21 C 51/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

II. Pozemek parc. [číslo] zahrada, zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] se rozděluje dle geometrického plánu č. z. [číslo] 2021 k. ú. [obec] vyhotoveného [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie na pozemky parc. [číslo]. Geometrický plán č. z. [číslo] 2021 k. ú. [obec] vyhotovený [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie, tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

III. Pozemky parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] se přikazují do vlastnictví žalobců v rámci jejich společného jmění manželů a pozemky parc. [číslo] se přikazují do vlastnictví žalované.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení státu částku [částka].

V. Žalovaná je povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení státu částku [částka].

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se svou žalobou domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), a to rozdělením pozemku na dva, kdy nejlépe dělitelný je pozemek pomocí přímky, která by byla rovnoběžná s delší částí pozemku a zároveň by procházela body ležícími v polovině jeho kratších stran (dále i jen„ podélné dělení pozemku“). Dělení příčné by způsobilo, že by se díl žalované vklínil do scelených pozemků žalobců a vznikla by účelně nevyužitelná část pozemku žalobců tzv. za rohem. Podíly obou stran na předmětném pozemku jsou stejné a činí id. jednu polovinu k celku a zároveň obě strany současně vlastní pozemky k němu přilehlé, žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] – zahrada a žalovaná má ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], která slouží k bydlení. Na předmětném pozemku se nachází bazén, s jehož umístěním žalobci ani jejich právní předchůdci nikdy nesouhlasili, proto by při vypořádání spoluvlastnictví k tomuto bazénu nemělo být přihlíženo. Obě strany nejsou schopny se domluvit na užívání společného předmětného pozemku, předžalobní vyjednávání selhala.

2. Po vyjádření žalované k žalobě a při prvním jednání žalobci doplnili svá žalobní tvrzení o uvedení, že bazén je věcí movitou, kterou žalovaná může přemístit jinam, a proto jeho existence by neměla mít vliv na způsob vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku reálným dělením způsobem navrhovaným žalobci. Pokud je pod bazénem betonový základ, tak ten je součástí předmětného pozemku a jako takový ve spoluvlastnictví žalobců a žalované a tudíž předmětem vypořádání, a proto je třeba jej ocenit a pak zvážit, jaký má existence takové součásti společného předmětného pozemku vliv na způsob vypořádání. Z pohledu žalobců by tato relevance neměla být žádná, protože betonový základ byl zřízen právními předchůdci žalované a jejího manžela (prodávajícími bazénu) bez souhlasu tehdejších spoluvlastníků předmětného pozemku. Bazén jako movitá věc byla na pozemek umístěna okupací, tj. protiprávním postupem a nemůže žalované založit právní ochranu, protože by se jednalo o zneužití práva. Podle žalobců také nelze přehlížet, že žalovaná s manželem v minulosti dlouhou dobu protiprávně předmětný pozemek užívala nejen k rekreačním účelům, ale i k umístění staveb, které později zase odstranila, mezi účastníky byl veden spor o zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované u Okresního soudu v Kladně sp. zn. [spisová značka]. Žalobci tvrdí, že o umístění bazénu na předmětném pozemku se dozvěděli až poté, kdy pozemek koupili do podílového spoluvlastnictví, když před koupí neměli na tento pozemek přístup a zakoupením ideální poloviny předmětného pozemku bylo podmínkou pro současný prodej pozemku, resp. jeho části parc. [číslo] od pana [příjmení]. Žalobci postavili na hranici s předmětným pozemkem na svém pozemku parc. [číslo] rodinný dům, kdy dodrželi stanovenou vzdálenost od hranice s předmětným pozemkem. Žalovanou navrhované příčné dělení předmětného pozemku způsobí již zmiňované vlastnictví pozemku„ za rohem“, podstatně žalobce poškodí a vznikne nerovnost v cenách obou nově vznikajících částí pozemku, podélné dělení předmětného pozemku nepoškodí nikoho, pouze poškodí existenci bazénu, který ale na předmětném pozemku stojí protiprávně bez právního důvodu, žalobci jsou připraveni nést náklady na demontáž bazénu. V průběhu řízení žalobci doplnili svá tvrzení ještě o uvedení, že vzájemné problémové vztahy účastníků se nelepší, naopak se stále zhoršují, aktuálně jsou vystupňované probíhajícím přestupkovým řízením proti žalované a jejímu manželovi a účastníci by tak museli být při příčném dělení předmětného pozemku odděleni od sebe více než je běžné (např. pletivem), a to nejméně dvoumetrovým neprůhledným plotem, případně zdí, což bude znamenat, že okolí bazénu (který by v případě příčného dělení pozemku mohl být zachován), bude obklopeno ze 3 stran neprůhlednou dvoumetrovou zdí, a protože bazén je na jihu pozemku, tak bude po většinu dne tato část pozemku, která by byla přikázána žalované, zastíněna.

3. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku a jeho rozdělením nikoliv způsobem navrhovaným žalobci, ale tzv. příčným rozdělením, kdy žalované připadne díl, na kterém stojí bazén a žalobcům druhý díl, který bude na západní straně sousedit s pozemkem žalobců parc. [číslo] (dále i jen„ příčné dělení pozemku“), a to to z těchto důvodů a) na předmětném pozemku v části navrhované do vlastnictví žalované se nachází bazén, který je v SJM žalované a jejího manžela, přičemž tento bazén zde stál dříve, než žalobci koupili ideální polovinu k celku předmětného pozemku, b) žalobci budují na pozemku parc. [číslo] rodinný dům, který bude stát při stávající hranici mezi pozemkem parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] (předmětný pozemek) a parc. č. st. [anonymizováno], c) žalobci dříve připustili příčné dělení předmětného pozemku, které nejprve podmiňovali směnou části pozemku parc. č. st. [anonymizováno] za část pozemku parc. [číslo] tzv.„ za rohem“, s čímž žalovaná nesouhlasila, neboť tato část pozemku je pro ni bez užitku a pozemek parc. č. st. [anonymizováno] může využít ke stavbě garáže; následně žalobci podmiňovali příčné dělení předmětného pozemku souhlasem žalované s umístěním stavby rodinného domu žalobců na samé hranici mezi pozemky p. [číslo] pozemky p. [číslo] p. č. st. [anonymizováno], s čímž žalovaná s ohledem na napjaté vztahy se žalobci nesouhlasila, d) žalobci se domáhali po žalované pod pohrůžkou žaloby na odstranění staveb mj. odstranění stavby jezírka, které se nacházelo na předmětném pozemku a pozemku parc. č. st. [anonymizováno], přičemž v případě podélného dělení předmětného pozemku dle návrhu žalobců by stavba jezírka nezasahovala do dílu předmětného pozemku, který pro sebe navrhují žalobci a žalovaná, aby předešla dalšímu soudnímu sporu, jezírko z předmětného pozemku odstranila a žalobcům nebude tak nic bránit v užívání dílu předmětného pozemku při jeho příčném dělení dle návrhu žalované.

4. Žalovaná dále po reakci žalobců na její vyjádření k žalobě a při prvním jednání doplnila svá tvrzení o uvedení, že vlastnické právo k bazénu se svým manželem nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřeli s prodávajícími Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od kterých žalovaná se svým manželem koupili pozemek parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa], a které si před vybudováním bazénu vyžádali ústní souhlas s umístěním bazénu od tehdejšího spoluvlastníka předmětného pozemku pana [příjmení]. K tvrzení žalobců, že příčným dělením předmětného pozemku by vznikla část pozemku tzv.„ za rohem“, žalovaná uvedla, že pozemek žalobců„ za rohem“ existuje již nyní, kdy se jedná o část pozemku žalobců parc. [číslo] při hranici s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Podle žalované při příčném dělení pozemku bude hodnota obou dílů rozděleného pozemku shodná, žalované by zůstal díl pozemku, jak jej dosud užívá, a žalobcům díl, který by měl společnou hranici s jejich pozemkem parc. [číslo] přiléhal by k novostavbě žalobců, která svojí částí stojí při hranici mezi pozemky p. [číslo] předmětným pozemkem a žalobci by též měli zachovaný plný přístup k jejich dílu rozděleného pozemku, a to přes své pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalovaná považuje stavbu zapuštěného bazénu za nemovitou věc sestávající z fólie s konstrukcí, kdy bazén je obsypán suchou betonovou směsí, čímž došlo ke spojení bazénu s okolní půdou a dále z betonového základu, který byl vybudován před instalací bazénu a který nelze přemístit a navíc demontáží vlastního bazénu by došlo k jeho trvalému znehodnocení. Pokud by soud dospěl k závěru, že bazén je stavbou movitou, je třeba při způsobu dělení pozemku k jeho existenci stejně přihlížet, když při dělení pozemku je obecně potřeba přihlížet ke všem okolnostem daného případu. V daném případě byl bazén i s domem zakoupen žalovanou a jejím manželem ještě předtím než žalobci zakoupili polovinu předmětného pozemku. Soud by měl též přihlédnout k tomu, že žalobci neudržují svůj pozemek parc. [číslo] pokud by došlo k dělení předmětného pozemku podélným způsobem dle návrhu žalobců, tak by se pouze posunul pás neudržovaného pozemku. Podle žalované příčným dělením pozemku nebude poškozena žádná ze stran, podélným dělením pozemku by byla poškozena žalovaná, neboť by došlo k odstranění bazénu a ke zmenšení prostoru pro případné vybudování nového bazénu. Žalovaná po doplnění tvrzení žalobců stran případného stínění bazénu a jeho okolí vysokou zdí při příčném dělení pozemku uvedla, že žalovaná toto oplocení přivítá, protože se tím výrazně omezí průnik náletu z pozemku [číslo] a nemá obavu ze stínění bazénu a jeho okolí, neboť v letním období je slunce vysoko, tudíž stínění bude minimální.

5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci a žalovaná jsou spoluvlastníky v rozsahu id. 1/2 k celku, žalobci v rámci společného jmění manželů (dále i jen SJM) a v rozsahu id. 1/2 k celku žalovaná pozemku [číslo] v k. ú. a obci [obec], že žalobci jsou vlastníky v rámci SJM okolních pozemků [číslo], [číslo], [číslo], vše v k. ú. a obci [obec], že žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení] jsou vlastníky v rámci SJM pozemku st. [anonymizováno] jehož součástí je dům [adresa] vše v k. ú. a obci [obec], že žalobci a žalovaná nadále nechtějí setrvat v podílovém spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, toto spoluvlastnictví chtějí zrušit a vypořádat se reálným rozdělením pozemku.

6. Mezi účastníky zůstal sporný způsob reálného rozdělení předmětného pozemku, kdy žalobci navrhují tzv. podélné rozdělení tohoto pozemku (rozdělení přímkou rovnoběžnou s delší částí pozemku, která bude procházet body ležícími v polovině kratších stran pozemku s tím, že žalobci by získali oddělenou část pozemku, která přiléhá k pozemku [číslo] a žalovaná by získala část pozemku, která přiléhá k pozemku st. [anonymizováno]), žalovaná navrhuje tzv. příčné rozdělení (kdy hranice by měla procházet středem delších stran s tím, že polovina, na které je bazén, by připadla do vlastnictví žalované). Dále je mezi účastníky sporné, zda bazén je stavbou nebo věcí movitou, kdy žalobci tvrdí, že bazén je věc movitá a žalovaná tvrdí, že bazén je stavba, a kdo byl vlastníkem, příp. kdo byli spoluvlastníci předmětného pozemku v období od února do května [rok], kdy žalobci tvrdí, že těmito spoluvlastníky byly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalovaná oproti tomu tvrdí, že jedním ze spoluvlastníků byl pan [příjmení] [příjmení], a dále zda tehdejší spoluvlastníci pozemku [číslo] udělili v uvedeném období právním předchůdcům žalované souhlas s vybudováním bazénu či nikoliv, kdy žalobci tvrdí, že souhlas nebyl udělen, žalovaná tvrdí, že ano.

