21 C 34/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Burešové a přísedících Mgr. Martiny Semencové a Ing. Zdeňka Večerka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do 10 % úroku jdoucího ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Po prvním jednání vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalobkyně nadále nepožaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby uhradil dne [datum] částku [částka], požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] požaduje tento zákonný úrok z prodlení již jen z částky [částka] do zaplacení. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby s tím, že pokud se žalovaný nevyjádří ve lhůtě do 8 dnů od doručení výzvy, bude soud předpokládat, že s částečným zpětvzetí žaloby žalovaný v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí. Žalovaný na uvedenou výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud proto se souhlasem žalovaného v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (viz výrok I. tohoto rozhodnutí).

2. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které vznikl mezi nimi pracovní poměr, kdy žalovaný vykonával práci na pozici vedoucího skladu. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Žalovaný v rámci výkonu své práce pro žalobkyni prodával přímo ze skladu zákazníkům žalobkyně náhradní díly a za prodané náhradní díly přijímal do pokladny hotovost. Dále žalovaný rovněž v rámci výkonu své práce vydával náhradní díly dalším zaměstnancům žalobkyně, kteří je používali pro opravy a servis vozidel zákazníků žalobkyně a takto vydané náhradní díly zaznamenával do evidence příslušné zakázky každého dotyčného zákazníka. Podle zjištění žalobkyně a také podle výsledku vyšetřování Policie ČR žalovaný v řadě případů prodal náhradní díly zákazníkům žalobkyně přímo ze skladu, přijal od nich hotovost odpovídající výši kupní ceny, avšak nevystavil zákazníkům příjmový doklad a hotovost si ponechal pro vlastní potřebu. Dále pak žalovaný prodal některým zákazníkům náhradní díly přímo ze skladu v určitém počtu kusů, přijal hotovost, vystavil a předal jim příjmový doklad, když následně tento příjmový doklad stornoval a vystavil nový příjmový doklad na nižší kupní cenu odpovídající nižšímu počtu prodaných kusů náhradních dílů. Zákazník měl tedy v ruce správný doklad na správný počet jím nakoupených náhradních dílů, avšak v evidenci žalobkyně figuroval nový žalovaným uměle vystavený doklad na nižší počet kusů náhradních dílů. Rozdíl mezi skutečným stavem počtu kusů náhradních dílů a počtem uvedeným ve skladové evidenci se pak žalovaný snažil zamaskovat tím, že takové náhradní díly uměle přidával do evidence servisních zakázek oprav, které již byly zákazníkovi předány a vyfakturovány. To znamená, že tyto díly šly jako náklad k tíži žalobkyně. Žalovaný vystavoval na tyto náhradní díly falešné výdejky i se jménem interního zaměstnance žalobkyně, který si měl údajně tento materiál ze skladu vyzvednout a použít pro uvedenou zakázku. V neposlední řadě zjistila žalobkyně po provedené inventuře, že oproti skladové evidenci chybí ve skutečném stavu skladu navíc konkrétní položky náhradních dílů a materiálů. Žalovaný dne [datum] uznal vůči žalobkyni svůj dluh vzniklý výše uvedenou činností v částce [částka] co do důvodu a výše a zavázal se v dohodě o způsobu splnění dluhu uzavřené mezi účastníky tento dluh splácet v měsíčních splátkách po [částka] vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce, nejpozději do 5. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný zaplatil žalobkyni poslední splátku za červenec 2020, splátka za srpen 2020 splatná dne [datum] a veškeré další splátky zůstaly nezaplaceny. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se zaplacením dluhu dne [datum], k tomu dni zaplatil žalobkyni celkem částku [částka] a nadále dlužil částku [částka]. Žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení, po vyšetření Policie ČR podal státní zástupce obžalobu a Okresní soudu v Kladně vydal dne 22. 2. 2021 pod č. j. [číslo jednací] trestní příkaz, proti kterému žalovaný nepodal odpor, trestní příkaz tak nabyl právní moci a žalovanému byla tímto trestním příkazem mj. uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši [částka], se zbytkem nároku ve výši žalované částky byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při prvním jednání, kdy uvedl, že s žalobou nesouhlasí, že svým jednáním, za které byl odsouzen, škodu, která je nyní po něm v tomto řízení žalobkyní žádána k úhradě, nezpůsobil a neví, jak byla vypočtena částka, kterou v rámci uznání závazku podepsal.

