Okresní soud v Kladně · Rozsudek

208 C 6/2025

č. j. 208 C 6/2025-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-02-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2025:208.C.6.2025.1

  1. OS Kladno 208 C 6/2025-52
  2. OS Kladno 208 C 6/2025-62
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kladně doplnil rozsudek ve věci o náhradě dluhu, přičemž rozhodl o přiznání smluvního úroku ve výši 30 % ročně. Soud se opřel o § 1802 zákona o obchodním právu, podle něhož je možné ujednat vyšší úrok než zákonem stanovený. Uvážil, že omezení smluvního úroku v úvěrových smlouvách vstoupilo v platnost až po uzavření smlouvy. Soud rozhodl, že ručitel je povinen zaplatit i vyšší úrok, protože smlouva byla uzavřena před účinností omezení.

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 693 334,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 693 334,92 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 13. 3. 2020 do 23. 4. 2024 částkou 18 007,67 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 13. 3. 2020 do 23. 4. 2024 částkou 1 374,55 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 693 334,92 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 76 049 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, který byl poskytnut společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno výši 1 200 000 Kč a žalovaný podepsal ručitelský závazek, že dluh splatí v případě, že dlužník bude se splácením pohledávek v prodlení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení, i ke splacení těchto pohledávek se žalovaný zavázal. To vše s odůvodněním, že dlužník je se splácením úvěru v prodlení a ručitel, ačkoli byl ke splacení pohledávek vyzván, neučinil tak.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložené smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 13. 3. 2020 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla společnosti Anonymizováno Anonymizováno úvěr ve výši 1 200 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 12 500 Kč měsíčně se splatností do každého 13. dne v měsíci počínaje dnem 13. 4. 2020. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, společnost smlouvu vlastnoručně podepsala, podpis a platnost smlouvy nebyla nijak zpochyběna. Výplata finančních prostředků dne 13. 3. 2020 byla prokázána výpisem z úvěrového účtu.

4. Dlužník se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit smluvní úrok dle sazeb banky ke dni 13. 3. 2020 a měsíční poplatek za správu úvěrového obchodu ve výši 299 Kč. Úvěr byl poskytnut jako účelový ke splacení předchozího splatného závazku společnosti ze smlouvy o úvěru.

5. Z ručitelského prohlášení ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný jako ručitel se zavázal, že uhradí dluhy dlužníka až do výše jistiny 1 200 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a dlužníkem a dluhy s případným nesplácením úvěru související, tedy příslušenství, smluvní pokutu, poplatky atd. Pohledávky se zavázal uhradit okamžitě po doručení písemné výzvy. Platnost ručitelského závazku žalovaný nezpochybnil.

6. Podle tvrzení žalobkyně a výpisu z úvěrového účtu dlužník neplatil splátky řádně, banka tak v souladu se smlouva dluh ke dni 24. 4. 2024 zesplatnila, dluh činil celkovou částku 712 717,14 Kč, z toho dluh na jistině činil 625 000 Kč.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

10. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

11. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Protože dlužník úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, úvěr byl žalobkyní řádně zesplatněn a žalovaný v souladu se zákonem a podepsaným ručitelským závazkem vyzván, aby uhradil dluh namísto dlužníka. Tento tak neučinil, netvrdil ani neprokazoval, že by dluh zaplatil či že by závazek zanikl z jiného důvodu, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. Shodně tak bylo vyhověno i co do poplatků a smluvních úroků, neboť veškeré tyto pohledávky rovněž byly předmětem ručitelského závazku.

13. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 049 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 34 667 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 693 334,92 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 200 Kč ve výši 7 182 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.