21 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyň: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovité věci

I. Žalovaný je povinen vyklidit tyto části rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a obci [obec] zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, na listu vlastnictví [číslo] který se nachází na adrese [adresa žalovaného], obývací pokoj, ložnici, koupelnu s WC, předsíň, schodiště vedoucí do půdních prostor, půdní prostor nad přízemím a dílnu a garáž, které jsou součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a obci [obec] a vyklizené části rodinného domu a vyklizenou dílnu a garáž předat žalobkyním, to vše do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyň náhradu nákladů řízení ve výši 35 673,50 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly, aby žalovaný vyklidil kuchyň, obývací pokoj, ložnici, koupelnu s WC, předsíň, schodiště vedoucí do půdních prostor a půdní prostor nad přízemím v rodinném domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], dle tohoto půdorysu: Dále se žalobkyně domáhaly, aby žalovaný vyklidil dílnu a garáž, které jsou součástí téhož pozemku (dále i jen„ předmětná nemovitá věc“, případně„ předmětný pozemek“). Uvedly, že žalovaný, který je synem žalobkyně a) a vnukem žalobkyně b), v domě bydlí od srpna [rok], kdy mu žalobkyně a) umožnila dočasné užívání předmětné nemovité věci na dobu, než se žalovaný srovná psychicky z rozchodu s partnerkou, se kterou do té doby bydlel, žalobkyně b) tuto nově vzniklou situaci stran bydlení žalovaného v předmětné nemovité věci akceptovala. Žalobkyně a) v té době byla spoluvlastnicí předmětné nemovité věci s podílem id. 1/4, žalobkyně byla spoluvlastnicí s podílem id. 3/4. Od [datum] je předmětný pozemek ve výlučném vlastnictví žalobkyně a), která na základě darovací smlouvy nabyla spoluvlastnický podíl žalobkyně b). Žalovaný na nemovité věci nemá vlastnický podíl, věcné břemeno a k jejímu užívání není oprávněn ani z nájemní smlouvy či jiného právního důvodu. Obě žalobkyně žalovaného od roku 2016 opakovaně vyzývaly, aby dům vyklidil a opustil. Žalobkyně a) kontaktovala i policii, protože se žalovaný chová konfliktně, na provoz domu nepřispívá a dožaduje se vyrovnání, peněz či majetku, na což nemá nárok. Domluva je nemožná, situaci nevyřešila ani výměna zámků (žalovaný sebral klíče žalobkyni b) a v listopadu [rok] napadl žalobkyni a), která mu klíče odmítla vydat), na poslední výzvu s termínem k vystěhování do [datum] reagoval nesouhlasně a soužití s ním není možné zejména pro žalobkyni b), která v časech, které žalovaný určí, nesmí vcházet do předsíně. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně a) uvedla, že popírá, že by žalovaný přispíval na náklady spojené s bydlením. Ostatně, i pokud by skutečně přispíval, nezakládá mu to jakékoli právo na užívání předmětné nemovité věci.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl, aby byla zamítnuta. Uvedl, že jde o křivdu a nespravedlnost po morální i rodinné stránce. Když se rodiče rozváděli, byla dohoda, že majetek jeho matky, tj. žalobkyně a) půjde za žalovaným a majetek otce za bratrem. Žalobkyně a) však žalovanému znemožnila bydlet v bytě na adrese [adresa žalovaného], a babička, tj. žalobkyně b) mu nabídla bydlení v předmětném domě. Žalovaný potom bydlel rovněž v pronájmu a v [obec]. Když se z [obec] vrátil, otec na jeho bratra přepsal dům a žalovaný očekával totéž od matky. Žalobkyně a) však nemovité věci přepsala na sebe a své matce, tj. žalobkyni b) na nich zřídila věcné břemeno, její chování celá rodina odsuzuje. Žalovaný zajišťuje bezpečnost celého domu, našel například puštěný plyn i vodu (zabránil tak pohromám), zajistil vysušení sklepa a opravu kanalizace. Pomáhá rovněž žalobkyni b), které je [anonymizováno] let a kterou vezl do nemocnice, žalobkyně a) péči o matku zanedbává. Se žalobkyní a) se nelze dohodnout, žalovanému se nehodí stěhování jinam, ideální by bylo, aby na něj byla přepsána polovina domu. Po dobu pandemie žalovaný pracuje brigádně s příjmem do 20 000 Kč měsíčně, hradí výživné částkou 3 000 Kč měsíčně a jiné příjmy nemá. Přispívá na náklady spojené s domem částkou 2 000 až 3 000 Kč měsíčně, méně platil pouze 6 měsíců v roce 2019. Z druhého jednání soudu ve věci se žalovaný řádně neomluvil, uvedený důvod nedoložil, a soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

