207 C 225/2021
č. j. 207 C 225/2021-51
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky poskytnuté jako spotřebitelský úvěr, přičemž nárok byl uspokojen jen částečně. Soud uznal nárok na vrácení základní částky úvěru s úrokem z prodlení, protože smlouva nebyla dodržením zákonných podmínek o písemné formě a předání informací. Soud odmítl nárok na smluvní pokutu, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady upomínání, protože tyto částky nebyly v souladu s § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Rozsudek byl vydán na základě listinných důkazů, bez účasti účastníků na slyšení.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec - obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa, obec a číslo o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím webové stránky webová adresa dne datum smlouvu o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), dle níž byla žalované poskytnuta částka částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši částka do datum. Protože žalovaná dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradila, je povinna podle článku 2.3 smlouvy a všeobecných obchodních podmínek zaplatit smluvní pokutu (nazvanou jako smluvní poplatek z prodlení) ve výši částka a náklady upomínání částka.
2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci se k jednání nedostavili, žalobkyně se omluvila, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o zápůjčce (prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek odkazující na zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb.) na částku částka s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, jehož výše také vyplývá z celkové částky ke splacení částka, a s osobními údaji žalované včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, tvrzená výše úroku je 0%, RPSN činí 16 146% (!). Dále žalobkyně založila do spisu všeobecné obchodní podmínky v rozsahu 8 stran textu, z nichž soud neshledal, že by osoba totožná se žalovanou souhlasila s těmito podmínkami.
4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalované byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne datum bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoliv však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalované dne datum částku částka na č. účtu bankovní účet, dle smlouvy se žalovaná zavázala částku částka vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a úroku ve výši 0 % ročně do 30 dnů od poskytnutí úvěru, s možností prodloužení splatnosti. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s uplatněním) v řádu set Kč za každý.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Na smlouvu o zápůjčce mezi účastníky přitom nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalované v zákonem vyžadované listinné písemné formě, nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původními účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhradu za inkasní řízení ani poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky částka, žalovaná ovšem podle žalobních tvrzení zaplatila částka, dluží tudíž jako rozdíl částku částka. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. číslo Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zák. 99/1963 Sb. (o.s.ř.), úspěch obou účastníků řízení byl téměř shodný, resp. žalovaná byla mírně úspěšnější, ale náklady jí nevznikly, proto soud rozhodl, jak je ve výroku III. uvedeno. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.