21 C 5/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela a manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství manžela celé jméno manžela uzavřené s manželkou celé jméno manželky, rozenou příjmení, dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel svůj návrh odůvodnil tvrzením, že manželství účastníků uzavřené dne datum bylo po dlouhou dobu spokojené, rozpory mezi manžely nastaly zhruba před deseti lety při dospívání dnes již dvou zletilých dětí a následně poté, kdy se děti osamostatnily, přičemž syn manželů stále bydlí v jejich rodinném domě. V říjnu roku 2020 spory mezi manžely vyvrcholily tím, že manžel byl nucen opustit společnou domácnost, když mu manželka znemožnila užívání společného domu (nejprve vyházela jeho osobní věci do kontejneru, poté zničila jeho dokumenty a rozebrala postel, a když manžel vstoupil za účelem nalezení svých věcí do domu, nazvala jej„ zlodějem“). Manželka byla první, která chtěla řešit stávající situaci rozvodem manželství, když manželovi zaslala v prosinci 2020 SMS zprávy jednak s textem, aby požádal o rozvod, a dále že se chce domluvit o nesporném rozvodu a majetku, na ujednanou schůzku se však nedostavila. Manželé spolu nežijí, intimně se nestýkají více než deset let, a ještě před odstěhováním manžela spolu netrávili žádný čas a komunikovali pouze v nejnutnějších případech.

2. Manželka v rámci svého písemného vyjádření k návrhu na rozvod manželství se dovolala námitky, že rozvod manželství by nebyl v jejím zájmu, byť přiznala, že účastníci mají neshody a společně nežijí od října 2020. Svá tvrzení uvedená v tomto písemném vyjádření upřesnila pak při prvním jednání dne datum, a to tak, že manželka se převážně nepodílela na rozvratu manželství, když to byl manžel, který po celou dobu manželství měl střídavě různé známosti a byla to především manželka, která zajišťovala potřeby rodiny ze svého příjmu, v nepoměru s manželem se starala o děti a de facto jen za účelem udržení rodiny a alespoň přijatelného prostředí pro obě děti takto nastavené soužití tolerovala. Rozvodem manželství by byla manželce způsobena zvlášť závažná újma v ekonomické stránce, neboť v případě rozvodu manželství by manželka nemohla požadovat výživné pro nerozvedenou manželku, když tento její nárok je řešen v řízení u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. spisová značka, v němž se manželka domáhá po manželovi výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně. Zdravotní stav manželky jí neumožňuje si opatřit vyšší příjem než ten, který v současné době má, a tím je starobní důchod ve výši částka měsíčně a dále příjem z činnosti v rámci OSVČ – daňové účetnictví ve výši 10 000 Kč měsíčně čistého. Oproti tomu manžel je poživatelem starobního důchodu ve výši částka a v zaměstnání dosahuje průměrného měsíčního příjmu částka čistého. Zvlášť závažná újma by byla dána i tím, že manželka je těžce nemocná, prognóza celkového zdravotního stavu manželky je nepříznivá, byť manželka v tuto chvíli nepotřebuje s ohledem na svůj stávající zdravotní stav pomoc druhé osoby. Navíc v případě rozvodu manželství by manželce byla zvlášť závažná újma způsobena tím, že jí hrozí ztráta možnosti bydlení a ztížení možnosti pořídit si bydlení jiné, neboť dům, ve kterém manželka žije, je ve společném jmění manželů a s příjmem, který manželka má, není schopna podíl manžela vyplatit. Objektivní mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství účastníků manželka spatřuje v délce trvání manželství – anonymizováno let, ve svém zdravotním stavu, v hrozbě ztráty bydlení pro svou osobu a snížení životní úrovně. Manželka žádala, aby soud uplatnil tzv. tvrdostní klauzuli, kdy smyslem této je finanční zabezpečení manželky, jakožto ekonomicky slabší strany. Byť manželka sama nemá zájem na obnovení soužití manželů, uplatnění tvrdostní klauzule žádá za situace, kdy manželství je nespokojené více jak 15 let, manželé v podstatě zůstávají ve formálním svazku jen ze zvyku, na druhou stranu tento zvyk jim udržuje a zajišťuje oběma určitou životní úroveň a není tedy důvod, aby manželství po nějaké časové období netrvalo i nadále.

3. Manžel po vyjádření manželky a doplnění tvrzení manželky při prvním jednání setrval na rozvodu manželství s odůvodněním, že oba manželé vylučují možnost obnovení vzájemného soužití s ohledem na dlouhotrvající spory mezi nimi, když příčina rozvratu není jedině na straně manžela a manželce by rozvodem manželství nevznikla zvlášť závažná újma. Za příčinu rozvratu manžel považuje vzájemné odcizení manželů poté, co se děti osamostatnily a neschopnost spolu nadále v této době komunikovat, dále neshody ohledně výchovy syna a o způsobu společného soužití manželů, nikoli tvrzení manželky o dlouho trvajících stycích manžela s jinými ženami. S ohledem na skutečnost, že manželka popírá jakoukoliv možnost soužití a zamezuje manželovi vstup do domu, kde bylo jejich poslední společné obydlí, aktuální stav manželství neumožňuje jiné řešení než rozvod manželství.

