21 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Martinou Burešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o vyklizení nemovité věci

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m2, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], [anonymizováno] [okres], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný, a vyklizený jej předat žalobci do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vyklizení shora uvedené nemovité věci. Uvedl, že předmětnou nemovitou věc nabyl do svého (výlučného) vlastnictví na základě usnesení soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] o udělení příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a žalovaného k vyklizení vyzval dopisem ze dne [datum], neboť žalovaný k užívání předmětné věci není oprávněn na základě nájemní smlouvy či jakékoli jiné listiny. Ve stanovené lhůtě do [datum] žalovaný nemovitou věc nevyklidil.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že žalobcův nárok neuznává. Předmětné exekuční řízení je u Okresního soudu v Kladně v současnosti přezkoumáváno v řízení sp. zn. [spisová značka] s tím, že matka žalovaného navrhla zastavení exekuce z důvodu, že pohledávky věřitelů byly uhrazeny před zahájením exekučního řízení. V rámci exekučního řízení navíc dosud nenabylo právní moci usnesení o rozvržení rozdělované podstaty ve výši [částka] vzešlé z prodeje předmětné nemovitosti, která původně patřila matce žalovaného. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání a soud rozhodl o odkladu exekuce do jeho právní moci.

3. Na toto vyjádření reagoval žalobce tím, že své vlastnictví nedovozuje z celého exekučního řízení, nýbrž toliko z citovaného usnesení o příklepu. Na tom nic nemění probíhající řízení sp. zn. [spisová značka], neboť ve věci rozhodoval i Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], přičemž vlastnické právo žalobce těmito rozhodnutími nebylo dotčeno. Tvrzení žalovaného týkající se exekučního řízení nejsou případná, neboť žalobce není účastníkem řízení sp. zn. [spisová značka] ani sp. zn. [spisová značka] (byl toliko vydražitelem), a jejich výsledek tak nemá na jeho vlastnické právo vliv.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 194 m2, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] obec Smečno, katastrální území Smečno, okres [okres], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný.

5. Z usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyrozumění o právní moci, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že usnesením ze dne [datum] udělil soudní exekutor žalobci příklep k vydražení předmětné nemovité věci s příslušenstvím za nejvyšší podání ve výši [částka], jehož zaplacení stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení vyrozumění o právní moci tohoto usnesení (na nejvyšší podání se započítá složená jistota ve výši [částka]). Proti tomuto usnesení brojila odvoláním povinná (resp. její právní předchůdkyně) [jméno] [příjmení], [datum narození], s tím, že dne [datum] podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a zahájení insolvenčního řízení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne [datum] (sama soudního exekutora téhož dne v 9:04 hod. o této skutečnosti informovala) a soudní exekutor přesto uvedeného dne ve 13:00 hod. provedl nařízenou dražbu, přičemž žalobci udělil příklep. Současně odkázala na návrh na zastavení exekuce ze dne [datum], v němž namítala, že vymáhaná pohledávka byla zcela uhrazena, a to zčásti před podáním návrhu na exekuci a zčásti vymožením v rámci exekuce. Pokud tedy odvolací soud nevyčká na rozhodnutí exekučního soudu o zastavení exekuce, musí zohlednit, jsou důvody pro její úplné zastavení, což zároveň brání udělení příklepu. Krajský soud jako soud odvolací uzavřel, že odvolání není důvodné. Poukázal na ust. § 69 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ust. § 336k odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a konstatoval, že povinná je oprávněna k podání odvolání proti udělení příklepu z důvodu jakéhokoli porušení zákona při nařízení nebo provádění dražby, pročež zákonnost udělení příklepu zkoumal nejen z hlediska namítaných skutečností, nýbrž z hlediska splnění všech zákonem stanovených předpokladů pro jeho udělení. Po rekapitulaci obsahu exekučního spisu odvolací soud shrnul, že v rámci exekuce bylo uhrazeno celkem [částka], přičemž soudní exekutor eviduje vymožené plnění ve výši [částka]. Předmětem vymáhání je pohledávka tvořená jistinou ve výši [částka] a úrokem z této částky ve výši 2,33 % měsíčně, který k datu [datum] činil [částka] s tím, že při zohlednění částky vyplacené oprávněnému zbývá k vymožení částka [částka]. Z insolvenčního rejstříku odvolací soud ověřil, že insolvenční návrh ve věci původní povinné [jméno] [příjmení] byl zveřejněn dne [datum] v 8:24 hod. a následně odmítnut usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], z důvodu nepřipojení požadovaných listin ani na výzvu soudu (§ 128 odst. 2 insolvenčního zákona) Odvolací soud uzavřel, že postupu soudního exekutora nelze nic vytknout, byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro udělení příklepu. S podrobným odůvodněním, na nějž soud nyní odkazuje, konstatoval, že o jednom z návrhů na zastavení exekuce již bylo pravomocně rozhodnuto, pročež v téže věci nelze rozhodovat znovu. Ohledně předpokladů pro zastavení exekuce odvolací soud konstatoval, že nebyly dány. Je zřejmé, že vymáhaná pohledávka byla vymožena (uhrazena) jen částečně a z listin předložených povinnou, částečně neprůkazných, vyplývá opět několik dalších částečných úhrad, nikoli zaplacení celé vymáhané částky. Odvolací soud tedy neshledal důvod pro změnu či zrušení napadeného usnesení. Následně Nejvyšší soud svým usnesením ze dne [datum] odmítl dovolání povinné proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze, přičemž konstatoval, že odvolací soud se řádně vypořádal se všemi odvolacími námitkami, a jde-li o námitku, že soudní exekutor zajistil majetek v nepřiměřeném rozsahu, jedná se o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti, k níž v dovolacím řízení nelze přihlížet.

