209 C 78/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec - 00 zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručení ulice a číslo , obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím tvrzením, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr [částka], který měl být splacen nejpozději [datum]. Žalovaná však úvěr nesplatila. Na žalobkyně přešlo právo pohledávky za žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tak zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně žalovaná odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná pak zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne [datum]. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Protože žalovaná úvěr nevrátila, byl nejprve učiněn pokus kontaktovat ji telefonicky, avšak bezúspěšně, proto jí byla zaslána právním zástupce žalobkyně upomínka dne [datum]. Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází a na základě výsledku těchto lustrací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. V závěru žaloby žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud posoudil nárok v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem CreditAir (pod záštitou společnosti [právnická osoba]) ve verzi 2016 bez datování, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s výzvou k úhradě částky [částka] z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] s tím, že tato částka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání, dále založila výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], která byla zaslána žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně s vyčíslením dluhu ve výši [částka] s tím, že tato částka se skládá z neuhrazené jistiny [částka] a nákladů právního zastoupení [částka]. Žalobkyně také založila ofocenou část výpisu z účtu, podací lístek, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bez data a podpisu dlužníka a bez uvedení dlužníka, dále Smlouvu o spotřebitelském úvěru bez data a podpisu dlužníka, Smlouvu o postoupení pohledávek.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému obě účastnice předvolal. Ještě před jednáním soud k návrhu žalobkyně učinil dotaz na [právnická osoba] stran majitele a disponenta účtu, na který měla být částka [částka] podle tvrzení v žalobě připsána.

4. K prvnímu jednání u soudu konanému dne [datum] se dostavila osobně pouze žalovaná. Žalobkyně (její právní zástupce) se k jednání omluvila, v omluvě kromě jiného uvedla, že žalovaná je v řízení od počátku nečinná, netvrdila ani neprokázala žádné skutečnosti, které by nárok žalobkyně rozporovaly a lze objektivně a důvodně předpokládat, že žádná právně významná skutková tvrzení nezůstala sporná. Žalobkyně ještě v omluvě z jednání uvedla, že v případě, pokud by soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, kupříkladu proto, že žalovaná na nařízeném jednání by tvrdila a prokázala zcela nové podstatné tvrzení, žádá, aby soud v souladu s principem předvídatelnosti rozhodnutí vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhu. Požádala zároveň o zaslání protokolu z jednání.

5. Soud při prvním jednání tedy jednal v nepřítomnosti žalobkyně, provedl dokazování jednak všemi listinami, která do spisu založila žalobkyně, dále zprávou [právnická osoba] a také vyslechl žalovanou jako účastnici řízení.

6. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek a dále že u [právnická osoba] byl dne [datum] založen účet č. [bankovní účet], jehož majitelem a jediným disponentem byla [osobní údaje žalované]. Tentýž den na tento účet byla připsána částka [částka], a to z účtu [bankovní účet], [variabilní symbol]. Nic dalšího z listinných důkazů, které do spisu založila na podporu žalobních tvrzení žalobkyně, prokázáno nebylo. Tedy nebylo nijak prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou nějakou smlouvu o úvěru uzavřela, že by si právní předchůdkyně žalobkyně nějakým způsobem ověřovala údaje (totožnost) o žalované, či její úvěruschopnost. Z žádných listin ani nevyplynulo, že by žalované právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky, že by ji vyzývala k úhradě dluhu, ani to, že by žalovanou k úhradě dluhu vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce, že by jí zaslala předžalobní výzvu. Je sice pravda, že do spisu byly založeny listiny nazvané jako Oznámení o postoupení pohledávky a Výzva k úhradě před podáním žaloby, kdy obě tyto listiny jsou datovány dnem [datum], ale odeslání těchto výzev žalované prokázáno nebylo. V podacím lístku je sice uvedeno datum podání 2. 2. 202, avšak odesílatelem nějaké zásilky adresované žalované je [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], a i když advokátní kancelář právního zástupce žalobkyně má adresu ve stejné ulici, čp. je jiné, a v řízení nebylo prokázáno (ostatně ani trvzeno), že by žalobkyně (případně její právní zástupce) podáním Předžalobní výzvy někoho pověřila. Podací lístek se tak může vztahovat jak k předžalobní výzvě, tak k Oznámení o postoupení pohledávky a výzvě k úhradě dluhu, případně k úplně jiné zásilce.

7. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že z předvolání a žaloby zjistila, že si údajně před třemi lety měla vzít nějakou půjčku, úvěr. Ale ona si žádnou půjčku ani úvěr nevzala, v té době ještě chodila do školy. Ví o to, že si na ni její starší sestra spolu s dalšími osobami vzala neskutečné množství půjček a úvěrů za strašně moc peněz a dnes to řeší pražská kriminálka pod sp. zn. KRPS [číslo]. Žalovaná dále uvedla, že vůbec nevěděla o tom, že si sestra bez jejího vědomí vzala její doklady a že si na ně půjčuje peníze. Vše se dozvěděla až od policie, která to začala řešit. Ona sama si nikdy ani od žalobkyně, její právní předchůdkyně ale ani od žádné jiné bankovní či nebankovní společnosti žádné půjčky ani úvěry nezvala. Když jí vyslýchala policie, vzpomněla si, že jednu dobu nemohla najít doklady, ale sestra jí pak řekla, že je vzal omylem její syn. Až od policie se dozvěděla, že právě na její jméno a její doklady byly sjednány půjčky a úvěry v hodnotě asi půl milionu až milion. Když jí přišla žaloba na [částka], i touto kontaktovala policii a právě policie jí řekla, o jakou věc se bude jednat. Žalovaná potvrdila, že ví, že na její jméno byl veden účet v [obec] spořitelně, na tento účet si nechávala peníze posílat její sestra.

8. Po poučení žalované, že soud má prokázáno, že na její účet v rozhodné době byla poukázána žalovaná částka, žalovaná uvedla, že tuto informaci bere na vědomí, trvá na tom, že si žádnou půjčku ani úvěr nevzala, ale je srozuměna s tím, že pokud by v řízení nebyly prokázány skutečnosti, které uvedla na svou obranu, musela by částku uhradit.

9. Žalovaná navrhla, aby soud učinil dotaz k ověření jejích tvrzení na Policii ČR v [obec]. Za účelem provedení navrženého důkazu soud jednání odročil. Soud měl v úmyslu při prvním jednání poučit a vyzvat také žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů stran uzavření smlouvy, ověřování úvěruschopnosti žalované, oznámení postoupení pohledávky, zaslání předžalobní výzvy. Tím, že se žalobkyně (její právní zástupce) k prvnímu jednání ve věci nedostavila vědoma si následků, jaké to pro ní může v řízení mít, sama si tak možnost být soudem poučena odňala.

10. Soud odročil jednání na den [datum], v mezidobí si vyžádal zprávu od Policie ČR ve věci týkající se žalované. Zároveň soud k dalšímu jednání předvolal žalobkyni (jejího právního zástupce) a zaslal jí prostřednictvím zástupce protokol z celého prvního jednání.

11. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje zaslalo soudu velmi obsáhlou zprávu v uvedené věci včetně popisu úkonů v rámci trestního stíhání dvou osob (nikoli žalované). Soudu byla zaslána i dvě rozhodnutí v trestní věci.

12. K druhému jednání dne [datum] se opět dostavila pouze žalovaná. Žalobkyně (její právní zástupce) se opět omluvil. V písemné omluvě poukázala na to, že žalovaná je v řízení od počátku nečinná, že netvrdila žádné skutečnosti, které by nárok žalobkyně rozporovaly. Žalobkyně poukázala na to, že účastí u jednání by se zvyšovaly náklady na vymáhání požadovaného nároku po žalované (zejména za cestovné a náhradu za čas advokáta strávený cestou na jednání a zpět) a proto i s ohledem na výši nárokované částky a z důvodu procesní ekonomie má za to, že její osobní účast u jednání není nezbytná.

13. Při druhém jednání žalovaná uvedla, že v mezidobí začala s žalobkyní jednat. Žalobkyně jí sdělila, že po ní aktuálně požaduje celkem [částka] s tím, že [částka] je dluh a [částka] jsou úroky a náklady řízení. Několikrát si telefonovaly, za žalobkyni s ní jednala nějaká paní [příjmení]. I když se žalovaná snažila paní [příjmení] vysvětlit, jak to u soudu probíhalo, paní [příjmení] trvala na tom, že by bylo lepší, aby již začala splácet. Žalovaná uvedla, že ještě nic splácet nezačala, že trvá na tom, že smlouvu neuzavřela, žádné peníze si nepůjčila, a pokud nějaké peníze přišly na její účet, tyto použila její sestra. Žalovaná uvedla, že by ráda celou věc s žalobkyní dořešila, žalobkyně jí hrozila exekutorem, z toho má strach, nemůže si dovolit, aby do jejího bydliště přišli exekutoři, protože majitel bytu by to asi nepochopil. Žalovaná ještě dodala, že o spoustě skutků vůbec nevěděla, provdala se, změnila příjmení, přestěhovala se, takže nedostala někdy ani rozhodnutí soudu, a přišel za ní až exekutor, vše se pak dozvěděla zpětně od policie, a řada skutků stále ještě není dořešena. Proto je i nadále ve spojení s policií.