4. Soud se nejprve pokusil o usmíření manželů, o odstranění příčin rozvratu jejich manželství, oba manželé však shodně uvedli, že nemají zájem o obnovení soužití. Následně v průběhu prvního jednání soud s manžely projednal možnost smírného řešení všech záležitostí souvisejících s rozvodem jejich manželství za podstatného přispění obou zástupkyň, kdy v průběhu tohoto jednání se účastníci dohodli na úhradě výživného manželky ve výši částka manželem do jednoho týdne od právní moci o schválení smíru s tím, že zahájí jednání o majetkovém vypořádání tak, aby případně bylo možno vzít návrh na tzv. sporný rozvod zpět a podat nový návrh na zjednodušenou formu rozvodu. Z tohoto důvodu soud k žádosti obou manželů odročil jednání za tři měsíce tak, aby jim poskytl časový prostor pro mimosoudní vyřešení všech záležitostí souvisejících s jejich rozvodem. V průběhu těchto měsíců oba účastníci prostřednictvím svých zástupkyň sdělili soudu, že manželé se neshodli na majetkovém vypořádání, při druhém jednání pak upřesnili, že manžel uhradil manželce výživné pro nerozvedenou manželku ve výši částka na základě soudem schváleného smíru uzavřeného účastníky dne datum v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka. Při druhém jednání soud opětovně s manžely probral možnost vyřešení jejich majetkové situace včetně bydlení pro dobu případného rozvodu, bylo nastíněno několik variant na základě podání účastníků, kdy manžel preferoval variantu podílového spoluvlastnictví manželů k nemovitostem, které mají ve společném jmění s užíváním vyčleněné části nebytových prostor domu svou osobou (zejména garáže a přilehlého malého prostoru, kde má manžel profesní potřeby) na základě dohody manželů jako podílových spoluvlastníků o užívání prostor každým z manželů bez finanční náhrady pro manžela, který by užíval menší prostory s tím, že by podíly byly omezeny zákazem zcizení a převodu a případně i možnost dědické smlouvy v případě úmrtí jednoho z manželů, kdy druhá varianta podle manžela by byl prodej nemovitosti s rozdělením výtěžku mezi manžely. Manželka s variantou prodeje nemovitostí v žádném případě nesouhlasila, variantu podílového spoluvlastnictví manželů s požadavkem manžela na užívání garáže odmítla, neboť chce, aby v garáži parkoval syn účastníků s tím, že manžel by mohl do garáže pouze čtyřikrát ročně, což odmítl manžel, neboť mu to neřeší situaci užívání prostor k jeho potřebě.

5. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před Městským úřadem Slaný. Za shodná právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat tvrzení, že z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti jméno příjmení a jméno celé jméno manžela, dále že poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese obec a číslo, kdy jde o rodinný dům ve společném jmění účastníků, kde aktuálně bydlí manželka a zletilý syn účastníků jméno celé jméno manžela, že manžel v tomto domě nebydlí od října 2020, a že manžel prostřednictvím SIPA hradil elektřinu částkou v rozpětí 5 000 – 6 000 Kč, kdy s touto úhradou přestal v prosinci 2020. Sporná mezi manžely zůstala tato právně významná skutková tvrzení, a sice po jak dlouhou dobu spolu manželé nežijí (kdy manžel tvrdí, že intimně spolu účastníci nežijí deset let a komunikovat spolu přestali v květnu 2020, manželka tvrdí, že účastníci spolu byli schopni komunikovat jako manželé minimálně do října 2020), dále odkdy manželé nevedou společnou domácnost (tvrzení manžela je, že od května 2020, manželky od října 2020), zda se na rozvratu manželství převážně nepodílela manželka, ale manžel (manžel tvrdí, že na rozvratu manželství mají podíl oba manželé, oproti tomu manželka uvádí, že se na rozvratu manželství podílel jedině manžel), dále zda a pokud ano, jaká by byla rozvodem manželství manželce způsobena zvlášť závažná újma (tvrzení manžela je, že žádná, oproti tomu manželka tvrdí, že tato újma by jí vznikla tak, jak ji popsala ve svém písemném vyjádření k návrhu a upřesnila při prvním jednání), zda a pokud ano, jaké existují objektivní mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství (kdy manžel tvrdí, že tyto okolnosti vyjma doby trvání manželství neexistují, oproti tomu manželka tvrdí, že existují tak, jak je popsala v písemném vyjádření a zejména pak při prvním jednání ve věci) a jaká je příčina rozvratu manželství (kdy manžel tvrdí, že příčinou rozvratu manželství jsou neshody ohledně zabezpečení dětí a způsobu soužití manželů, oproti tomu manželka uvádí, že manželství není rozvráceno, účastníci se odcizili a manželství je pouze formálním svazkem).

