207 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně právnická osoba sídlem adresa , příjmení jméno , Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky [částka], kapitalizovaného úroku [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba], [IČO] a že mezi původními účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o půjčce ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem [částka] v 40 týdenních splátkách po [částka] Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele [právnická osoba] a částku [částka] převzal žalovaný hotově. Celkem měl po 40 týdnech od uzavření smlouvy splatit [částka], ale zaplatil jen částky, které byly započteny na souhrnný poplatek, z něj ještě zbývá doplatit [částka] (označeno za kapitalizovaný úrok). Úhrady činily celkem [částka], proto zbývá doplatit kromě kapitalizovaného úroku ještě celých [částka] na jistinu, dále od [datum] požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. Původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku (prostřednictvím dalšího postupníka) smlouvou ze dne [datum] s účinností od téhož dne a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne [datum].

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas.

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele [právnická osoba], v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku [částka] jako půjčku se splatností 40 týdnů, výplata žalovanému [datum] byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ [částka] a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 294,1%. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatil jen [částka], nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z [datum] a oznámením postupitele žalovanému z [datum].

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do [datum], neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčila [částka], žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek [částka], uvádí se RPSN 294,1 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 64 % jistiny (na dobu 1 roku by to bylo 83,2 %), a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši [částka] tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých [částka], shledal soud žalobu co do částky (5 000 – 1 742) tj. [částka] po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši [částka] z pohledu dobrých mravů. [příjmení], která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší a poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobci přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že žalobce není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobce tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobci výrokem II. zbývající poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalovaného nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z částky již zaplacené, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky [částka].

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 65 % a neúspěšná co do 35%, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. 30 % z částky [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 2,5 úkonu právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. 2,5 x [částka] a 3x100 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze základu [částka], tj. [částka], 100 % nákladů řízení by představovala částka [částka], nárok na 30 % znamená [částka] splatných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. do rukou právního zástupce žalobkyně.