7. Soud v řízení provedl dokazování níže uvedenými důkazy navrženými účastníky, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] vedeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že žalobci se stali spoluvlastníky v rozsahu id. poloviny k celku pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, v k. ú. a obci [obec] na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] a žalovaná 2) se stala spoluvlastníkem v rozsahu id. 1/2 k celku tohoto pozemku spolu s žalobci na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] vedeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný, prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že žalobci na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum] se stali vlastníky v rámci SJM v rozsahu id. poloviny k celku pozemku [číslo], zahrada, o výměře [výměra] v obci a k. ú. [obec], vlastníky druhé id. poloviny tohoto pozemku se žalobci v rámci SJM stali na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k témuž dni, žalobci jsou dále vlastníky v rámci SJM pozemku par. [číslo] ostatní plocha a [číslo], ostatní plocha v obci a k. ú. [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] vedeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný, prokazující stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že žalovaná s manželem jsou v rámci SJM vlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří v obci a k. ú. [obec], kdy součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, a to na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

9. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalovaným, tj. [jméno] [příjmení], narozenému [datum] a [celé jméno žalované], narozené [datum] byla stanovena povinnost zaplatit žalobcům [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] společně a nerozdílně částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žaloba na stanovení povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] byla zamítnuta (výrok II.), dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.), a jak žalobcům, tak i žalovaným byla stanovena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení žalobcům ve výši [částka] a žalovaným ve výši [částka] (výrok IV. a V.). Z odůvodnění citovaného rozhodnutí soud zjistil, že žalobci požadovali po žalovaných zaplacení částky [částka] příslušenstvím, o které byla žaloba rozšířena v průběhu řízení se souhlasem soudu. Žalobu odůvodnili tím, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek]. Dále mají ve společném jmění manželů jako spoluvlastníci se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální poloviny spolu se žalovanou [číslo]) pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², rovněž v [katastrální uzemí], [územní celek]. Oba tyto pozemky však svévolně užívají výlučně oba žalovaní. Žalobci jsou z užívání těchto pozemků zcela vyloučeni a žalování oba pozemky užívají bez právního důvodu, přičemž pozemek parc. [číslo] užívají bez právního důvodu celý a pozemek parc. [číslo] užívají nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení, jehož vydání se žalobou domáhají, vycházeli žalobci z výše nájemného obvyklého v daném místě. Za užívání pozemku parc. [číslo] požadovali vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za nadužívání pozemku parc. [číslo] požadovali za období od [datum] do [datum] částku [částka]. Soud I. stupně shledal žalobu důvodnou v jejím základu, když měl za prokázáno, že žalovaní v době od [datum] do [datum] bezdůvodně užívali polovinu pozemku [číslo] (v té době byli žalobci vlastníky pouze ideální poloviny tohoto pozemku) a v období od [datum] do [datum], kdy již žalobci byli vlastníky celého pozemku, žalovaní užívali celý tento pozemek a vzniklo jim bezdůvodné obohacení za užívání celého pozemku. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že pozemek parc. [číslo] žalovaní nadužívali nad rámec svého spoluvlastnického podílu za dobu od [datum] do [datum]. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení, které žalovaným vzniklo, vycházel soud prvního stupně ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil obvyklé nájemné v daném místě a čase v částce ve výši [částka] za m2 za rok. V průběhu řízení žalobci rozšířili žalobu o další částku [částka] s tím, že se domáhali vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání pozemku parc. [číslo] do [datum] a pozemku parc. [číslo] za období až do [datum]. Soud prvního stupně toto rozšíření žaloby nepřipustil, když dospěl k závěru, že výsledky dosavadního řízení by v době rozhodnutí soudu o žalobě nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu, neboť soud do té doby prováděl dokazování zaměřené na původně žalobci vymezené období. Navíc v průběhu řízení došlo také ke změně chování žalovaných ve vztahu k užívání obou pozemků. Soud prvního stupně proto svým rozsudkem rozhodl pouze o nároku uplatněném původní žalobou ze dne [datum]. V řízení soud I. stupně vzal dále mj. za prokázáno, že historickým vývojem se pozemky parc. [číslo] staly součástí oploceného celku s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], který patří k domu [adresa], kdy uvedené dva pozemky ([číslo] a [číslo]) si k domu a pozemku parc. č. st. [anonymizováno] připojil tehdejší majitel pan [příjmení]. Další vlastníci (rodina [příjmení]) v roce 2011 při prodeji domu [adresa] a pozemku parc. č. st. [anonymizováno] sdělili žalovaným (tj. žalovaný 1) [jméno] [příjmení], [datum narození], žalovaná 2) [celé jméno žalované], [datum narození]), že pozemky parc. [číslo] udržovali od 50. let, a že se o ně nikdo nezajímá. Prodávajícím žalovaní zaplatili částku [částka] za bazén, neboť prodávající ho zřídili. Následně, a to až poté, kdy žalobci koupili pozemek parc. [číslo] zjistila žalovaná 2) [celé jméno žalované], že pozemek pod bazénem patří panu [příjmení]. Od něho v roce [rok] žalovaná 2) koupila spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální poloviny k celku pozemku parc. [číslo] spoluvlastníky druhé ideální poloviny tohoto pozemku byli v té době, a to od [datum] již žalobci, kteří ji koupili od pana [příjmení]. V době, kdy žalobci koupili spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální poloviny k celku pozemku parc. [číslo] byl vstup na tento pozemek z pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců. Na pozemku parc. [číslo] byl přístřešek, který žalobci zbourali, tím vznikla mezera cca 60 cm pro možný vstup na pozemek parc. [číslo] žalovaní však mezeru zahradili drátěnkou v rámu. Dále žalovaní v průběhu řízení vystavěli novou dřevostavbu částečně na pozemku parc. [číslo] částečně na pozemku žalovaných parc. č. st. [anonymizováno], tuto dřevostavbu zase v průběhu řízení zbourali. Proti rozhodnutí soudu I. stupně podali účastníci odvolání, které soud II. stupně neshledal důvodnými a rozsudek soudu I. stupně potvrdil (výrok I.), a stanovil povinnost žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců (výrok II.).

10. Pro rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] bylo třeba zaměřit hranice níže uvedených pozemků, a proto soud ustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, a to Ing. [jméno] [příjmení], z jehož znaleckého posudku [číslo] včetně doplnění tohoto posudku, z protokolů o místním ohledání provedených dne [datum] a dne [datum] soud zjistil, že znalec zaměřil hranice pozemků parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] s tím, že vytyčené lomové body hranic nebyly označeny v terénu trvalým způsobem (ale pouze dočasným způsobem – dřevěnými kolíky), neboť vlastníci v této fázi řízení odmítli na podkladě vytyčení vyhotovit geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. Bez geometrického plánu nelze zapsat do katastru nemovitostí zpřesněné geometrické a polohové určení pozemků podle výsledku vytyčení hranic pozemků. S uvedeným vytyčením lomových bodů hranic žalobci nesouhlasili s odůvodněním, že takové označení může kdokoliv kamkoliv přemístit (zatlouci kolíky jinam), a dále vznesli námitku, že znalec zaměřil pouze některé stavby, z jejichž existence na dotčených pozemcích žalobci dovozují svůj nárok. Žalovaní, tj. žalovaná i v tomto řízení a její manžel požadovali doplnění znaleckého posudku o uvedení, zda v katastru nemovitostí evidované výměry pozemků parc. [číslo] ([výměra]) a parc. [číslo] ([výměra]), odpovídají ploše pozemků dle znalcem určeného průběhu hranic těchto pozemků. Soud proto znalci uložil doplnit znalecký posudek o požadované skutečnosti. Z doplnění znaleckého posudku soud zjistil, že vytyčené lomové body hranice se v terénu nedaly dle znalce označit trvalým způsobem z důvodu zmrzlé půdy v době prvního místního šetření znalcem dne [datum]. Zaměření staveb znalec provedl z vlastní iniciativy pro potřeby následných jednání, kdy vybral pouze stavby trvalého charakteru vhodné pro orientaci v prostoru, když předpokládal, že místní šetření se vzhledem k počasí bude opakovat. Stran výměry pozemků uvedl, že pozemek parc. [číslo] má v katastru nemovitostí výměru [výměra] a dle vytyčení znalcem též [výměra], pozemek parc. [číslo] má výměru dle katastru nemovitostí [výměra] a dle vytyčení znalcem [výměra], když dopustná odchylka je +- [výměra]. Při druhém místním šetření realizovaným soudem dne [datum] (z něhož byla soudem pořízena fotodokumentace) za účasti uvedeného znalce, účastníků (vyjma žalovaného 1) a jejich zástupců znalec provedl vytyčení lomových bodů hranic trvalým způsobem (namísto původních dřevěných kolíků hraničními oranžovými plastovými znaky), a současně zaměřil jednotlivé stavby (bazén, jezírko, altán, čističku bazénu) a v druhém doplnění znaleckého posudku uvedl, na kterém z pozemků, tj. parc. [číslo] nebo parc. [číslo] se ta která stavba nachází a v jakém rozsahu, vč. jejího okolí, a kde se nacházela původní čistička bazénu. Z protokolu o druhém místním šetření soudem, soudem pořízené fotodokumentace a především z druhého doplnění znaleckého posudku tak soud zjistil, že jezírko leží na pozemku [číslo] a má rozlohu [výměra] [výměra] jezírka leží na pozemku [anonymizováno], kačírek kolem jezírka je v rozloze [výměra] na pozemku [číslo] a v rozloze [výměra] na pozemku [anonymizováno], dále bazén o rozloze [výměra] se nachází na pozemku [číslo] a dlažba kolem bazénu o rozloze [výměra] leží na pozemku [číslo] a o rozloze [výměra] na pozemku [číslo], altán je z části, a to rozlohou [výměra] na pozemku [číslo] a rozlohou 16 m2 na pozemku [číslo], čistička je na pozemku [číslo] a má rozlohu [výměra]. Při druhém místním šetření dne [datum] byly s účastníky za přítomnosti znalce probrány různé možnosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. [číslo] kdy žalobci předložili 2x návrhy řešení, a to rozdělení pozemku [číslo] a dále případnou směnu části pozemku [číslo] a pozemku [anonymizováno], žalovaná uvedla, že si tyto návrhy rozmyslí do [datum], zejména stran toho, zda žalovaná je ochotna se žalobci řešit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k tomuto pozemku buď jeho rozdělením, nebo případnou směnou, jak bylo avizováno shora se současným uzavřením dohody o narovnání všemi účastníky i ve vztahu k předmětu řízení vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka].