6. Soud k prokázání mezi účastníky sporných právně významných skutkových tvrzení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

7. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manželství, které uzavřel v roce rok s manželkou, je jeho první manželstvím, z něhož se narodily dvě děti, a to v roce rok dcera a v roce rok syn. V roce 1985 manžel krátkodobě navázal mimomanželský vztah s jinou ženou, k uvedenému se manželce přiznal a nabyl dojmu, že si toto vyříkali. Byl to jeho jediný poklesek v tomto směru, jiné vztahy s ženami v manželství neměl, šlo o pomluvy lidí, a manželka mu to navíc oplatila stejným způsobem. Účastníci se dost často hádali, i přesto jako rodina fungovali, jako manželé moc ne, měli minimálně společných aktivit, intimní soužití ukončili před deseti i možná více lety, pokud manžel zájem projevil, nebyl na straně manželky. V období roků 2012 – 2020 manželé v podstatě neměli žádný intimní život. V uvedeném období nejezdili již společně na výlety, ob rok jezdili na dovolenou po České republice a každý rok týden na chalupu, vyjma roku 2012. Před rokem 2012, resp. 2008 (v tomto roce odešla ze společné domácnosti manželů jejich dcera), více finančně rodinu zajišťoval manžel, neboť měl větší příjem (po určitou dobu měl i tři příjmy), pokud jde o fyzickou pomoc v domácnosti, dělal manžel běžné záležitosti (myl nádobí, staral se o zahradu, zvířata, nakupoval, luxoval), manželka uvedené dělala také. Více času s dětmi trávila doma manželka, která jim prala, vařila, úkoly do školy dělal většinou s dětmi manžel a jezdil s nimi na výlety. V roce 2012 při oslavě k narození vnučky manželka manželovi sdělila, že s ním být nechce, že ho nenávidí, manželé spolu pak tři měsíce nekomunikovali, situace se poté urovnala, ale žili vedle sebe. K dalšímu většímu konfliktu mezi manžely došlo na konci května/počátku června 2020, kdy se nebyli schopni shodnout na tom, jak by se měl jejich dospělý syn, který s nimi bydlel, podílet na chodu domácnosti. Od té doby spolu manželé nekomunikovali, po 4 – 5 měsících začalo manželku zajímat, kde manžel je, na což jí odvětil, že jí to nemůže říci, manželka pak reagovala tak, že mu vyházela všechny jeho věci. Manžel odešel, ale ne sám od sebe, manželka mu poslala SMS, aby se domů nevracel, a také obě děti ho varovaly před příchodem domů s tím, že by mohlo dojít k fyzickému konfliktu. Manžel bydlel týden u dcery, pak si našel podnájem v bytě ve obec, kde je dosud. S manželkou není v žádném kontaktu, žádal ji, aby se sešli a řešili spolu situaci osobně. Manžel nemá možnost vstupu do domu, který je v jejich společném jmění, ani tento dům užívat. Do října 2020 se manžel v domě zdržoval každý den, vyjma 2 – 3 víkendů, kdy byl na soustředění anonymizováno oddílu, kde působí jako trenér, a dnů, kdy odjížděl i na celý den, neboť s ním manželka nekomunikovala, když i ona sama se v domě sama nezdržovala a odjížděla na chalupu, aniž by manželovi cokoli řekla. Na požádání manželky jezdil manžel v období let 2012 – 2019 na chalupu posekat trávu a 1 – 2x za rok tam trávil týden ze své dovolené, v roce 2020 tam již nebyl. Zdravotní stav manželky manžel zná, ví, že byla v roce 2018 2019 na operaci, že měla problém se anonymizována dvě slova tlak. Postupem doby došlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu, za poslední rok zdravotní stav manželky manžel nezná. Od dětí ví, že manželka upadla na schodech, byla odvezena záchrankou, děti manželku navštívily v nemocnici, kde manželka dceru z návštěvy vyhodila. V současné době má manžel vztah s jinou ženou, jde o vztah volný bez jakýchkoliv vyhlídek do budoucnosti.

