207 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec - 00 zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec - část obce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], za použití prostředků komunikace na dálku se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu [částka], který byl splatný v měsíčních splátkách v minimální výši 12,5% částky, dlužné ke konci předchozího měsíce, nebo měsíčně [částka] podle toho, která z částek by byla vyšší, a podle které žalovaný v plném rozsahu nevrátil zapůjčené finanční prostředky a poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaný podle dodatečně doplněných žalobních tvrzení vyčerpal jistinu úvěru [částka], kterou nesplatil, požadována je proto částka [částka] zahrnující sjednané vedlejší platby, dále úrok a úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Původní věřitel postoupil svou pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne [datum].

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil dostatečně určitě, ač byl při jednání soudem poučen o svém důkazním břemeni ohledně vrácených částek. Proto soud se souhlasem žalobkyně, která se k jednání omluvila, věc rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb.-občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) při jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle předložené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a výpisu z účtu žalobkyně z téhož dne půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] a ještě [částka], následná platba [částka] je doložena [datum], účet příjemce je k dotazu soudu stvrzen bankou jako účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v minimálních splátkách označených ve smlouvě s poplatkem za poskytnutí úvěru 12,5% jistiny a úrokem 11,75% měsíčně, RPSN činí 279,29% Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr a v rámci toho vyplnil své identifikační údaje, poskytl své číslo účtu a kopie dokladu totožnosti, vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků byla prokázána výpisem z účtu, je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy elektronicky.

4. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím e-mailu smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši limitu [částka]. Skutečně žalobkyně žalovanému vyplatila na účet celkovou částku ve výši [částka] a žalovaný neuhradil dle tvrzení žalobkyně nic, žádná platba z jeho strany prokázána nebyla.

5. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní (právní předchůdkyní) jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem - § 1810 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

6. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

7. Dle odst. 2 cit. ust. obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, která je nižší, než odpovídá informaci o zápůjční úrokové sazbě, snižuje se zápůjční úroková sazba tak, aby odpovídala celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

8. Dle odst. 3 cit. ust. obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazba a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

9. Dle odst. 5 cit. ust. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem písemnou informaci o a) některém právu věřitele vůči spotřebiteli nebo o podmínkách, za kterých může věřitel toto právo uplatnit, platí, že věřitel toto právo nemá, b) některé povinnosti spotřebitele vůči věřiteli nebo o podmínkách, za kterých je spotřebitel povinen tuto povinnost splnit, platí, že spotřebitel tuto povinnost nemá, c) podmínkách, za kterých může spotřebitel uplatnit některé právo vůči věřiteli, platí, že spotřebitel může toto právo vykonat, i když tyto podmínky nejsou splněny.

10. Dle odst. 6 cit. ust. se odstavec 5 použije obdobně, jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem obsahuje informaci o právu nebo povinnosti nebo o podmínkách jejich uplatnění nebo splnění, která neodpovídá donucujícímu ustanovení zákona.

11. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru formou e-mailové korespondence a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalovanému jako úvěrovanému a spotřebiteli na jeho účet částku [částka]. Žalovaný žalobkyni neuhradil žádnou částku. Domáhá-li se tak žalobkyně po žalovaném uhrazení jistiny v částce vyšší než [částka] (dle ust. § 2395 a násl. o.z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě.

12. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

15. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena formou emailové komunikace. Argumentuje-li žalobkyně tím, že email byl podepsán pouhým uvedením jména žalovaného, je zřejmé, že se ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 297/2016 Sb. nemůže jednat o jakýkoli typ„ zaručeného“ či„ jednoznačného“ podpisu konkrétní osoby, resp. žalovaného. Uvedenou emailovou adresou mohl disponovat kdokoli, kdo k ní případně měl přihlašovací údaje, a stejně tak kdokoli mohl odeslat libovolný e-mail s libovolným obsahem a prostým uvedením jména žalovaného. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalovaného.

16. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) by mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné jistiny a úroků z úvěru ve výši repo sazby a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z úvěru žalobkyni náleží ode dne následujícího po uzavření smlouvy, tj. ode dne [datum], byl však sjednán ve výši 11,75% měsíčně a tuto výši, odpovídající sazbě 141% ročně, bylo nutno vyhodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, RPSN činí 279,29% (§ 580 a § 588 o. z.). Nad rámec toho má soud za nesplněnou povinnost poskytovatele úvěru ověřit náležitě úvěruschopnost dlužníka, když žalovaný krátce před poskytnutím úvěru prošel oddlužením, kdy byl schopen splatit jen 30% svých rozsáhlých závazků, důsledkem by byla neplatnost smlouvy a posouzení bezdůvodného obohacení, faktický dopad do dalších plateb je však pro dlužníka týž jako u nedostatku písemné formy smlouvy, tj. nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny.

17. V rozsahu nesplaceného zůstatku jistiny byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud v této části vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

18. S ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud přiznal žalobkyni výrokem III. poměrnou část náhrady nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (3x [částka] za 3 hlavní úkony právní služby, 3x paušál po [částka], DPH [částka]). Výrokem II. byla žaloba částečně zamítnuta, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je 73,5%: 26,5%, tedy odečtem vychází právo žalobkyně na náhradu nákladů ve výši 47% z částky [částka]. Žalobkyni tak byly přiznány náklady ve výši [částka], o jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.