207 C 71/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 11 665 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 500 Kč jdoucím od 27. 6. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 805 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, do rukou právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 665 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 6. 2025 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz dne 27. 5. 2025 smlouvu o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), dle níž byla žalované poskytnuta částka 7 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem ve výši 2 438 Kč do 26. 6. 2025. Protože žalovaná dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradila v plné výši, je povinna podle článku 2.13 smlouvy a všeobecných obchodních podmínek zaplatit smluvní pokutu (nazvanou jako smluvní poplatek z prodlení) ve výši 1 727 Kč.

2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci souhlasili ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) s rozhodnutím věci bez jednání, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila všeobecné obchodní podmínky a doklad znějící na částku 7 500 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru a četné výzvy a upomínky ke splácení stále vyšších částek, adresátem je osoba s osobními údaji žalované včetně čísla bankovního účtu. Veškeré listiny byly předloženy bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, všeobecné obchodní podmínky jsou v rozsahu 7 stran textu, z nichž soud neshledal, že by osoba totožná se žalovanou souhlasila s těmito podmínkami. Žalovaná se ovšem ve věci vyjádřila v tom smyslu, že vznik smlouvy ani poskytnutí částky 7 500 Kč nepopírá, byť aktuálně nemá prostředky na splacení, dosud nic nesplatila, bylo tedy možno mít dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. za prokázané, že částka 7 500 Kč žalované poskytnuta byla na základě smlouvy uzavřené nikoli písemnou formou, což vyplývá ze samotných žalobních tvrzení, vrácena nebyla.

4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

5. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Na smlouvu o zápůjčce mezi účastníky přitom nutno pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalované v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původními účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty, paušální náhradu za inkasní řízení ani poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 7 500 Kč, žalovaná ovšem podle skutkových zjištění nezaplatila na jistinu nic, částka 7 500 Kč vrácena nebyla, proto má žalobkyně nárok na vrácení včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby požadované v žalobě, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.

7. S ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud přiznal žalobkyni výrokem III. náhradu nákladů v 28,6 % výši (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,75 %) sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (3x 400 Kč za 3 hlavní úkony právní služby, 3x paušál po 100 Kč, DPH 21 % z 1 500 Kč, tj. 315 Kč, celkem náklad 2 815 Kč). Žalobkyni tak byly přiznány náklady ve výši 805 Kč, o jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.