8. Z výpovědi manželky soud zjistil, že v manželství byla nespokojená od začátku, neboť hned po svatbě zjistila, že manžel navázal vztah s jinou ženou a tím mezi nimi začaly neshody a nedůvěra ze strany manželky. Podle manželky měl manžel i další vztahy, což dovozovala z toho, jak se choval (nevšímal si jí, věnoval se jiným, když byli společně na zábavě, kde se snažil být středem pozornosti a dělal ze sebe šaška, dále odcházel při telefonování, příp. si telefon ztišil, dozvěděla se, že v letním kině byl přes noc s jinou ženou, také viděla manžela, když projížděla, jak se koupe v rybníce s nějakou ženskou). S manželem o uvedeném mnohokrát mluvila, nikdy se nepřiznal. Manželka se kvůli uvedenému nechtěla rozvádět, resp. jednou se rozvádět chtěla, manželé pak byli v letech 1982 v manželské poradně, kde manžel sliboval, že už se to víckrát nestane. Manželé stavěli nový dům svépomocí tři roky, na který si vzali úvěr, půjčku a novomanželskou půjčku, v té době manželka zedničila, vařila, uklízela po stavbě, dům manželé dodělávali i po nastěhování. Manželka k tomuto domu, kde bydlí 30 let, má velký vztah, nedokáže si představit, že by bydlela jinde. Přestože byla manželka v manželství nespokojená, rozhodla se po dostavění domu, kdy byl manžel pořád pryč, přivést do manželství druhé dítě, které z její strany bylo plánované. V době, kdy byly děti malé, se manžel o ně staral, jezdil s nimi na výlety, manželka se starala o domácnost. Přípravu do školy dělala s dětmi v jejich mladším věku manželka, poté je s nimi dělal manžel. Pokud manželka požádala manžela o pomoc, vyhověl, ale byl unavený, posledních pět let se doma jen opaloval, odpočíval a říkal, že chce mít klid. V roce 2012 po narození vnučky manželka sdělila manželovi, že s ním nechce být, že ho nenávidí, neboť ji stále shazoval před lidmi a řekla mu to na oslavě k narození vnučky, neboť chtěla, aby z této oslavy odešel. Manželé spolu pak několik měsíců nemluvili, následně začali komunikovat, žili společně, manželka vařila, starala se o domácnost a manžel byl pořád unaven. Manžel od roku 2000 jezdil na chalupu jen z povinnosti, nyní tam rok nebyl, na dovolenou jezdili manželé společně, přestali v roce 2019. V období května/června 2020 došlo mezi manželi ke konfliktu a hádce, po které spolu vůbec nekomunikovali, poprvé manželka manžela oslovila až v říjnu 2020 se žádostí o zabití králíků, této žádosti manžel odmítl vyhovět a odjel. Manželka mu večer volala s dotazem, kde je, na to jí manžel sdělil, že jí to neřekne, manželka ho upozornila, že ráno nebude mít doma žádné své věci, manžel na toto sdělení nereagoval. Poté šla manželka nastrkat všechny věci manžela do pytlů, které chtěla dát ke kontejnerům v obci, ale protože manžela zná a ví, že by si pro ně ke kontejnerům došel, odvezla pytle do obec, chtěla, aby věci zpět nezískal. Udělala vše v afektu, neboť s ní manžel nechtěl mluvit, resp. říct jí, kde je. Manžel se pak vrátil do domu, když manželka doma nebyla, přivezl si krabice, které zůstaly v garáži, pak už do domu nepřišel a od té doby tam nebydlí. Manželka nechtěla, aby manžel do domu chodil, proto mu rozebrala jeho postel a týden s ní topila v krbu, postel byla 20 let stará. V prosinci 2020 manžel přišel do domu v době, kdy tam manželka nebyla, odvezl si nějaké věci. V květnu 2020 byla další manželova návštěva, při které došlo mezi manžely ke konfliktu, včetně fyzického vzájemného napadení, a rozbití tabletu manželkou manželovi. V srpnu manžel přijel do domu, ale manželka ho tam nepustila, zamkla zevnitř. Manželka se rozvést nechce a její představa o manželství je taková, že budou s manželem žít tak jako dosud, tj. že nebudou žít spolu, když už manželka by nechtěla nikdy žít s manželem. Od manžela obdržela finanční částku 70 000 Kč z titulu výživného pro nerozvedenou manželku v červnu 2021, pobírá starobní důchod ve výši 15 600 – 15 700 Kč měsíčně a stále pracuje jako OSVČ – účetní, z této činnosti má čistý příjem cca 12 000 Kč měsíčně. Režie domu je v průměru 7 000 – 8 000 Kč měsíčně, syn na tuto režii domu a společnou domácnost manželce přispívá částkou 6 000 Kč měsíčně. Dům má jen jednu garáž, manželka nesouhlasí s tím, aby v ní manžel parkoval, neboť jednak bydlí ve obec a jednak proto, že syn s jedním ze dvou aut parkuje v garáži a manžel má možnost si uskladnit pneumatiky na pozemku, kde dosud byly přikryté igelitem. Manželka nechce, aby manžel do nemovitosti chodil a nervoval ji. V roce 2019 manželka podstoupila operaci, manžel ji navštívil v nemocnici, ale doma se o ni nijak nestaral. Dne datum měla manželka úraz hlavy, neboť spadla ze schodů, byla odvezena do nemocnice, obě děti za ní byly, došlo ke konfliktu mezi ní a dcerou. Manželka užívá léky, neboť je diabetik, a má zvýšený tlak, stále má problémy se střevy, drží dietu. Nepotřebuje péči druhé osoby ve vztahu ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu, ale neví, co bude za 3 – 4 roky, pokud by měla takové problémy, že by se její stav hodně zhoršil, bylo by jí pak jedno, kdo se o ni stará. Když se starala celý život o manžela, tak by se pak měl postarat on o ni. Stran financování domu od manžela nechce nic. Manželka v rámci své výpovědi uvedla, že poslala manželovi zprávu, aby požádal o rozvod, manžel se k tomu však dlouho neměl, poté tedy manželka napsala, jestli se dohodnout o majetku a smírném rozvodu, následně si to rozmyslela, neboť manžel se stále k ničemu neměl, poté napsal, že za ní přijede domů, manželka doma nebyla, protože si nepřála, aby do obec jezdil. Ložnice mají manželé oddělené15 let, kdy manželé ukončili intimní soužití, manželka neměla o toto soužití zájem kvůli tomu, jak se k ní manžel choval.

