207 C 206/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, PSČ o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně, jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně kapitalizovaných úroků částka a částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka jdoucího od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky celkem částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky částka jdoucím od datum do zaplacení včetně tvrzeného kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od datum, resp. od datum do datum v částce částka a částka s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele právnická osoba, IČO a že mezi původními účastníky byla datum a předtím i datum uzavřena smlouva o půjčce ve výši nejprve částka a poté ještě částka, které se žalovaná zavázala uhradit v prvém případě spolu s poplatkem částka v 53 týdenních splátkách po částka, ve druhé smlouvě spolu s poplatkem částka v 53 týdenních splátkách po částka Smlouva byla v obou případech uzavřena na pobočce původního věřitele právnická osoba a částku částka, resp. částka převzala žalovaná hotově. Celkem měla po 53 týdnech od uzavření smlouvy splatit v prvém případě částka, ale zaplatila jen částka, proto zbývá doplatit částka na jistinu (do částka) a souhrnný poplatek, který ale žalobkyně nepožaduje, neboť se domáhá toliko vrácení bezdůvodného obohacení z nesplacené jistiny. Dále od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, fakticky ho však požaduje už od datum, neboť za předchozí období ho vyčíslila částkou částka. Ve druhém případě měla po 53 týdnech od uzavření smlouvy splatit částka, ale zaplatila jen částka, proto zbývá doplatit částka na jistinu (do částka) a souhrnný poplatek, který ale žalobkyně nepožaduje, neboť se domáhá toliko vrácení bezdůvodného obohacení z nesplacené jistiny. Dále od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení, fakticky ho však požaduje od datum, neboť za předchozí období ho vyčíslila částkou částka. Původní věřitel postoupil pohledávku na společnost žalobkyně smlouvou ze dne datum s účinností od datum, a žalovanou o tom informoval přípisem ze dne datum se stanovenou splatností do 10 dnů od doručení výzvy k doplacení dluhu a ze dne datum s termínem placení do datum.

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované nejprve částka a poté ještě částku částka jako půjčku se splatností 53 týdnů, výplata žalované datum, resp. datum byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka, resp. částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalované, uvádí se zde RPSN 206,8 %. Tvrzenou výši dlužných částek žalovaná nijak nerozporovala, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatila jen částka, resp. v druhém případě částka. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z datum a oznámením postupitele žalované z datum.

3. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

4. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčila nejprve částka a poté ještě částku částka jako půjčku se splatností 53 týdnů, žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, resp. částka, uvádí se RPSN 206,8 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 69,6% jistiny, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalované ve výši částka, resp. v druhém případě částka, tak není možno požadovat, věřitel má nárok na vrácení jistiny a případně úroku, ten byl ovšem shledán absolutně neplatným. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že včas zaplatila celých částka, resp. částka, shledal soud žalobu co do částky zbylého dluhu částka a částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit je žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 351/2013 Sb. účinného v době prodlení – viz níže. Toto rozhodnutí také odpovídá požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení u vědomí toho, že všechna vedlejší ujednání smlouvy by bylo nutno vyhodnotit jako neplatná. Nebylo možno zohlednit úrok z prodlení vyčíslený absolutní částkou za období tvrzeného prodlení od 2. 9., resp. od datum do datum, neboť byl zjevně propočítán z celého (neplatného) základu, ale ani propočet ze správného základu by nemohl být po právu. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od datum, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti na výzvu (do datum), o němž byla žalovaná řádně informována, v té souvislosti soud zamítl i část požadovaného úroku z prodlení z řádného základu, neboť při vyhodnocení smlouvy jako neplatné a při požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z data splatnosti dle výzvy věřitele (§ 563 obč. zák. 1964, dnem datum dochází k prodlení a úrok z prodlení se odvíjí od vl. nař. číslo Sb. (výrok I.).

5. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku III. rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. – obč. soudní řád („o.s.ř.“) Ačkoli se obecně příslušenství pohledávky při stanovení úspěchu či neúspěchu ve věci nezohledňuje, nemohl soud z tohoto pravidla vyjít, když i u rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Předmětem řízení byla jistina půjčky (úspěch), ale podstatnou součástí nároku byl úrok z prodlení požadovaný v dokonce vyšší částce oproti jistině (neúspěch). Nejedná se o obvyklé příslušenství pohledávky, jako jsou zákonné úroky z prodlení za obvyklou dobu nebo běžné úroky z úvěru. Naopak v tomto řízení se jedná o jednu z nejspornějších částí řízení, když údajně mělo dojít k prodlení již v r. 2008. Soud tak má za to, že (ne) úspěch v této části řízení musí být zohledněn i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Oba účastníci tak byli úspěšní téměř stejně, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).