209 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Alenou Šustrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec - část obce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka]. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval na její výzvu (oznámit písemným čestným prohlášením, že není poplatníkem televizního poplatku s povinností platit), proto ho jakožto provozovatel televizního vysílání ze zákona zařadila do evidence poplatníků s povinnosti televizní poplatky hradit. I o této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Tím se žalovaný stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně mu tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný však své povinnost nedostál, když nezaplatil televizní poplatky za období od září 2019 do ledna 2020 včetně a dluží tak částku celkem [částka]. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužných televizních poplatků, avšak žalovaný na tyto výzvy opět nereagoval.

2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně založila do spisu výzvu k přihlášení poplatníka včetně doručenky k výzvě, písemnou informaci žalovanému o jeho zařazení do evidence poplatníků, výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků včetně doručenek, přehled nezaplacených předpisů, potvrzení pošty, výpis z evidence České televize – potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.

3. Okresní soud v Kladně na základě tvrzení a listin založených k důkazu vydal ve věci platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento zrušen. V reakci na zrušení platebního rozkazu a výzvu soudu, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, zaslal žalovaný soudu písemné vyjádření, ve kterém uvedl, že je přes 20 let v plném invalidním důchodu a je od televizních a rozhlasových poplatků osvobozen, když jeho příjmy nepřesahují 2,15 násobek daného životního minima. Uvedl dále, že skoro po celou dobu pobírá příspěvek na bydlení a v některých měsících i hmotnou nouzi. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému oba účastníky předvolal.

4. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z účasti na jednání omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. K vyjádření žalovaného uvedla, že žalovaný sice spadá mezi osoby, které jsou od platby televizních poplatků osvobozeny, nicméně účinky osvobození nastávají až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí žalobkyni čestným prohlášením okolnosti odůvodňující osvobození. To se v případě žalovaného stalo až po podání žaloby, respektive účinky žádosti o osvobození z prosince 2020 nastaly až v měsíci lednu 2021. Žalovaný se k jednání dostavil osobně. Soud ho vyslechl jako účastníka řízení. Dokazování dále provedl všemi listinami uvedenými shora, které do spisu založila žalobkyně.

5. Z výzvy žalobkyně adresované žalovanému ze dne [datum], že žalobkyně vyzvala žalovaného k objasnění, proč neplatí televizní poplatky. Již v této výzvě žalobkyně žalovaného poučila, jak by měl postupovat k jednotlivých případech – situacích. V příloze mu zaslala odpovědní formuláře jak pro případ přihlášení se do evidence poplatníků, tak pro případ využití možnosti podat čestné prohlášení o tom, že poplatníkem není. Další výzvu k přihlášení se, zaslala žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum], opět s přílohami formuláři jak pro přihlášení tak čestným prohlášením. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného informovala o tom, že dosud neobdržela žádnou reakci od něho na její dvě předchozí výzvy k objasnění důvodu, proč nehradí televizní poplatky, informovala ho o tom, že je proto nucena zařadit ho do evidence plátců televizního poplatku s tím, že měsíční jeho výše činí [částka] a první poplatek mu bude předepsán za září 2019. Vyzvala ho k tomu, aby první platbu ve výši [částka] uhradil do [datum]. Žalobkyně následně již vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu, a to dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum]. Výši dluhu žalobkyně písemně specifikovala, žalovanému ve všech dopisech a výzvách poskytla možnost poradit se, vyžádat si vysvětlení, či podrobné informace k řešení připomínek a dotazů. Žalobkyně doložila ke všem dopisům a výzvám adresovaným žalovanému na adresu jeho trvalého a zároveň i faktického pobytu dodejky, kdy tyto výzvy a dopisy byly žalovanému doručovány do vlastních rukou. Z potvrzení o přihlášení žalovaného jako poplatníka televizních poplatků ze dne [datum] vzal soud dále za prokázané, že k přihlášení žalovaného došlo v srpnu 2019. Dle specifikace dlužné částky žalovaný neuhradil poplatky v období září 2019 až leden 2020 včetně, kdy za každý měsíc činí poplatek [částka]. Úroky jsou vypočteny podle jednotlivých splátek a za celé rozhodné období činí [částka]. Žalovaný jako účastník řízení před soudem vypověděl, že mu celá záležitost přijde nepřijatelná, že si někdo po 30 letech vzpomene, že po něm chce nějaké poplatky. I přes důkladné provedení listinných důkazů, jejich doslovné přečtení a předložení jich žalovanému, žalovaný setrval na tom, že nemůže vědět a nemá čas sledovat, co se změnilo za vyhlášku, že žalobkyně si teď vzpomněla na něco, na co nemá nárok a obtěžuje žalobou soudy, což mu přijde zbytečné a s čímž on nesouhlasí. Žalovaný také nejdříve vypověděl, že pokud mu něco žalobkyně posílala, je možné, že byl v nemocnici. Poté, co mu byly předestřeny všechny adresované dopisy včetně dodejek, uvedl, že pošta v jejich domě nedoručuje, ani papír od doporučeného dopisu do schránky nedostává. V závěru své výpovědi žalovaný uvedl, že to celé nemá smysl, že je to předem dáno, že částku uhradí a pak se z tohoto státu odstěhuje.

6. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží, nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak.

7. Podle § 4 odst. 2 uvedeného zákona od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima osob žijících v této domácnosti.

8. Podle odst. 3 citovaného ustanovení účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odst. 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí, okolnosti odůvodňující osvobození. Účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory okolnosti prokazující osvobození.

9. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

10. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný nesdělil čestným prohlášením žalobkyni, že je osobou, která je od placení poplatků osvobozena, žalobkyně ho do evidence poplatníků zařadila po právu, řádně ho o všem informovala, a to i nad rámec svých povinností, žalovaný své povinnosti neplnil a vznikl mu tak dluh. Období, po které nebylo řádně placeno, i výši dlužné částky, žalobkyně v řízení řádně specifikovala a listinami doložila, ostatně výši dluhu (rozhodné období a výši každého jednotlivého poplatku) žalovaný ani žádným způsobem nesporoval. Skutečnosti, které ve své výpovědi uvedl žalovaný, soud neshledal právně relevantním a žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno s tím, že kromě jistiny žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se do prodlení s placením peněžitého dluhu beze sporu dostal, a žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši. Snad pouze s přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům žalovaného mu soud pro úhradu dluhu ponechal delší než zákonnou třídenní lhůtu, i když i v tomto směru má soud za to, že žalovaný by byl schopen zaplatit celou dlužnou částku včetně úroku z prodlení najednou. Soud však přihlédl k současně žalovanému ukládané povinnosti uhradit ve sporu úspěšné žalobkyni náklady řízení, a proto delší lhůtu pro zaplacení (lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku) povolil.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek [částka] a dále náklady za právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 2 úkony právní služby po [částka], dvě paušální náhrady po [částka] plus 21% DPH. Celkem náklady byly přiznány ve výši [částka] O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Ze stejných důvodů (viz shora) soud i pro zaplacení nákladů řízení žalovanému poskytl delší lhůtu, a to lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku.