207 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , právnická osoba jméno , anonymizováno číslo , příjmení jméno , země zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , PSČ o zaplacení částka a částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba], [IČO] a že mezi původními účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o půjčce ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem [částka] v 55 týdenních splátkách po [částka] Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele [právnická osoba] a částku [částka] převzala žalovaná hotově. Celkem měla po 55 týdnech od uzavření smlouvy splatit [částka], ale zaplatila jen částky, které byly započteny na souhrnný poplatek. Úhrady činily celkem [částka], proto zbývá doplatit [částka] na jistinu a [částka] na zbytek poplatku, dále od [datum] požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení z tvrzené jistiny. Původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku smlouvou ze dne [datum] s účinností od téhož dne a žalovanou o tom informoval přípisem ze dne [datum].

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas.

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele [právnická osoba], v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku [částka] jako půjčku se splatností 55 týdnů, výplata žalované [datum] byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ [částka] a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalované, uvádí se zde RPSN 215,73 %. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaná nijak nerozporovala, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatila jen rozdíl mezi [částka] a [částka] (označeno jako nesplacená částka ke dni postoupení), z toho vyplývá, že žalobkyně připouští zaplacení částky [částka], nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z [datum] a oznámením postupitele žalované z [datum].

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do [datum], neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalované půjčil [částka], žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o poplatek [částka], uvádí se RPSN 215,73 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 73,6 % jistiny (na dobu 1 roku by to bylo 69,6 %), a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalované ve výši [částka] tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že včas zaplatila celých [částka], shledal soud žalobu co do částky (8 000 – 2 700) tj. [částka] po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši [částka] z pohledu dobrých mravů. [příjmení], která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší. Poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobkyni přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že právní předchůdce žalobkyně není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaná s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržela, právní předchůdce žalobkyně tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobkyni výrokem II. poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalované nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z již zaplacené částky, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky [částka].

7. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, kdy žalovaná byla ve věci více úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.