207 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně příjmení příjmení, anonymizována dvě slova, právnická osoba jméno, anonymizováno číslo, příjmení jméno, země zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím + částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem částka s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky jdoucím od datum do zaplacení a kapitalizovaným a rovněž částky částka jako kapitalizovaného úroku od datum do datum s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele právnická osoba, IČO, a že mezi původními účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem částka v 27 týdenních splátkách po částka Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele právnická osoba, žalovaný částku částka převzal hotově a celkem měl po 27 týdnech od uzavření smlouvy (do datum) splatit částka, ale zaplatil jen částky, které byly započteny převážně na souhrnný poplatek. Úhrady činily celkem částka, a zbývá proto doplatit částka na jistinu a částka na souhrnný poplatek, dále od datum požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. Původní věřitel postoupil pohledávku na právnická osoba S.á.r.l. smlouvou ze dne datum s účinností od datum a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne datum, následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum a postoupení oznámeno dlužníku dopisem ze dne datum.

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku částka jako půjčku se splatností 27 týdnů, výplata žalovanému datum byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 460,90 %. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že žalovaný zaplatil toliko částka, nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvami z datum a z datum a oznámeními postupitele žalovanému z datum a datum.

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčil částka, žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, uvádí se RPSN 460,90 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 53,90 % jistiny (na dobu 1 roku by to byla částka přesahující 100 % jistiny) a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši částka tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých částka, shledal soud žalobu co do částky (5 000 – 1 000) tj. částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši částka z pohledu dobrých mravů. příjmení, která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší a poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobkyni přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že žalobkyně není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobkyně tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobkyni výrokem II. poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalovaného nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z neplatného poplatku, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky částka.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 60 % a neúspěšná co do 40 % nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. 20 % z částky částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 2,5 úkonu právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy 100 % náhrada nákladů řízení by představovala částka částka, nárok na 20% znamená částka splatných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. do rukou právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem plněny dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.