ji pronajímá, má k ní srdečný vztah, neboť zde vyrůstal. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, tedy zachovat spoluvlastnictví. V průběhu řízení žalovaný navrhl přikázat nemovitost do svého vlastnictví za náhradu [částka] nebo za náhradu dle znaleckého posudku.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Na základě nesporných tvrzení účastníku má soud za zjištěné, že žalovaný souhlasí s přikázáním celé nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, přičemž v jeho schopnostech je úhrada náhrady do výše [částka]. Nemovitost je situována v souvislé zástavbě, stavba na pozemku jednou linií kopíruje linii pozemní komunikace a dále je na komunikaci napojen vjezd, který vede do zadní části nemovitosti, kde je dvůr.

5. Z výpisu z katastru nemovitosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], jehož součástí je stavba, je z ideální [číslo] žalobce a ideálních [číslo] žalovaný.

6. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce nabídl žalovanému podíl k odkupu za částku [částka]. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanému sdělil, že nemovitost pro něj nemá hospodářský užitek a navrhl vypořádání spoluvlastnictví tak, že žalovaný odkoupí podíl za částku [částka], která bude zaplacena částečně v hotovosti a částečně ve splátkách, přičemž dluh bude zajištěn zástavním právem. V opačném případě se žalobce bude domáhat soudního vypořádání spoluvlastnictví. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný reagoval tak, že neakceptuje cenu [částka], přičemž uvedl, že žalobce nechtěl udělat ani odhad, ze kterého by účastníci vyšli. Závěrem uvedl, že za daných podmínek nemá o odkup zájem a ať žalobce nabídne podíl někomu jinému. Žalobce na toto reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém navrhl prodej nemovitosti. Žalovaný ve své reakci ze dne [datum] uvedl, že jednání žalobce považuje za neseriózní, neboť ten podíl získal od otčíma účelně, aby z žalovaného vyrazil více peněz. Opět navrhnul, aby žalobce podíl prodal někomu jinému, opět odmítnul částku [částka] bez znaleckého posudku.

7. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný informoval žalobce o uzavření nájemní smlouvy.

8. Z platebního výměru [datum] plyne, že směrná hodnota ideálního podílu [číslo] nemovitosti je částka [částka].

9. Ze znaleckého posudku má soud za zjištěné, že hodnota nemovitosti dle oceňovacích předpisů je [částka], dle porovnávací hodnoty [částka] při zastavěné ploše 99,5m2, přičemž hodnota id. podílu [číslo] činí 220 až 230 tis. Kč s ohledem na obtížnost prodeje. Ze znaleckého posudku dále plyne poloha nemovitosti v centru obce, postavení stavby na pozemku je takové, že přístup do zadní části pozemku je pouze přes pruh pozemku vedle stavby, stavba z druhé strany sdílí zeď se stavbou na sousedním pozemku. Soud znalecký posudek posoudil jako úplný a správný. Znalec vycházel s dostatečných podkladů, nemovitost na místě ohledal a jeho závěry nejsou v rozporu s jinými provedenými důkazy. Návrh žalobce na výslech znalce k dotazu na koeficient obtížnosti prodeje soud zamítl, neboť tato odborná otázka nemůže mít vliv na konečné rozhodnutí, přičemž výslech znalce k jiným otázkám neshledal jako potřebný, účastníci před jednáním výslech znalce nenavrhli.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný je spoluvlastník id. podílu [číslo] pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], jehož součástí je stavba, žalobce je spoluvlastníkem id. podílu [číslo] nemovitosti. Mezi účastníky probíhala mimosoudní bezúspěšná komunikace ohledně vypořádání spoluvlastnictví. Nemovitost není možné rozdělit podle podílů účastníků s ohledem na zástavbu, situování stavby a pozemku, příjezdovou komunikaci, reálně dělení žádný z účastníků nenavrhoval. Žalovaný má zájem o podíl žalobce, je schopen uhradit částku do [částka]. Hodnota id. [číslo] nemovitosti je [částka].

11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni rozhodnutí o vypořádání.

12. Podle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, návrh je důvodný ve smyslu ust. § 1143 o. z. V řízení bylo bez pochyb prokázáno spoluvlastnictví nemovitosti, přičemž řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se účastní všichni spoluvlastníci, jiné vlastnické poměry žádná ze stran nenamítala, mezi vlastníky není dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Především se soud zabýval tím, zda zrušení spoluvlastnictví není navrhováno v nevhodnou dobu nebo pouze k újmě některého ze spoluvlastníků, přičemž toto v řízení zjištěno nebylo. Žalobce již nechce setrvávat v podílovém společenství s žalovaným a vypořádání nebrání překážka objektivní povahy, která by znamenala nepřiměřený dopad do osobní či majetkové sféry jednoho ze spoluvlastníků. Soud tedy rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti.

