207 C 130/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , IČO IČO žalované V Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 23 865,62 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 23 865,62 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 23 865,62 Kč a smluvního úroku z prodlení z částky 23 865,62 Kč od 8. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou jako podnikatelkou uzavřela dne 23. 1. 2024 smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o úvěru na podporu a rozvoj podnikání. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla dne 23. 1. 2024 žalované účelový podnikatelský úvěr na nákup materiálu ve výši 40 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se zavázala závazek splatit spolu s poplatky 19 663,10 Kč za poskytnutí úvěru a 300 Kč za vyhodnocení žádosti o úvěr, celkem 59 963,10 Kč v 5 splátkách po 11 932,62 Kč měsíčně, počínaje dnem 23. 2. 2024 a konče dnem 23. 6. 2024. Žalovaná závazek nesplatila, s odkazem na smluvní podmínky požaduje žalobkyně vedle shora uvedených poplatků smluvní úrok z prodlení 0,5% denně, smluvní pokutu 20 000 Kč (50% jistiny), náklady upomínání 800 Kč (6x 50 Kč za SMS a 1x 500 Kč za písemnost), další platba 1 200 Kč je požadována za náklady spojené s uplatněním pohledávky, celkem žádá žalobkyně 23 865,62 Kč a jako příslušenství náklady spojené s uplatněním pohledávky, smluvní úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaná dle žalobkyně neuhradila čtvrtou splátku, dluh žalované se stal splatným dne 7. 6. 2024. Žalobkyně uvedla v žalobě výčet plateb, které žalovaná uhradila před podáním žaloby, a popsala, jakým způsobem tyto platby započetla na část jistiny, smluvní pokuty, poplatků, smluvních úroků z prodlení odvolávajíc se na ust. § 1932 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. („o.z.“). Částka, kterou žalovaná celkově zaplatila a která byla započtena shora popsaným způsobem, činí v součtu 50 142,90 Kč. Dne 19. 7. 2024 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, žalovaná na výzvu nereagovala a dluh neuhradila.

2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů (§115a o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 23. 1. 2024 (dále jen „úvěrová smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně, jakožto úvěrující, měla poskytnout úvěr žalované, jakožto úvěrované, ve výši 40 000 Kč na podporu a rozvoj podnikání, poplatek za poskytnutí úvěru činil 19 663,10 Kč a dále byl účtován poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Úvěr včetně uvedených poplatků měl být splacen v celkové výši 59 963,10 Kč v 5 splátkách po 11 932,62 Kč měsíčně, počínaje dnem 23. 2. 2024 a konče dnem 23. 6. 2024. Dle smlouvy o úvěru bylo možné sjednat si prodloužení splatnosti úvěru, a to za poplatek dle sazebníku. Za případné sjednání splátkového kalendáře mohl být účtován poplatek ve výši 1 210 Kč. Za odeslání doporučené upomínky činil poplatek 500 Kč a za odeslání jedné SMS upomínky činil poplatek 50 Kč. Další smluvní pokuty za každé porušení smluvních povinností finančního a nefinančního charakteru (?) činí v souhrnu 1 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru byly uvedeny identifikační údaje žalované, a to IČO, adresa sídla, číslo bankovního účtu , č. účtu, , telefonní číslo, e-mailová adresa a číslo občanského průkazu. Smlouva o úvěru byla opatřena podpisem jednatele žalobkyně a podpisem žalované. Ve smlouvě o úvěru bylo výslovně uvedeno, že žalovaná vystupuje v postavení podnikatele. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky bylo v čl. VIII odst. 1 smlouvy o úvěru sjednáno, že má žalobkyně nárok na smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů, které by žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.

4. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 35 115,19 Kč, jenž vznikl na základě předmětné smlouvy o úvěru. Dluh byl dle předžalobní upomínky vyčíslen včetně smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně na adresu sídla žalované uvedenou v záhlaví rozsudku.

5. Z potvrzení , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 23. 1. 2024 byla odeslána částka ve výši 40 000 Kč na bankovní účet , č. účtu, , tedy na účet uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru mezi identifikačními údaji žalované. Ve zprávě pro příjemce pak byl odkaz na číslo úvěrové smlouvy, které se s číslem předmětné smlouvy o úvěru shoduje.

6. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 30. 8. 2024 bylo zjištěno, že adresa sídla žalované je , adresa, , její identifikační číslo je , Anonymizováno, , předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované na podporu a rozvoj podnikání částku ve výši 40 000 Kč, tu se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu se sjednanými poplatky v celkové výši dluhu 59 963,10 Kč v 5 splátkách po 11 932,62 Kč měsíčně, počínaje dnem 23. 2. 2024 a konče dnem 23. 6. 2024. Žalovaná řádně a včas neuhradila čtvrtou splátku, došlo k zesplatnění a žalobkyně vyúčtovala žalované poplatky za 6 SMS upomínek po 50 Kč a poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč, výše uvedené smluvní pokuty a úrok z prodlení. Žalovaná následně zaplatila v dílčích platbách celkem 50 142,90 Kč, které žalobkyně započetla na část jistiny, smluvní pokuty, poplatků, smluvních úroků z prodlení.

9. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. („o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

12. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně s žalovanou uzavřely každá v rámci svého podnikání podle § 2395 o.z. smlouvu o úvěru, nejednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně ze smlouvy plnila, poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit i s poplatky, tj. v celkové výši 59 963,10 Kč v 5 splátkách po 11 932,62 Kč měsíčně, počínaje dnem 23. 2. 2024. Uvedené poplatky soud vyhodnotil jako úrok z úvěru. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, měla tato skutečnost za následek zesplatnění celého dluhu žalované.

17. Žaloba byla zamítnuta, neboť žalovaná se v předmětném právním vztahu ocitla v pozici slabší smluvní strany, a to i přesto, že v daném případě vystupovala coby podnikatel, a nikoli jako spotřebitel. Pojem slabší strany totiž nelze s pojmem spotřebitele ztotožňovat, jedná se o pojem širší. Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním [viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1651-1652]. Žalobkyně oproti žalované má bezesporu silnější hospodářské postavení, v oblasti poskytování úvěrů má větší zkušenosti, když se jedná o jeden z předmětů její činnosti. Žalobkyně disponuje finanční převahou, což plyne již ze skutečnosti, že žalovaná si vzala úvěr od nebankovní instituce za jednoznačně pro ni nevýhodných podmínek, jak bude rozvedeno dále. Soud pak dospěl k závěru, že žalobkyně svého silnějšího postavení na úkor žalované, jakožto slabší strany, ve smyslu § 433 o.z. zneužila k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech mezi ní a žalovanou, přičemž takové jednání nemůže být zákonem chráněno, jak ostatně plyne i z dikce § 6 o.z., dle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Žalobkyně je dle § 5 o.z. povinna jednat jako profesionál se znalostmi a pečlivostí, která je s jejím oborem podnikání spojena, a pokud tak nečiní a jedná bez odborné péče, jde to k její tíži. Pojem odborné péče pak v sobě zahrnuje mimo jiné i požadavek na poctivé jednání, přičemž sankcí je ta skutečnost, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.).

18. Poskytnutý úvěr činil 40 000 Kč, úrok z úvěru pak 19 963,10 Kč, celá částka 59 963,10 Kč měla být splacena v 5 splátkách po 11 932,62 Kč měsíčně, počínaje dnem 23. 2. 2024 a konče dnem 23. 6. 2024. Jinými slovy úrok z úvěru byl stanoven ve výši 120 % ročně (!). Po vzniku prodlení tak žalobkyně po žalované požadovala sankční plnění dosahující jen na jedné ze smluvních pokut poloviny výše úvěru. Pro případ prodlení se splácením částky 11 932,62 Kč měsíčně byla žalovaná dle smluvních podmínek povinna uhradit vedle zákonného úroku z prodlení, také smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky, smluvní pokutu (označenou jako smluvní úrok z prodlení) ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a sankční poplatky po 50 Kč za SMS upomínky, jichž v daném případě bylo 6, a sankční poplatek za jednu písemnou upomínku ve výši 500 Kč. Pokud žalobkyně tvrdí, že smluvní úrok (pokuta) ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005, pak nelze přehlédnout, že v daném případě k této smluvní pokutě přistoupily další sankce. Porušení jedné smluvní povinnosti, tj. prodlení se splácením dluhu, bylo sankcionováno pěti různými způsoby a taková sankční ujednání ve svém souhrnu již vyhodnotit jako platná nelze.

