21 C 11/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 41 111 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, . K vyplacení úvěru došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, navýšený o úrok ve výši 73,97 % ročně, splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, vždy ke každému 17. dni v měsíci počínaje měsícem červen 2023. Součástí všech splátek byla vedla splátky jistiny úvěru a úroku i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl ze strany žalobkyně předem poskytnut. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací od žalovaného, insolvenčního rejstříku, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný však podmínky smlouvy řádně neplnil a ocitl se v prodlení. Do data zesplatnění úvěru uhradil pouze 2 splátky v celkové výši , částka, . V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši , částka, (2 x , částka, ). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši , částka, (2 x , částka, ). Náhrada nákladů byla podle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.

2. V důsledku prodlení žalovaného došlo k datu , datum, k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se zesplatněním celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud tak neučiní, dle bodu 6.5 smlouvy vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. v daném případě od , datum, do zaplacení. V bodě 2. 2. smlouvy bylo dále sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil pouze dne , datum, částku , částka, .

3. Z titulu smlouvy o úvěru tak žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,97 % ročně z částky odpovídající původní dlužné jistině úvěru od , datum, do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, . Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.

4. Podáním ze dne 26. 3. 2025 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , co do částky , částka, a co do úroku ve výši 73,97 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a co do úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka , částka, (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a dlužného pojistného ve výši , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a dále z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

7. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.

8. Z listiny nazvané jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ ze dne , datum, včetně Přílohy č. , hodnota, a Dodatku č. 1, oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, včetně splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře a informačního dokumentu o pojistném produktu bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaný. V listině se uvádí, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavazuje poskytnutou částku s úrokem ve výši 73,96 % ročně zaplatit ve 48 splátkách po , částka, . Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se žalovaný takto ocitl v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalovaného vznikly, a to ve výši , částka, za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Ani na jedné z uvedených listin není uveden vlastnoruční podpis žalovaného, na místě předpokládaném pro jeho podpis na listině smlouvy o úvěru je pouze číselný kód 1105796430.

9. Z listin nazvaných jako „příloha č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru“, „přihláška do pojištění“ a „informace o pojištění“ bylo zjištěno, že současně s uzavřením úvěrové smlouvy se měl žalovaný přihlásit do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry s poplatkem ve výši , částka, měsíčně. Na listinách chybí vlastnoruční podpis žalovaného, na místě určeném pro jeho podpis je toliko číselný kód 1105796430 shodný jako na listině smlouvy o úvěru.

10. Z kopie občanského průkazu žalovaného byly zjištěny jeho osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými na shora uvedených listinách.

11. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na dlužnou částku zaplatil ve dnech , datum, , , datum, a , datum, celkem , hodnota, splátky po , částka, , tj. celkem , částka, .

12. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částku , částka, ze zaměstnání u , právnická osoba, ., výdaje byly uvedeny ve výši , částka, měsíčně a zahrnovaly životní minimum ve výši , částka, , výdaje na bydlení ve výši , částka, a ostatní výdaje ve výši , částka, .

13. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, , resp. z detailu plateb bylo zjištěno, že žalovanému byla dne , datum, od zaměstnavatele vyplacena částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Tomu odpovídají i předložené výplatní pásky. Z nich soud dále zjistil, že ze mzdy žalovaného za měsíc březen 2023 byla provedena srážka pro exekuční řízení , spisová značka, .

14. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku a že si je vědom výše úvěru, včetně úroků.

15. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že finanční prostředky ve výši , částka, byly žalovanému dne , datum, vyplaceny na bankovní účet č. , č. účtu, . Podle zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, byl jediným majitelem a disponentem uvedeného bankovního účtu žalovaný a v květnu 2023 byla na účtu evidována příchozí platba od žalobkyně ve výši , částka, .

16. Z informací o klientovi a informace o vyplacení bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala telefonní číslo , tel. číslo, a číslo bankovního účtu, na který zaslala částku , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, , který sloužil jako podpisový kód pro odpovědní SMS.

17. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný měl být ze strany žalobkyně opakovaně upozorňován na prodlení se splátkami a vyzýván k úhradě dlužných částek s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Nebylo však doloženo skutečné odeslání těchto výzev žalovanému.

18. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně k tomuto dni zesplatnila všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, neboť žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek o délce 65 dní. Žalovaný byl současně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, a upozorněn, že v případě, že své závazky neuhradí nejpozději do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení, přistoupí žalobkyně k vymáhání svých pohledávek v soudním řízení.

19. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného pod hrozbou podání žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání výzvy. Výzva byla odeslána poštou téhož dne.

20. Z ostatních předložených listin soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

21. Soud právně posoudil spor za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

22. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

27. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

28. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

29. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.

30. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to o žalobkyní tvrzeném obsahu. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem), tedy elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu.

31. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.

32. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

33. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu se žalovaným, neunesla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy, neboť žalobkyně se stran výdajů žalovaného spokojila pouze s tvrzeními žalovaného a skutečné výdaje žalovaného nezjišťovala a neověřovala. Takový postup nelze považovat za ověření úvěruschopnosti s odbornou péčí, neboť i osoba, která má slušný příjem může mít takové výdaje, že úvěruschopná není. Bez ověřených údajů o skutečných nákladech žadatele a o výdajích (všech) osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše) lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

34. Vědoma si však svého důkazního břemene, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a nadále pak po žalovaném požadovala částku , částka, (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a dlužného pojistného ve výši , částka, ) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a dále z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Nicméně ani v tomto rozsahu po částečném zpětvzetí nemohl soud žalobě zcela vyhovět.

35. Žalobkyně žalovanému bez platného závazku poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , z nichž jí žalovaný vrátil pouze , částka, . Zbytek poskytnutých finančních prostředků ve výši , částka, tak představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku) na straně žalovaného, které je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni. Žalobkyně však po žalovaném kromě poskytnuté nesplacené jistiny ve výši , částka, požadovala rovněž částku , částka, jakožto dlužné pojistné za pojištění schopnosti žalovaného splácet. Smlouvu o úvěru by bylo možné uzavřít i bez sjednaného pojištění, nicméně samotné pojištění schopnosti splácet bez úvěrové smlouvy samostatně neobstojí. Nadto je přihláška k pojištění za žalovaného namísto jeho vlastnoručního podpisu označena shodně pouze číselným kódem 1105796430 a tedy nebylo prokázáno, že by pojištění žalovaného bylo vůbec sjednáno. Žalobkyni proto úhrada sjednaného pojištění v částce , částka, nenáleží.

36. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne , datum, a žalovanému stanovila lhůtu k plnění do 15 dnů. Lhůta k plnění uplynula dne , datum, a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.

37. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Zavinění částečného zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby je nutno přičíst k tíži žalobkyni.

39. Při vyhlášení rozsudku došlo v důsledku chybného výpočtu výše bezdůvodného obohacení k uvedení nesprávné částky, v jejímž rozsahu se žalobě vyhovuje (výrok I.) a v jejímž rozsahu se žaloba zamítá (výrok II.). Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, jakož i z obsahu spisu, žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně čerpal finanční prostředky ve výši , částka, a na dlužnou částku dosud uhradil , částka, (3 x , částka, ), bezdůvodné obohacení tedy činí , částka, (, částka, – , částka, = , částka, ), namísto nesprávně uvedené částky , částka, . Ve výši bezdůvodného obohacení v částce , částka, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení tak bylo žalobě vyhověno a ve zbytku nároku ve výši , částka, (, částka, – , částka, = , částka, ) včetně zbylého příslušenství byla žaloba zamítnuta. Soud proto postupem podle § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost opravil opravným usnesením, jehož písemné vyhotovení zapracoval do písemného vyhotovení tohoto rozsudku.