11. Z protokolu o jednání ze dne [datum] sepsaného ve věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že při tomto jednání byla slyšena svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která v rámci své výpovědi mj. uvedla, že v roce [rok] zdědila po svém otci ¼ pozemku parc. [číslo] v obci [obec], kde nikdy fyzicky nebyla, chodila jen kolem a viděla ho z ulice, neboť bydlí v jeho blízkosti. To, že tento pozemek a ještě jeden lomeno 2 (ten ale nikdy svědkyně ani nikdo z její rodiny nevlastnili) se staly součástí celku pozemku, který patří k domu [adresa], kde bydlí [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované], vzniklo historicky. Tento dům kdysi patřil panu [příjmení], který měl hodně dětí, tyto pozemky si v podstatě připojil, což svědkyně ví, neboť v její rodině tato informace takto proběhla a bylo to v době, kdy pozemek parc. [číslo] patřil ještě prarodičům svědkyně v 50. letech a posléze tatínkovi a strýcovi svědkyně a pak jejich dětem včetně svědkyně. Svědkyně se domnívá, že bazén vystavěli asi manželé [příjmení] (po nich to zdědili jejich děti a ty nemovitosti prodali manželům [příjmení] na přelomu 90. let a roku 2000, v té době pozemek parc. [číslo] spoluvlastnil ještě otec svědkyně). Přesnou hranici mezi pozemky parc. [číslo] svědkyně nikdy nevěděla, neboť na pozemek parc. [číslo] neměla přístup, na pozemku tedy nikdy nebyla a pozemky nebyly zaměřeny. V roce 2010 svědkyně náhodně objevila inzerát na serveru realitní kanceláře, který inzeroval prodej domu [adresa] a k tomu pozemek [výměra], svědkyně do realitní kanceláře zavolala, aby sdělila, že k tomuto domu nepřináleží takto velký pozemek, ale pouze pozemek o výměře [výměra], následně realitní kancelář z inzerátu stáhla výměru pozemku.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], faktury vystavené [právnická osoba] dne [datum rozhodnutí] č. [spisová značka] [číslo], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], závazku [právnická osoba] [číslo] předávacího protokolu a záručního listu ze dne [datum], informací z internetových stránek [právnická osoba] k bazénu typu„ [anonymizována dvě slova] DL“, pokynů této společnosti pro stavební přípravu zahradních bazénů [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] (dále i jen„ pokyny“), soud zjistil tyto skutečnosti. Svědek [příjmení] [příjmení] jezdil dlouhodobě se svou manželkou do [obec] rodinného domu [adresa], který byl využíván jako chalupa, u které se před zhruba 10 lety dělal bazén. Po rozhodnutí pořídit bazén, a to na tzv. prostředním pruhu (který stál mezi pruhem pozemku s domem a pruhem pozemku, kde se nacházely ovocné stromy a pak už byla zeď od dřevařských závodů, kdy přístup na pozemky byl jen ze silnice) zašla manželka s tchýní svědka na katastr nemovitostí, kde zjistily, že kromě pana [příjmení] jsou spoluvlastníky předmětného pozemku další neznámí lidé. Svědek navštívil se svou manželkou a její matkou [jméno] [příjmení] pana [příjmení], o kterém věděli, že vlastní některé sousední pozemky. Pan [anonymizováno] při návštěvě sdělil, že si jeho otec s otcem [jméno] [příjmení] panem [příjmení] pozemky nějak vyměnili, aby měli lepší tvar, o předmětný pozemek se vůbec nezajímá, chtít ho nikdy nebude, necítí se být vlastníkem tohoto pozemku, ale prodat ho nemůže, protože nesežene ostatní spoluvlastníky, na které nemá adresy, a kterým by musel pozemek nabídnout ke koupi a ať si na pozemku postaví bazén. Svědek uvedl, že skončili u vysvětlení paní [příjmení], že se s tím nedá nic dělat a bazén postavili na prostředním pozemku, protože jinak to ani nešlo. Jde o levnější plechový zapuštěný bazén o rozměrech 7 metrů na délku a 2 – 2,5 metru na šířku s fólií (nejedná se o skořepinu), od [anonymizováno] dostali celý projekt, firma z [obec] vyhloubila díru na bazén ručně, další firma pak dělala betonovou rovnou desku o tloušťce 10 – 20 cm s kovovými výztužemi (železobeton) na dně díry se začištěním pískem, což dělal svědek. Jáma neměla zpevněné stěny, než se do ní začal montovat bazén. Následně [právnická osoba] na základě závazku [číslo] ze dne [datum], ve kterém se zavázala provést v květnu 2006 montáž předmětu koupě, tj. bazénové sady [anonymizováno] 405 [spisová značka]: písková [anonymizováno] na podloží, které připraví zákazník dle podmínek specifikovaných v dokumentu„ pokyny“, přivezla plechové díly bazénu, které smontovala a vyztužila přímo v díře na betonové desce, do nich se dala plastová fólie, bazén se poté postupně napouštěl vodou a firma vyrovnávala nerovnosti na fólii. Svědek dělal plastovou izolaci, aby hlína nerozbila bazén, mezi izolaci a hlínu se pak ještě naházelo kamení a použil se suchý beton, na vršek se dalo 20 cm hlíny – vše bylo v postupu od [anonymizováno] tak, aby se bazén nezhroutil. Poté se dělalo ještě okolí bazénu – cca 30 cm do hloubky štěrk, beton a dlažba (okolí nemělo žádnou nosnost, nejezdilo se tam, jen chodilo), šlo o hodně metrů, neboť se k okolí bazénu přidělávalo sezení. Za bazén byla uhrazena [právnická osoba] vyfakturovaná částka [částka] dne [datum], bazén byl předán uvedenou společností dne [datum] s poznámkou k podloží beton – mírná nerovnost, jedna lišta prodloužena, při montáži tělesa bazénu použita geotextilní podložka. Při prodeji nemovitostí rodina manželky asi prodala vše, co v nemovitostech bylo, tj. i bazén, který se neprodával smlouvou s domem, ale jinou smlouvou stejně jako letní kuchyňka. Účastníci učinili nesporným, že vlastní montáž bazénu byla zrealizována [právnická osoba] dne [datum].

13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že prarodiče této svědkyně, po jejich smrti matka svědkyně a jejích 5 sourozenců vlastnili dům [adresa] a pozemek parc. č. st. [anonymizováno] ve [obec], matka svědkyně vyplatila všechny sourozence a stala se vlastníkem uvedeného domu a pozemku. Matka svědkyně věděla, že využívá i dva pozemky, které nevlastní, a které byly součástí ohraničeného celku betonovými stavbami ze 2/3 a z 1/3 parkovištěm firmy [anonymizováno]. Ohledně prostředního pozemku říkal svědkyni její strýc [jméno] [příjmení] a jeho sestra, tj. teta svědkyně [jméno] [příjmení], že ten je jejich rodičů a rodičů svědkyně, ale nebyl zapsán v katastru jako jejich vlastnictví. Svědkyně věděla, že v roce 2006 jako vlastnice předmětného pozemku byly uvedeny paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každá jednou polovinou. Po paní [jméno] [příjmení] byl vlastníkem snad [jméno] [příjmení] a následně jeho syn [příjmení] [příjmení], na kterého svědkyně dostala kontakt přes svou tetu [jméno] [příjmení] a svého strýce [jméno] [příjmení]. Za panem [jméno] [příjmení] byla svědkyně 2x (1x s manželem a 1x i se svou matkou), jmenovaný svědkyni sdělil, že oba zapsaní vlastníci pozemku jsou po smrti, po sdělení, že rodina svědkyně chce stavět bazén na středovém pozemku J. [příjmení] sdělil, že on s tím nemá žádný problém a že mu vlastně tento pozemek nepatří, neboť v 50. letech jej jeho otec směnil za jiný, šlo o ústní dohodu v hospodě a obě dvě strany směny byly vyrovnány. Za J. [příjmení] šla svědkyně opět v létě [rok], kdy si znovu nechala zopakovat jednotlivé dědické procesy stran pozemků. [anonymizováno]. [příjmení] se zeptala, zda může oslovit dědice paní [příjmení], kteří by jí stvrdili to, co jí tvrdí J. [příjmení], ten jí řekl, že s ní půjde na notářství sepsat prohlášení, že pozemek je její a že on za něj nic nechce, k sepisu prohlášení nedošlo. Ohledně pana [příjmení] jmenovaný sdělil, že s ním není v kontaktu. Otec svědkyně zemřel v roce 2008, dva roky ještě rodina chalupu udržovala, a pak z důvodu nesrovnalostí v rodině se rozhodla pro její prodej přes realitní kancelář, kterou svědkyně důrazně informovala o tom, že středová a zadní část pozemků nejsou pozemky ve vlastnictví rodiny svědkyně, tedy pozemky k prodeji a že bazén je na pozemku, který není v katastru zapsaný jako pozemek ve vlastnictví prodávajících, ale že existují osoby, které stvrdí to, že tento pozemek patří prodávajícím. Makléř tuto informaci předal zájemcům o koupi, spousta z nich odstoupila od úmyslu koupit pozemek s domem, neboť by museli řešit přepis, resp. koupi zbývajících pozemků. Na část movitých věcí včetně bazénu sepsala svědkyně kupní smlouvu, která byla podepsána všemi stranami. Svědkyně neměla potřebu v této smlouvě i v předávacím protokolu stran bazénu uvádět, že bazén se nachází na pozemku, jehož nejsou prodávající vlastníky a ani nevěděla, zda kupující má v úmyslu ponechat bazén či nikoli. To, že bazén včetně veškerého příslušenství je uveden ve smlouvě o koupi movitých věcí je dle svědkyně proto, že trvala na tom, aby byl uveden někde mimo hlavní smlouvu, kterou rodina svědkyně prodávala skutečně jen to, čeho byla vlastníky. Svědkyně popsala proces budování bazénu shodně jako svědek [jméno] [příjmení] s doplněním, že po vybudování silnější betonové desky postavila [právnická osoba] konstrukci o 3 pilířích na každé straně, které na patkách zašroubovala do betonu. Svědkyně po podané svědecké výpovědi soudu doručila dne [datum] elektronické podání s fotografiemi a pokyny pro standardní přípravu zahradních bazénů [anonymizována dvě slova] de [příjmení], soud z těchto listin zjistil, že při budování bazénu postupovala svědkyně se svým manželem podle uvedených pokynů, na fotografiích je zachycen proces budování bazénu a jeho okolí až do jeho finální podoby.

14. Z kupní smlouvy na prodej movitých věcí ze dne [datum] včetně předávacího protokolu, který je nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že prodávající Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kupující žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení] koupili za [částka] všechny movité věci umístěné v budovách na adrese [adresa], kdy prodávající prohlásily, že kupní cena byla uhrazena již před uzavřením této kupní smlouvy a dále, že v předávacím protokolu je mj. uvedeno ostatní zařízení sestávající z bazénu [anonymizováno], tepelného čerpadla a pískové filtrace.

15. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že na dotaz soudu, zda lze zapuštěný bazén [anonymizována dvě slova] DL instalovaný v květnu roku 2006 v současné době vyjmout ze země nepoškozený a přemístit a smontovat na jiné místo při zachování jeho očekávaných vlastností v době jeho pořízení, [právnická osoba] odpověděla, že s ohledem na stáří bazénu predikuje společnost [právnická osoba] značné opotřebení všech součástí bazénu a degradaci materiálů, což by při vyjímání bazénu ze země, ve které je zapuštěn a obsypán suchým betonem, způsobilo jeho značné poškození; vzhledem k tomu není dle odborného názoru firmy [právnická osoba] možné bazén nepoškozený vyjmout ze země a znovu zprovoznit při zachování jeho očekávaných vlastností v době jeho pořízení.