19. Splatnost celého úvěru dle smlouvy nastala 7. 6. 2024, žalovaná dluh neuhradila a neučinila tak ani po prvních upomínkách ze strany žalobkyně. Otálení s podáním žaloby a zasílání dalších a dalších upomínek, kdy celkem jich bylo účtováno sedm, považuje soud pouze za účelové jednání žalobkyně, kdy snahou bylo pouze to, aby se dluh žalované zvyšoval o smluvní pokuty a tvrzený úrok z prodlení, o čemž svědčí i nepoměr mezi poskytnutým úvěrem ve výši 40 000 Kč a žalovanou částkou ve výši 23 865,62 Kč, která měla být dluhem přesto, že žalovaná před podáním žaloby splatila celkem 50 142,90 Kč, tj. dluh by měl dle žalobkyně při včasném nesplacení jedné splátky (jehož důsledkem bylo zesplatnění) činit celkem 74 008,52 Kč. V celkovém kontextu i toto nasvědčuje nemravnému a nepoctivému jednání.

20. Žalobkyně patrně spoléhala na to, že sankční ujednání se jeví mezi podnikateli jako přiměřené a oprávněné a pro případ, že by soud byl opačného názoru, lze sankce obsažené ve smlouvě moderovat v souladu s § 2051 o.z., pouze však na návrh dlužníka. Soud souhlasí s názorem, že lze skutečně moderovat výši smluvní pokuty zpravidla na základě aktivního jednání dlužníka. K moderaci smluvní pokuty dle § 2051 o.z. lze však přistoupit pouze za předpokladu, že smluvní pokuta byla platně sjednána, k čemuž v daném případě nedošlo, neboť soud dospěl k závěru, že sankční ujednání ve smlouvě o úvěru, jakož i úrok z úvěru a z prodlení, sjednaný v lichvářské výši, jsou takové intenzity, že se zcela zjevně příčí dobrým mravům. Průměrnému člověku (§ 4 odst. 1 o.z.) musí být zřejmé, že jde v daném případě o nemravný stav, který by měl být sankcionován, a že se tedy jedná o zjevný (kvalifikovaný) rozpor s dobrými mravy, když došlo k několikanásobné kumulaci sankcí postihující jedno porušení smluvní povinnosti, je požadováno uhrazení částky téměř dvojnásobně převyšující částku, jež byla žalované poskytnuta, zasláno bylo sedm upomínek k uhrazení částky tak, aby mohl být účtován sankční poplatek za jejich odeslání, ač již první upomínky nevedly ke splnění povinnosti ze strany žalované. Jak již soud poznamenal, jednotlivé výše uvedené kroky žalobkyně v rozporu se zákonem nejsou, v souhrnu však zjevný rozpor s dobrými mravy založily. Jednání, které je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je neplatné a k této neplatnosti soud musí přihlédnout i bez návrhu, jinými slovy se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.). Jako neplatné tak soud vyhodnotil zejména ujednání o smluvní pokutě ve výši 50 % z celkové dlužné částky, ujednání o smluvní pokutě („úroku z prodlení“) ve výši 0,5 % denně z dlužné částky i nadbytečné poplatky. Dostatečnou sankcí za prodlení se splácením dluhu by soud vyhodnotil zákonný úrok z prodlení z částky jistiny, jako neplatný shledal soud i skrytý úrok z úvěru ve výši 19 963,10 Kč, který byl sjednán ve smlouvě o úvěru, jedná se totiž o úrok lichvářský. Soud si je sice vědom § 1797 o.z., dle něhož se podnikatel nemůže při svém podnikání dovolat neplatnosti smlouvy dle § 1796 o.z., nemožnost užít pravidla pro lichvu ovšem nebrání dovolat se obecnějších zákazů zneužití práva (§ 8 o.z.), zneužití závislosti podnikatelem (§ 433 o.z.) nebo jednání nepoctivého (§ 6 o.z.). Jak již bylo výše rozebráno, žalovaná je v daném vztahu slabší stranou a žalobkyně zcela nepochybně zneužila svého postavení a jednala nepoctivě, když po žalované požadovala úrok z úvěru ve výši 120 % ročně. Jelikož nebyl žalobkyni přiznán nárok na úrok z úvěru ve výši 19 963,10 Kč ani zbývající sankční platby, mohl by soud přiznat z poskytnuté jistiny 40 000 Kč jen zákonný úrok z prodlení, ale při plnění celkem 50 142,90 Kč, tedy přes 10 000 Kč započitatelných na úrok z prodlení, bylo nutno žalobu zamítnout, neboť tato platba vrácená nad rámec poskytnuté jistiny zcela pokryje (převýší) i zákonnou sankci za prodlení, proto nárok žalobkyně nemá oporu v hmotném právu.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně neměla úspěch ve věci, nebylo zjištěno, že by žalované vznikly náklady řízení, náklady tak nebyly přiznány žádnému z účastníků řízení.