207 C 136/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy ze dne [datum] odebírala žalovaná elektřinu a plyn v odběrném místě na adrese [adresa žalované], za realizovanou spotřebu elektřiny a plynu nezaplatila zčásti nebo vůbec, nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktur, tj. pokuty ve výši 3x po [částka] či [částka] v souvislosti se znemožněním demontáže senzoru monitoringu spotřeby, ani sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení ve výši [částka] (elektřina) a [částka] (plyn). Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení po splatnosti fakturované spotřeby.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky, následně soud nařídil jednání, žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k jednání nedostavila, doručení měla vykázáno, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v její nepřítomnosti.

3. Žalobkyni bylo při jednání poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a důkazy stran rozhodných skutečností o věci samé. Žalobkyně dovysvětlila mechanismus vyúčtování v opravných fakturách, poukázala na příslušná ujednání o smluvních pokutách za opožděné platby či porušení jiných konkrétních povinností, setrvala na požadavku smluvních pokut za nerealizovanou spotřebu v době, kdy v důsledku porušení povinností žalované musela žalobkyně obě smlouvy ukončit, tj. na částkách [částka], resp. [částka].

4. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvou o sdružených službách dodávky plynu, obchodními podmínkami, informacemi pro zákazníka – spotřebitele, vyúčtováním, opravným vyúčtováním, oznámením o přerušení dodávky, odstoupením od smlouvy, oznámením, plánem záloh a plateb, předžalobní upomínkou spolu s podacím archem, ceníkem elektřiny, plynu a služeb a informacemi pro zákazníka.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dodávkách elektřiny a plynu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu 30, resp. 22 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy, a to v kategorii Domácnost. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky plynu a elektřiny a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázala hradit měsíční zálohy. V rámci smlouvy strany ve smluvních podmínkách sjednaly pro případ porušení každé jednotlivé platební povinnosti žalované smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu, resp. elektřiny ve výši [částka] pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši [částka] za jednotlivá prodlení s platbami ať již záloh, nebo vyúčtování. Smluvní pokuta [částka] je vázána na nezaplacení faktury [číslo] přičemž nejde o pokutu z pokuty, ale o porušení jiné povinnosti. V prvém případě to bylo porušení povinnosti zaplatit včas zálohu a v případě druhém je to porušení povinnosti zaplatit včas fakturu obsahující vyúčtování. Dále zde je 2x smluvní pokuta za pozdní úhradu zálohy za květen a červen 2020. [jméno] pak byla účtována částka [částka] jako spotřeba elektřiny za období 7. 5. – [datum], ale musela být faktura [číslo] nahrazena opravným daňovým dokladem [číslo] kdy obchodník musí opravit tu fakturovanou spotřebu v návaznosti na to, jaká data mu poskytne distributor. Jestliže nejprve se vychází z nějakého matematického propočtu a pak distributor, v tomto případě ČEZ Distribuce, je oprávněn provádět odečty a také spravovat vlastní měřicí zařízení, poskytne obchodníkovi jiné údaje, pak obchodník je povinen přepracovat fakturu a nahradit jí původní vyúčtování. Proto porovnáním žalobních tvrzení a jednotlivých faktur i textu smlouvy prokázala žalobkyně, že místo původní částky [částka] důvodně požadovala částku za spotřebu v období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Do této faktury byla současně vyúčtována 2x smluvní pokuta za dvě zálohy, tj. za květen a červen 2020. Proto činí tento nárok [částka], v dalším nároku je smluvní pokuta [částka] vázána na prodlení se zaplacením opravné faktury [číslo]. [příjmení] [částka] vyjadřuje spotřebu za předcházející období, tj. [datum] až [datum], přičemž žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti, když neuhradila zálohy ani vyúčtování. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalované z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy a zároveň žalované zaslala fakturu ve výši [částka] se splatností [datum], ve které jí vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, obdobně žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a ukončila dodávku plynu do odběrného místa žalované z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy a zároveň žalované zaslala fakturu ve výši [částka] se splatností [datum], ve které jí vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, dále požadovala smluvní pokutu [částka] za neumožnění demontáže plynoměru po ukončení dodávky plynu.

6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah skončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoli zaplatila (kromě plateb, které zmiňovala žalobkyně), ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.

7. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Obdobné povinnosti podle téhož zákona má při dodávce plynu.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění (elektřinu a plyn) na základě platné smlouvy ze dne [datum] a žalované vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek splnila. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur dostala do prodlení s peněžitým plněním, přičemž splatnost byla stranami sjednána v obchodních podmínkách.

12. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každé prodlení s platbou o více jak 10 dnů dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se skutečně dostala do prodlení, s platbou záloh za elektřinu a plyn i s platbou vyúčtované skutečné spotřeby. Svůj závazek ze smlouvy nesplnila, a žalobkyni tedy vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši. Řádně byla sjednána i smluvní pokuta [částka] za neumožnění demontáže plynoměru po ukončení dodávky plynu.

13. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši [částka] za neodebranou elektřinu a [částka] za neodebraný plyn, dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projevu vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalované obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020, 22 Co 97/2020-119 a další). V tomto směru je na žalovanou jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř.. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, ve výši rozdílu úspěchu účastníků, tj. co do 29,2 % pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaná nahradila poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí [částka] (tzn. poměrná část nákladů řízení v celkové výši [částka], které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení, tj. z odměny za zastupování advokátem ve výši 2x [částka] podle § 14b odst. 1, § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb. /jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalované, data a dlužné částky/ za 2 úkony právní služby a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po [částka], dále z jednoho úkonu právní služby za účast u jednání, tj. [částka] spolu s paušálem [částka], k němuž náleží cestovné [částka] a náhrada za ztrátu času [částka], vše zvýšené o náhradu za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou [částka], neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty). Ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.