207 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 31 500 Kč jdoucím od 12. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. ohledně 1 000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 975 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 31 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 8. 2025 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím klientské zóny poskytovatele dne 12. 3. 2025 elektronickou formou smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž byla žalovanému poskytnuta částka 31 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši 56 700 Kč za celou dobu trvání smlouvy. Protože žalovaný dlužnou splátku do sjednané doby splatnosti splátky 15. 4. 2025 neuhradil, žalobkyně po marných výzvách k doplacení úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho uhrazení do 11. 8. 2025 včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, celkem označila žalobkyně jako předmět řízení částku 31 500 Kč s příslušenstvím včetně úroku z prodlení.

2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně do spisu založila k prokázání svých žalobních tvrzení listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 31 500 Kč s úrokem z úvěru 15% měsíčně a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, RPSN činí 436% a způsobem splácení tak, že měsíčně se má splácet úrok 4 725 Kč, jistina má být splacena ke dni ukončení smlouvy, která je uzavřena na dobu určitou na 12 měsíců. Dále soud ověřil platbu 31 500 Kč na účet žalovaného výpisem z banky o tom, že jde o účet žalovaného jako jediné disponující osoby a že částka poukázána byla.

4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 12. 3. 2025 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoli však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému dne 12. 3. 2025 částku 31 500 Kč na č. účtu č. účtu, dle smlouvy se žalovaný zavázal částku 31 500 Kč vrátit při ukončení smlouvy, do té doby splácet měsíční úrok 15% jistiny (180% ročně). Obsahem smluvních ujednání jsou dále různé sankční poplatky včetně smluvních pokut, které by, pokud by je žalobkyně uplatnila žalobou, bylo nutno brát v úvahu při posouzení jejich platnosti, žalobkyně se však domáhala jen jistiny a příslušenství.

5. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. Na smlouvu mezi účastníky je nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhradu za náklady vymáhání či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 20 000 Kč. Soud bral v úvahu též žalobní tvrzení, že od splátky 15. 4. 2025 žalovaný nesplácel, tudíž při uzavření smlouvy 12. 3. 2025 a splatnosti splátek úvěru od 15. 4. 2025 nebyla zaplacena žádná splátka úroku ani jistiny. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na tu část příslušenství, která má nahradit náklady spojené s uplatněním pohledávky, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta při zohlednění toho, že paušální či smluvená částka nákladů spojených s uplatněním pohledávky by se podle vl. nař. 351/2013 Sb. mohla týkat jen podnikatelského, nikoli spotřebitelského vztahu.

7. S ohledem na úspěch žalobkyně ve věci (k příslušenství se nepřihlíží) soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud přiznal žalobkyni výrokem III. náhradu nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 1 575 Kč a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (3x 700 Kč za 3 hlavní úkony právní služby, 3x paušál po 100 Kč, celkem náklad 3 975 Kč). Žalobkyni tak byly přiznány náklady ve výši 3 975 Kč, o jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci