207 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně příjmení příjmení , anonymizována dvě slova , právnická osoba jméno , anonymizováno číslo , příjmení jméno , země zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím + částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zbytku, tj. ohledně částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným a rovněž částky [částka] jako kapitalizovaného úroku od [datum] do [datum] s poukazem na to, že je právním nástupcem původního věřitele [právnická osoba], [IČO], a že mezi původními účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem [částka] v 27 týdenních splátkách po [částka] Smlouva byla uzavřena na pobočce původního věřitele [právnická osoba], žalovaný částku [částka] převzal hotově a celkem měl po 27 týdnech od uzavření smlouvy (do [datum]) splatit [částka], ale zaplatil jen částky, které byly započteny převážně na souhrnný poplatek. Úhrady činily celkem [částka], a zbývá proto doplatit [částka] na jistinu a [částka] na souhrnný poplatek, dále od [datum] požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. Původní věřitel postoupil pohledávku na [právnická osoba] S.á.r.l. smlouvou ze dne [datum] s účinností od [datum] a žalovaného o tom informoval přípisem ze dne [datum], následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a postoupení oznámeno dlužníku dopisem ze dne [datum].

2. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele [právnická osoba], v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku [částka] jako půjčku se splatností 27 týdnů, výplata žalovanému [datum] byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ [částka] a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalovaného, uvádí se zde RPSN 460,90 %. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaný nijak nerozporoval, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že žalovaný zaplatil toliko [částka], nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvami z [datum] a z [datum] a oznámeními postupitele žalovanému z [datum] a [datum].

4. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do [datum], neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

5. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčil [částka], žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o poplatek [částka], uvádí se RPSN 460,90 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 53,90 % jistiny (na dobu 1 roku by to byla částka přesahující 100 % jistiny) a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalovaného ve výši [částka] tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Protože žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celých [částka], shledal soud žalobu co do částky (5 000 – 1 000) tj. [částka] po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§ 217 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši podle vládního nařízení 142/1994 Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).

6. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši [částka] z pohledu dobrých mravů. [příjmení], která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší a poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobkyni přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že žalobkyně není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaný s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržel, žalobkyně tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobkyni výrokem II. poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalovaného nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z neplatného poplatku, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky [částka].

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 60 % a neúspěšná co do 40 % nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tj. 20 % z částky [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 2,5 úkonu právní služby stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy 100 % náhrada nákladů řízení by představovala částka [částka], nárok na 20% znamená [částka] splatných podle § 149 odst. 1 o.s.ř. do rukou právního zástupce žalobkyně.