4. Mezi účastníky byla nesporná právně významná skutková tvrzení, a to o tom, že žalovaný byl v pracovním poměru u žalobkyně od [datum] na pracovní pozici vedoucí skladu s místem výkonu práce ve [obec], že pracovní poměr žalovaného skončil na základě okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalovanému žalobkyní ke dni [datum], že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, že žalovaný v průběhu pracovního poměru u žalobkyně se svým jednáním specifikovaným v trestním příkazu vydaným Okresním soudem v Kladně dne 22. 2. 2021 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], dopustil přečinu podvodu, že žalovaný dne [datum] podepsal listinu nazvanou„ Uznání závazku a dohoda o způsobu jeho splnění“, v níž uznal částku [částka] co do důvodu a výše, kdy tato částka byla zjištěna na základě rozdílu výše hotovostí v pokladně žalobkyně při prodeji náhradních dílů uložených ve skladu dílů, a to jako rozdílu mezi finančními prostředky přijatými a žalovaným evidovanými a že žalovaný dosud uhradil žalobkyni na náhradě škody způsobené shora uvedeným jednáním částku [částka] a [částka].

5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalovaný odpovídá za částku [částka], která je předmětem řízení a je žalobkyní požadována z titulu náhrady škody, konkrétně odpovědnosti za schodek, kdy žalobkyně tvrdí, že žalovaný, který i tuto částku písemně uznal co do důvodu a výše za ni odpovídá, žalovaný tvrdí, že za ni neodpovídá.

6. Soud v řízení k prokázání mezi účastníky sporné skutečnosti provedl níže uvedené důkazy označené žalobkyní, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

7. Z pracovní smlouvy s datem [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi účastníky a že žalovaný u žalobkyně nastoupil do pracovního poměru dne [datum] na pracovní pozici vedoucí skladu s místem výkonu práce Město Slaný na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíců. Z dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování s datem [datum] soud zjistil, že tato dohoda byla uzavřena mezi účastníky, že na základě ní žalovaný přejímá odpovědnost za svěřené hodnoty, které mu byly nebo budou žalobkyní předány v souvislosti s konáním sjednané práce a že žalovaný odpovídá za schodek na svěřených hodnotách a je povinen ho zaměstnavateli uhradit v plné výši. Žalovaný se své odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zčásti nebo zcela zprostí, prokáže-li, že schodek vznikl zčásti nebo zcela bez jeho zavinění.

8. Z listiny nazvané„ UZNÁNÍ ZÁVAZKU A DOHODA O ZPŮSOBU JEHO SPLNĚNÍ“ s datem [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal tímto jak co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka], kdy tato částka byla zjištěna na základě rozdílu výše hotovostí v pokladně uvedené společnosti při prodeji náhradních dílů uložených ve skladu dílů, a to jako rozdílu mezi finančními prostředky přijatými a žalovaným evidovanými. Žalovaný dále prohlásil, že není v jeho možnostech uvedený dluh uhradit najednou, a proto se zavázal svůj dluh vůči věřiteli plnit v následujících splátkách, a to zásadně pod ztrátou výhody splátek, tedy nesplní-li kteroukoliv splátku včas a řádně, stává se celý zbývající dluh splatný najednou s tím, že úhradu provede vždy měsíčně k 1. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje březnem 2020 nebo nejpozději do 5. dne příslušného kalendářního měsíce na základě dohody s věřitelem, a to nejméně ve výši [částka] až do úplného splnění dluhu, platby žalovaný bude hradit zásadně v hotovosti do pokladny věřitele. Shora uvedená listina byla podepsána oběma účastníky s ověřením podpisu žalovaného na Městském úřadě ve [obec] dne [datum].

9. Z trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Kladně dne 22. 2. 2021 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že v době od [datum] do [datum] v ulici [ulice a číslo] ve [obec], okres [okres], ve skladu [právnická osoba] jeřábů, a. s., jakožto vedoucí tohoto skladu se záměrem se obohatit prodal ve 45 případech náhradní díly zákazníkům přímo ze skladu, přijal od nich hotovost odpovídající výši kupní ceny, vystavil a předal jim příjmový doklad, následně tento doklad stornoval a vystavil příjmový doklad na nižší kupní cenu či nový příjmový doklad již nevystavil, přičemž hotovost odpovídající rozdílu mezi částkou přijatou od zákazníků a částkou uvedenou ve výpočetním systému poškozené společnosti si ponechal a užil pro vlastní potřebu, čímž způsobil poškozené společnosti [právnická osoba], škodu v celkové výši [částka], tedy obohatil se tím, že uvedl někoho v omyl a způsobil tak na cizím majetku větší škodu, čímž spáchal přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v trvání 24 měsíců a stanovením povinnosti zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku ve výši [částka], kdy žalobkyně se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

10. Z předžalobní výzvy žalobkyně s datem [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení žalobkyně ve výši [částka] ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení výzvy bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobkyně. Tato výzva byla odeslána žalobkyní na adresu žalovaného dne [datum], což soud zjistil z podacího lístku a byla uložena na poště a žalovanému byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí ve lhůtě do [datum].

