207 C 190/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 109 924,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 636,21 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 636,21 Kč jdoucím od 15. 12. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 100 Kč, částku 31 060,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 060,18 Kč jdoucím od 28. 1. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 927,69 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 927,69 Kč jdoucím od 10. 2. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 100 Kč a částku 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 72 000 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy ze dne 27. 2. 2020 odebíral žalovaný elektřinu a plyn v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], za realizovanou spotřebu elektřiny a plynu nezaplatil zčásti nebo vůbec, nezaplatil ani smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktur, tj. pokuty ve výši 3x po 100 Kč, ani sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 42 000 Kč (elektřina) a 30 000 Kč (plyn). Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení po splatnosti fakturované spotřeby.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky, následně soud nařídil jednání, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný se k jednání nedostavil, doručení měl vykázáno, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v jeho nepřítomnosti.

3. Žalobkyni bylo při jednání poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a důkazy stran rozhodných skutečností o věci samé. Žalobkyně dovysvětlila mechanismus vyúčtování v opravných fakturách, poukázala na příslušná ujednání o smluvních pokutách za opožděné platby či porušení jiných konkrétních povinností, setrvala na požadavku smluvních pokut za nerealizovanou spotřebu v době, kdy v důsledku porušení povinností žalovaného musela žalobkyně obě smlouvy ukončit, tj. na částkách 30 000 Kč, resp. 42 000 Kč.

4. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvou o sdružených službách dodávky plynu, obchodními podmínkami, informacemi pro zákazníka – spotřebitele, vyúčtováním, opravným vyúčtováním, oznámením o přerušení dodávky, odstoupením od smlouvy, oznámením, plánem záloh a plateb, předžalobní upomínkou spolu s podacím archem, ceníkem elektřiny, plynu a služeb a informacemi pro zákazníka.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2020 smlouvu o dodávkách elektřiny a plynu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena na dobu 30, resp. 22 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy, a to v kategorii Maloodběratel, resp. Podnikatel, což bylo ale doplněno informacemi pro zákazníka – spotřebitele. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky plynu a elektřiny a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázal hradit měsíční zálohy. V rámci smlouvy strany ve smluvních podmínkách sjednaly pro případ porušení každé jednotlivé platební povinnosti žalovaného smluvní pokutu představující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu, resp. elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a ve výši 2 000 Kč pro kategorii Maloodběratel, resp. Podnikatel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy, a to včetně případné prolongace. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou ve výši 100 Kč za jednotlivá prodlení s platbami ať již záloh, nebo vyúčtování. Smluvní pokuta 100 Kč je vázána na nezaplacení faktur, přičemž jde o pokutu za porušení jiné povinnosti, zpravidla za porušení povinnosti zaplatit včas zálohu nebo je to porušení povinnosti zaplatit včas fakturu obsahující vyúčtování. Pokud byla účtována spotřeba elektřiny za konkrétní období, musela být faktura zpravidla nahrazena opravným daňovým dokladem, kdy obchodník musí opravit tu fakturovanou spotřebu v návaznosti na to, jaká data mu poskytne distributor. Jestliže nejprve se vychází z nějakého matematického propočtu a pak distributor je oprávněn provádět odečty a také spravovat vlastní měřicí zařízení, poskytne obchodníkovi jiné údaje, pak obchodník je povinen přepracovat fakturu a nahradit jí původní vyúčtování. Proto porovnáním žalobních tvrzení a jednotlivých faktur i textu smlouvy prokázala žalobkyně, že důvodně požadovala částku za spotřebu plynu v období od 31. 7. 2020 do 18. 11. 2020 ve výši 5 636,21Kč. Do této faktury byla současně vyúčtována 2x smluvní pokuta za dvě nezaplacené zálohy, tj. za srpen a září 2020. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 11. 2020 odstoupila od smlouvy a ukončila dodávku plynu do odběrného místa žalovaného z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy a zároveň žalovanému zaslala fakturu ve výši 30 000 Kč se splatností 2. 12. 2020, ve které mu vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, obdobně žalobkyně dopisem ze dne 20. 1. 2021 odstoupila od smlouvy a ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy a zároveň žalovanému zaslala fakturu ve výši 42 000 Kč se splatností 20. 1. 2021, ve které mu vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, dále požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši po 1 200 Kč z každé z uplatněných faktur (celkem 5x, z toho 3x z fakturace za spotřebu, 2x z fakturovaných smluvních pokut).

6. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah skončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoli zaplatil (kromě plateb, které zmiňovala žalobkyně), ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.

7. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Obdobné povinnosti podle téhož zákona má při dodávce plynu.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o.z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění (elektřinu a plyn) na základě platné smlouvy ze dne 27. 2. 2020 a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur dostal do prodlení s peněžitým plněním, přičemž splatnost byla stranami sjednána v obchodních podmínkách přiměřeně. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každé prodlení s platbou o více jak 10 dnů dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, v zákonem přípustné výši a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se skutečně dostal do prodlení, s platbou záloh za elektřinu a plyn i s platbou vyúčtované skutečné spotřeby. Svůj závazek ze smlouvy nesplnil, a žalobkyni tedy vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši, proto bylo výrokem I. žalobě v tomto rozsahu vyhověno.

12. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši 2 000 Kč za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši 42 000 Kč za neodebranou elektřinu a 30 000 Kč za neodebraný plyn, dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Žalovaný se v předmětném právním vztahu ocitl v pozici slabší smluvní strany, a to i přesto, že v daném případě vystupoval coby podnikatel, a nikoli jako spotřebitel. Pojem slabší strany totiž nelze s pojmem spotřebitele ztotožňovat, jedná se o pojem širší. Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1651-1652). Žalobkyně oproti žalovanému má bezesporu silnější hospodářské postavení, v oblasti poskytování energií má významně větší zkušenosti. Žalobkyně disponuje finanční převahou, odborným aparátem, smlouvy zákazníkům předává již jednoznačně formulované, doplněné rozsáhlými obchodními podmínkami, které slabší strana nemá prakticky šanci měnit. Soud pak dospěl k závěru, že žalobkyně svého silnějšího postavení na úkor žalovaného jakožto slabší strany, ve smyslu § 433 o.z. zneužila k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech mezi ní a žalovaným, přičemž takové jednání nemůže být zákonem chráněno, jak ostatně plyne i z dikce § 6 o.z., dle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Žalobkyně je dle § 5 o.z. povinna jednat jako profesionál se znalostmi a pečlivostí, která je s jejím oborem podnikání spojena, a pokud tak nečiní a jedná bez odborné péče, jde to k její tíži. Pojem odborné péče pak v sobě zahrnuje mimo jiné i požadavek na poctivé jednání, přičemž sankcí je skutečnost, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.).

15. Zmíněným způsobem sjednaná smluvní pokuta představuje ve smyslu § 1798 odst. 2 o.z. a § 1800 odst. 2 o.z. zvláště nevýhodnou doložku ve smlouvě sjednané adhezním způsobem a je v rozporu s požadavkem přiměřenosti smluvních práv a povinností pro smluvní strany. Takto sjednaná smluvní pokuta představuje tedy významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby slabší smluvní strany, neboť je jednak sjednána v závislosti na projevu vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu. V tomto směru je na žalovaného jakožto slabší smluvní stranu vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž slabší smluvní strana zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro vlastní obživu (podnikání) a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet. Nutnost respektovat princip ochrany slabší smluvní strany, byť mezi podnikateli, zmiňuje např. i rozsudek NS ČR ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 23 ICdo 56/2019. Byť v jím posuzovaném případě nejde o dodávku energií, je přiléhavě rozebrána aplikace ustanovení o slabší smluvní straně v případě adhezních smluv i na subjekty v postavení podnikatelů. Výrokem II. tak soud žalobu ve zbylé části zamítl, když nárok v tomto rozsahu nepožívá právní ochrany.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu a neúspěchu ve věci samé. Žalobkyně byla výrazně méně úspěšná, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá, úspěšnějšímu žalovanému náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.