6. Z usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že zdejší soud v předmětné exekuci zrušil příkaz k úhradě jejích nákladů a exekuci odložil do právní moci usnesení soudního exekutora o rozvrhu rozdělované podstaty ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dle odůvodnění byla exekuce nařízena pro pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím ve výši [částka] a v průběhu řízení zemřela původní povinná [číslo] do jejíhož postavení vstoupila pozůstalá dcera [jméno] [příjmení]. K námitkám povinných, jimž soudní exekutor nevyhověl, soud konstatoval, že napadený příkaz je nepřezkoumatelný s ohledem na chybějící specifikaci částky vymožené na konkrétní složky příslušenství. Příkaz byl navíc vydán za situace, kdy probíhá řízení o návrhu povinných na zastavení exekuce, v němž při dokazování vznikly pochybnosti o výši vymoženého plnění.

7. Z návrhu [jméno] [příjmení] na částečné zastavení exekuce ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedená povinná podala návrh na částečné zastavení předmětné exekuce. Uvedla, že vymáhaná částka ve výši [částka] neodpovídá skutečnosti, povinným bylo formou úvěru poskytnuto toliko [částka]. Povinná v návrhu uvedla množství plateb, které ve svém souhrnu prokazují, že povinní na svůj dluh uhradili celkem [částka], přičemž sám oprávněný některé z uvedených úhrad uznal. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla exekuce částečně zastavena, neboť některé z uplatněných nároků (smluvní pokuta, smluvní úrok) byly posouzeny jako nezákonné, a došlo tak k úhradám na jistinu. Exekuce prodejem nemovitých věcí tak byla nařízena v širším rozsahu, než jaký postačuje k uspokojení oprávněného, a je namístě posoudit její přiměřenost a vhodnost (§ 58 odst. 1 exekučního řádu).