11. Žalovaný vzhledem ke svému vyjádření k žalobě byl při prvním jednání soudem poučen a vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, že dluh ve výši [částka], který žalovaný uznal v písemném uznání závazku a dohodě o způsobu jeho splnění dne [datum], ke dni uznání, tj. ke dni [datum], neexistoval v rozsahu částky [částka] s tím, že pokud tak neučiní, může to pro něho znamenat věcně nepříznivé rozhodnutí. Žalovaný požádal o poskytnutí lhůty k reakci na uvedené poučení, soudem následně byla účastníkům poskytnuta 20denní koncentrační lhůta s poučením, že tato počíná běžet dnem následujícím po skončení jednání dne [datum] a jejím uplynutím dne [datum] nastávají účinky koncentrace řízení. Žalovaný v rámci poskytnuté 20denní koncentrační lhůty nedoručil soudu žádné podání, svá tvrzení ve smyslu shora uvedeného poučení tedy nedoplnil, stejně tak neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení.

12. Soud po provedeném dokazování shora uvedenými důkazy vzal za prokázaný tento skutkový stav věci.

13. Žalovaný byl v pracovním poměru u žalobkyně na pracovní pozici vedoucí skladu s místem výkonu práce ve [obec] a s uzavřenou dohodou ze dne [datum] o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování od [datum] do [datum], kdy pracovní poměr žalovaného skončil na základě okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalovanému žalobkyní. Dne [datum] žalovaný uznal písemně svůj závazek vůči žalobkyni ve výši [částka] z důvodu, že tato částka byla zjištěna na základě rozdílu hotovosti v pokladně žalobkyně při prodeji náhradních dílů uložených ve skladu dílů, a to jako rozdílu mezi finančními prostředky přijatými a žalovaným evidovanými. Účastníci se dohodli na zaplacení uvedeného dluhu žalovaného v měsíčních splátkách nejméně ve výši [částka] vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje březnem 2020 nebo nejpozději do 5. dne příslušného kalendářního měsíce na základě dohody účastníků. Uznání závazku a dohoda o způsobu jeho splnění byla podepsána oběma účastníky s ověřovací doložkou pro legalizaci stran podpisu žalovaného vyhotovenou Městským úřadem Slaný dne [datum]. Žalovaný byl soudem za své jednání, kterého se dopustil v rámci výkonu práce u žalobkyně (podrobný popis tohoto jednání viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu tohoto trestu na zkušební dobu v trvání 24 měsíců a stanovením povinnosti zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku ve výši [částka], kdy žalobkyně se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě náhrady škody ve výši uznaného závazku žalovaným, tj. v částce [částka], a to ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení výzvy, která byla odeslána žalobkyní na adresu žalovaného dne [datum], žalovaný si tuto výzvu po uložení na poště v úložní době nevyzvedl. Žalovaný dosud na náhradě škody žalobkyni uhradil po splátkách do srpna 2020 částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

14. Podle § 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále i jen „zák. práce“), tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

15. Podle § 4 zák. práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovně právních vztahů.

16. Podle § 252 odst. 1 zák. práce, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle odst. 5 citovaného ustanovení se zaměstnanec zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

17. V případě uvedeného ustanovení jde o přísnější (kvalifikovanou) odpovědnost zaměstnance za svěřené hodnoty, kde manipulace s nimi vyžaduje zvýšenou pozornost odpovědné osoby. Musí jít vždy o hodnoty, u nichž lze průběžně kontrolovat jejich stav. Předpokladem odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách je vznik škody ve formě schodku, písemná dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, kterou je možno uzavřít pouze se zaměstnancem, jenž dovršil 18 let věku a nemá omezenou způsobilost k právním úkonům ani jí nesmí být zbaven, dohoda musí být vlastnoručně podepsána, zavinění zaměstnance, které je zde presumované (předpokládané). Presumpce zavinění znamená, že pokud byl zjištěn schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování a zaměstnanec na základě platné dohody za tyto hodnoty převzal odpovědnost, předpokládá se, že schodek zavinil. Zaměstnanec se může odpovědnosti zprostit pokud prokáže, že schodek vznikl zcela či zčásti bez jeho zavinění zejména pokud zanedbáním povinnosti zaměstnavatele nemohl zajistit dostatečnou ochranu svěřených hodnot (viz. komentář k § 252 zák. práce v programu ASPI k datu [datum]).

18. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

19. Uznání dluhu je, spolu se smluvní pokutou, způsobem utvrzení dluhu. Uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího (vedlejšího) závazku vedle závazku původního. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak„ pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (NS 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (viz. komentář k § 2053 o. z. v programu ASPI k datu [datum]).

20. Podle § 263 odst. 2 zák. práce, uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

21. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Soud po provedeném dokazování posoudil věc dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně, a proto jí v rozsahu částečného zpětvzetí vyhověl.