4. Shodným tvrzením účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) bylo zjištěno, že žalobkyně a) je vlastníkem rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a obci [obec]. Žalovaný v přízemí domu užívá kuchyň, obývací pokoj, ložnici, koupelnu s WC, předsíň, rovněž užívá schodiště vedoucí do půdních prostor a půdní prostor nad přízemím, to vše dle půdorysu znázorněného v odst. 1 tohoto rozsudku. Dále žalovaný užívá dílnu a garáž, které jsou součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a obci [obec]. Předmětnou nemovitou věc, resp. vymezené prostory, dílnu a garáž, žalovaný užívá od srpna 2015, kdy s tím souhlasila žalobkyně a), žalobkyně b) situaci akceptovala.

5. Z Darovací smlouvy a zřízení věcného břemene ze dne [datum] a vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně b) darovala spoluvlastnický podíl v rozsahu id. ¾ k předmětnému pozemku žalobkyni a), z titulu téže smlouvy si žalobkyně sjednaly zřízení věcného břemene bezúplatného doživotního výlučného užívání celé předmětné nemovité věci ve prospěch žalobkyně b). Příslušné zápisy těchto práv do katastru nemovitostí byly provedeny dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

6. Z sms komunikace ze soboty [anonymizována dvě slova] (roku 2020 dle tvrzení žalobkyň) bylo zjištěno, že žalovaný vyčítá žalobkyni a), že se chová jako macecha, a nesouhlasí s tím, aby mu dávala„ ultimáta se stěhováním“. Z sms komunikace z dubna bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně a) byli v kontaktu ohledně doplatku na energie. Žalovaný žalobkyni a) vyčetl, že se nechtěla sejít osobně, a sdělil, že potřeboval potvrzení o zaplacení.

7. Z fotografií předmětných prostor bylo dle shodného tvrzení účastníků zjištěno, že schodiště vedoucí na půdu bylo zachyceno ve stavu, kdy je zaskládáno řadou věcí. V předsíni se nachází pračka (žalovaný uvedl, že v ní pere pro svou potřebu i potřebu žalobkyně b)) a týdenní stolní kalendář, který u dat 13. až [datum] obsahuje poznámku„ 8:00 – 10:30 h – příprava – nerušit“.

8. Z čestného prohlášení žalobkyně b) ze dne [datum] s jejím úředně ověřeným podpisem bylo zjištěno, že žalobkyně b) prohlásila, že ke dni tohoto prohlášení žalovaný neoprávněně bydlí na adrese [adresa žalovaného], a navzdory opakovaným výzvám obou žalobkyň se odmítá odstěhovat, čímž komplikuje péči, kterou jí poskytuje žalobkyně a).

9. Ze dvou listin psaných rukopisem žalovaného s datem [datum] a podepsaných žalovaným a žalobkyní b) s uvedením čísel občanských průkazů a bez úředně ověřených podpisů bylo zjištěno, že žalobkyně b) písemně potvrdila, že žalovaný přispíval a přispívá na opravy či energie v domě, ve kterém po společné dohodě bydlí, a to i z důvodu, že na něj byl udělán podvod s trvalým pobytem. Uvedené žalobkyně b) stvrzuje svým podpisem. Ve druhé z listin žalobkyně b) souhlasila s tím, aby s ní žalovaný pobýval v domě na adrese [ulice a číslo].

