21 C 65/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození adresa trvalého pobytu náměstí příjmení jméno 44, PSČ obec doručovací adresa adresa žalobce zastoupeni advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] (jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů) ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] stojící na pozemku [parcelní číslo] zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Kladno, katastrální území Kročehlavy, s ní souvisejícího podílu ve výši [číslo] ([číslo]) na společných částech budovy, část obce Kročehlavy, [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] stejný podíl ve výši [číslo] ([číslo]) na pozemku [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Kladno, katastrální území Kročehlavy, byl ke dni své smrti pan [příjmení] [celé jméno žalobce], narozen [datum], zemř. [datum], posledně bytem [adresa], [PSČ] [obec], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka].

1. Žalobci se svou žalobou domáhali určení, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] stojící na pozemku p. č. stojící na pozemku [parcelní číslo], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] a s ní souvisejícího podílu ve výši [číslo] ([číslo]) na společných částech budovy, část [územní celek], [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] stejný podíl ve výši [číslo] ([číslo]) na pozemku [parcelní číslo], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále i jen souhrnně„ předmětný byt“), byl ke dni své smrti [obec] [celé jméno žalobce], narozen [datum], zemř. [datum], posledně bytem [adresa], [PSČ] [obec]. Žalobu žalobci odůvodnili tvrzením, že otec žalobců [příjmení] [celé jméno žalobce], narozen [datum], zemř. [datum] byl za svého života výlučným vlastníkem předmětného bytu, na přelomu roku 2019 [číslo] žalobci zjistili, že jejich otec již není vlastníkem tohoto bytu a že jako jeho výlučný vlastník je v katastru nemovitostí na místo jejich otce vedena žalovaná – pozůstalá manželka otce žalobců, která s ním do jeho smrti žila ve společné domácnosti. Otec žalobců byl před svojí smrtí dlouhodobě vážně nemocen, trpěl mj. [příjmení] chorobou, [anonymizováno] chorobou a pravděpodobně i nastupující demencí, užíval větší množství léků a dle názoru žalobců byl již delší dobu ve stavu, kdy nebyl schopen porozumět obsahu a důsledkům svých právních jednání. Současně byl s ohledem na svůj zdravotní stav i velmi snadno ovlivnitelný osobami ve svém okolí, zejména žalovanou. Žalobci jsou tak přesvědčeni, že již v době, kdy jejich otec uzavřel se žalovanou darovací smlouvu na předmětný byt, nebyl schopen posoudit smysl a důsledky tohoto svého jednání a žalovaná tohoto jeho stavu využila ve svůj prospěch. Darovací smlouva je tedy s ohledem na ustanovení § 581 občanského zákoníku neplatná, [obec] [celé jméno žalobce] tedy své vlastnické právo k předmětnému bytu nikdy nepozbyl a byl až do své smrti jeho vlastníkem. Vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí je zapsána v rozporu se skutečným stavem jako vlastník předmětného bytu žalovaná, a žalobci jsou jedinými dětmi [jméno] [celé jméno žalobce], a jsou tedy nepominutelnými dědici, mají naléhavý právní zájem na určení, že jejich otec [příjmení] [celé jméno žalobce] byl ke dni své smrti vlastníkem předmětného bytu. Toto určení je nezbytné pro to, aby katastrální úřad zapsal [jméno] [celé jméno žalobce] jako vlastníka předmětného bytu a uvedl tak do souladu stav faktický se stavem právním a aby předmětný byt byl předmětem pozůstalosti po otci žalobců.

2. Žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v žalobě, zejména pokud jde o hodnocení zdravotního stavu [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná popírá, že by zdravotní stav jmenovaného v době, kdy s ní uzavřel darovací smlouvu ohledně předmětného bytu, tj. v období července 2019, byl takový, aby nebyl schopen posoudit obsah a důsledky svého jednání. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že pan [příjmení] [celé jméno žalobce] daroval žalované předmětný byt a spolu s darováním nechal ve svůj prospěch zřídit věcné břemeno užívání tak, aby měl jistotu, že bude mít až do své smrti kde bydlet. Je pravdou, že pan [celé jméno žalobce] trpěl ke konci života několika chorobami, které snižovaly kvalitu jeho života. Byla to žalovaná, kdo se o něho staral v době, kdy mu jeho zdravotní stav neumožňoval plnohodnotně se o sebe postarat sám. Naproti tomu žalobci o pana [celé jméno žalobce] nejevili za jeho života opravdový zájem, prakticky vůbec jej nenavštěvovali ani jinak nekontaktovali, a to ani v době, kdy ke konci života se již jeho stav zhoršoval. Žalovaná považuje žalobu a v ní obsažená tvrzení za účelovou vedenou toliko snahou domoci se vlastnického práva k předmětnému bytu. Za tímto účelem ostatně žalobkyně a) navrhla vlastního otce omezit ve svéprávnosti, když se dozvěděla, že pan [celé jméno žalobce] daroval předmětný byt žalované. Není pravdou tvrzení žalobců, že se pan [celé jméno žalobce] zbavoval veškerého svého majetku, nebo že by s majetkem nakládal lehkovážně. Pokud je žalované známo, pan [celé jméno žalobce] takto převedl pouze předmětný byt, ve kterém si navíc nechal zřídit věcné břemeno užívání, což nesvědčí o lehkovážnosti takového jednání. Jiné obdobné kroky nečinil. Přesto žalobkyně a) podala návrh na omezení svéprávnosti, aby již za života pana [celé jméno žalobce] mohla jeho jménem vést spor o určení vlastnictví k bytu, který očekávala zdědit. Tento krok učinila žalobkyně a) bez toho, aby o tom vlastního otce informovala a tato skutečnost vedla ke zhoršení jeho zdravotního stavu v posledním období před smrtí.

