207 C 28/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec a číslo - část obce zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně, PSČ proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, obec - část obce o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. zejména ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení částka a následně požadovaného zákonného úroku z prodlení za období do datum, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od datum v procentní výši a za období od datum do datum v tvrzené částce částka s poukazem na to, že mezi právnická osoba IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce (fakticky spotřebitelském úvěru), na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši částka, který se zavázala zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem částka v 40 týdenních splátkách po částka do datum. Protože žalovaná úvěr řádně neuhradila, úvěrující jí v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení částka. Žalovaná kromě zaplacené částky částka neuhradila na dluh nic ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od datum, současná žalobkyně se domáhá toliko vrácení zbytku dluhu z titulu bezdůvodného obohacení žalované.

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku částka jako půjčku se splatností 40 týdnů, výplata žalované datum byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalované, uvádí se zde RPSN 294,1 %. Tvrzenou výši dlužných částek žalovaná nijak nerozporovala, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatila jen částka. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z datum a oznámením postupitele žalované z datum, výzva k plnění – vrácení dluhu z půjčky – je prokázána dopisem ze dne datum se stanovenou lhůtou plnění do datum.

3. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

4. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčila částka, žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, uvádí se RPSN 294,1 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 64% jistiny ve vztahu k období 40 týdnů, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění ve výši částka tak není možno požadovat, věřitel má nárok na vrácení jistiny a případně úroku, ten byl ovšem shledán absolutně neplatným. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že včas zaplatila celých částka, shledal soud žalobu co do částky zbylého dluhu částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 351/2013 Sb. účinného v době prodlení – viz níže. Toto rozhodnutí také odpovídá požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení u vědomí toho, že všechna vedlejší ujednání smlouvy by bylo nutno vyhodnotit jako neplatná. Nebylo možno zohlednit úrok z prodlení vyčíslený absolutní částkou za období tvrzeného prodlení od datum do datum, neboť byl zjevně propočítán z celého (neplatného) základu, ale ani propočet ze správného základu by nemohl být po právu. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od datum, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti na výzvu (do datum), o němž byla žalovaná řádně informována, v té souvislosti zamítl i část požadovaného úroku z prodlení z řádného základu, neboť při vyhodnocení smlouvy jako neplatné a při požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z data splatnosti dle výzvy věřitele (§ 563 obč. zák. 1964, dnem datum dochází k prodlení a úrok z prodlení se odvíjí od vl. nař. číslo Sb. (výrok I.).

5. O náhradě nákladů řízení bylo ve výroku III. rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. – obč. soudní řád („o.s.ř.“) Ačkoli se obecně příslušenství pohledávky při stanovení úspěchu či neúspěchu ve věci nezohledňuje, nemohl soud z tohoto pravidla vyjít, když i u rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Předmětem řízení byla jistina půjčky (úspěch), ale podstatnou součástí nároku byl úrok z prodlení požadovaný v prakticky stejné částce oproti jistině (neúspěch). Nejedná se o obvyklé příslušenství pohledávky, jako jsou zákonné úroky z prodlení za obvyklou dobu nebo běžné úroky z úvěru. Naopak v tomto řízení se jedná o jednu z nejspornějších částí řízení, když údajně mělo dojít k prodlení již v r. 2008. Soud tak má za to, že (ne) úspěch v této části řízení musí být zohledněn i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Oba účastníci tak byli úspěšní téměř stejně, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 písm.a) o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).