9. Z výpovědi svědka jméno celé jméno manžela, syna účastníků, soud zjistil, že od doby, kdy si pamatuje vztah svých rodičů, docházelo mezi nimi k častým hádkám, rodiče spolu moc nekomunikovali. O svědka se starali oba účastníci, kteří také zajišťovali péči o dům a zahradu, více se v tomto směru starala matka, která uklízela dům, malovala, když bylo potřeba, dělala pořád na zahradě. Se svědkem i jeho sestrou, když byly děti, se učili oba dva rodiče, na třídní schůzky chodil otec. Svědek si nevybavuje, že by otec trávil dny i noci mimo domov a nepamatuje se, že by matka vyčítala otci navazování známosti s jinými ženami. Otec se na akcích věnoval jak svědkovi tak i matce, svědkovi však vadilo, že doma pak na oba dva řval, ve společnosti byl naopak středem pozornosti. Zhruba před rokem došlo ke zhoršení vzájemného vztahu rodičů, kdy kvůli zbourání a stavbě nové boudy na zahradě došlo mezi nimi ke konfliktu, otec se pak s matkou i se svědkem nebavil několik měsíců, následně spolu téměř nekomunikovali, ale hádali se pořád a nakonec otec odešel. Matka zjišťovala, kde otec je, ten jí to neřekl, a matka pak vyházela jeho věci do odpadků, otec se do domu poté nevrátil, pouze ho několikrát navštívil. Při malování ložnice, kde otec spal v období října – listopadu 2020, se vyhodila postel, rozřezala a spálila v krbu, bylo to dva týdny poté, kdy matka vyhodila otcovy věci. Svědek neví o tom, že by došlo k dohodě mezi rodiči stran zlikvidování postele. Rodiče měli oddělené spaní alespoň 15 let. Z pohledu svědka není možné společné soužití rodičů z důvodu, že by nezvládli být spolu. Svědek žije od října 2020 v domě jen s matkou, které přispívá na režii domu a domácnosti částkou 6 000 Kč měsíčně, rád by zůstal bydlet v domě i nadále. V současné době v garáži neparkuje nikdo, jsou tam věci, svědek by parkování se svým autem v garáži využíval v zimním období. Před anonymizováno lety byla matka na operaci, byla hospitalizována zhruba měsíc, po návratu domů domácnost fungovala, pomáhal jak svědek, tak i otec. Letos v létě matka spadla ze schodů na hlavu, byla pod vlivem alkoholu, svědek volal záchranku, matka byla hospitalizována. Na chalupu, kterou matka spoluvlastnila se svou sestrou, jezdil spíše svědek, otec tam jezdit nechtěl kvůli neshodám s tetou, matka se rozhodla svědkovi darovat polovinu chalupy a sestře poslala peníze. Od doby, kdy otec nebydlí se svědkem a matkou, se životní úroveň svědka a matky nezměnila.

10. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, dcery účastníků, soud zjistil, že dětství, kdy svědkyně bydlela s rodiči na anonymizováno, měla šťastné, rodiče se snažili, aby měla zážitky o prázdninách, jezdila na tábory, na hory, s matkou na chalupu, s otcem k příbuzným. Zhruba ve věku jejích třinácti let začali rodiče stavět dům, neměli už tolik času, neboť oba na stavbě domu pracovali i fyzicky, po nastěhování rodiny do domu se narodil svědkyni bratr, o kterého se starala včetně svědkyně celá rodina. Otec měl v produktivním věku i dvě zaměstnání, matka pracovala vždy jen na částečný úvazek a starala se o domácnost, o děti a o dům. Otec sekal trávu, matka dělala drobné úpravy na domě, prala, vařila, žehlila, nakupovala, otec pak dělal drobné nákupy o sobotách, platil složenky v souvislosti s domem. Na třídní schůzky chodil otec, svědkyně se učila od 3. - 4. třídy sama, s bratrem jezdil otec po zámcích, hradech, hrát fotbal, na tábory. V období studia střední školy svědkyně se rodiče hádali kvůli maličkostem, nebo spolu nemluvili, svědkyně od nich dostávala rozkazy, příkazy, navíc se dost starala o bratra, který tím, jak rostl, tak začínaly konflikty rodičů, neboť se neshodli na jeho výchově, bratr situace v rodině využíval. Svědkyně chodila na brigády, hodně doma pomáhala, nakonec situace byla pro ni neúnosná, našla si další školu mimo domov, odešla na internát, poté odjela do Anglie, po navrácení se nastěhovala ke svému nynějšímu manželovi a od roku 2005 jen rodiče navštěvuje. Při návštěvách bylo vždy dusno, matka byla vulgární, otec často vyjížděl (labilní, bere prášky na nervy), otci vadil laxní přístup bratra (to, že víkendy propíjel, vstával někdy až v poledne a věděl, že u matky vždy najde zastání). Svědkyně si nikdy za svůj život nevšimla, že by otec měl známost s jinou ženou, ani nezaznamenala, že by toto matka otci vyčítala, až v loňském roce matka svědkyni řekla, že otec měl vztah s jinou ženou, když byla malá. Před 2 – 3 lety matka několikrát svědkyni řekla, že si přeje, aby si otec našel jinou ženu, neboť jeho přítomnost ji deptá, uvažovala o tom, že půjde bydlet do nějakého bytu, aby se o bratra a o otce nemusela starat, bylo toho na ni moc. Svědkyně neví o tom, že by matka navázala během manželství známost s jiným mužem. V červenci rok se svědkyni narodila dcera, manžel zorganizoval pro rodinu oslavu, na které se matka opila, byla vulgární a otce napadala, ten pak z oslavy odešel, matka se později omluvila za své chování. Poté, kdy matka začala vyhazovat otcovy věci, jí volal bratr, svědkyně přijela do domu situaci uklidnit, matka už měla všechny otcovy věci v pytlích v autě a řekla, že jí nezabrání děti v tom, co chce udělat, a dále svědkyni sdělila, že otci volala, kde je, on jí to nechtěl říct, a proto se rozhodla jeho věci vyházet. Druhý den volala svědkyni i bratrovi, aby otec nejezdil domů, nebo že mu něco fyzicky udělá, svědkyně proto volala otci, ať domů nejezdí. Tehdy za svědkyní otec přijel s tím, že nemá žádné věci, pouze ty, které má na sobě, svědkyně mu objednala nové věci po internetu a otec u ní bydlel asi dva týdny, než si sehnal byt. Matka znepřístupnila otci přístup do jejich domu. Svědkyně si nedokáže představit, že by rodiče žili spolu, neboť i když spolu byli, nebyli schopni být společně v jedné místnosti, každý byl v jiné, takto vyhrocený vztah mají od roku 2012. Podle svědkyně matka získala averzi k otci proto, že se spolu neustále hádali. Otec jezdil na několik dní s basketbalem a matka zase na několik dní na chalupu, otec je společenský, extrovertní, matce vadilo, že na veřejnosti je společenský, zábavný, a doma takový není, matka je oproti tomu introvertní, nikam nechtěla jezdit, otec naopak jezdit chtěl. Aktuálně svědkyně nemá poté, kdy ji matka vyhodila i s dětmi, s matkou dobrý vztah, s otcem komunikuje. S bratrem nekomunikuje, neboť bratr matce lhal, když jí neřekl, že se s otcem stýká, poté co matka otce vyhodila a poté, kdy mu řekla, že má velkou vinu na tom, že se rodiče hádali, neboť podporoval jejich konflikty svým chováním.

11. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že oba účastníky zná od dětství, často se navštěvovali. V roce 2020 manžel volal svědka s tím, že se domnívá, že mu manželka vyhodila věci do plechových kontejnerů, od kterých má svědek klíče, svědek přišel na úřad, podívali se s manželem a zjistili, že zde žádné věci nemá. S manžely ohledně jejich rozvodu nic jiného svědek neřešil a o podrobnostech jejich rozvodu nic dalšího neví. V období posledních dvou let byl svědek v kontaktu s oběma manžely tak 1 – 2x do roka, kdy se zastavil na kávu, povídal si s oběma, netušil, že směřují k rozvodovému řízení. Poté, kdy se manžel na svědka obrátil ohledně věcí, které mu manželka vyhodila, se po vesnici začalo říkat, že se rozvádí, že to mezi nimi neklape. Ke svědkovi se nedostala informace o tom, že by měl být některý z nich v manželství nevěrný. Nyní svědek ví, že na straně manžela je jiná žena, ví to asi tří týdny až měsíc. Svědek neví o období, kdy by se manžel zdržoval někde jinde před událostí, kterou popsal, než doma.

12. Z lékařských zpráv o zdravotním stavu manželky soud zjistil, že manželka byla v období od datum do datum hospitalizována na chirurgickém oddělení v Oblastní nemocnici obec, kdy jí byla mimo jiné provedena resekce anonymizována dvě slova s anonymizováno. Z lékařské zprávy praktického lékaře ze dne datum soud zjistil, že jí bylo předepsáno 8 různých druhů léků, a že její diagnózy jsou anonymizováno C anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova typu 2/ 2019 na anonymizována čtyři slova reflux, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova rekta, anonymizována dvě slova. Ze zprávy interního oddělení, anonymizováno poradny Oblastní nemocnice obec z ambulantního vyšetření manželky ze dne datum soud zjistil, že manželka má anonymizována dvě slova anonymizováno typu s anonymizováno komplikacemi a byl jí předepsán lék anonymizována dvě slova 1000 mg tb. Z lékařské zprávy ze dne datum od praktické lékařky bylo zjištěno, že manželka od prosince 2020 dochází pro psychickou aleteraci, nespavost, úzkosti, obavy o budoucnost, byla ji nasazena anonymizováno a anonymizováno.

13. Ze zprávy praktického lékaře ze dne datum soud zjistil, že mezi diagnózy manžela patří anonymizována tři slova stavy, anonymizována dvě slova, a že též užívá pravidelně léky a chodí na kontroly.

14. Ze žaloby, potvrzení zaměstnavatele o příjmech manžela, daňového přiznání manželky za rok 2020 a usnesení název soudu ze dne 18. května 2021, č. j. číslo jednací soud zjistil, že manželka se žalobou podanou k tomuto soudu dne datum domáhala stanovení povinnosti žalovanému platit jí na výživném manželky částku 5 000 Kč měsíčně, čistá mzda, které manžel dosahoval v období od února 2020 do ledna 2021 se pohybovala v rozpětí 27 000 – 29 000 Kč čistého, s výjimkou měsíců, kdy manželovi byla přiznána odměna, což bylo v květnu, srpnu a prosinci, v těchto měsících dosahoval příjmu v rozpětí 39 000 – 44 000 Kč měsíčně čistého. Uvedeným usnesením byl schválen smír manželů, v rámci kterého se manžel zavázal zaplatit manželce částku 70 000 Kč do jednoho týdne od právní moci usnesení, kterým bude schválen smír, a to z titulu výživného pro manželku.