16. Ze dvou fotografií připojených k podání žalované ze dne [datum] a 7 barevných fotografií založených žalovanou s poznámkou září [rok] soud zjistil, že fotografie zachycují pozemek parc. [číslo] část předmětného pozemku, na kterém se nenachází bazén, na obou pozemcích je vzrostlá tráva a další vzrostlé rostliny bez bližšího určení. Z 9 fotografií a tvrzení žalované uvedeného při jednání dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tyto fotografie pořizovala v týdnu předcházejícímu jednání dne [datum] a fotografie zachycují pozemek parc. [číslo] část předmětného pozemku, na kterém se nenachází bazén, na obou pozemcích je vzrostlá tráva a další velmi vzrostlé rostliny, dřeviny bez bližšího určení.

17. Z protokolu o místním ohledání, které soud realizoval dne [datum] a soudem pořízené fotodokumentace při tomto ohledání soud zjistil, že účastníci shodně při ohledání prohlásili, že část pozemku parc. [číslo] směrem k rodinnému domu postaveném žalobci na pozemku [číslo] nikdo aktuálně neudržuje, žalovaná dále uvedla, že udržuje pouze část předmětného pozemku, na kterém se nachází bazén. Soud dále zjistil, že na předmětném pozemku se při vstupu na tento pozemek z pozemku parc. č. st. [anonymizováno] nachází túje, dále bazén, který byl zazimován, s dlažbou ve stejném rozsahu a podobě jako při ohledání znalcem [příjmení] [příjmení] v rámci řízení vedeného u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], dále čistička, v malém rozsahu dlažba bývalé pergoly, která přechází ve větším rozsahu na pozemek parc. [číslo] kde byla původně umístěna ještě v létě [rok] pergola, která už zde není, v ostatním je část pozemku neudržovaná, zarostlá. Dále bylo zjištěno, že mezi pozemky žalobců parc. [číslo] byla odstraněna zábrana, mezi pozemky parc. [číslo] se stále nachází plot z vlnitého plechu, který lze lehce odmontovat, neboť je jen přišroubován a žalobci by tak získali vstup přes tento svůj pozemek parc. [číslo] na předmětný pozemek. Dále žalobce a) k žádosti soudu umístil z druhé strany vlnitého plechu dřevěnou tyč na styku pozemků parc. [číslo] druhou tyč na styku pozemků parc. [číslo] naznačující hranici, pokud by došlo k podélnému rozdělení předmětného pozemku dle návrhu žalobců, uvedené je zachyceno na fotografiích z místního ohledání. Shodně byla naznačena hranice při případném příčném dělení předmětného pozemku, a to čárou, která vychází od tújí a končí ve vyznačeném místě (místo vyznačil botou vykonavatel) opět je vše zachyceno na fotografiích z místního ohledání. Po přemístění na pozemek žalobců parc. [číslo] soud zjistil, že je zde nově postavený rodinný dům žalobců, kdy vykonavatel na žádost soudu změřil vzdálenost od domu k vlnitému plechu na několika místech s naměřenými vzdálenostmi 223 cm, 190 cm a 185 cm.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] vedeným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný, prokazující stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že spoluvlastníky předmětného pozemku k tomuto datu byly [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné ideální poloviny k celku a [jméno] [příjmení] též v rozsahu jedné ideální poloviny k celku.

19. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaná se narodila [anonymizováno] [číslo] a zemřela dne [datum].

20. Ze žádosti Mgr. [jméno] [příjmení], notářky ve [obec], ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení], bytem [adresa] zn. [spisová značka] soud zjistil, že uvedená notářka žádala adresáta o sdělení data úmrtí manželky zemřelého [jméno] [příjmení], narozeného [anonymizováno] [číslo], posledně bytem [adresa], tj. matky adresáta [jméno] [příjmení], narozené [datum] s odůvodněním, že bylo ohledně jedné poloviny předmětného pozemku zahájeno dodatečné dědické řízení, kdy z dědického spisu vyplývá, že zůstavitel zemřel jako ženatý a zanechal manželku [jméno] a syna [jméno] a k dokončení řízení je potřeba znát datum úmrtí [jméno] [příjmení], jakož i to, kdo je jejím dědicem a procesním nástupcem. [příjmení] [příjmení] na uvedenou žádost odpověděl písemně uvedením data úmrtí své matky dne [datum]. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozhodl pověřenou soudní komisařkou Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci dodatečného dědictví po [jméno] [příjmení], narozeném [anonymizováno] [číslo], zemřelém [datum] za účasti [jméno] [příjmení] tak, že soudní komisař vydává dodatečně zjištěný majetek nepatrné hodnoty zůstavitelem zanechaný, tj. spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku pozemku ppč. kat. [číslo] v k. ú. [obec] zapsaného na [list vlastnictví] obce a k. ú. [obec] pozůstalé manželce [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2015 [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla zapsána jako vlastník ideální poloviny vzhledem k celku pozemku stran pozemku ppč. kat. [číslo] v k. ú. [obec] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Následně Okresní soud v Kladně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozhodl pověřenou soudní komisařkou Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci dodatečného dědictví po [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum] za účasti [jméno] [příjmení] tak, že soudní komisař vydává dodatečně zjištěný majetek nepatrné hodnoty zůstavitelkou zanechaný, tj. spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku pozemku ppč. kat. [číslo] v k. ú. [obec] zapsaného na [list vlastnictví] obce a k. ú. [obec] pozůstalému synovi [jméno] [příjmení], narozenému [datum]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2015 [číslo] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] byl zapsán jako vlastník ideální poloviny vzhledem k celku pozemku stran pozemku ppč. kat. [číslo] v k. ú. [obec] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobce a) při jednání dne [datum] po provedení dokazování shora uvedenými listinami doplnil svá tvrzení o uvedení, že s panem [příjmení]. [příjmení] jednal 2x, druhé jednání bylo na podzim v roce 2014, první jednání asi rok až dva předtím, kdy důvodem návštěvy byla žádost žalobce a), aby mu jmenovaný prodal polovinu pozemku parc. [číslo] ten mu uvedl, že nic prodat nemůže, neboť mu nic nepatří. Žalobce a) J. [příjmení] sdělil, že by mu mohlo patřit, ale že je potřeba otevřít dodatečné dědické řízení, a nabídl mu, že bude za něj iniciovat zahájení tohoto řízení, pokud mu J. [příjmení] prodá polovinu uvedeného pozemku, s čímž J. [příjmení] souhlasil. Žalobce a) inicioval zahájení dodatečného dědického řízení za J. [příjmení], řízení trvalo skoro rok, ukončeno bylo po novém roce 2016 sdělením katastru panu [příjmení]. Tehdy za jmenovaným přišla žalovaná a polovinu předmětného pozemku od něj koupila.

21. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] [příjmení] dlouhodobě žijící ve [obec] poté, kdy se dozvěděl, že zdědil pozemky ve [obec], sháněl právníka v [obec] a dostal se na svědka, který mu svou právní pomoc poskytoval jako obecný zmocněnec při prodeji jeho pozemků p. [číslo] [rok], [číslo] vše v obci a k. ú. [obec], kdy podmínkou pana [příjmení] bylo prodat všechny pozemky, neboť neměl zájem je využívat. U dvou z uvedených pozemků byl pan [příjmení] ve spoluvlastnictví s žalobci, kontakt na žalobce mu dal přímo pan [příjmení], který mj. zmínil, že žalobce a) figuroval v dodatečném dědickém řízení. Při prodeji pozemků komunikoval svědek jen s panem [příjmení] a manželi [příjmení] (vyjma pozemku parc. [číslo] kde byl ještě v kontaktu s předsedou družstva, kterému náležel dům na uvedeném pozemku), byly uzavřeny klasické kupní smlouvy, atypické bylo pouze to, že se vždy posílaly k podpisu panu [příjmení] do [obec] a peníze od manželů [příjmení] přebíral svědek hotově a předával je panu [příjmení]. Na pozemky, které byly předmětem prodeje, zavedl svědka žalobce a) před podpisem kupních smluv, což bylo někdy na jaře nebo v létě roku [rok], kdy svědek s žalobcem a) vešli dírou v plotě. Svědka překvapilo, že na pozemcích neměla být žádná stavba, ale stavby nikoliv k bydlení se zde nacházely. S manželi [příjmení] byly uzavřeny dvě kupní smlouvy, první v roce [rok] a druhá až ¾ roku poté a týkala se pozemku [číslo].

22. Ze zprávy [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, ze dne [datum] soud zjistil, že na dotaz soudu, zda došlo k porušení stavebního zákona v podobě nedodržení předepsané vzdálenosti při umístění novostavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] uvedený úřad odpověděl, že stavební úřad provedl na místě kontrolní prohlídku v dubnu 2020 na základě žádosti paní [příjmení] [příjmení], odměřil odstupové vzdálenosti od vytyčené hranice a zjistil drobné odchylky od situace schválené ve stavebním řízení, tyto odchylky však považoval za nepodstatné a neshledal důvod k zahájení řízení o odstranění stavby prováděné v rozporu s vydaným povolením.

23. Z emailové komunikace zástupců účastníků z období od [datum] do [datum] a plánku soud zjistil, že zástupce žalobců se obrátil na zástupce žalované s další variantou vypořádání spoluvlastnictví předmětného pozemku, kdy žalobci by byli ochotni souhlasit s příčným dělením předmětného pozemku, pokud by žalovaná souhlasila, aby novostavba žalobců byla postavena naznačeným způsobem na hranici pozemků s tím, že tato nabídka je časově omezena do [datum] a v případě marného uplynutí lhůty jsou žalobci připraveni podat žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zástupce žalované po vyžádání plánku sdělil, že žalovaná s manželem trvají na zachování odstupu stavby žalobců od hranice pozemků, který je dán zákonem, když tímto způsobem si chtějí zachovat alespoň minimální ochranu svého soukromí.

24. Z titulní strany rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – pozemkový úřad ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo] [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že uvedený úřad rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku tak, že paní [jméno] [příjmení] [rodné číslo], bytem [adresa] [číslo] zapsaného v listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a [územní celek] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu okresu [obec]. Z titulní strany usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že v dědické věci po [jméno] [příjmení] [rodné číslo], bytem [adresa], zemřelém dne [datum], byli účastníky řízení pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] [rodné číslo] a pozůstalá nezletilá dcera [jméno] [příjmení] [rodné číslo].

