207 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně právnická osoba sídlem adresa, příjmení jméno, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa, obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky částka, kapitalizovaného úroku částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka jdoucím od datum do zaplacení s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele právnická osoba, IČO a že mezi původními účastníky byla datum uzavřena smlouva o půjčce ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem částka v 40 týdenních splátkách po částka Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele právnická osoba a částku částka převzal žalovaný hotově. Celkem měl po 40 týdnech od uzavření smlouvy splatit částka, ale zaplatil jen částky, které byly započteny na souhrnný poplatek, z něj ještě zbývá doplatit částka (označeno za kapitalizovaný úrok). Úhrady činily celkem částka, proto zbývá doplatit kromě kapitalizovaného úroku ještě celých částka na jistinu, dále od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. Původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku (prostřednictvím dalšího postupníka) smlouvou ze dne datum s účinností od téhož dne a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne datum.

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas.

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku částka jako půjčku se splatností 40 týdnů, výplata žalovanému datum byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 294,1%. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatil jen částka, nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z datum a oznámením postupitele žalovanému z datum.

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčila částka, žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, uvádí se RPSN 294,1 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 64 % jistiny (na dobu 1 roku by to bylo 83,2 %), a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši částka tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých částka, shledal soud žalobu co do částky (5 000 – 1 742) tj. částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši částka z pohledu dobrých mravů. příjmení, která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší a poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobci přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že žalobce není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobce tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobci výrokem II. zbývající poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalovaného nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z částky již zaplacené, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky částka.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 65 % a neúspěšná co do 35%, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. 30 % z částky částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 2,5 úkonu právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. 2,5 x částka a 3x100 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze základu částka, tj. částka, 100 % nákladů řízení by představovala částka částka, nárok na 30 % znamená částka splatných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. do rukou právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.