10. Z čestného prohlášení žalobkyně b) ze dne [datum] s jejím úředně ověřeným podpisem bylo zjištěno, že žalobkyně b) prohlásila, že žalovaný nadále neoprávněně bydlí v domě na adrese [adresa žalovaného], a odmítá se vystěhovat i přes opakované výzvy obou žalobkyň. V domě bydlí od roku [rok], kdy k tomu na přechodnou dobu dala souhlas žalobkyně a) a žalobkyně b) to akceptovala. Postupně žalovaný v domě začal zabírat více prostor a došlo k eskalaci vztahů. Žalobkyně b) v domě pro sebe nyní má pouze jednu místnost, kuchyň, koupelnu se záchodem a předsíň užívá jen, když žalovaný není doma. Na bydlení žalovaný přispíval pouze krátkou dobu po svém nastěhování. Žalobkyně b) nepodepsala žádné listiny, ve kterých by bylo uvedeno, že žalovaný v domě může bydlet a že přispívá na náklady.

11. Z výzvy žalobkyň ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvaly žalovaného, aby si do [datum] našel jiné bydlení. Z výzvy žalobkyně a) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a) vytkla žalovanému chování, které je„ přes čáru“, a vyzvala jej, aby se odstěhoval bez jakýchkoli podmínek. Z výzvy žalobkyň ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvaly žalovaného, aby se odstěhoval nejpozději do [datum] s tím, že mu pomohly, jak bylo možné. Z výzvy žalobkyně a) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a) žalovaného vyzvala, aby si do 28. března vystěhoval veškeré věci.

12. Z lékařské zprávy žalobkyně b) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně b) při vyšetření na [anonymizována dvě slova]) a [anonymizováno] MUDr. [jméno] [příjmení] – [příjmení] uvedla, že kdyby byl doma klid, nic by ji netrápilo. Vše za žalovaného platí a potřebuje klid.

13. Žalobkyně a) při svém účastnickém výslechu vypověděla, že v srpnu 2015 žalovanému, který byl po rozchodu s přítelkyní, nabídla, aby v předmětném domě bydlel a zvážil, co bude dál. Nebylo domluveno, jak dlouho může zůstat. Žalovaný začal užívat ložnici a kuchyň s příslušenstvím, dále i obývák a omezoval žalobkyni b) v užívání společných prostor (nejprve slovně, posléze formou záznamů v kalendáři). Později sdělil, že si vlastně přišel pro majetek (nejprve chtěl byt žalobkyně a), poté předmětný dům), žalobkyně to nebraly vážně a žalovaný začal naléhat. Bývalý manžel žalobkyně a) přišel s tím, že když se rozvedli, tak on dá svůj majetek staršímu synovi a žalobkyně a) mladšímu, tj. žalovanému. Na veškeré výzvy k vystěhování žalovaný nebral zřetel, od roku 2015 nemluvil o tom, že by si našel jiné bydlení. Půl roku po nastěhování žalovaný přispíval na režii domu, posléze sdělil, že si to obě žalobkyně nezaslouží. Na domě nic neopravoval, naopak leccos zničil a na úhradě škody se nepodílel. Běžný úklid domu a údržbu provádí žalobkyně a). Postupně docházelo k eskalaci vztahů, byla volána i policie. Nyní žalovaný v domě užívá ložnici, obývák, kuchyň, koupelnu se záchodem, půdní prostor a schodiště na půdu vedoucí, tam si uložil věci, které má také v garáži a dílně.