25. Soud v průběhu celého řízení zejména v části do nařízení znaleckého posudku vyvinul značné úsilí stran smírného řešení daného sporu, kdy opakovaně s účastníky probíral různé možnosti reálného rozdělení předmětného pozemku při současné směně části ostatních navazujících pozemků žalobců i žalované. Při jednání dne [datum] bylo soudem konkrétně poukázáno na obsah protokolu o ohledání na místě samém na pozemcích parc. [číslo] v obci [obec] sepsaného dne [datum] v rámci řízení vedeného Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], jehož podstatný obsah byl účastníkům znovu připomenut (důkaz uvedeným protokolem v rámci tohoto řízení byl proveden při jednání dne [datum] viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to případnou směnou části pozemku ve vlastnictví žalobců parc. [číslo] (a to té části, která sousedí jak s pozemkem parc. [číslo] tak i s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] ve vlastnictví žalované) a pozemku parc. č. st. [anonymizováno] s přihlédnutím zejména k poloze těchto částí pozemků v návaznosti na jejich využitelnost, kdy směna dle názoru soudu by s ohledem na uvedené mohla být mj. realizována formou ne zcela přesně odpovídající stejné výměře obou částí při současném příčném rozdělení pozemku parc. [číslo] finanční náhradě. Žalobci při uvedeném jednání zmínili ještě jednu variantu, která by spočívala v posunu hranic mezi pozemky parc. [číslo] to tak, že by hranice nově byla o 2 metry blíže k bazénu s příčným rozdělením zbývající části pozemku parc. [číslo] kdy žalované by zůstala ta část, na které se nachází bazén. Současně však žalobci uvedli, že tato varianta je pro ně již bezpředmětná, neboť počítala s tím, že by se i dům žalobců posunul o 2 metry blíže k bazénu, žalobci nemají zájem ani o shora soudem navrženou variantu a setrvávají na podélném dělení pozemku parc. [číslo]. Žalovaná následně při jednání přišla s další nabídkou vypořádání spoluvlastnictví, jednak formou přikázání pozemku parc. [číslo] do jejího vlastnictví a vyplacení přiměřené náhrady žalobcům, která by byla stanovena způsobem dle nabídky a poptávky ohledně zahrad v obci [obec], případně odkupu části pozemku žalobců parc. [číslo] čímž by došlo k zarovnání tvaru s ostatními pozemky ve vlastnictví jak žalované, tak žalobců, kdy cena by opět byla stanovena dle nabídky a poptávky zahrad v obci [obec] se zohledněním polohy a stavu předmětného pozemku s jeho současným příčným dělením. Na to žalobci reagovali tak, že pokud se účastníci shodnou na ceně za m2 pozemku, žalobci by souhlasili s druhou variantou dnes navrženou žalovanou. Poté proběhla mezi zástupci účastníků emailová komunikace, z níž a tvrzení zástupců účastníků při dalším jednání dne [datum] soud zjistil, žalovaná požádala žalobce o sdělení cenové nabídky stran pozemku parc. [číslo] když žalobci nesouhlasili s částkou [anonymizováno] Kč/m2 tak, jak pozemek odhadla realitní kancelář, kterou žalovaná oslovila, žalobci na uvedenou žádost žalované reagovali tak, že pro ně jednání končí a nabídku žalované nepřijali. Žalobci sdělili svému zástupci cenu za m2 pozemku parc. [číslo] v cenovém rozpětí [anonymizována dvě slova] – [částka], kdy k této částce dospěli na základě zjištění, že ve [obec] se prodávají stavební pozemky za 3 [anonymizováno] Kč/m2, když u předmětného pozemku jde o pozemek v intravilánu a stává se z něho stavební pozemek. Žalobci nabídli žalované odkoupení části pozemku parc. [číslo] za částku, kterou žalovaná nabídla žalobcům za odkoupení části pozemku parc. [číslo] tj. [anonymizováno] Kč/m2, na tuto nabídku žalovaná reagovala odmítnutím. Podle názoru žalobců je možné, aby část pozemku parc. [číslo] tzv. za rohem, měla samostatný vstup, a to přes zbývající část tohoto pozemku. Při uvedeném jednání žalovaná sdělila, že je ochotna pracovat se zvýšením ceny za m2 části pozemku parc. [číslo] na částku 1 000 Kč/m2, žalobci uvedli, že s touto částkou nesouhlasí. Soudem byli účastníci motivováni s ohledem na vzájemné cenové nabídky za část pozemku parc. [číslo] (část tzv. za rohem) k částce [částka] za m2 tohoto pozemku, žalovaná uvedla, že by tuto částku akceptovala, žalobci, že v žádném případě, neboť mají s tímto pozemkem jiný záměr. Zástupce žalované poté uvedl, že žalovaná by byla ochotna odkoupit od žalobců část sporného předmětného pozemku, žalobci uvedli, že v žádném případě, že naopak oni jsou připraveni odkoupit část tohoto pozemku od žalované za [částka] m2, žalovaná s touto nabídkou nesouhlasila, neboť jí jde o zachování pozemku s bazénem.

26. Po shora uvedených neúspěšných snahách soudu o smírné vyřešení předmětu sporu, za účelem variant možného reálného rozdělení předmětného pozemku soud k návrhu účastníků ustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, a to [celé jméno znalce], kterému uložil úkol, aby po prostudování obsahu spisu a prohlídce pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný, na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], vypracoval všechny varianty možného reálného rozdělení uvedeného pozemku (a to jak včetně varianty se zohledněním bazénu a jeho okolí, tak i varianty bez zohlednění bazénu a jeho okolí), s ohledem na výši spoluvlastnických podílů účastníků (kdy žalobci jsou vlastníky v rámci jejich společného jmění manželů ideální poloviny k celku uvedeného pozemku a žalovaná je vlastníkem ideální poloviny k celku uvedeného pozemku), tak, aby části vzniklé rozdělením mohly sloužit přiměřeně svému účelu, a zpracoval pro každou z variant oddělovací geometrický plán ve 4 vyhotoveních se zakreslením hranic nově vzniklých pozemků a určením nového parcelního čísla každého z nově vzniklých pozemků, a případně uvedl vše, co z odborného hlediska považuje dále v dané věci za podstatné. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného dne [datum] uvedeným znalcem soud zjistil, že znalec vypracoval geometrický plán č. z. [číslo] 2021 k. ú. [obec], ve kterém je pozemek č. parc. [číslo] rozdělen na 4 díly, které jsou nově označeny parcelními čísly [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], shodně druh pozemku zahrada. Soud podle tohoto technického podkladu může rozhodnout o zrušení podílového spoluvlastnictví ve dvou variantách, a to následovně: 1) pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] vlastnicky převede do výlučného vlastnictví žalobců, přičemž přístup na nově oddělované části bude zajištěn z pozemků parc. [číslo]; pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] vlastnicky převede do výlučného vlastnictví žalované, přičemž přístup na nově oddělované části bude zajištěn z pozemku č. parc. st. [anonymizováno], nově navržená hranice v tomto případě prochází bazénem, 2) pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] vlastnicky převede do výlučného vlastnictví žalobců, přičemž přístup na nově oddělované části bude zajištěn z pozemků parc. [číslo]; pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] vlastnicky převede do výlučného vlastnictví žalované, přičemž přístup na nově oddělované části bude zajištěn z pozemku č. parc. st. [anonymizováno], nově navržená hranice v tomto případě neprochází bazénem. Rozdíl ve výměrách zrcadlově opačných vlastnických celků ve výši 3, resp . 5 m2 je způsoben dostupnými odchylkami dle přílohy [číslo] katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Geometrický plán ověřený úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem a potvrzený Katastrálním pracovištěm ve [obec] je způsobilým podkladem k zápisu změn do katastru nemovitostí a být součástí soudního rozhodnutí. Jako doplňující variantu, která by se odlišovala od návrhů účastníků, a to rozdělit předmětný pozemek úhlopříčně znalec po úvaze nepoužil, jelikož by navrhovaná hranice procházela bazénem a tudíž by tento způsob nebyl variantní, ale pouze modifikací předchozích dvou variant.

27. Žalovaná až po poučení soudem dle § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.“) na jednání dne [datum], které bylo odročeno za účelem doručení písemných závěrečných řečí a jejich následného přednesu na [datum], při tomto odročeném jednání uvedla nové skutečnosti, které doplnila písemným podáním ze dne [datum] a označila k jejich prokázání důkazy s tím, že skutečnosti uvedené v tomto podání a označené důkazy nastaly až v roce [rok], tj. po prvním jednání a rovněž až po uplynutí koncentrační lhůty. Soud při jednání dne [datum] konstatoval, že za situace, kdy žalovaná, byť až po poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř. uvedla nové skutečnosti a označila důkazy k jejich prokázání, jsou tyto skutečnosti a důkazy z hlediska koncentrace řízení, která nastala v dané věci po prvním jednání konaném dne [datum] dnem [datum], přípustné, neboť jde o skutečnosti a označené důkazy, které nastaly až po prvním jednání, tedy splňují jednu z výjimek dle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř., jedná se o skutečnosti a důkazy pro posouzení a rozhodnutí ve věci podstatné, a soud k těmto novým tvrzením žalované přihlédne a žalovanou označené důkazy k jejich prokázání provede, když účastníci poté budou opětovně poučeni dle § 119a o. s. ř.

28. Žalovaná svá tvrzení doplnila o uvedení, že na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2021 ze dne [datum] byl z pozemku p. p. k. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] a. s. o původní výměře [výměra] oddělen pozemek p. [číslo] o výměře [výměra]. Na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2021 ze dne [datum] byl dále z pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců o původní výměře [výměra] oddělen pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra]. [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí dne [datum] schválil oddělení části pozemků p. p. k. [číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] z důvodu směny pozemků. Směnnou smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno] a. s. se žalobci stali vlastníky pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] (původní vlastník [právnická osoba]) a společnost [právnická osoba] se stala vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] (původní vlastník žalobci), který společnost [právnická osoba] následně převedla do vlastnictví společnosti [právnická osoba] Žalobci se svou žalobou domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] jeho reálným rozdělením, kdy podle návrhu žalobců je pozemek nejlépe dělitelný pomocí přímky, která by byla rovnoběžná s delší částí pozemku, tj. dělení podélné s odůvodněním, že příčné dělení by způsobilo, že by se díl pozemku žalované vklínil do scelených pozemků žalobců a vznikla by účelně nevyužitelná část pozemku žalobců tzv. za rohem a že žalovanou navrhovaný způsob dělení způsobí vznik hranice mezi oběma pozemkovými celky lomené 3x, a že tento způsob vedení hranice by pravděpodobně způsobil mezi stranami řízení další spory v důsledku stínění nově vzniklého pozemku žalované takto lomenou hraniční zdí. Vzhledem ke skutečnosti, že směnnou smlouvou došlo k rozdělení pozemku [parcelní číslo] na pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] (pozemek tzv.„ za rohem“), v případě příčného dělení, jak navrhuje žalovaná, nedojde k vklínění (argument žalobců) odděleného pozemku z [parcelní číslo] (část pozemku s bazénem) do celku pozemků žalobců, neboť žalobci pozemek [parcelní číslo] již nevlastní. [obec] celku pozemků žalobců (pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] část pozemku oddělená z pozemku [parcelní číslo]) příčným dělením, nebude nikterak neobvyklá a ani nebude žalobce poškozovat.

