207 C 227/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucí od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaná si zde zřídila uživatelský účet a podala žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na základě které jí byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost zkoumala [právnická osoba] výpočtem doložitelných příjmů a výdajů tak, že klientovi musí zůstat rezerva ve výši 10 % příjmů, která je současně alespoň ve výši životního minima [částka]. Žalovaná na základě smlouvy čerpala na svůj bankovní účet úvěr celkem [částka], který měl být splacen dne [datum]. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou uzavřenou dne [datum] postoupena na žalobkyni. Nárok žalobkyně„ po zohlednění případných dílčích plateb“ žalované činí [částka]. Žalobkyně dále žádala zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a žalovaná, ač rovněž řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

5. V nepodepsané smlouvě o revolvingovém úvěru datované k [datum] se [právnická osoba] zavazovala poskytnout žalované úvěr až do limitu [částka]. Úvěr byl úročen sazbou 10,5 % měsíčně. Úvěr a úroky měly být spláceny v měsíčních splátkách ve výši 11 % z dlužné částky, anebo [částka], podle toho, která z těchto částek je vyšší, vždy v ten den v měsíci, kdy byl poskytnutý úvěr připsán na účet žalované. Pro případ prodlení se splácením této částky bylo sjednáno právo [právnická osoba] žádat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, se kterou je žalovaná v prodlení.

6. Přílohou této smlouvy jsou obchodní podmínky, které mj. stanoví, že smlouva se uzavírá prostřednictvím webových stránek. Společnost [anonymizováno] na základě žádosti klienta posoudí jeho úvěruschopnost a případně nabídne uzavření smlouvy. Klientovi dále zašle SMS na mobilní telefon, jehož číslo v žádosti uvedl, s identifikačním kódem, který klient následně vloží do formuláře na webových stránkách. Tím je potvrzeno přijetí smlouvy.

7. Listina označená jako„ Platební informace“ uvádí, že žalovaná dne [datum] vybrala [částka] a [částka]. Ve dnech [datum] a [datum] jí byla naúčtována náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] (celkem tedy [částka]). Dne [datum] jí byl dále předepsán úrok za období čerpání ve výši [částka]. Jako celková dlužná částka je uvedeno [částka] a jako aktuální povinná částka k úhradě [částka] k datu splatnosti [datum].

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] soubor pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou, žalobkyni. Oznámením ze dne [datum] [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalované. Výše pohledávky měla činit [částka].

9. Předžalobní výzvou odeslanou téhož dne (viz podací lístek) žalobkyně na žalované žádala úhradu výše uvedené částky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] a nákladů právního zastoupení do tří dnů.

10. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

11. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

12. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

13. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Jak vyplývá z § [číslo] věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Samo o sobě tedy není rozhodné, zda byla listina, která má zachycovat obsah smlouvy, podepsána, či zda právní jednání bylo učiněno elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 občanského zákoníku). To za určitých okolností může vést toliko k neplatnosti – již uzavřené – smlouvy (nikoliv ale u smluv o spotřebitelském úvěru, viz § 104 věta druhá a speciální § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Podpisy stran na smlouvě (jsou-li pravé) či právní jednání v souladu s § 562 odst. 1 občanského zákoníku však stále mají zásadní důkazní význam, neboť zpravidla prokazují, že mezi stranami bylo dosaženo konsensu, tedy došlo k přijetí nabídky.

16. V projednávané věci žalobkyně pouze obecně tvrdí, že s žalovanou uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, aniž by konkrétněji vylíčila, jak k tomu mělo dojít – tedy jak měla žalovaná přijmout nabídku žalobkyně. Žalobkyně toliko popisuje, že si žalovaná zřídila na webových stránkách [právnická osoba] uživatelský účet, podala žádost o čerpání úvěru a byl jí zaslán návrh smlouvy, z čehož ovšem neplyne nic o přijetí nabídky jedním či druhým účastníkem, a ani to neodpovídá popisu postupu uzavření smlouvy, jak je uveden v obchodních podmínkách. Žalobkyní předložená listina (smlouva o revolvingovém úvěru) není podepsána žádnou ze stran (vlastnoručním ani elektronickým podpisem) a jí navržené důkazy ani jinak neprokazují, že by došlo k přijetí nabídky.

17. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná plnit, tíží právě žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, jakým způsobem měla být smlouva s žalovanou uzavřena. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně své břemeno tvrzení a důkazní neunesla.

18. Soud dále zkoumal, zda na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení, jelikož z listiny„ Platební informace“ je zřejmé, že žalobkyně poskytla žalované určité peněžní prostředky. Mohlo by se tak jednat o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), neboť vůbec nedošlo k uzavření smlouvy. Žalobkyně ovšem v žalobě pouze vágně tvrdí, že celkový nárok„ po zohlednění případných dílčích plateb“ ze strany žalované činí [částka]. Přestože byla opakovaně soudem vyzvána (viz usnesení ze dne [datum] a přípis ze dne [datum]), aby tvrdila a doložila, jaké částky žalovaná zaplatila a na co byly započteny, žalobkyně nic dalšího neuvedla. Poučení podle § 118a o. s. ř. soud žalobkyni pro neúčast na jednání opět nemohl poskytnout (viz výše). I v tomto případě proto žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, které ji tížilo (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 ICdo 50/2017).

19. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než prvním výrokem žalobu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení a důkazního žalobkyní.

20. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.