14. Další provedené důkazy (usnesení o zastavení přestupkového řízení, poučení ve věci přestupku, zpráva z intervenčního centra, lékařské zprávy prokazující, kdo vezl žalobkyni b) k lékaři) soud pro nadbytečnost nehodnotí, neboť neprokazují skutečnosti relevantní pro účely rozhodnutí v této věci, popř. dokládají skutečnosti prokázané jinými důkazními prostředky. Navržené výslechy svědků soud pro nadbytečnost zamítl, neboť provedeným dokazováním získal dostatek skutkových zjištění tak, aby ve věci mohlo být rozhodnuto.

15. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a přihlížel ke všemu, co účastníci uvedli a co v řízení vyšlo najevo, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu (§ 132 o.s.ř.):

16. Žalobkyně a) je vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a obci [obec], jehož součástí je rodinný dům [adresa], dílna a garáž. Výlučné vlastnictví nabyla s právními účinky ke dni [datum] na základě darovací smlouvy, jíž bylo současně žalobkyni b) zřízeno věcné břemeno bezúplatného doživotního výlučného užívání celé nemovité věci. Žalovaný tuto nemovitou věc užívá od roku 2015, kdy k tomu dostal časově neomezený souhlas žalobkyně a) s tím, že žalobkyně b) situaci akceptovala. Žalovaný obývá či užívá přízemí domu – kuchyň, obývací pokoj, ložnici, koupelnu s WC, předsíň, schodiště vedoucí do půdních prostor, na němž má uloženy své věci, a půdní prostor nad přízemím, dále užívá dílnu a garáž na předmětném pozemku. Nejpozději ke dni [datum] žalobkyně odvolaly svůj souhlas s tím, aby žalovaný předmětnou nemovitou věc užíval, tj. uvedeného dne žalovanému adresovaly písemnou výzvu k vystěhování do [datum]. Vztahy mezi účastníky eskalovaly, byla volána i policie, žalovaný nereagoval ani na další výzvy k vystěhování a předmětnou nemovitou věc stále užívá, jak rozvedeno výše. Trvající nesouhlas žalobkyň s tím, aby žalovaný nemovitou věc užíval, ostatně implicitně vyplývá již z toho, že byla podána žaloba, na níž obě žalobkyně trvají.

17. Obrana žalovaného se omezila v podstatě toliko na poukaz na nemožnost dohody se žalobkyní a) a na poukaz na její chování, které narušuje vztahy v rodině. Tato tvrzení, i pokud by byla prokázána, však s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci, nemohou přivodit úspěch žalovaného ve věci, resp. pro její posouzení nejsou vůbec relevantní. Žalovaný dále předložil k důkazu dvě ručně psané listiny podepsané žalobkyní b) označené jako čestná prohlášení, v nichž žalobkyně b) v podstatě potvrzuje jeho procesní stanovisko a vyvrací žalobní argumentaci. Protože strana žalující předložila vícero čestných prohlášení téže žalobkyně s úředně ověřenými podpisy, která tvoří součást uceleného řetězce tvrzení v tom smyslu, že rovněž žalobkyně b) nadále trvá na vystěhování žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalobkyně unesly své břemeno tvrzení i břemeno důkazní ve vztahu ke skutečnosti, že nadále nesouhlasí s pobytem žalovaného v domě. Soud nemohl odhlédnout ani od ucelené, logické a ve všech směrech věrohodné výpovědi žalobkyně a), která potvrdila výše uvedená žalobní tvrzení.

18. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

19. Dle ust. § 1259 o. z., kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § [číslo] až [číslo] se použijí obdobně.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a) je vlastníkem předmětné nemovité věci, k níž žalobkyni b) svědčí právo odpovídající služebnosti (věcnému břemeni) bezplatného doživotního užívání, a žalovaný tuto věc bez právního důvodu užívá. Je nesporné, že žalovaný předmětný pozemek se všemi součástmi (tj. vymezenými částmi rodinného domu, dílnou a garáží) užívá od roku 2015, kdy s tím obě žalobkyně souhlasily (žalobkyně a) výslovně, žalobkyně b) nově vzniklou situaci stran žalovaného akceptovala, tedy souhlasila konkludentně). Tento souhlas pak byl oběma žalobkyněmi odvolán nejpozději v prosinci 2017. Protože tak žalovaný v pozici detentora věci, tj. toho, kdo ji skutečně užívá, resp. nad ní má„ skutečnou moc“, ani netvrdil, že detenci pozbyl či že mu k užívání svědčí jakýkoli titul (např. smlouva o nájmu), je žaloba důvodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4178/2007) a žalovaný, který neprávem zadržuje nemovitou věc, je povinen ji žalobkyním vydat (tj. vyklidit a předat, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 29 Odo 525/2003). K otázce aktivní věcné legitimace žalobkyně b) soud poukazuje na obsáhlou konstantní judikaturu zejména Ústavního soudu (např. nález sp. zn. I. ÚS 709/09 a tam odkazovaná rozhodnutí), která akcentují zájem na spravedlivém rozhodnutí, které zohledňuje všechny relevantní okolnosti dané věci. S ohledem na to, že žalobkyně b) je ve vztahu k předmětné nemovité věci oprávněnou ze služebnosti (§ 1259 o.z.) a v užívání nemovité věci je žalovaným omezována (již jen s ohledem na jeho faktickou přítomnost), což nabývá na významu zejména s ohledem na její věk, uzavřel soud, že rovněž žalobkyně b) se vůči žalovanému může domáhat obdobně téhož jako vlastník, tj. žalobkyně a), a je ve věci aktivně věcně legitimována.

21. Žalovaný tak je povinen vyklidit předmětnou nemovitou věc v rozsahu uvedeném ve výroku I., přičemž pro názornost soud v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku přejal půdorys, který předložily žalobkyně tak, aby rozsudek v uvedeném rozsahu byl vykonatelný, neboť nebylo sporu o tom, že žalovaný neužívá celou nemovitou věc (srov. k tomu [příjmení], [jméno]. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář. 3. vydání. [obec]: Wolters Kluwer, 2019 – k ust. § 155 o.s.ř., str. 468).

22. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 673,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 6 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, 3 porady s klientem, sepis vyjádření, sepis návrhu na přistoupení další žalobkyně) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., které byly poskytnuty přede dnem [datum], kdy nabylo právní moci usnesení ze dne 10. 12. 2020, č. j. 21 C 1/2020-59, o připuštění vstupu další účastnice na stranu žalující. Dále advokátovi náleží odměna stanovená dle § 12 odst. 4, § 9 odst. 1, § 6 a § 7 a.t. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 2 400 Kč za každý ze 6 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 a.t. (sepis změny žaloby, účast na jednání soudu dne [datum] trvajícím déle než 2 hodiny, porada s klientem, sepis vyjádření, účast na jednání soudu dne [datum]) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., které byly poskytnuty po právní moci uvedeného usnesení, tedy v době, kdy advokát v řízení zastupoval obě žalobkyně. Dále zástupci žalobkyň dle § 14 odst. 2 a.t. náleží náhrada za čas promeškaný při jednáních soudu, která byla odročena bez projednání věci, a to ve výši 750 Kč za účast na jednání dne [datum] a ve výši 1 200 Kč za účast na jednání dne [datum]. Dále zástupci žalobkyň dle § 13 odst. 4 a.t. náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze základu 25 350 Kč ve výši 5 323,50 Kč Náklady zastoupení advokátem tak činí celkem 30 673,50 Kč.

23. O lhůtě ke splnění povinnosti žalovaného vyklidit ve výroku I. specifikované části rodinného domu, garáž a dílnu soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a tuto lhůtu stanovil v rozsahu 2 měsíců od právní moci rozsudku z důvodu poskytnutí dostatečného časového prostoru žalovanému k zajištění jiného bydlení.

24. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení k rukám jejich zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.