21 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 635,40 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 26 135,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 188,62 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 700 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 10,75 % ročně z částky 17 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 27 635,40 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný převzal částku 30 000 Kč. Před poskytnutím úvěru ověřoval poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím údajů zjištěných od žalovaného oproti žalovaným předložených dokladů. V souladu se smlouvou se žalovaný zavázal vrátit částku 51 900 Kč, která sestává z poskytnutého úvěru 30 000 Kč a příslušenství úvěru ve výši 21 900 Kč, a to v měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil částku 34 200 Kč Smlouvou o postoupení byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný dluží na nesplacené jistině 17 700 Kč a nesplacené smluvní pokutě částku 9 935,40 Kč.

2. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 4. 2022 č.j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno co do částky 1 500 Kč představující smluvní pokutu.

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel. Okolnosti uzavření smlouvy si však přesně nepamatuje. Připouští možnost, že právní předchůdkyně zjišťovala jeho příjmy. V době uzavření smlouvy o úvěru měl žalovaný finanční problémy. V současné době má žalovaný pravidelný příjem. Žalovaný má více nesplacených závazků a na jeho majetek je vedeno vícero exekučních řízení.

4. Ze smlouvy o úvěru s přehledu splátek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž úvěr byl žalovanému vyplacen v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 21 900 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně, a to v 13 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úroku 28 % z poskytnuté jistiny, poplatku za uzavření smlouvy 1 200 Kč, poplatku za správu 6 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso 5 700 Kč. Z přehledu úhrady vyplývá, že žalovaný celkem na úvěr uhradil částku 34 200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a dodatku, oznámením o postoupení pohledávky a potvrzením o zaplacení kupní ceny bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy žalovaného a zjišťovala a ověřovala jeho výdaje. V tomto směru nebyl předložen žádný důkaz.

10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.

11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou.

12. Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně převzal částku ve výši 30 000 Kč, přičemž žalobkyni vrátil částku 34 200 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně tak nepřipadá v úvahu.

13. Soud tak žalobu zamítnul.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci plně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.