21 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 18,96 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,52 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku [částka] (dále také první úvěr), na základě smlouvy o úvěru [číslo] částku [částka] (dále také druhý úvěr). Peněžní prostředky byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. První úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka], poplatkem za inkaso splátek [částka] a poplatkem za pojištění [částka], v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Druhý úvěr se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka], poplatkem za inkaso splátek [částka] a poplatkem za pojištění [částka], v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na první úvěr žalovaný uhradil celkem [částka]. Na druhý úvěr uhradil [částka]. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Z titulu prvního úvěru požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Z titulu druhého úvěru požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, přičemž tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a vyhodnoceny v obchodním informačním systému právní předchůdkyně žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši [částka], úrok [částka], hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek [částka] a poplatek za pojištění [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka].

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši [částka], úrok [částka], hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek [částka] a poplatek za pojištění [částka], a to v 45 týdenních splátkách po [částka].

5. Z přehledu úhrad vyplývá, že žalovaný celkem na úvěry uhradil částku [částka].

6. Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínán a vyzván k zaplacení.

8. Z karet zákazníka vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv od žalovaného zjistila výši jeho příjmu, výdajů a způsob bydlení.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 čj. 27Co 143/2019-113).

15. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení, ale neposkytla k nim jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala např., zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod.

16. Vzhledem k uvedenému tak soud uvedené smlouvy posoudil jako celek absolutně neplatnými.

17. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka] a částku [částka], přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z., uhradil částku [částka] respektive v druhém případě částku [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit, když ve druhém případě nemůže být řeč o bezdůvodném obohacení žalovaného, neboť žalovaný v tomto případě zaplatil více, nežli musel. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do [datum]. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.