29. K prokázání shora uvedených tvrzení soud provedl důkazy označené žalovanou, z nichž zjistil tyto skutečnosti. Ze sdělení [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí ze dne [datum] soud zjistil, že tento úřad posoudil oznámení o záměru dělení pozemku, které dne [datum] podali [právnická osoba], [IČO], [adresa], [obec] a žalobci a na základě tohoto posouzení sdělil, že pro dělení pozemků p. p. k. [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí] není třeba stanovit podmínky, a že navrhovaný záměr schvaluje, kdy oddělení části pozemku p. p. k. [číslo] a parc. [číslo] v [katastrální uzemí] se provádí z důvodu směny pozemků. Z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí Z [číslo], emailu Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] a náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že na základě geometrického plánu vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2021 ze dne [datum] byl z pozemku p. p. k. [číslo] o původní výměře [výměra] oddělen pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] a z pozemku [parcelní číslo] o původní výměře [výměra] byl oddělen pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra]. Ze smlouvy o směně pozemků ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno], a že oba účastníci tímto vzájemně směnili pozemky, kdy žalobci převedli do vlastnictví uvedené společnosti pozemek parc. [číslo] druh pozemku zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] o výměře [výměra] a [právnická osoba] [anonymizováno] převedla do vlastnictví žalobců pozemek parc. č. PK [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha – manipulační plocha zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] s tím, že oba účastníci směněné pozemky se všemi součástmi a příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s vlastnictvím předmětných pozemků spojených přijali. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky v rámci společného jmění manželů parcely parc. [číslo] ostatní plocha, výměra [výměra], a to na základě směnné smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] pro [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec] soud dále zjistil, že parcela p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] je nyní ve vlastnictví [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

30. Žalobci se k doplněným tvrzením žalovanou a provedeným důkazům označeným žalovanou k prokázání jí doplněných tvrzení vyjádřili tak, že i v nové pozemkové situaci je při variantě příčného rozdělení předmětného pozemku dle návrhu žalované hranice mezi oběma pozemkovými celky lomena celkem 3x (původně to bylo 6x), na náčrtku vyhotoveném žalobci (ve spise čl. 422 - poznámka soudu) jsou body lomu označeny písmeny A, B, C, což znamená, že i za této nové pozemkové situace by v případě příčného dělení došlo k již mnohokrát zmiňovanému vklínění pozemkového celku žalované do pozemkového celku žalobců. Kromě toho v této nově vzniklé pozemkové situaci je třeba vzít v úvahu šířku nově vzniklého pozemkového celku, kdy ve variantě navrhované žalovanou, by vznikl žalobcům v jižní části pozemkového celku užší pozemkový pruh než ve variantě navrhované žalobci, který by opět vytvořil jisté slepé rameno pozemkového celku s obtížnější využitelností.

31. Soud po provedeném dokazování shora uvedenými důkazy dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu věci.

32. Žalobci jsou od [datum] v rámci jejich společného jmění manželů spoluvlastníky v rozsahu ideální poloviny k celku [anonymizováno] pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada v obci a k. ú. [obec], druhým spoluvlastníkem ve shodném rozsahu ideální poloviny k celku tohoto pozemku je od [datum] žalovaná. Účastníci shodně nemají zájem nadále setrvat ve spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, shodují se i v tom, že pozemek je reálně dělitelný. Neshoda mezi účastníky panuje o tom, jakým způsobem má být při dělení pozemku postupováno a kde má vést nová vlastnická hranice, kdy žalobci požadují podélné rozdělení pozemku s přikázáním té části pozemku po jeho rozdělení, která navazuje na pozemek žalobců parc. [číslo] oproti tomu žalovaná žádá příčné rozdělení pozemku s přikázáním do vlastnictví žalované té části pozemku po jeho rozdělení, na kterém je umístěn bazén ve vlastnictví žalované a jejího manžela. Žalobci jsou v rámci jejich společného jmění manželů dále vlastníky okolních navazujících pozemků, a to pozemku parc. [číslo] nově o výměře [výměra] (původní výměra [výměra], z ní oddělená část pozemku nyní pod parc. [číslo] o výměře [výměra] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]), nově i pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], dále pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je nově vystavený rodinný dům žalobců, u něhož na žádost žalované stavební úřad zjistil pouze drobné odchylky v odstupové vzdálenosti od vytyčené hranice, které považoval za nepodstatné a neshledal důvod k zahájení řízení o odstranění stavby prováděné v rozporu s vydaným povolením. Žalovaná s manželem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jsou od [datum] v rámci jejich společného jmění manželů také vlastníky navazujícího pozemku, a to parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, vše v obci a k. ú. [obec]. Vzájemné postavení pozemků účastníků je seznatelné z geometrického plánu vyhotoveného znalcem [celé jméno znalce], který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí a dále v důsledku nové pozemkové situace (nastalé až po vyhotovení uvedeného znaleckého posudku) dané směnou pozemků mezi žalobci a [právnická osoba] [anonymizováno] i z náhledu do katastru nemovitostí a náčrtků obou variant dělení předmětného pozemku vyhotovených žalobci (čl. 417, 422, 423 – poznámka soudu).

33. V řízení bylo prokázáno shodně jako již v řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] mezi žalobci, žalovanou a jejím manželem jako dalším žalovaným (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozsudku), že historickým vývojem se pozemky parc. [číslo] (v jeho původní výměře [výměra]) a parc. [číslo] staly součástí oploceného celku s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], který patří k domu [adresa], kdy uvedené dva pozemky (parc. [číslo]) si k domu [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] připojil tehdejší vlastník těchto nemovitostí pan [příjmení], který následně tyto nemovitosti prodal manželům [příjmení], prarodičům svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Po smrti manželů [příjmení] pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a dům [adresa] zdědily jejich děti včetně matky svědkyně [příjmení] [příjmení], která vyplatila všechny své sourozence a stala se vlastníkem uvedeného domu a pozemku s tím, že věděla, že využívá i pozemky, které nevlastní a které byly součástí ohraničeného celku ze 2/3 betonovými stavbami a z 1/3 parkovištěm firmy [anonymizováno]. Svědkyně [příjmení] [příjmení] jezdila do uvedené nemovitosti na jarní a letní pobyty, následně i pak se svou rodinou včetně manžela svědka [jméno] [příjmení] jako na chalupu a v roce [rok] zde rodina [příjmení] pořídila bazén. Po rozhodnutí pořídit bazén na tzv. prostředním pruhu celku pozemků, tj. mezi pruhem pozemku s domem a pruhem pozemku s ovocnými stromy, na který navazovala zeď dřevařských závodů a přístup na pozemky byl jen ze silnice, navštívili svědci manželé [příjmení] a matka svědkyně [příjmení] [příjmení] paní [jméno] [příjmení] pana [příjmení], neboť zjistili z katastru nemovitostí, že by měl být vlastníkem s ostatními dalšími neznámými lidmi předmětného pozemku. Pan [anonymizováno] při návštěvě uvedl, že se necítí být vlastníkem předmětného pozemku, neboť jeho otec a otec [jméno] [příjmení] pan [příjmení] si pozemky v 50. letech nějak vyměnili, aby měly lepší tvar, šlo o ústní dohodu v hospodě, prodat pozemek nemůže, protože nesežene ostatní spoluvlastníky, na které nemá adresu a kterým by musel pozemek nabídnout ke koupi s tím, že neměl problém, aby si [příjmení] postavili na pozemku bazén. Po tomto vysvětlení rodina [příjmení] postavila bazén na prostředním pruhu pozemku, neboť jinak to nešlo. Šlo o levnější plechový zapuštěný bazén [anonymizováno] 405 [spisová značka] písková o rozměrech 7 metrů délka, 2 – 2,5 metru šířka, s fólií (nejedná se o skořepinu) od [právnická osoba]. Manželé [příjmení] zajistili od jiné společnosti vyhloubení díry pro bazén, od další společnosti betonáž rovné desky o tloušťce 10 – 20 cm s železobetonovými výztužemi, svědek [příjmení] [příjmení] pak začistil dno pískem. Následně [právnická osoba] postavila na betonové desce konstrukci o 3 pilířích, které na patkách zašroubovala do betonu, plechové díly bazénu, které přivezla, smontovala a vyztužila přímo v díře na betonové desce, do nich dala plastovou fólii, poté bazén postupně napouštěla a vyrovnávala nerovnosti na fólii. Svědek [příjmení] [příjmení] udělal plastovou izolaci, aby hlína nerozbila bazén, mezi izolaci [anonymizována tři slova] ještě naházel kamení a použil suchý beton, na vršek dal 20 cm hlíny, vše bylo v postupu od [právnická osoba] tak, aby se bazén nezhroutil. Poté se dělalo ještě okolí bazénu cca 30 cm do hloubky štěrk, beton a dlažba (okolí nemělo žádnou nosnost, nejezdilo se po něm, jen chodilo), šlo o hodně metrů, neboť se k okolí bazénu přidělávalo sezení. Za bazén byla uhrazena [právnická osoba] vyfakturovaná částka [částka] dne [datum] a bazén byl předán uvedenou společností svědkovi [příjmení] [příjmení] dne [datum] s poznámkou k podloží„ beton – mírná nerovnost“. Po úmrtí otce svědkyně [příjmení] [příjmení] v roce 2008 rodina dům [adresa] udržovala ještě 2 roky, poté se z důvodů nesrovnalostí v rodině rozhodla pro jeho prodej přes realitní kancelář, kterou svědkyně informovala o tom, že středová a zadní část pozemku nejsou ve vlastnictví rodiny svědkyně, a že bazén je na pozemku, který není v katastru nemovitostí zapsán jako pozemek prodávajících. [příjmení] zájemců o koupi po sdělení těchto informací makléřem od úmyslu koupit dům s pozemkem odstoupila. Dům i s pozemkem koupili od vlastníků Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalovaná a její manžel, kteří zároveň koupili za částku [částka] uhrazenou ještě před uzavřením písemné kupní smlouvy s datem [datum] movité věci uvedené v předávacím protokolu, který je nedílnou součástí smlouvy, včetně ostatního zařízení sestávajícího z bazénu [anonymizováno], tepelného čerpadla a pískové filtrace. Žalovaná bazén i jeho okolí dosud udržuje, což bylo soudem shledáno při místním šetření. Společnost [anonymizováno] k dotazu soudu, zda lze zapuštěný bazén [anonymizováno] 405 [anonymizováno] instalovaný v květnu roku 2006 v současné době vyjmout ze země nepoškozený, přemístit a smontovat na jiné místo při zachování jeho očekávaných vlastností v době jeho pořízení sdělila, že s ohledem na stáří bazénu predikuje značné opotřebení všech součástí bazénu a degradaci materiálu, což by při vyjímání bazénu ze země, ve které je zapuštěn a obsypán suchým betonem, způsobilo jeho značné poškození a vzhledem k tomu není dle odborného názoru uvedené firmy možné bazén nepoškozený vyjmout ze země a znovu zprovoznit při zachování jeho očekávaných vlastností v době jeho pořízení.

