207 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 35 487,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 35 487,75 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím, s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele právnická osoba, IČ IČO a že mezi původními účastníky byla 14. 4. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s několika postupnými navýšeními formou opakovaného čerpání až do částky 30 000 Kč, podle níž žalovaný v plném rozsahu nevrátil vyplacené finanční prostředky ve výši celkem 64 481,43 Kč a nezaplatil sjednané poplatky. Žalovaný z celkové částky, kterou tvoří jistina a poplatky, uhradil celkem 82 657,25 Kč, což bylo započteno na úhradu převážné části poplatků, nákladů na uplatnění pohledávky, smluvní pokuty a částečně na jistinu, žalovaná částka tak představuje neuhrazenou jistinu ve výši 29 990,05 Kč, 900 Kč představuje dlužný poplatek a zbytek předmětu žaloby je tvořen kapitalizovanými úroky a úroky z prodlení. Původní věřitel postoupil pohledávku společnosti žalobkyně smlouvou ze dne 21. 10. 2025 s účinností od 13. 2. 2026 a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne 13. 2. 2026.

2. Účastníci na výzvu soudu nevyslovili nesouhlas s postupem podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud proto ve věci rozhodl bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 4. 2022 a jejích smluvních podmínek se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání s průběžným splácením, dle vlastního tvrzení žalobkyně půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému celkovou částku 64 481,43 Kč. Žalovaný uvedl svůj účet č. č. účtu a zavázal se tento úvěr vrátit měsíčními splátkami dle výše čerpaných částek. Žalovaný se vedle jistiny zavázal uhradit zejména úroky z jistiny 48% ročně, celkem při jednorázovém čerpání by měl splatit 38 616,32 Kč ve vztahu k jistině 30 000 Kč. Z obsahu smlouvy nijak nevyplývá, že by žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet a nijak nedoložila, že by zjištěné informace ověřila. Smlouva nebyla uzavřena v listinné podobě, stalo se tak prostřednictvím internetu na stránkách www.creditea.cz a podpis byl nahrazen SMS kódem. Dle žalobních tvrzení žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 82 657,25 Kč, nárok byl postoupen žalobkyni smluvně. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení upomenut s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu. Žádná z těchto tvrzení žalovaný nerozporoval.

4. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr: žalobkyně a žalovaný sjednali smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal úvěr ve výši celkem 64 481,43 Kč, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách včetně různých poplatků, úroků a paušálních nákladů, dle nerozporovaných tvrzení splatil 82 657,25 Kč.

5. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla a vyplatila úvěr ve výši částku 64 481,43 Kč, a to za sjednaný úrok a poplatky, ovšem ekonomickým účelem „poplatku za poskytnutí úvěru“ je navýšení ceny půjčených peněz, tedy zisk z úvěru, což je funkcí úroků. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit včetně těchto úroků v tvrzené částce, uhradil částku 82 657,25 Kč.

6. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

7. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Smlouva o spotřebitelském úvěru je podřízena právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhradu za inkasní řízení ani poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 64 481,43 Kč. S ohledem na plnění žalovaného ve výši 82 657,25 Kč je tedy žaloba nedůvodná, když bylo vráceno více, než činila jistina. Soud tak neshledal žalobu po právu a výrokem I. ji zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci úspěšný, avšak žádné náklady mu v řízení nevznikly, neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů nemá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, dvojmo.