8. Z návrhu [jméno] [příjmení] a žalovaného na zastavení exekuce ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedení povinní podali návrh na zastavení předmětné exekuce. Uvedli (jako v předchozím návrhu povinné), že povinným bylo poskytnuto toliko [částka] z titulu smlouvy o půjčce, tedy reálného kontraktu, a to dne [datum] na účet povinného. Exekučním titulem je současně exekutorský zápis ze dne [datum] a jeho pokračování ze dne [datum]. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu k obdobným věcem tak jde o nezpůsobilý exekuční titul, neboť neobsahuje podmínku, že dlužník zavazuje svůj dluh splnit, bude-li smlouva uzavřena až po sepsání exekutorského zápisu. S ohledem na další nedostatky exekutorského zápisu a částečné zastavení exekuce výše citovaným usnesením Krajského soudu v Praze je nutno posoudit oprávněnost vedení exekuce, resp. exekuci neprodleně zastavit.

9. Z výzvy k vyklizení nemovité věci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně písemně vyzval žalovaného k vyklizení předmětné nemovité věci nejpozději do dne [datum] s tím, že žalovaného upozornil na možnost podání žaloby (doklad o odeslání či doručení není připojen).

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně písemně vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovité věci bez právního důvodu s tím, že lhůta k vyklizení uplynula [datum]. Pro případ, že žalovaný požadovanou částku nezaplatí, byl upozorněn na možnost podání žaloby. Výzvu žalovaný převzal proti podpisu dne [datum].

11. K těmto výzvám žalovaný uvedl, že druhou výzvu převzal, první mu jen ukazovali nájemci v domě, kteří se v určeném termínu skutečně vystěhovali.

12. Z dalšího obsahu spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka] (předložení věci k rozhodnutí o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, příkaz k úhradě nákladů exekuce, námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, protokol o jednání u OS v Kladně ze dne [datum], usnesení soudního exekutora na listu [číslo] odvolání proti usnesení ze dne [datum], usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], známého soudu z jeho činnosti, soud s ohledem na níže uvedené právní hodnocení neučinil žádná pro věc relevantní zjištění.

13. Po shora uvedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Žalobce je vlastníkem předmětné nemovité věci, přičemž vlastnické právo, vložené do katastru nemovitostí, nabyl příklepem v rámci exekučního řízení, v němž na straně povinné vystupuje mj. žalovaný a jež je přezkoumáváno v řízení vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný předmětnou nemovitou věc užívá (obývá) bez právního titulu, smlouvy či dohody se žalobcem a nevyklidil ji ani navzdory písemné výzvě žalobce.

15. Podle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Protože žalobce v řízení unesl svá procesní břemena, tedy tvrdil i (výpisem z katastru nemovitostí, usnesením o příklepu a dalšími rozhodnutími) prokázal, že je vlastníkem předmětné nemovité věci a žalovaný tuto věc užívá bez právního důvodu, proti čemuž žalovaný nijak nebrojil, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval takové skutečnosti, které žalobcovo vlastnické právo vylučují.

17. Žalovaný, jak je zřejmé zejména z výše citovaných rozhodnutí, dlouhodobě (rovněž v exekučním řízení) setrvává na stanovisku, že exekuce je vedena neoprávněně, měla být zastavena, a žalobce tak vlastnické právo vůbec nemohl nabýt.

18. Přestože předmětem tohoto řízení není určení vlastnického práva, považuje soud za potřebné, zejména s ohledem na stále probíhající řízení sp. zn. [spisová značka] a s ohledem na setrvalou, obsáhlou argumentaci žalovaného, se k této otázce ve vztahu k předmětu řízení (vyklizení nemovité věci) vyjádřit, byť ji zevrubně posuzoval již Krajský soud v Praze jako soud odvolací v citovaném usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, přičemž dovolání proti tomuto usnesení bylo následně odmítnuto.

19. Dle čl. I. bodu 1 a čl. IV. bodu 1 zákona č. 396/2012 Sb. se předmětné exekuční řízení řídí zněním o.s.ř. a exekučního řádu účinným do 31. 12. 2012.

20. Dle ust. § 336k odst. 1 až 3 o.s.ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Tyto osoby mohou proti usnesení podat odvolání. Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.