15. Z SMS komunikace manželů v období listopad a prosinec 2020 soud zjistil, že manželka požádala manžela o to, aby zažádal o rozvod s tím, že se chce domluvit na nesporném rozvodu a majetku, manžel nabídl konkrétní termín schůzky v domě v obec, a to opakovaně, manželka se na tyto schůzky nedostavila. Z e-mailové komunikace manželů v období ledna 2021 soud zjistil, že manželka sdělila manželovi, že si nepřeje, aby navštěvoval jejich dům. Z fotodokumentace v počtu 3 fotografií soud zjistil, že na dvou fotografiích je zachycena v místnosti rozebraná postel a na třetí fotografii pak v místnosti rozházené listiny včetně fotografií.

16. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmy manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

17. Soud po provedeném dokazování vyhodnotil, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. K tomuto závěru soud dospěl především na základě výpovědí obou manželů a dále též výpovědí svědků jméno celé jméno manžela a jméno příjmení, dětí účastníků. Z těchto všech výpovědí shodně vyplynulo, že manželství účastníků je dlouhodobě provázeno neshodami, obdobími, kdy spolu manželé i několik měsíců nekomunikují. K vyostření konfliktnosti vzájemného vztahu účastníků došlo nejprve v roce 2012, kdy manželka sdělila manželovi na rodinné oslavě při příležitosti narození vnučky, že s ním nechce být. Od této doby se vztah manželů zhoršoval, k většímu konfliktu mezi nimi pak došlo v období května až června 2020, poté spolu manželé až do října 2020 nekomunikovali. V říjnu 2020 manžel nevyhověl žádosti manželky a též jí telefonicky odmítl na její dotaz sdělit, kde se po svém odjezdu z domu nachází. Manželka mu poté jeho věci dala do pytlů, které odvezla do obec, aby je manžel nenašel (což by, pokud by je dala ke kontejnerům v obci, najít mohl, a to nechtěla), rozebrala a spálila mu postel a znepřístupnila vstup do jejich domu, neboť si nepřeje, aby manžel nadále do domu chodil. Oba manželé vylučují obnovení soužití, a to i manželka, která odmítá rozvod manželství, když její představa o manželství účastníků je taková, že tito budou žít jako nyní, tzn., že spolu žít nebudou, neboť manželka by už nikdy nechtěla žít s manželem. Také obě děti účastníků shodně vyloučily možnost společného soužití rodičů, neboť ti nejsou z jejich pohledu schopni být spolu.

18. Dále se soud zabýval posouzením, zda rozvod manželství by byl v rozporu se zájmy manželky, zda se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převáženě manželka nepodílela, zda by jí byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a zda mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství a dospěl k závěru, že uvedené podmínky (jejichž splnění by i přes v řízení prokázaný hluboký a trvalý rozvrat manželství a vyloučení jeho obnovy vedly k zamítnutí návrhu na rozvod manželství), nebyly v případě účastníků, konkrétně na straně manželky, splněny.

19. Předně v řízení nebylo prokázáno tvrzení manželky, že na rozvratu manželství se podílel svým chováním především, resp. výlučně jen manžel, a to tím, že za trvání manželství neustále navazoval vztahy s jinými ženami. Manžel se v rámci své výpovědi přiznal k jednomu poklesku v tomto směru, kterým byla jeho krátkodobá známost s jinou ženou v roce 1985, ještě před narozením syna účastníků. Další známost pak manžel navázal až po zrušení společného domácnosti a ukončení společného bydlení účastníky v říjnu 2020 v situaci, kdy manželka zcela otevřeně po dobu několika let předtím deklarovala, že s manželem, s nímž ukončila intimní soužití před více než 10 lety, žít nechce a v uvedeném měsíci manželovi vyhodila jeho věcí a znepřístupnila mu vstup do jejich společného domu. Ani svědci, a to děti účastníků, ve svých výpovědích nepotvrdili, že by otec navazoval známosti s jinými ženami a že by matka měla toto otci vyčítat. Zejména ze svědecké výpovědi dcery účastníků jméno příjmení vyplynulo, že manželství účastníků bylo z jejího pohledu spokojené do doby, než se účastníci rozhodli pro stavbu rodinného domu, což bylo ve věku 13 let svědkyně. Stavbu rodinného domu následně za nikoliv jednoduchých podmínek (fyzická práce obou manželů na stavbě při současném zajištění chodu rodiny, domácnosti a plnění pracovních povinností) manželé zrealizovali. Přestože manželka se již tehdy v manželství cítila nespokojená, rozhodla se pro druhé dítě. Oba manželé tak nadále fungovali ve vztahu k zajištění péče o děti, domácnost, dům i finanční zajištění rodiny. Postupně se však jejich vzájemný vztah zhoršoval (manželé se hádali i kvůli maličkostem nebo spolu nemluvili), byla období, kdy docházelo k vyostření konfliktů a následnému prohloubení zhoršení jejich vztahu, a to nikoli v důsledku chování jen jednoho z manželů, nýbrž pro chování obou dvou, kdy konkrétně v roce 2012 a následně v říjnu 2020 svým chováním (které je popsáno mj. v bodě 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí) podstatně k jeho rozvratu přispěla manželka.

