208 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku [částka] s 9 % úrokem z prodlení jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] s 9 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku za výběr splátek v hotovosti ve výši [částka]. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil, a nezaplatil ani další sjednané nároky.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával. Na svou obranu uvedl, že úvěr mu byl poskytnut, uhradil celkem [částka] a částka [částka] za 14 měsíců úvěru mu připadá poněkud vysoká, v rozporu s dobrými mravy.

3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl splatný ve 14 měsíčních splátkách po [částka] měsíčně se splatností do každého 10. dne v měsíci počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků byla mezi účastníky nesporná.

4. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasní poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši [částka]. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný zaplatil 2 splátky v celkové výši [částka].

5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

9. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ([částka] bez uhrazených [částka], tedy [částka]) po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.

10. Žalobkyně dále požadovala inkasní náklady s tím, že celkem činí [částka] za 14 splátek, tedy asi [částka] na jednu splátku, což odpovídá nutnosti zástupce dojet na místo a peníze převzít. Vzhledem k tomu, že jde o náklady, které byly fixně sjednané za činnost, inkaso 2 splátek skutečně proběhlo, přiznal soud žalobkyni poměrnou část těchto nákladů ve výši [částka] ([částka] za splátku).

11. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Smluvní úrok byl u dané smlouvy sjednán v kapitalizované výši [částka] za celou dobu trvání úvěru. Podle názoru jde o úrok přiměřený, proto byl rovněž v plném rozsahu žalobkyni přiznán. Ve zbytku ale soud žalobu zamítl.

13. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu [číslo] o. z., u níž neměl žalovaný jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

14. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Naproti tomu podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

17. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

18. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

19. Z uvedeného vyplývá, že podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“.

20. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. České právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo - viz např. rozhodnutí ve věci Radlinger (C -377/14), nebo Pohotovosť (C -76/10).

21. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalovaného, který však v tomto případě námitku vznesl) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání.

22. Ve světle shora uvedených skutkových zjištění má soud za to, že ujednání stran o poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za vyhodnocení úvěru je ve skutečnosti ujednáním o úroku, tedy o civilním plodu peněz, neboť se jedná vedle smluvního úroku o další platbu za jejich dočasné poskytnutí. Ujednání o výši tohoto úroku je ale absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem zakuklenou pod různými„ úplatami“,„ poplatky“,„ odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec.

23. Soud má zato, že v rozmezí dvoj či troj násobku obvyklých sazeb bank (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 234/2005), je třeba se přidržet dolní hranice, zejména jde-li o spotřebitelské či adhezní smlouvy, u kterých lze v konfrontaci s aktuální situací zadlužování obyvatel (zjevné z úřední činnosti soudu) uvažovat o hranicích ještě nižších. Respektování smluvní autonomie stran musí mít určité meze a v konečném důsledku se judikatura nemůže vyhnout jasné definici limitů zjevného porušení obecných zájmů, pokud ani ve vztahu ke spotřebitelům dosud nejsou stanoveny uvedeným zákonem ani jiným právním předpisem.

24. Celkový úrok ve výši 25- 30 % ročně (jako dvojnásobek obvyklých úroků bank) jako limitní sazba úroku předmětné hotovostní půjčky se tak soudu jeví jako skutečné maximum, jehož překročení je důvodem pro zásah soudu z úřední povinnosti. V daném případě činila RPSN dokonce 252,65 % %. Poplatky činí celkovou částku [částka], tedy 47% z úvěru. Pokud se o tuto částku navýší již sjednaný úrok [částka], jde o zisk z půjčení peněz 57 % za 14 měsíců, v přepočtu o 49% roční zisk (skrytý úrok). Jde jednoznačně o zisk lichvářský, ujednání smlouvy o těchto poplatcích je v rozporu s dobrými mravy. Proto soud návrh žalobkyně v této části zcela zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný z 60 %, nárok na náhradu nákladů řízení v tomto poměru z částky [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].