207 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, právnická osoba jméno, anonymizováno číslo, příjmení jméno, země zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované, PSČ o zaplacení částka a částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka jdoucím od datum do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele právnická osoba, IČO a že mezi původními účastníky byla datum uzavřena smlouva o půjčce ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem částka v 55 týdenních splátkách po částka Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele právnická osoba a částku částka převzala žalovaná hotově. Celkem měla po 55 týdnech od uzavření smlouvy splatit částka, ale zaplatila jen částky, které byly započteny na souhrnný poplatek. Úhrady činily celkem částka, proto zbývá doplatit částka na jistinu a částka na zbytek poplatku, dále od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení z tvrzené jistiny. Původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku smlouvou ze dne datum s účinností od téhož dne a žalovanou o tom informoval přípisem ze dne datum.

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas.

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku částka jako půjčku se splatností 55 týdnů, výplata žalované datum byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalované, uvádí se zde RPSN 215,73 %. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaná nijak nerozporovala, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatila jen rozdíl mezi částka a částka (označeno jako nesplacená částka ke dni postoupení), z toho vyplývá, že žalobkyně připouští zaplacení částky částka, nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z datum a oznámením postupitele žalované z datum.

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalované půjčil částka, žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, uvádí se RPSN 215,73 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 73,6 % jistiny (na dobu 1 roku by to bylo 69,6 %), a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalované ve výši částka tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že včas zaplatila celých částka, shledal soud žalobu co do částky (8 000 – 2 700) tj. částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši částka z pohledu dobrých mravů. příjmení, která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší. Poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobkyni přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že právní předchůdce žalobkyně není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaná s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržela, právní předchůdce žalobkyně tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobkyni výrokem II. poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalované nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z již zaplacené částky, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky částka.

7. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, kdy žalovaná byla ve věci více úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.