34. K datu [datum] byly v katastru nemovitostí jako vlastníci předmětného pozemku zapsány každá v rozsahu jedné ideální poloviny k celku paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřela [datum] a paní [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dlouhodobě žijící ve [obec] poté, kdy se dozvěděl, že zdědil pozemky ve [obec] (konkrétně parc. [číslo] [rok], [číslo]), se obrátil se žádostí o právní pomoc ve věci prodeje všech těchto pozemků, které neměl zájem využívat, na svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. U dvou z uvedených pozemků byl J. [anonymizováno] ve spoluvlastnictví se žalobci, na které dal svědkovi kontakt. Na pozemky, které byly předmětem prodeje, zavedl svědka žalobce a) před podpisem smluv v období jara – léta [rok], na pozemcích neměly být žádné stavby, přesto se zde (nikoliv stavby k bydlení) nacházely. Se žalobci byly uzavřeny dvě kupní smlouvy, první v roce [rok] a druhá, která se týkala pozemku [číslo] až ¾ roku poté. Žalobce a) navštívil [jméno] [příjmení] 2x, a to na podzim [rok] a poprvé asi rok až dva předtím se žádostí o prodej ideální poloviny pozemku parc. [číslo] kdy mu jmenovaný sdělil, že žalobci a) nic prodat nemůže, neboť mu nic nepatří. Žalobce tehdy J. [příjmení] nabídl, že za něj bude iniciovat zahájení dodatečného dědického řízení, pokud mu jmenovaný poté prodá polovinu předmětného pozemku, s čímž J. [příjmení] souhlasil. Žalobce a) inicioval zahájení dědického řízení ve vztahu k polovině předmětného pozemku, do katastru nemovitostí poté s právními účinky vkladu ke dni [datum] byla jako vlastník zapsána nejprve [jméno] [příjmení] a následně s právními účinky vkladu ke dni [datum] [příjmení] [příjmení]. Dodatečné dědické řízení trvalo skoro rok, ukončeno bylo po novém roce 2016 sdělením katastru nemovitostí panu [jméno] [příjmení], za kterým tehdy přišla žalovaná a polovinu předmětného pozemku od něj koupila a vlastníkem se stala ke dni [datum], čímž došlo ke vzniku spoluvlastnictví žalobců a žalované stran předmětného pozemku. Předmětný pozemek využívala v jeho plném rozsahu pouze žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení], žalobci nikoli. V řízení zahájeném u Okresního soudu v Kladně žalobou podanou žalobci soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] stanovil povinnost žalované a jejímu manželu [jméno] [příjmení] zaplatit společně a nerozdílně žalobcům bezdůvodné obohacení ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení za nadužívání nad rámec svého spoluvlastnického podílu pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum] a užívání nejprve poloviny pozemku parc. [číslo] v období od [datum] do [datum] a za užívání celého tohoto pozemku v období od [datum] do [datum]. Žalovaná s manželem v průběhu uvedeného řízení přestali užívat pozemek parc. [číslo] následně i polovinu předmětného pozemku včetně odstranění některých prvků zde žalovanou a jejím manželem umístěných, např. jezírka, dřevostavby atd. Aktuálně žalobci neudržují pozemek parc. [číslo] polovinu pozemku parc. [číslo] žalovaná užívá a udržuje polovinu předmětného pozemku v části, kde je umístěn bazén a jeho okolí. V průběhu celého řízení zejména v části do nařízení znaleckého posudku soud vyvinul značné úsilí stran smírného řešení daného sporu, což se opakovaně nezdařilo. Poté byl soudem k návrhu účastníků ustanoven znalec z oboru geodézie a kartografie [celé jméno znalce], který ve svém znaleckém posudku k pokynu soudu vypracoval všechny varianty možného reálného rozdělení předmětného pozemku, a to jak varianty se zohledněním bazénu a jeho okolí, tak i variantu bez zohlednění bazénu a jeho okolí a s ohledem na výši spoluvlastnických podílů účastníků tak, aby části vzniklé rozdělením mohly sloužit přiměřeně svému účelu a zpracoval pro každou z variant oddělovací geometrický plán ve 4 vyhotoveních se zakreslením hranic nově vzniklých pozemků a určením nového parcelního čísla každého z nově vzniklých pozemků. Předmětný pozemek je tak rozdělen na 4 díly, které jsou nově označeny parcelními čísly [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], shodně u všech nově vzniklých dílů je uveden druh pozemku zahrada.

35. Soud posoudil věc po právní stránce dle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do [datum] (dále jen„ obč. zák.“).

36. Podle § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

37. Podle § 1141 odst. 1 o. z., spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, a nebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

38. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků, soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

39. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

40. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

41. Podle § 3054 o. z., stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

42. Podle § 3028 odst. 1 o. z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 tohoto ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

43. Podle § 118 odst. 1 obč. zák., předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva a jiné majetkové hodnoty.

44. Podle § 119 odst. 1 obč. zák., věci jsou movité nebo nemovité. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

45. Podle § 120 odst. 1 a 2 obč. zák., součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.

46. Žalobci se žalobou domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku parc. [číslo] zahrada v obci a k. ú. [obec], a to jeho podélným rozdělením s přikázáním do vlastnictví žalobců v rámci jejich společného jmění manželů té části tohoto pozemku, která jeho podélnou hranicí sousedí s pozemkem žalobců parc. [číslo]. Žalovaná souhlasí se zrušením spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku, jakož i s jeho rozdělením, nikoliv ale způsobem navrhovaným žalobci, nýbrž požaduje příčné rozdělení pozemku s následným přikázáním té části pozemku vzniklé tímto rozdělením, na kterém je umístěn bazén ve vlastnictví žalované a jejího manžela. Soud po zjištění shody účastníků stran toho, že nemají zájem nadále zůstat ve spoluvlastnictví k předmětnému pozemku a současně po zjištění, že o zrušení spoluvlastnictví se nedohodli, neboť dle shora citovaného ustanovení § 1141 o. z. dohoda musí obsahovat i ujednání o způsobu vypořádání, a účastníci, byť se shodli na vypořádání reálným rozdělením pozemku, tak se neshodli na způsobu rozdělení, konkrétně zda pozemek rozdělit dle návrhu žalobců podélně, či dle návrhu žalované příčně, rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku a způsobu jeho vypořádání. Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví je třeba zdůraznit, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání. Z dikce shora citovaného ustanovení § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci a není-li to možné, nastupuje další způsob, a to přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Není-li uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti s následným rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. V daném případě obě strany navrhly shodně prvý způsob vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělení věci, což v případě předmětného pozemku je možné. Při respektování pravidel dělení pozemku v souladu se závěry rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), tj., že dělení musí být z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jeho hodnota, aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen a dále při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí, aby dělení bylo spravedlivé, rozhodl soud o dělení příčném. Tento způsob rozdělení předmětného pozemku soud považuje za spravedlivý, z hospodářského hlediska účelný, není jím podstatně snížena hodnota pozemku a žádný ze spoluvlastníků není tímto způsobem vážně poškozen, a to z níže uvedených důvodů. Příčné rozdělení předmětného pozemku předně zajistí, aby žalobci měli v těsné blízkosti nově postaveného rodinného domu na pozemku parc. [číslo] navazující pozemek využitelný např. jako zahrada s tím, že současně tak bude zajištěn větší odstup hranice nově odděleného pozemku žalované od rodinného domu žalobců postaveného (byť při zachování zákonné vzdálenosti) těsně při hranici s předmětným pozemkem, což při aktuálním podstatném narušení vzájemných sousedských vztahů by mohlo nepochybně přispět k jejich zklidnění. Nedojde ani k poškození žádného ze spoluvlastníků, neboť žalobci tvrzené tzv. vklínění části předmětného pozemku při jeho příčném dělení do souboru ostatních pozemků žalobců nenarušuje tvar tohoto souboru pozemků žalobců tak, že by nadále nemohl být z hospodářského hlediska soubor těchto pozemků žalobci účelně využíván, a to zejména v nově vzniklé pozemkové situaci, kdy žalobci již nadále nevlastní část pozemku parc. [číslo] která je nyní označena parcelním číslem parc. [číslo] naopak získali na základě směny pozemků část pozemku o rozloze [výměra] nyní označeného parc. [číslo] který navazuje na jejich pozemky parc. [číslo]. Lze přisvědčit žalobcům, že vlastnická hranice je při příčném dělení lomena celkem 3x, nicméně tato skutečnost žalobcům nebrání v účelném využití celého nově vzniklého pozemkového celku, a to i v jeho jižní části (kde se dle názoru žalobců vytvoří tzv. slepé rameno), a to s ohledem na celkový tvar nově vzniklého pozemkového celku i výměru tzv. slepého ramene tohoto celku. U žalované příčným rozdělením předmětného pozemku dojde k zachování možnosti využívání žalovanou a jejím manželem zakoupeného bazénu, který je movitou věcí v rámci společného jmění žalované a jejího manžela.

47. Pro vyhodnocení způsobu reálného rozdělení předmětného pozemku, resp., které z nově vzniklých pozemků po reálném rozdělení předmětného pozemku na 4 nově označené pozemky přikázat do vlastnictví žalobců a které do vlastnictví žalované, se soud zabýval i posouzením charakteru bazénu umístěného na předmětném pozemku, tj. zda bazén je stavbou, tedy věcí nemovitou nebo věcí movitou s případnou možností jeho přemístění, byť existence bazénu na předmětném pozemku nebyla jediným hlediskem (důvodem) pro rozhodnutí soudu o příčném rozdělení předmětného pozemku (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k datu pořízení bazénu, tj. jeho montáže [právnická osoba] dne [datum] postupoval soud v souladu se shora citovaným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z. a v řízení prokázané skutečnosti týkající se bazénu posoudil dle shora uvedených ustanovení § 118 odst. 1, § 119 odst. 1 a § 120 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného do [datum]. V řízení bylo provedenými důkazy (a to především svědeckou výpovědí manželů [příjmení], informací z internetových stránek [právnická osoba] k bazénu typu [anonymizována dvě slova] DL, pokynů této společnosti pro stavební přípravu zahradních bazénů [anonymizováno] a [anonymizováno] de [příjmení]) prokázáno, že bazén [anonymizována dvě slova] DL je bazén fóliového typu s konstrukcí z hlubokotažného plechu, který lze postavit buď jako nadzemní, nebo jej lze zapustit do země, což je daný případ. Manželé [příjmení] při přípravě umístění bazénu postupovali dle pokynů [právnická osoba] (vyhloubení jámy příslušných rozměrů bez zpevnění stěn, vybetonování podkladové desky), která poté provedla vlastní montáž bazénové sady [anonymizována dvě slova] DL s pískovou filtrací (smontování a vyztužení plechových dílů bazénu přímo ve vyhloubené jámě na betonové desce) včetně následného umístění plastové fólie. Svědek [příjmení] [příjmení] opět podle pokynů [právnická osoba] poté udělal plastovou izolaci, mezi ní a hlínu ještě naházel kamení a použil suchý beton, na vršek dal 20 cm hlíny tak, aby se bazén nezhroutil. Společnost [anonymizováno] na výslovný dotaz soudu, zda zapuštěný bazén [anonymizována dvě slova] DL instalovaný v květnu roku 2006 lze v současné době vyjmout ze země nepoškozený, přemístit a smontovat na jiné místo při zachování jeho očekávaných vlastností v době jeho pořízení sdělila, že s ohledem na stáří bazénu predikuje značné opotřebení všech součástí bazénu a degradaci materiálů, což by při vyjímání bazénu ze země, ve které je zapuštěn a obsypán suchým betonem, způsobilo jeho značné poškození, a proto jej vyjmout ze země nepoškozený a znovu zprovoznit při zachování jeho očekávaných vlastností v době jeho pořízení není možné. Soud vzhledem ke shora uvedeným prokázaným skutečnostem stran typu bazénu, postupu při jeho umístění a možnosti jeho přemístění při zachování/nezachování dosavadního účelu vyhodnotil, že bazén, který se nachází na části předmětného pozemku, je věcí movitou s možností jejího přemístění, nicméně v daném konkrétním případě již bez možnosti obnovy jeho základní funkce – účelu. V řízení dále bylo prokázáno, že pod bazénem je betonová deska (byť žalobci zpochybňují její existenci), a to provedenými důkazy výpovědí svědků manželů [příjmení] a současně obsahem předávacího protokolu ze dne [datum] vyhotoveného [právnická osoba], která v tomto protokolu uvedla poznámku k podloží„ beton – mírná nerovnost“. Soud se zabýval charakterem i této věci a vyhodnotil, že deska je dle shora citovaného ustanovení § 120 odst. 1 obč. zák. součástí předmětného pozemku, neboť jejím oddělením od tohoto pozemku by došlo k jejímu znehodnocení. Soud neprováděl ocenění části předmětného pozemku, kde se bazén s betonovou deskou nachází, neboť žalobci při jednání dne [datum] k výslovné výzvě soudu sdělili, že netrvají na svých tvrzeních o tom, že při tzv. příčném dělení pozemku by žalovaná získala do vlastnictví díl o větší hodnotě než by získali žalobci, že betonová deska, ať je či není pod bazénem, je součástí předmětného pozemku a žalobci pozemek s betonovou deskou ohodnotit nechtějí a nadále tvrdí, že oba díly mají stejnou hodnotu.