15. Dále se soud zabýval formou vypořádání, přičemž s ohledem na zákonnou posloupnost se nejprve zabýval možností rozdělení věci. V řízení bylo zjištěno, že nemovitost je v souvislé zástavbě, přičemž převážnou část pozemku tvoří stavba. Z provedeného dokazování plyne jednak neochota spoluvlastníků reálně věc rozdělit a nést náklady rozdělení, dále plyne z dokazování, že účel a hodnota věci může být významně narušena rozdělením, neboť by již nyní poměrně malá užívaná plocha 99,5 m2 musela být dále dělena. Konečně by při reálném rozdělení rovněž nedošlo k úplné odluce žalobce a žalovaného a nový právní stav by vytvářel další spory mezi účastníky. Nelze také pominout, že z úřední činnosti soudu je známo, že přebudování stavby na dva samostatné celky je finančně náročné, přičemž hodnota za m2 užitné plochy v obci dle znaleckého posudku není natolik výrazná, aby náklady na rozdělení věci vyvážili případné zvýšení hodnoty. Na základě výše uvedeného nelze o rozdělení věci uvažovat a v rámci hospodárnosti řízení soud k tomuto neprováděl další dokazování i s ohledem na nespornost skutkových zjištění ve vztahu k možnosti rozdělení věci. Mezi účastníky nebyl sporný způsob vypořádání, neboť oba navrhli přikázání věci žalovanému, ovšem sporná byla hodnota podílu. Žalobce v rámci mimosoudního jednání žádal částku [částka], při jednání navrhl částku [částka], žalovaný setrval na částce 212 000 až [částka] s přihlédnutím k údržbě nemovitosti ze strany žalovaného. Soud při určení výše podílu přihlédl ke všem zjištěným skutkovým okolnostem a stanovil přiměřenou náhradu ve výši [částka]. Vyšel především z hodnoty celku dle znaleckého posudku, kterou matematicky vydělil odpovídajícím podílem, neboť žalovaný nabytím podílu získává nemovitost jako celek a tedy není na místě vycházet z ceny hypotetického prodeje podílu na trhu, kdy je hodnota snížena o koeficient obtížnosti prodeje. V dané věci nadto není předmětem prodej podílu za obvyklou tržní cenu, ale předmětem řízení je vypořádání majetkové hodnoty jako celku. Dále soud přihlédl k zájmu žalovaného o podíl a k tomu, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaný disponuje dostatečnými prostředky k úhradě náhrady. Výše přiměřené náhrady není dle soudu ovlivněna protiprávním nebo nemravným jednáním jednoho z vlastníků. Pokud žalovaný v řízení argumentoval šikanózním postupem žalobce a jeho ziskuchtivostí, soud neshledal v tomto důvody pro korekci přiměřené náhrady, neboť samotné právní jednání spočívající v tom, že žalobce podíl získal od nevlastního otce a obratem jej chtěl zpeněžit, není nemravné. I kdyby žalobce získal podíl darem a případný zisk by tedy byl i vyšší, nelze mu klást za vinu, že disponuje se svým vlastnictvím v rámci zákona, popř. že přijme majetkovou hodnotu za nižší cenu. Byť lze polemizovat nad motivem odkupu podílu, pokud jej žalobce obratem nabídl žalovanému a uvedl, že podíl pro něj nemá hospodářské využití, výše uvedené není svou podstatou zneužitím práva, nýbrž svobodným projevem vůle žalobce. O tom, zda podíl odkoupil za účelem šikanování žalovaného je spekulativní, stejně jako závěr, že podíl odkoupil za sníženou cenu právě s ohledem na neochotu žalovaného k dohodě a s tím spojené zvýšené transakční náklady. Výše uvedené je vnitřním vztahem žalobce k právnímu jednání, které pokud se nemravně neprojeví ve vnější realitě (např. vyloučení spoluvlastníka z užívání věci), nemá žádnou relevanci pro rozsah přiměřené náhrady. V řízení nebyly zjištěny žádné významné okolnosti pro jiné stanovení přiměřené náhrady, obtížná komunikace a nevraživost mezi účastníky touto významnou okolností ke krácení majetkových práv jednoho ze spoluvlastníků není. Případné nároky plynoucí z údržby nemovitosti je třeba vypořádat podle ust. § 1148 o.z. a nelze tyto nároky zohlednit ve výši přiměřené náhrady. Na základě výše uvedeného tak soud rozhodl o přikázání věci žalovanému za přiměřenou náhradu ve výši [částka], pariční lhůtu k plnění stanovil na 30 dnů podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na to, že se nejedná o plnění dluhu po splatnosti a žalovanému bude poskytnut dostatečný prostor k obstarání si prostředků na vypořádání.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Ve věci vycházel především z judikatury vyšších soudů. V případě náhrady nákladů řízení v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vyšší soudy aprobují hledisko zásady úspěchu ve věci modifikované povahou řízení. Procesní úspěch nelze v těchto případech mechanicky hodnotit ve vztahu k samotné žalobě a výsledku řízení, nýbrž je třeba vzít v potaz celý průběh řízení. Do nákladů se nemusí projevit každá změna postojů účastníků v řízení, soud musí vycházet z toho, co bylo od počátku mezi účastníky sporné, k čemu bylo vedeno dokazování a jak byl spor řešen v rozhodnutí (viz nález ÚS sp. zn. I. ÚS 1441/11 ze dne [datum]; usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2365/2017 ze dne 11. 7. 2017). Ústavní soud tuto specifičnost dále rozvinul ve svých recentních rozhodnutích tak, že plný úspěch či neúspěch lze poměřovat pouze zamítnutím návrhu na zrušení vypořádání, v případě rozhodování o způsobu vypořádání je procesní úspěch v zásadě stejný a na místě je zásadně náhradu nákladů řízení nepřiznat (nález ÚS sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne [datum]; nález ÚS sp. zn. I. ÚS 572/19 ze dne [datum]). V předmětné věci byla sporná především výše přiměřené náhrady, která vyplynula ze znaleckého posudku, přičemž ani jedna ze stran bezdůvodně neodmítala přijetí mimosoudní dohody, neboť odborné posouzení hodnoty podílu účastníci zadali až po zahájení řízení v rámci pokusu o smírné řešení věci. V dané věci je tak spravedlivé, aby každá ze stran nesla své náklady a soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.