207 C 191/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 27 500 Kč jdoucím od 5. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 500 Kč jdoucím od 5. 11. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 11. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky, s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky prostřednictvím klientské zóny dne 17. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle níž byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 15% měsíčně z jistiny do 15. 1. 2025, vše ve splátkách po 7 500 Kč měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 15. 5. 2024, tuto neuhradil ani po zaslání více upomínek, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila výzvou ze dne 21. 10. 2024, plněno mělo být do 4. 11. 2024. Protože žalovaný dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen ji vrátit i se zákonným úrokem z prodlení od 5. 11. 2024 a dle smluvního ujednání zaplatit i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. K výzvě soudu upřesnila žalobkyně, že celkově splatil žalovaný 3 splátky po 7 500 Kč, tedy 22 500 Kč na úrocích, dluží údajně celou jistinu 50 000 Kč.

2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně do spisu založila k prokázání svých žalobních tvrzení listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 50 000 Kč s úrokem z úvěru 15% měsíčně a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, RPSN činí 435,03% a způsobem splácení tak, že měsíčně se má splácet úrok, jistina má být splacena ke dni ukončení smlouvy, která je uzavřena na dobu neurčitou. Dále žalobkyně doložila provedení platby 50 000 Kč na účet žalovaného dokladem o provedení verifikační platby z účtu na jméno žalovaného, na který byl úvěr posléze vyplacen.

4. Nahlédnutím do obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 18. 1. 2024 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoli však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému dne 18. 1. 2024 částku 50 000 Kč na č. účtu , č. účtu, , dle smlouvy se žalovaný zavázal částku 50 000 Kč vrátit při ukončení smlouvy, do té doby splácet měsíční úrok 15% jistiny (180% ročně). Výzvou v oznámení o zesplatnění úvěru ze dne, Anonymizováno, 21. 10. 2024 se lhůtou do 4. 11. 2024 k zaplacení jistiny a úroku je prokázána splatnost úvěru, nikoli však tam požadovaná výše částky celkem 96 831,61 Kč. V této předžalobní výzvě ze dne 21. 10. 2024 požaduje žalobkyně totiž 89 961,61 Kč na úvěr a na náklady právního zastoupení 6 880 Kč.

5. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru (např. poplatcích či smluvních pokutách) se nepřihlíží.

6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně by byl důvodný, pouze pokud požaduje dlužnou jistinu, ostatně sama si musí být vědoma nezákonné výše úroku z úvěru a nedostatku podpisu smlouvy úvěrovaným. Na smlouvu o úvěru mezi účastníky přitom nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původními účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhrady za upomínky či poplatek za poskytnutí úvěru či úrok, nicméně částečným předmětem žaloby je nárok na vrácení poskytnuté částky 50 000 Kč. Ta vrácena nebyla ve vyšší částce, než žalobkyně připouští, resp. o případném vyšším vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno. Zaplacené splátky – celkem 22 500 Kč je nutno zohlednit jako plnění na jistinu, proto má žalobkyně nárok na vrácení 27 500 Kč (50 000 – 22 500) včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb., který se odvíjí od data splatnosti uvedeného ve výzvě ke splacení (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 10. 2024 se lhůtou do 4. 11. 2024 k zaplacení jistiny a úroku), v této části bylo žalobě vyhověno výrokem I. Na okraj soud poznamenává, že nelze připustit platnost ujednání lichevního úroku 180% ročně, který byl skryt do měsíčního úroku 15%, i kdyby smlouva písemná byla. Ve zbytku tudíž bylo nutno žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II.).

7. S ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku III., neboť žalovanému náklady nevznikly, obdobně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení rovněž nemá.