24. Písemné uznání dluhu žalovaným vůči žalobkyni ze dne [datum] v částce [částka] splňuje všechny zákonem požadované náležitosti uznání dluhu dle shora citovaného ustanovení § 2053 o. z. Shodně tak účastníky současně téhož dne uzavřená dohoda o způsobu splnění závazku žalovaného ve výši [částka] není v rozporu se shora citovaným ustanovením § 263 odst. 2 zák. práce. Za situace, kdy žalovaný uhradil žalobkyni ze svého dluhu v celkové výši [částka] celkovou částku [částka] a nadále zbývající částku ve výši [částka] nehradí, nezbylo žalobkyni než se svého nároku na úhradu této částky domáhat soudně. Jak bylo shora v bodě 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí v rámci citace komentáře k ustanovení § 2053 o. z. uvedeno, důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Věřitel, tj. zde žalobkyně, nemusí v řízení dokazovat ani vznik dluhu (tj. argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek – zde zaviněné porušení povinnosti žalovaným při výkonu pracovní činnosti u žalobkyně a v důsledku tohoto jednání vznik škody v podobě manka a nárok žalobkyně na její úhradu ve smyslu ustanovení § 259 zák. práce), ani jeho rozsah v době uznání (tj. v daném sporu ke dni [datum]). Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, v daném sporu tedy na žalovaného, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k negativnímu stanovisku žalovaného k nároku žalobkyně dle podané žaloby, které žalovaný sdělil při prvním jednání a právním důsledkům písemného uznání dluhu žalovaným vůči žalobkyni stran částky [částka] dne [datum], soud poučil a vyzval žalovaného při prvním jednání dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, že dluh ve výši [částka], který žalovaný uznal v písemném uznání závazku a dohodě o způsobu jeho splnění dne [datum], ke dni uznání, tj. ke dni [datum], neexistoval v rozsahu částky [částka] s tím, že pokud tak neučiní, může to pro něho znamenat věcně nepříznivé rozhodnutí. Žalovaný požádal o poskytnutí lhůty k reakci na uvedené poučení, soudem následně byla oběma účastníkům při tomto jednání poskytnuta 20denní koncentrační lhůta s poučením, že tato počíná běžet dnem následujícím po skončení jednání dne [datum] a jejím uplynutím dne [datum] nastávají účinky koncentrace řízení. Žalovaný v rámci poskytnuté 20denní koncentrační lhůty však nedoručil soudu žádné podání, svá tvrzení ve smyslu shora uvedeného poučení tedy nedoplnil, stejně tak neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení, navíc se k druhému jednání, které bylo z původně nařízeného termínu [datum] odročeno k žádosti žalovaného (žalovaným tvrzená a doložená pracovní neschopnost v uvedeném termínu) na [datum] a žalovaný k tomuto nově nařízenému termínu jednání byl řádně a včas předvolán, nedostavil, a protože včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když přitom vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaný neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní stran prokázání, že za dluh ve výši žalované částky, tj. částky ve výši [částka] neodpovídá, a soud proto žalobě žalobkyně v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby vyhověl a žalovanému stanovil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Současně soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni v souladu se shora citovanými ustanoveními § 1968 a 1970 o. z. i zákonný úrok z prodlení ve výši dané nařízeném vlády [číslo] Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně, a to z jak částky [částka], s jejíž úhradou byl žalovaný v prodlení od [datum] do [datum], tak dále i z částky [částka], s jejíž úhradou je žalovaný stále v prodlení. V dohodě o způsobu splnění závazku uzavřené mezi účastníky dne [datum] byla sjednána splatnost závazku pod ztrátou výhody splátek tak, že nezaplatí-li žalovaný kteroukoliv splátku řádně a včas, stává se celý zbývající dluh splatný najednou. Prvním dnem prodlení žalovaného se zaplacením splátky za srpen 2020 byl den [datum], proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta ke splnění povinnosti žalovaného zaplatit žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k neomluvené neúčasti žalovaného při druhém jednání, kdy došlo i k vyhlášení rozsudku, neměl možnost zjistit osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného, které by případně mohly vést k rozhodnutí o stanovení delší lhůty k úhradě nebo úhrady ve splátkách.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla plně úspěšná ve věci náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], z toho [částka] za zaplacený soudní poplatek a [částka] za náklady právního zastoupení žalobkyně, které se sestávají dle § 7 bod 5 zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), z odměny za 5 právních úkonů (dle § 11 odst. 1 zástupce žalobkyně činil tyto úkony – převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání - žaloba, účast na soudním jednání dne [datum] a [datum] po [částka]) a dle § 13 odst. 3 citovaného zákona za 5 úkonů právní služby režijní paušál ve výši [částka] za 1 úkon, tj. celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží mu ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH z uvedených položek (vyjma zaplaceného soudního poplatku) ve výši [částka]. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byla stanovena povinnost žalovanému zaplatit uvedené náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě dané ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.