209 C 48/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení 4 035,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 035,48 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 35,48 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 000 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla uzavřena Smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]. Podle smlouvy ze dne 4. 11. 2019 se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají. Žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Žalobkyně v tomto řízení nárokuje pouze část ceny, na kterou byla vystavena vyúčtování, a to nároky, o jejich oprávněnosti je oprávněn rozhodnout civilní soud. Součástí smlouvy uzavřené mezi účastnicemi bylo i ujednání o pronájmu koncového zařízení, sériové číslo M [číslo] a ujednání o povinnosti žalované platit za koncové zařízení nájemné. Zároveň byla mezi účastnicemi sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč pro případ, že po ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení, toto nebylo ve stanovené lhůtě žalobkyni vráceno. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smluvních závazků řádně a včas, nehradila řádně vystavená vyúčtování a žalobkyně přistoupila k výpovědi smluv. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] za období od 20. 7. 2020 do 19. 8. 2020 splatným dne 3. 9. 2020 v částce 1 803,04 Kč, kdy z tohoto vyúčtování žalobkyně nárokuje žalobou pouze 35,48 Kč. A dále je žalovaná v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] splatným dne 19. 1. 2021 částkou 4 000 Kč. Žalobkyně požaduje celkem zaplacení částky 4 035,48 Kč s příslušenstvím, když tuto částku žalovaná neuhradila nejen v řádné lhůtě, ale ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu účastnickou smlouvu včetně smlouvy o pronájmu obsahující tvrzená smluvní ujednání, všeobecné podmínky, výpověď smlouvy, dále vyúčtování služeb v rozhodném období včetně souhrnného přehledu služeb, předžalobní výzvu k úhradě s dokladem o jejím odeslání.

3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením soudu zrušen. Následně byly účastnice vyzvány, aby sdělily soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. Za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud bez jednání ve věci rozhodl. Dokazování soud provedl do spisu založenými a shora uvedenými listinami.

4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastnice skutečně uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobkyně poskytovala žalované i veřejně dostupné služby třetích stran a také možnost pronájmu koncového zařízení. Žalovaná byla povinna řádně platit za poskytnuté služby, byla povinna hradit řádně nájemné. Své povinnosti neplnila, žalobkyně smlouvu vypověděla a žalované tak vznikla povinnost vrátit pronajaté koncové zařízení. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná koncové zařízení žalobkyni vrátila, ani to, že by, byť v dodatečné lhůtě uhradila dlužné nájemné. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou k úhradě dluhu vyzvala. Soudu nezbylo, než věřit žalobním tvrzením, že žalovaná na dluh ani po zaslání předžalobní upomínky žádnou částku neuhradila, neboť žalovaná v řízení netvrdila opak, žádné listiny na svou případnou obhajobu v řízení do spisu nezaložila, žádné návrhy nenavrhla.

5. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. Tyto služby se poskytují za úplatu, jedná se o tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 51 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), u které je vždy zřejmé, jakou zvláštní sazbou je volání zpoplatňováno, a že tedy nejde o běžný hovor. To vyplývá i z označení těchto čísel i z obsahu služeb, které se na těchto číslech poskytují.

6. Shodně soud rozhoduje nároky z kupních smluv či smluv obdobných na zařízení.

7. Podle § 2048 o. z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škody. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém svém rozsahu, neboť žalovaná jednak neuhradila řádně služby, které prostřednictvím žalobkyně využila a čerpala, neuhradila řádně nájemné za pronajaté koncové zařízení, které převzala a zavázala se jej vrátit žalobkyně po ukončení účastnické smlouvy. Po ukončení smlouvy koncové zařízení nevrátila, neuhradila ani smluvní pokutu, která pro takový případ byla platně sjednána. Žalobkyně v řízení souhrnnou částku i jednotlivé dílčí nároky specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaná dluh co do důvodu ani výše v řízení nesporovala. Proto soud žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno s tím, že kromě jistiny uložil žalované zaplatit i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., když žalovaná se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostala, a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni celkové náklady ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.