Okresní soud v Kladně · Rozsudek

208 C 48/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2022:208.C.48.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kladně rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni částku 203 956,32 Kč s úrokem 13,9 % ročně a dále částku 3 170,15 Kč s úrokem 18,9 % ročně, obě s úrokem z prodlení 8,5 % ročně. Soud se opřel o § 2395 o. z. a potvrdil oprávněnost pohledávek z úvěrové a kontokorentní smlouvy. Rozsudek byl doplněn bez soudního jednání podle § 166 o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobkyni ve výši 10 957 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení 207 126,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 203 956,32 Kč se smluvním úrokem ve výši 13,9% ročně, kapitalizovaným za období od 1. 6. 2020 do 24. 10. 2021 částkou 7 383,02 Kč a dále jdoucím z částky 206 614,05 Kč od 25. 10. 2021 do 8. 11. 2021, z částky 203 956,32 Kč od 9. 11. 2021 do 23. 1. 2022 a ve výši 8,5 % od 24. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 206 614,05 Kč od 4. 11. 2021 do 8. 11. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 203 956,32 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 7 383,02 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 11. 2021 do 8. 11. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 357 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a neuhradila ani další sjednané nároky – úrok a úrok z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle předložené rámcové smlouvy o službách včetně služeb platebních číslo uzavřela žalovaná s žalobkyní dne 21. 9. 2018 smlouvu o běžném účtu, spořícím účtu a platební kartě a smlouvu o internetovém bankovnictví. Dodatky k této rámcové smlouvě bylo uzavřeno několik dalších smluv o monžnosti přečerpání účtu – kontokorentu a o úvěru. Posledním dodatkem byla pak uzavřena mezi účastníky smlouva o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy půjčila žalobkyně žalované částku 211 246 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 120 splátkách po 3 291 Kč měsíčně se splatností do každého 22. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena shodně jako smlouvy předchozí v elektronické podobě na internetových stránkách webová adresa. Peníze byly připsány na účet žalované 5. 3. 2020. Dále strany ve smlouvě sjednaly smluvní úrok ve výši 13,9% ročně.

4. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala v celkové výši 211 246 Kč, peníze jí byly zaslány na účet, ale podle smlouvy nezaplatila. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 1. 12. 2021 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 206 614,05 Kč. Ke dni podání žaloby pak dlužná částka činila částku 203 956,32 Kč. Předchozí platby žalované byly započteny na jistinu i na ostatní již vzniklé (shora uvedené) pohledávky dle smlouvy, žádné další platby již žalovaná neuhradila.

5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.

6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná sjednali dne 21. 9. 2018 smlouvu o bankovních službách a dále dodatky o kontokorentu, žalovaná byla klientkou banky. Dne 5. 3. 2021 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru, dodatkem číslo ke smlouvě o bankovních službách. Podle této smlouvy žalovaná čerpala úvěr ve výši 211 246 Kč, který jí byl téhož dne převeden na její běžný účet a který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnila. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaná zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a nezaplatila ani sjednaný smluvní úrok.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem.

9. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzala žalovaná na svůj účet, nedostatek písemné formy není relevantní.

10. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná nesplnila v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpala a podle přezkumu před uzavřením smlouvy ho také byla schopna splácet. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. Proto soud žalobě zcela vyhověl a žalobkyni vedle jistiny úvěru přiznal požadovaný smluvní úrok a zákonné úroky z prodlení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 357 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 357 Kč, jiné náklady žalobkyně nepožadovala. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.