21. Argumentace žalovaného je založena zejména na jeho návrzích v exekučním řízení, přičemž se soustředí na to, že exekuce měla být zastavena pro uhrazení pohledávky a nezpůsobilý exekuční titul (exekutorský zápis), dále na to, že dražba nemohla být nařízena s ohledem na zahájení insolvenčního řízení proti původní povinné [jméno] [příjmení], a jednak na to, že udělení příklepu bránila skutečnost, že jsou důvody právě pro zastavení exekuce (přičemž bylo nutné vyčkat na rozhodnutí exekučního soudu o této otázce). Dále žalovaný uvádí, že zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil soudní exekutorem vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce, přičemž exekuci odložil až do právní moci usnesení soudního exekutora o rozvrhu rozdělované podstaty.

22. Všechny uvedené námitky jsou předmětem dokazování a posouzení v rámci citovaného exekučního řízení, resp. řízení před soudem, přičemž exekuce je v současné době odložena, není tedy skončena a případně existuje možnost, že bude učiněno rozhodnutí, jakého se žalovaný domáhá. Za současného stavu je však nepochybné, že povinný mohl podat odvolání proti usnesení o příklepu (§ 336k o.s.ř.) z důvodu jakéhokoli porušení zákona, k němuž však nedošlo. Udělení příklepu předcházel řádný zákonný postup (nařízení exekuce, nařízení prodeje exekučním příkazem), a přestože došlo k nařízení dražby na majetek povinné až po zahájení insolvenčního řízení, insolvenční návrh byl následně odmítnut dle ust. § 128 insolvenčního zákona, čímž byly jeho účinky (§ 109 insolvenčního zákona) zhojeny. Udělení příklepu tedy nic nebránilo. Pokud dále jde o námitky stran uhrazení dluhu a hmotněprávních vad exekutorského zápisu (exekučního titulu), ty žalovaný (a povinná) již opakovaně uplatňoval v exekučním řízení např. návrhy ze dne [datum] a [datum], přičemž bylo shledáno, že důvody pro zastavení exekuce nejsou dány, neboť vymáhaná pohledávka byla uhrazena jen částečně. V podrobnostech k těmto otázkám srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka],„ potvrzené“ následně výše citovaným usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

23. Uvádí-li žalovaný nyní, že vlastnictví žalobce vylučuje usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nemůže mu soud přisvědčit. Usnesení o příklepu, jež bylo předmětem přezkumu odvolacího (i dovolacího) soudu, nabylo právní moci, na čemž nemůže nic změnit odložení exekuce, popř. ani vydaný příkaz k náhradě nákladů exekuce, v němž je řešena zcela jiná otázka, která má nadto ryze procesní charakter. Konstatoval-li zdejší soud, že vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce bylo předčasné, nejde o hodnocení, které by jakkoli zpochybňovalo právní moc usnesení o příklepu. Pro úplnost soud rekapituluje, že předmětem tohoto řízení není (další či opětovný) přezkum postupu či rozhodování v rámci řízení exekučního, nýbrž toliko posouzení, zda je naplněna hypotéza citovaného ust. § 1040 odst. 1 o.z., tedy v souzené věci to, zda žalovaný neprávem užívá věc ve vlastnictví žalobce.

24. Protože jak vlastnictví žalobce k předmětné nemovité věci, tak užívání této věci žalovaným bylo postaveno najisto, soud žalobě jako důvodné vyhověl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky [částka] za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na trase [obec] – [okres] a zpět náhrada [částka] za 814 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 9,06 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 18 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a.t. a 21 % daň z přidané hodnoty ze základu [částka] ve výši [částka].

26. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení délky lhůty k vyklizení předmětné nemovitosti žalovaným soud zohlednil skutečnost, že žalovaný s rodinou nemá aktuálně zajištěnou jinou možnost bydlení, a lhůta čtyř měsíců je dle názoru soudu postačující k řešení této situace žalovaného. U lhůty k zaplacení nákladů řízení soud pak zohlednil žalovaným tvrzené příjmové a výdajové poměry žalovaného a jeho rodiny. [příjmení] povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.