208 C 219/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 12 342,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 342,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 492,52 Kč od 27. 9. 2022 do 1. 4. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 342,93 Kč od 2. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii, způsobenou škodu ani náklady na její zjištění však nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle smlouvy o připojení odběrného místa , adresa, uzavřel žalovaný s distributorem elektrické energie (žalobkyní) smlouvu o připojení uvedeného odběrného místa k distribuční soustavě. Smlouva na dodávku elektrické energie byla ukončena ke dni 23. 3. 2022, byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru, k demontáži však z důvodu nezpřístupnění elektroměru nedošlo.

4. Z předloženého protokolu o neoprávněném odběru elektřiny soud zjistil, že v odběrném místě se nachází elektroměr, na odběrném místě byla v minulosti ukončena smlouva o odběru elektřiny. V době pokusu o demontáž byl elektroměr nepřístupný. V době kontroly byl elektroměr nalezen, po ověření stavu elektroměru byl zkontrolován a demontován. Na elektroměru jsou vyšší stavy než při ukončení smlouvy. Hlavní jistič byl zaplombován ve vypnuté poloze a zaplombovány byly všechny krycí plechy. K odpojení od dodávek elektrické energie došlo dne 23. 3. 2022 se stavem elektroměru 3369 kWh ve vysokém tarifu a 4730kWh v nízkém tarifu. Dne 24. 8. 2022, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn, činil stav elektroměru kWh ve vysokém tarifu a kWh v nízkém tarifu. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by v rozhodném období měl uzavřenu platnou smlouvu s jakýmkoli dodavatelem elektrické energie, podle které by zjištěný odběr elektrické energie ze sítě žalobkyně realizoval. Netvrdil také, že by za shora uvedenou spotřebu žalobkyni cokoli zaplatil, ačkoli mu škoda byla vyúčtována fakturou se splatností dne 26. 9. 2022.

5. Výše škody vyplývá z rozdílu mezi zjištěným náměrem elektroměru ke dni zjištění neoprávněného odběru a náměrem v době ukončení smlouvy s dodavatelem elektrické energie a z regulované ceny elektrické energie ve výši 834,15 Kč včetně DPH. Pokud jde o náklady spojené se zjišťováním a nápravou důsledků neoprávněného odběru, vyúčtovala žalobkyně náklady na přerušení dodávky + 21 % DPH ve výši 11 418,77 Kč.

6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Distributor elektrické energie (zastoupený obchodníkem) uzavřel se žalovaným smlouvu o dodávkách elektrické energie. Tentýž den byl žalovaný připojen k distribuční soustavě žalobkyně. Smlouva o odběru elektrické energie byla ukončena ke dni 23. 3. 2022. Po ukončení smlouvy ale nedošlo k odběru měřícího zařízení (elektroměru), žalovaný elektřinu dále odebíral, takže do 24. 8. 2022, kdy žalobkyně fakticky provedla kontrolu měřícího zařízení, neoprávněně odebral elektrickou energii v ceně 834,15 Kč. Odběrem vznikly žalobkyni další náklady za přerušení odběru – odebrání elektroměru ve výši 11 418,77 Kč. Žalovaný byl fakturou vyzván k zaplacení shora uvedených částek v celkové výši 13 492,52 Kč do 26. 9. 2022, což nesplnil. Žalobkyně přihlásila pohledávku do insolvenčního řízení, ze kterého získala rozdíl mezi touto částkou a žalobou, insolvenční řízení bylo zrušeno dne 25. 4. 2024. Žalobkyně pak opětovně upomínala o zaplacení částky, na to žalovaný nereagoval.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen „energetický zákon“) a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška o měření elektřiny“), ve znění k datu vzniku újmy.

8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy rozumí mj. odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je odpovědností objektivní.

10. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny se určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

11. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

12. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky o měření elektřiny provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo zjištěno, že smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní byla ukončena ke dni 23. 3. 2022. Od tohoto data na odběrném místě probíhal odběr elektřiny bez právního titulu a došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Škoda vzniklá z neoprávněného odběru je objektivního charakteru, v řízení se tedy soud nezabýval vnitřním vztahem žalované k neoprávněnému odběru. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.

15. Žalovaný tedy prováděl neoprávněný odběr elektrické energie, a proto podle § 51 odst. 3 energetického zákona odpovídá za vzniklou spotřebu (škodu) distributorovi elektřiny. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 19 vyhlášky o měření elektřiny z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., a je dána datem splatnosti vystavené faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury.16. odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.