207 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, právnická osoba jméno, anonymizováno číslo, příjmení jméno, země zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa, obec - část obce o zaplacení částka s příslušenstvím a částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka jdoucím od datum do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele právnická osoba, IČO a že mezi původními účastníky byla datum uzavřena smlouva o půjčce ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem částka v 39 týdenních splátkách po částka Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele právnická osoba a částku částka převzal žalovaný hotově. Celkem měl po 39 týdnech od uzavření smlouvy splatit částka, ale zaplatil jen částky, které byly započteny na souhrnný poplatek. Úhrady činily celkem částka, proto zbývá doplatit částka na jistinu a částka na zbytek poplatku, dále od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. Původní věřitel postoupil pohledávku na právnická osoba S.á.r.l. smlouvou ze dne datum a následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum s účinností od téhož dne a postoupení oznámeno dlužníku dopisem ze dne datum.

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas.

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku částka jako půjčku se splatností 39 týdnů, výplata žalovanému datum byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 276,9 %. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatil jen rozdíl mezi částka a částka (označeno jako nesplacená částka ke dni postoupení), z toho vyplývá, že žalobkyně připouští zaplacení částky částka, jak sama uvádí, nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou ze dne datum a oznámením dlužníku ze dne datum.

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčila částka, žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, uvádí se RPSN 276,9 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 60 % jistiny na 39 týdnů, tj. v přepočtu na rok by to bylo 80%, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši částka tak není možno započítat (nikoli ve smyslu započtení pohledávek, ale zohlednění poskytnutého plnění) ani zčásti na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých částka, shledal soud žalobu co do částky (7 995 – 2 420) tj. částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši částka z pohledu dobrých mravů. příjmení, která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší a poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobci přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že žalobce není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobce tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobci výrokem II. částku odpovídající plnění žalovaného nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z částky, která již byla zaplacena, nepřípustný je tak úrok z prodlení požadovaný z částky částka.

7. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem III. rozhodnuto podle §142 odstavec 2 občanského soudního řádu, kdy žalovaný byl ve věci více úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.sř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.