20. V řízení nebylo prokázáno, ani to, že by manželce byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, a to dle jejího tvrzení v ekonomické stránce, v hrozbě ztráty možnosti bydlení a ztížení možnosti si pořídit bydlení jiné a i pro závažný zdravotní stav manželky. Pokud jde o ekonomickou stránku, v řízení bylo prokázáno, že oba manželé jsou příjemci důchodu ve zhruba stejné měsíční výši (manželka v částce 15 600 Kč, manžel v částce 16 318 Kč), oba manželé mají příjem i z výdělečné činnosti, manželka v měsíční výši cca 12 000 Kč, manžel v rozpětí 27 000 – 29 000 Kč. Soud kromě uvedených příjmových poměrů každého z manželů při hodnocení ekonomické situace každého z nich zohlednil též tu skutečnost, že manžel v průběhu tohoto řízení, konkrétně v červnu 2021, zaplatil manželce na výživném pro manželku částku 70 000 Kč a dále skutečnost, že manželka užívá rodinný dům manželů spolu se synem účastníků, který se finančně spolupodílí částkou 6 000 Kč na úhradě režie tohoto domu, jež je ve výši 7 000 – 8 000 Kč, oproti tomu manžel žije od října 2020, kdy mu manželka znemožnila přístup a užívání domu, v nájemním bytě a jeho náklady na bydlení tak jsou nepochybně vyšší než náklady manželky. Z výše uvedeného nelze dospět k jinému závěru, než že rozvodem manželství by manželce zvlášť závažná újma v ekonomické stránce nevznikla. Ke stejnému závěru soud dospěl i stran manželkou tvrzené hrozby ztráty bydlení, a jejího závažného zdravotního stavu. Pokud jde o bydlení, byl to v průběhu řízení právě manžel, který se snažil řešit majetkové otázky, konkrétně rodinný dům, který mají manželé ve společném jmění několika velmi vstřícnými nabídkami pro manželku, naposledy nabídkou převodu domu do podílového spoluvlastnictví manželů se současně uzavřenou dohodou o užívání domu manželi, kdy manžel požadoval pouze užívání vyčleněné části nebytových prostor domu (garáže a přilehlého malého prostoru, kde má manžel uskladněny profesní potřeby) bez finanční náhrady pro manžela, který by užíval menší prostory domu, kdy by navíc byly podíly manželů omezeny zákazem zcizení a převodu a případně i s možností dědické smlouvy v případě úmrtí např. manžela. Manželka však všechny nabídky manžela včetně shora uvedené odmítla a situaci stran majetku manželů nechtěla řešit. Zdravotní stav obou manželů dle v řízení provedeného dokazování lékařskými zprávami podle názoru soudu odpovídá jejich věku, ani jeden z nich se aktuálně nenachází ve vážném zdravotním stavu, ani jeden nepotřebuje pomoc druhé osoby, v tomto směru jsou oba plně soběstační. Vzhledem k velmi konfliktnímu vztahu manželů vyhroceného až ve vzájemnou averzi lze těžko předpokládat, že by si manželé byli při zhoršení zdravotní stavu vzájemnou oporou.

21. Pokud jde o objektivní mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství účastníků, soud vyhodnotil, že by touto okolností mohla být pouze délka trvání manželství (42 let), nicméně pouze tato v řízení prokázaná skutečnost při nesplnění ostatních podmínek pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství ve smyslu shora citovaného ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nestačí pro rozhodnutí o zamítnutí návrhu manžela na rozvod manželství. Navíc v řízení bylo prokázáno, že manželství již není naplňováno ve svých jednotlivých funkcích mnoho let, účastníci si nejsou vzájemnou oporou v pokročilém věku, osobní kontakt v nich vzbuzuje averzi vůči druhému. S ohledem na shora uvedené soud proto rozhodl o rozvodu manželství účastníků, když příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném odcizení manželů v důsledku neshod zejm. stran rozdílných názorů na společné soužití, trávení volného času a neschopnosti spolu o uvedeném za účelem jejich řešení komunikovat, což vedlo k hádkám, obdobím i několika měsíční nekomunikace a postupnému zhoršování jejich vzájemného vztahu.

22. Soud pro nadbytečnost neprovedl manželkou navrhovaný důkaz zprávou zaměstnavatele manžela o jeho příjmu za období od února 2021 dosud, když z již v řízení provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně prokázaný.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Manžel náhradu nákladů řízení nežádal, manželka požadovala přiznání náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že to nebyla ona, která toto řízení vyvolala. Podle uvedeného ustanovení bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud však v dané věci neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků a pouze v okolnosti, že manželka nebyla tou, která toto řízení vyvolala, nelze spatřovat důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení manželce. S ohledem na uvedené soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím zdejšího soudu, ve dvojím vyhotovení. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o.z.).