21 C 49/2025
č. j. 21 C 49/2025-86
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160 § 202
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 562 § 1968 § 1970 § 2393 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 104 § 110
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného adresa trvalého pobytu náměstí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , 272 01 Anonymizováno o zaplacení částky 5 066 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 856 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 210 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 066 Kč od 30. 7. 2024 do 28. 1. 2025, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 3 856 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému původně domáhala zaplacení částky 18 101,72 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 17. 7. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 19. 7. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,07 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 893 Kč splatných vždy k 23. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpen 2023. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 110 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím e-mailu, kdy žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný požádal o bezplatný odklad splátek, této žádosti bylo ze strany žalobkyně vyhověno. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 498 Kč (2 x 249 Kč), dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 800 Kč (4 x 200 Kč). Náhrada nákladů byla podle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na jejich zaplacení.
2. V důsledku prodlení žalovaného došlo k datu 28. 7. 2024 k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se zesplatněním celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 12 043,43 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud tak neučiní, je dle bodu 6.5. smlouvy povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. v daném případě ode dne 30. 7. 2024 až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný do data zesplatnění úvěru uhradil pouze 7 144 Kč.
3. Z titulu smlouvy o úvěru tak žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru ve výši 12 043,44 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 498 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 800 Kč s příslušenstvím a úhradu pojištění za schopnost klienta splácet úvěr v celkové výši 330 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši 12 043,44 Kč za každý den prodlení, a to počínaje dnem 30. 7. 2024 do zaplacení ve výši 4 430,72 Kč. Konečně žalobkyně požadovala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,07 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 10 141,82 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.
4. Podáním ze dne 1. 9. 2025 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do částky 8 605 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 605 Kč ve výši 12,75 % ročně od 30. 7. 2024 do zaplacení, co do smluvní pokuty ve výši 4 430,72 Kč, co do úroku ve výši 76,07 % ročně z částky 10 141,82 Kč od 30. 7. 2024 do 21. 8. 2024 ve výši 471,96 Kč, co do úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 10 141,82 Kč od 22. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 7. 2024 dosáhne částky 33 825 Kč. Usnesením ze dne 4. 9. 2025, č.j. , spisová značka, , soud řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení zůstala částka 5 066 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 066 Kč (sestávající ze součtu neuhrazené jistiny ve výši 11 000 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 210 Kč a rozdílu uhrazených částek ve výši 7 144 Kč) ve výši 14,75 % ročně od 26. 6. 2024 do zaplacení.
5. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru prostřednictvím poradce, se kterým komunikoval prostřednictvím telefonu. Při této komunikaci byl povinen žalobkyni poskytnout požadované informace a doklady. Na telefonní číslo, které uvedl, byla zaslána SMS zpráva s potvrzením, a na e-mailovou adresu byly zaslány potřebné dokumenty. Poté zadal poradce žádost do systému, tento systém vygeneroval jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě kterého byla na účet žalovaného zaslána částka ve výši 1 Kč, jako variabilní symbol byl uveden podpisový kód. Poté byla zaslána žalovanému další zpráva, kterou měl za pomoci jedinečného kódu v odpovědi potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a s podpisem smlouvy a dalších souvisejících dokumentů. Po akceptaci žalovaným žalobkyně návrh smlouvy a další uvedené dokumenty akceptovala a podepsala. Schválení úvěru bylo oznámeno žalovanému oznámením doručeným na e-mailovou adresu, kterou uvedl.
6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 27. 10. 2025, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
8. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.
9. Z listiny nazvané jako „Předsmluvní formulář“, kopie občanského průkazu žalovaného a dále z listiny nazvané jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, „ ze dne 17. 7. 2023 včetně Přílohy č. , hodnota, , Dodatku č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře bylo zjištěno, že v listině smlouvy je jako úvěrující označena žalobkyně, jako úvěrovaný pak žalovaný. V listině se uvádí, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavazuje poskytnutou částku s úrokem ve výši 76,07 % ročně zaplatit ve 36 splátkách po 893 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 249 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný takto ocitl v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalovaného vznikly, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pro případ, že žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Ani na jedné z uvedených listin není uveden vlastnoruční podpis žalovaného, na místě předpokládaném pro jeho podpis na listině smlouvy o úvěru je pouze číselný kód , Anonymizováno, . Z listiny nazvané jako „Žádost o úpravu splátkového kalendáře“ a z listiny o upraveném splátkovém kalendáři bylo zjištěno, že žalovaný požádal o odklad splátky z důvodu úmrtí člena a žalobkyně mu v odkladu 7. splátky vyhověla, přičemž v období od 24. 1. 2024 do 23. 2. 2024 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru.
10. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku a že si je vědom výše úvěru, včetně úroků. Z výpisu z registru SOLUS a NRKI bylo zjištěno, že žalovaný neměl v rozhodné době žádné další závazky po splatnosti. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částku 23 000 Kč, výdaje byly uvedeny ve výši 12 052 Kč měsíčně a zahrnovaly životní minimum ve výši 4 860 Kč a výdaje na bydlení ve výši 5 090 Kč a splátky ve výši 2 102 Kč. Z informací o klientovi bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala telefonní číslo , tel. číslo, a číslo jeho bankovního účtu. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , Anonymizováno, a.s. bylo zjištěno, že na účet žalovaného přišly pravidelné platby v rozmezí od 23 000 Kč do 25 000 Kč od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .
11. Z listiny nazvané jako „Důkaz o odeslání 1 Kč“, „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“, a „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“ bylo zjištěno, že na číslo účtu , č. účtu, byla dne 17. 7. 2023 zaslána platba ve výši 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, a na telefonní číslo , tel. číslo, byla dne 17. 7. 2023 v 13:45 hod. zaslána SMS o provedené platbě ve výši 1 Kč. Rovněž bylo zjištěno, že dne 17. 7. 2023 v 18:41:42 hodin byla z telefonního čísla , hodnota, doručena potvrzovací SMS ve tvaru „Souhlasím , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, “.
12. Z listin nazvaných „Přihláška do pojištění“ a „Pojištění schopnosti splácet úvěry“ bylo zjištěno, že současně s uzavřením úvěrové smlouvy se měl žalovaný přihlásit do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry s poplatkem ve výši 110 Kč měsíčně. Na listinách chybí vlastnoruční podpis žalovaného, v přihlášce na místě určeném pro podpis žalovaného je toliko číselný kód 8424245732 shodný jako na listině smlouvy o úvěru.
13. Ze zprávy banky a z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 19. 7. 2023 byla z účtu vedeného u , právnická osoba, . vyplacena částka ve výši 11 000 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem č. , var. symbol, . Ze zprávy banky bylo zjištěno, že jediným majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a disponenty jsou žalovaný spolu s paní , jméno FO, .
14. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil za období od srpna 2023 do dubna 2024 částku 7 144 Kč, která byla započtena na prvních devět splátek úvěru.
15. Z výzvy k zaplacení ze dne 24. 6. 2024 a ze dne 24. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl být ze strany žalobkyně opakovaně upozorňován na prodlení se splátkami a vyzýván k úhradě dlužných částek s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Nebylo však doloženo skutečné odeslání těchto výzev žalovanému.
16. Z oznámení ze dne 28. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně k tomuto dni zesplatnila všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, neboť žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek o délce 65 dní. Žalovaný byl současně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 13 671 Kč a upozorněn, že v případě, že své závazky neuhradí nejpozději do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení, přistoupí žalobkyně k vymáhání svých pohledávek v soudním řízení.
17. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2025 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného pod hrozbou podání žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data jejího odeslání. Výzva byla odeslána poštou téhož dne.
18. Z ostatních předložených listin soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.
19. Soud právně posoudil spor za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
20. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
24. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
25. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
26. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
27. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.
29. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to o žalobkyní tvrzeném obsahu. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, “ vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, obsahovala toliko číselný kód. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronickým podpisem, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem), tedy elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu.
30. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Soud proto dospěl k závěru, že nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách.
31. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).
32. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a nadále pak po žalovaném požadovala již pouze částku 5 066 Kč (sestávající ze součtu neuhrazené jistiny ve výši 11 000 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 210 Kč a rozdílu uhrazených částek ve výši 7 144 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 066 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení. Nicméně ani v tomto rozsahu po částečném zpětvzetí nemohl soud žalobě zcela vyhovět.
33. Žalobkyně bez platného závazku poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, z nichž jí žalovaný vrátil pouze 7 144 Kč. Zbytek poskytnutých finančních prostředků ve výši 3 856 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žalobkyně však po žalovaném kromě poskytnuté nesplacené jistiny úvěru ve výši 3 856 Kč požadovala rovněž částku 1 210 Kč jakožto dlužné pojistné za pojištění schopnosti žalovaného splácet. Smlouvu o úvěru by bylo možné uzavřít i bez sjednaného pojištění, nicméně samotné pojištění schopnosti splácet bez úvěrové smlouvy samostatně neobstojí. Nadto je přihláška k pojištění za žalovaným namísto jeho vlastnoručního podpisu označena shodně pouze číselným kódem (totožným jako na listině smlouvy o úvěru), a tedy nebylo prokázáno, že by pojištění žalovaného bylo vůbec sjednáno. Žalobkyni proto úhrada sjednaného pojištění v částce 1 210 Kč nenáleží.
34. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 13. 1. 2025 a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 15 dnů od data odeslání výzvy, tj. do 27. 1. 2025 a ode dne 28. 1. 2025 je tak žalovaný v prodlení.
35. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 856 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného v řízení je v zásadě stejný, resp. rozdíl mezi nimi je pouze nepatrný. Zavinění částečného zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby je nutno přičíst k tíži žalobkyni.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.