14. Ze zprávy Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, oddělení kybernetické kriminality ze dne [datum] soud zjistil, že Policie ČR vede trestní stíhání dvou osob pro trestné činy podvodu dle § 209 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku spáchaného částečně dílem dokonaným a částečně dílem ve stadiu pokusu dle § 21 dost. 1 trestního zákoníku spáchaného z části ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku a úvěrový podvod dle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku spáchaného částečně dílem dokonaným a částečně dílem ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku z části ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, kdy pachatelé E. [příjmení] a [jméno] [příjmení] se trestné činnosti dopouštěli tím, že jménem jiných osob žádali a uzavírali půjčky a úvěrové smlouvy, a to od roku 2016 do roku 2019 Celkem provedli 211 dílčích útoků. U některých skutků se nepodařilo pachatele ustanovit a věc byla odložena. Pokud jde o paní [celé jméno žalované], rozenou [příjmení], bylo prověřováno celkem 30 útoků – žádostí o uzavření úvěru jejím jménem a to v období od [datum] do [datum]. Z žádostí o uzavření úvěru jménem paní [celé jméno žalované] došlo ke schválení u celkem 5ti žádostí. U ostatních žádosti o úvěr schváleny nebyly. Co se týče společnosti [právnická osoba], eviduje policejní orgán dvě uzavřené úvěrové smlouvy, a to smlouvu na [částka] a smlouvu na [částka]. V prvním případě nebyl pachatel zjištěn, v druhém případě je stíhána obviněná [příjmení]. [příjmení] s tím, že v obou případech společnost poskytla audiozáznamy týkající se žádostí o uzavření úvěrové smlouvy, avšak zatímco v prvním případě znalecký posudek z odvětví fonoskopie konstatoval, že hlas žadatelky není totožný s M. [příjmení], v druhém případě je hlas žadatelky pravděpodobně totožný s M. [příjmení], proto došlo ke sdělení obvinění. Ani v prvním případě však hlas žadatelky dle laického posouzení není hlas paní [celé jméno žalované]. Policie ve zprávě dále uvedla, že M. [příjmení] se při podání vysvětlení k trestné činnosti doznala s tím, že v některých případech jí měly pomáhat kamarádky, mimo jiné i sestra paní [celé jméno žalované]. Ty měly zajišťovat nové identity žádajících a popřípadě bankovní účty, kam by byly finanční prostředky z případně uzavřených smluv zasílány. Sestra paní [celé jméno žalované] k věci uvedla, že pod legendou získala od paní [celé jméno žalované] tehdy [příjmení] fotokopii jejích dokladů a dále jí pod touto legendou přiměla k tomu, aby měla přístupové údaje k jejímu internetovému bankovnictví, čehož následně využívaly pro zasílání finančních prostředků z trestné činnosti, o čemž [celé jméno žalované] nevěděla.

15. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobě vyhovět nelze, a to ani z titulu tvrzené uzavřené smlouvy o úvěru ani z titulu bezdůvodného obohacení. Jak už bylo popsáno shora, z žádných důkazů v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena jakákoli smlouva o úvěru. Listina nazvaná jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, která byla soudu předložena, byla shledána absolutně neplatnou, a to nejen pro další v řízení zjištěné skutečnosti (řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované), ale z toho důvodu, že Smlouva nebyla žalovanou vůbec podepsána (smlouva také není datována) a neobsahuje tedy podstatné náležitosti. V řízení nebylo prokázáno ani ústní uzavření Smlouvy. Byl sice prokázán převod částky [částka] na účet žalované, avšak s ohledem na výpověď žalované podpořenou zprávou Policie ČR, Krajského ředitelství, oddělení kybernetické kriminality nebylo prokázáno, že by se uvedená částka dostala do dispozice žalované.

16. Žalovaná tedy nejen, že nedluží žalobkyni žádné peníze z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ale ani se na její úkor žádným způsobem bezdůvodně neobohatila ve smyslu § 2991 a následujících o.z.. Soud v daném případě dospěl jednoznačně k závěru, že žaloba důvodná není, a tuto celou zamítl, jak ve výroku I. uvedeno.

17. Soud na tomto místě ještě podává, že, byť telefonické hovory žalované s žalobkyní v době mezi prvním a druhým jednáním u soudu nebyly nijak prokazovány, soud nemá důvod žalované nevěřit, že k těmto hovorům došlo. A pokud žalobkyně, dokonce za situace, kdy již musela být svým právním zástupcem (kterému byl doručen protokol z prvního jednání) informována o tom, že ve sporu možná nebude úspěšná, skutečně žalované radila uhradit ještě vyšší částku, než jaká by jí i v případě plného úspěchu mohla být přiznána, pak takové jednání lze hodnotit jako nikoli etické.

18. Žalovaná žádné náklady řízení ve sporu neuplatnila a z ničeho nevyplynulo, že by jí nějaké náklady v řízení vznikly. S ohledem na uvedené soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádnému náhradu nákladů řízení nepřiznal.