207 C 202/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému na účet úvěr ve výši [částka], žalovaný se jej zavázal vrátit do [datum] spolu s příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po registraci žalovaného na webu [webová adresa] a po uhrazení verifikační platby. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil řádně a včas, právní předchůdkyni proto vzniklo právo požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a nákladů za upomínání. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (ze dne [datum] rámcová smlouva, poté dílčí smlouvy, o nichž sepsáno společné prohlášení). Tvrzený nárok žalobkyně sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], neuhrazených nákladů na upomínání ve výši [částka] (jako kapitalizovaný úrok), smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši [částka] (za osobní návštěvu pracovníka u žalovaného). Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v částce [částka] a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v uvedené lhůtě nevyjádřil a žalobkyně vyjádřila souhlas s uvedeným postupem již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši celkem [částka] Smlouva byla mezi stranami sjednána prostřednictvím sítě internet [webová adresa]) a nebyla žalovaným elektronicky (uznávaným elektronickým podpisem), ani samostatně podepsána. Strany si v této smlouvě sjednaly splacení jistiny do [datum] se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0 % ročně, odpovídající úrok tedy činil částku [částka], RPSN za celý úvěr činila 0 %. Dále strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to za každý den prodlení, a poplatek [částka] za písemnou upomínku.

4. Z výpisů z účtu pak vyplývá zaplacení verifikační platby ve výši [částka] dne [datum] žalovaným a vyplacení úvěru ve výši [částka] žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalobkyní, přílohy [číslo] – společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dluhu ve výši [částka] do [datum], zásilka byla na poštu podána [datum]. Z podacího archu a předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu do [datum], zásilka byla na poštu podána dne [datum].

5. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaný nezaplatil žádnou částku kromě ověřovacího poplatku. Žalovaný ani netvrdil, že by jakoukoli částku žalobkyni či její předchůdkyni zaplatil.

6. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši [částka], žalovaný se jej zavázal vrátit do [datum], což neučinil. Poplatek ani úrok z úvěru nebyl sjednán. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která je aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016.

8. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující právní předchůdkyní žalobkyně jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem, což prokazuje zejména jeho identifikace ve smlouvě osobními údaji – rodným číslem, číslem OP, trvalým pobytem (§ 1810 o. z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

10. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalovanému jako úvěrovanému a spotřebiteli na jeho účet částku [částka], žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil [částka] jako ověřovací poplatek, jiné platby tvrzeny ani prokázány nebyly. Domáhá-li se tak žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., po žalovaném uhrazení částky vyšší než [částka], tj. rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou (dle ust. § 2395 a násl. o. z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě.

11. Dle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

14. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu. Provedeným dokazováním však bylo zjištěno, že smlouva nebyla v rozporu se shora citovanými ustanoveními podepsána žádným způsobem (podpis ani nebyl nahrazen mechanickými prostředky), přičemž kdokoli mohl zadáním požadovaných údajů na webové stránce„ odsouhlasit“ úvěrovou smlouvu namísto žalovaného a využít i jeho osobních údajů. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalovaného.

15. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala až od [datum] procentní sazbou, do té doby jej vyčíslila absolutní částkou, počítanou ovšem z nesprávného základu. V rozsahu nesplaceného zůstatku jistiny a odpovídajícího úroku z prodlení byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud v této části vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje cca 73,72 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 86,86 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 věta o. s. ř.