48. Soud se dále při rozhodování o způsobu reálného rozdělení předmětného pozemku zabýval námitkami žalobců, které se shodně týkají bazénu, byť, a to soud opětovně zdůrazňuje, existence bazénu na předmětném pozemku není jediným důvodem pro rozhodnutí soudu o příčném dělení pozemku. První námitka žalobců je, že soud neměl vůbec přihlížet k existenci bazénu, neboť ten byl na předmětný pozemek umístěn předchůdci žalované protiprávně, zcela bez právního důvodu. Druhá námitka žalobců se týká zpochybnění vlastnictví žalované a jejího manžela stran bazénu, kdy po původním zpochybnění tohoto vlastnictví v průběhu řízení při jednání dne [datum] po provedení dokazování kupní smlouvou na prodej movitých věcí ze dne [datum] včetně předávacího protokolu zástupce žalobců výslovně uvedl, že„ žalovaná shora čtenou kupní smlouvou včetně přílohy prokazuje, že je vlastníkem bazénu, což žalobci nezpochybňují, ale stále tvrdí, že bazén je věc movitá a nikoliv nemovitá – stavba pevně spojená s pozemkem“, následně však opět žalobci, a to v písemném závěrečném návrhu, vlastnictví žalované a jejího manžela stran bazénu zpochybnili uvedením, že mají pochybnost o autentičnosti kupní smlouvy týkající se movitých věcí, kdy žalobcům se jeví, že smlouva byla pořízena až v průběhu tohoto řízení a byla stranami smlouvy antidatována, nenese ověřené podpisy stran a žalovaná vícekrát vypověděla jiné okolnosti o nabytí bazénu.

49. Ve vztahu k první námitce žalobců soud vyhodnotil, že je třeba současně zohlednit jednak, za jakých okolností došlo předchůdci žalované k umístění bazénu na předmětný pozemek bez souhlasu tehdejších vlastníků pozemku a dále následné jednání žalované. V době umístění bazénu (květen [rok]) nebyl předmětný pozemek dlouhodobě, a to již od 50. let užíván ani udržován jeho skutečnými vlastníky, tento pozemek spolu s pozemkem parc. [číslo] se historickým vývojem stal součástí oploceného celku pozemků spolu s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno], který patří k domu [adresa] (nyní ve vlastnictví žalované a jejího manžela), kdy uvedené dva pozemky si k tomuto domu a pozemku připojil pan [příjmení], od něhož rodina [příjmení] dům [adresa] s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] koupila a dále užívala celek oplocených pozemků včetně předmětného pozemku jako rodina [příjmení]. Svědkyně [příjmení] [příjmení] v době před realizací bazénu věděla, že v katastru nemovitostí stran vlastnictví předmětného pozemku jsou zapsány dvě tehdy již nežijící osoby, a to paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a věděla také, že po paní [jméno] [příjmení] by měl být vlastníkem [jméno] [příjmení], resp. jeho syn [příjmení] [příjmení]. Na tuto osobu dostala svědkyně kontakt přes svou tetu A. [příjmení] a strýce J. [příjmení], který ji současně informoval i o tzv.„ směně pozemků“ (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). [příjmení] [příjmení] navštívila [jméno] [příjmení], který s umístěním bazénu neměl problém (tato osoba ovšem v té době nebyla zapsána jako spoluvlastník předmětného pozemku, k této skutečnosti došlo až v prosinci roku 2015), na dědice po druhé spoluvlastnici paní [jméno] [příjmení] kontakt rodina [příjmení] nezískala. Soud v tomto směru uzavírá, že rodina [příjmení] pochybila, když bazén umístila na pozemku, o němž věděla, že není v jejím vlastnictví, nicméně při prodeji domu [adresa] s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] a movitých věcí včetně bazénu informovala žalovanou o tom, že bazén se nachází na pozemku, který není předmětem prodeje nemovitostí a movitých věcí. Žalovaná se proto následně snažila tuto situaci řešit, a v roce [rok] poté, kdy navazující pozemek parc. [číslo] koupili žalobci, a žalovaná zjistila, že pozemek pod bazénem patří panu [příjmení]. [příjmení], se na něho obrátila a koupila od něho ideální polovinu vzhledem k celku. V té době už vlastnili druhou polovinu pozemku žalobci a tím se účastníci stali spoluvlastníky předmětného pozemku. Žalovaná od doby nabytí bazénu do vlastnictví v rámci společného jmění se svým manželem bazén udržuje a využívá, uvedené bylo prokázáno již v řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], kdy soud v tomto řízení provedl dokazování rozhodnutím v této věci (viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a současně i v rámci místního šetření v tomto řízení (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Stran druhé námitky žalobců, a sice, že žalovaná neprokázala své vlastnictví k předmětnému bazénu, soud vyhodnotil, že tato námitka není důvodná, neboť žalovaná prokázala nabytí této movité věci do vlastnictví svého a manžela v rámci jejich společného jmění kupní smlouvou na prodej movitých věcí včetně předávacího protokolu, který dle bodu 5 kupní smlouvy je nedílnou součástí této smlouvy a v němž je uvedeno pod položkou ostatní zařízení bazén [anonymizováno], tepelné čerpadlo, písková filtrace. Soud nepovažuje za důvodné tvrzení žalobců o antidataci uvedené kupní smlouvy jejím vyhotovením až v průběhu tohoto řízení, když již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] mezi žalobci a žalovanou a jejím manželem jako dalším žalovaným bylo prokázáno, že žalovaní zaplatili rodině [příjmení] částku [částka] za bazén, neboť prodávající jej zřídili (viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud žalobci namítali, že žalovaná uváděla nepřesně částku, kterou zaplatila za bazén, resp. movité věci dle přílohy ke kupní smlouvě na prodej movitých věcí, když uváděla [částka] a ne [částka], soud uvádí, že tuto okolnost nevyhodnocuje jako relevantní, neboť částka [částka] byla žalovanou zaokrouhlena na částku [částka], tj. pouze o [částka], což je běžná praxe u částek, které jsou koncipovány tak, jako částka uvedená v kupní smlouvě na prodej movitých věcí.

50. Soud na tomto místě důrazně apeluje jak na žalobce, tak i žalovanou, aby se v budoucnu snažili zdržet takového jednání, které by vedlo ke konfliktním situacím mezi nimi s jejich následným řešením až soudní cestou. Bohužel žalobci je již nyní (viz závěrečný návrh) předjímáno způsobení dalších sporů účastníků a jejich řešení soudní cestou při výstavbě hraniční zdi žalobci a s tím související odstranění části dlažby v okolí bazénu na jižní straně, jakož i budoucí vlhnutí hraniční zdi a s tím spojenými problémy. Soud na tomto místě poznamenává, že při vynaložení zvýšeného úsilí s vědomím, že účastníci zůstanou sousedy v budoucnu mnoho dalších let, lze hraniční zeď vybudovat i bez konfliktních situací a proti vlhnutí této zdi lze využít nejmodernější technologie a stavební materiál, který uvedenému zabrání.

51. Soud v řízení zamítl návrh žalované na provedení dokazování výpisy z katastru nemovitostí [list vlastnictví] prokazujícími stav evidovaný k datu [datum], k datu [datum], k datu [datum], [list vlastnictví] prokazujícími stav evidovaný k datu [datum], k datu [datum] a [list vlastnictví] prokazujícími stav evidovaný k datu [datum], neboť žalovaná tyto důkazy označila až po koncentraci řízení, aniž by byla splněna některá z výjimek pro jejich provedení uvedených v ustanovení § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř.

52. Žalovaná původně žádala provedení důkazu stran ocenění jednotlivých částí předmětného pozemku po jeho rozdělení. Ve svém podání ze dne [datum] soudu sdělila, že nadále netrvá na stanovení ceny dělených pozemků při obou variantách dělení. Také žalobci při jednání dne [datum] uvedli, že nadále netrvají na ocenění částí předmětného pozemku při jeho případném příčném rozdělení, neboť nadále netvrdí, že při tomto dělení by cena vzniklých dílů pozemku byla rozdílná, a stejně tak nadále nepožadují ocenění předmětného pozemku, pokud by v řízení bylo prokázáno, že pod bazénovým tělesem je betonová deska, která by tak byla součástí pozemku a nechtějí finančně řešit ani rozdíl několika m2 jak při příčném dělení (žalobci by získali 2 díly pozemku o celkové výměře [výměra], žalovaná o celkové výměře [výměra]), tak při podélném dělení (žalobci by získali 2 díly pozemku o celkové výměře [výměra], žalovaná o celkové výměře [výměra]).

53. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jen „o. s. ř.“) a dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 404/2022 ze dne [datum], podle kterého zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Soud neshledal důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům vzhledem k jím tvrzeným skutečnostem v závěrečném návrhu, v němž požadovali náhradu nákladů řízení jednak proto, že část dokazování se netýkala samotného spoluvlastnictví, ale nepravdivého tvrzení žalované, že je třeba při reálném dělení společného pozemku přihlížet k údajně oprávněně postavenému bazénu na tomto pozemku, a dále kvůli zarputilosti a neochotě žalované při hledání varianty reálného rozdělení pozemku s případnými směnami části ostatních pozemků účastníků, a to proto, že varianty dělení předmětného pozemku s případnými směnami sousedních pozemků ve vlastnictví účastníků vzešly od obou stran, nicméně shoda mezi nimi nenastala a nebylo to pouze pro chování žalované. Pokud jde o dokazování ve vztahu k bazénu, tak toto bylo vedeno nejen k oprávněnosti či neoprávněnosti jeho umístění, ale též k vyhodnocení charakteru tohoto bazénu a následně jeho vlastnictví.

54. O povinnosti účastníků zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení celkovou částku [částka] soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že každé ze stran stanovil povinnost nahradit státu tyto náklady řízení ve výši jedné poloviny, tj. v částce [částka] spočívající ve vyplaceném znalečném hrazeném státem v uvedené výši, když celková výše znalečného byla ve výši [částka] a co do [částka] bylo znalečné hrazeno ze zálohy složené každou ze stran ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť jak již bylo shora uvedeno, v daném řízení nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, a je tedy namístě, aby každý z účastníků nesl náklady řízení státu rovným dílem.