3. Žalobci v rámci reakce na vyjádření žalované doplnili svá žalobní tvrzení o uvedení, že žalobkyně a) návrh na omezení svéprávnosti svého otce podala z důvodu, že chtěla chránit práva a oprávněné zájmy svého otce. Není pravdou, že by se žalobci o svého otce nezajímali, natož se k němu chovali tak, jak zcela nepravdivě popisuje žalovaná, většina informací o otci se k žalobcům vůbec nedostala, nebo se je dozvěděli až pozdě. Ani v době nemoci otce se žalobci nevyhýbali péči o něho, ale žalovaná jejich nabídky opakovaně odmítala.

4. Mezi účastníky jsou shodná tato právně významná skutková tvrzení: že žalobkyně a) je pozůstalou dcerou a žalobce b) pozůstalým synem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého [datum], žalovaná je pozůstalou manželkou jmenovaného a ke dni [datum] (den konání jednání ve věci) je vlastnické právo k předmětnému bytu v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno zapsáno pro žalovanou. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda vlastníkem předmětného bytu ke dni smrti zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] byl zůstavitel [obec] [celé jméno žalobce] nebo žalovaná [celé jméno žalované], kdy žalobci tvrdí, že vlastníkem byl zůstavitel [obec] [celé jméno žalobce], oproti tomu žalovaná tvrdí, že vlastníkem byla a je ona.

5. Provedeným dokazováním níže uvedenými důkazy soud ve věci dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

6. Z Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel [obec] [celé jméno žalobce], narozen [datum] jako dárce a žalovaná jako obdarovaná, kdy předmětem smlouvy je darování předmětného bytu [jméno] [celé jméno žalobce] žalované a zřízení žalovanou ve prospěch dárce služebnosti užívacího práva k předmětnému bytu bezúplatně a doživotně s tím, že dárce služebnost přijal. Podpisy smluvních stran na smlouvě byly úředně ověřeny dne [datum]. Na základě uvedené darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene byla žalovaná k datu [datum] zapsána jako vlastník předmětné bytové jednotky a s ní souvisejícího předmětného podílu na společných částech budovy a pozemku, zároveň bylo v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno užívání v rozsahu článku V. Smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene pro [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], uvedené soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], [list vlastnictví] pro obec Kladno a k. ú. [část obce].

7. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitel [obec] [celé jméno žalobce], narozen [datum] zemřel dne [datum].

8. Z protokolu o předběžném šetření sepsaného v kanceláři soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení], notářky v Kladně dne [datum] v rámci pozůstalostního řízení zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] vedeného Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že k tomuto šetření se dostavila pozůstalá manželka [celé jméno žalované], která uvedla, že dětmi zůstavitele jsou pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a pozůstalý syn [celé jméno žalobce], [datum narození], stran majetku náležejícího do dědictví pozůstalá manželka uvedla, že do dědictví nenáležejí žádné nemovitosti. Při šetření bylo konstatováno, že v evidenci právních jednání pro případ smrti bylo zjištěno, že v evidenci je evidována závěť.

9. Na základě provedeného dokazování shora uvedenými důkazy dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: žalobci jsou pozůstalé děti, žalovaná pozůstalou manželkou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého [datum] [obec] [celé jméno žalobce] za svého života daroval žalované předmětný byt, žalovaná pro [jméno] [celé jméno žalobce] zřídila doživotně a bezúplatně služebnost užívacího práva k předmětnému bytu a [obec] [celé jméno žalobce] služebnost přijal. Na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene bylo v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo k předmětnému bytu pro žalovanou, pro [jméno] [celé jméno žalobce] pak právo věcného břemene užívání v rozsahu dle uvedené smlouvy. [obec] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum], pozůstalostní řízení je vedeno u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci tohoto pozůstalostního řízení bylo provedeno předběžné šetření, při kterém žalovaná do protokolu sepsaného o tomto šetření dne [datum] v kanceláři soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení] uvedla potomky zůstavitele, a to pozůstalou dceru [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] a pozůstalého syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum], stran manželského majetkového práva uvedla, že k datu úmrtí zůstavitele trvalo společné jmění manželů zůstavitele a pozůstalého manžela v zákonném režimu, nebyla uzavřena smlouva o smluveném manželském majetkovém režimu, ani smlouva předmanželská a stran majetku náležejícího do dědictví uvedla, že nemovitosti v něm nejsou. Při tomto šetření bylo konstatováno, že v evidenci právních jednání pro případ smrti bylo zjištěno, že je v evidenci evidována závěť.

10. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr existuje, či nikoliv; přitom svým rozhodnutím pouze deklaruje, zda tu právo či právní poměr je, či není, nekonstituuje jím právo (nezakládá, nemění, neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti v době před rozhodnutím soudu. Z uvedených důvodů soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce předtím, než dojde k porušení práva. Proto jsou žaloby na určení existence či neexistence práva a právního poměru podmíněny naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení, jehož posouzením soud dospívá k závěru, zda-li právě rozhodováním o určovací žalobě vůbec může být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 6, tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná. Pro žalobce to znamená, že musí v první řadě tento naléhavý právní zájem tvrdit a prokázat. Při řešení věci se pak soudce na otázku, zda je naléhavý právní zájem na určení dán, musí zaměřit nejprve na to, aby se vyvaroval vedení zbytečného řízení, které nemůže poskytnout účastníkovi účinnou ochranu práv. Je nadbytečné, aby prováděl ve věci rozsáhlé dokazování týkající se existence právního vztahu či práva, a poté žalobu zamítl proto, že zde naléhavý právní zájem není – viz usnesení Nejvyšší soudu ze dne 28. 3. 2007 sp. zn. 26 Cdo 1255/2006. Podle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí (komentář k § 80 o. s. ř. v ASPI, právní stav komentáře ke dni [datum]).

12. Podle § 172 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku a nebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nebyla-li zjištěna podle odst. 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

13. Podle § 193 odst. 1 z. ř. s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis, nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

14. Soud se v dané věci nejprve zabýval tím, zda žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem či nikoli. Žalobci splnili povinnost tvrzení i důkazní ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu, když v žalobě uvádí, že mají naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí je zapsána v rozporu se skutečným stavem jako vlastník předmětného bytu žalovaná a žalobci jsou jedinými dětmi [jméno] [celé jméno žalobce] a tedy nepominutelnými dědici a určení je nezbytné proto, aby katastrální úřad zapsal [jméno] [celé jméno žalobce] jako vlastníka předmětného bytu a uvedl tak do souladu stav faktický se stavem právním a aby předmětný byt byl předmětem pozůstalosti po otci žalobců. Soud se tedy dále zaměřil na otázku, zda žalobci požadované určení jim může poskytnout účinnou ochranu práv či právního postavení žalobců a dospěl k závěru, že nikoliv, a to z níže uvedených důvodů. Podle shora citovaného ustanovení § 172 odst. 2 z. ř. s., neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení o projednání pozůstalosti nepřihlíží. Již z podané žaloby a následného vyjádření žalované v této věci a z protokolu o předběžném šetření sepsaného v rámci pozůstalostního řízení zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] je naprosto zřejmé, že ohledně vlastnictví předmětného bytu existuje mezi účastníky tohoto řízení, kteří jsou ke dni rozhodování v této věci i účastníky řízení o pozůstalosti zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], spor, takže k tomuto spornému majetku se v pozůstalostním řízení a při projednání pozůstalosti nebude přihlížet. I pokud by případně žalobě bylo vyhověno a tento sporný majetek by následně tvořil aktivum pozůstalosti, soud po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti o něj nedoplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech pozůstalosti, neboť dle shora citovaného ustanovení § 193 odst. 1 věta za středníkem z. ř. s. doplnění v dosavadním řízení vyhotoveného soupisu nebo seznamu o aktivech se netýká aktiv, k nimž se v důsledku postupu podle § 172 odst. 2 věty druhé z. ř. s. nepřihlíží (nepřihlíží se ke spornému majetku). Soud tedy shrnuje, že žalobci požadované určení by nepřineslo žalobcům účinnou ochranu jejich práv, neboť i v případě vyhovění žalobě již předmětný byt nemůže být v pozůstalostním řízení projednán a není tedy dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví zůstavitele k předmětné bytové jednotce ke dni úmrtí zůstavitele. Situace nalézá řešení v podání žaloby o určení vlastnictví dědiců, pokud již jinak bylo v pozůstalostním řízení o dědickém právu rozhodnuto. S ohledem na uvedený závěr soud proto žalobu žalobců zamítl, aniž by ve věci prováděl rozsáhlé dokazování týkající se existence vlastnického práva k předmětnému bytu důkazy navrženými jak žalobci (návrh žalobkyně a) na omezení svéprávnosti zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], lékařské zprávy, vše založeno ve spisu OS v Kladně sp. zn. [spisová značka], lékařská dokumentace [jméno] [celé jméno žalobce] vyhotovená MUDr. [jméno] [příjmení] z neurologické ambulance I. Všeobecné polikliniky [obec], K [nemocnice] [číslo], lékařská dokumentace [jméno] [celé jméno žalobce] vedená jeho praktickou lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení], znalecký posudek z oboru psychiatrie, výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), tak i žalovanou (výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), kdy tyto návrhy důkazů byly soudem z uvedeného důvodu zamítnuty.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení za právní zastoupení ve výši [částka]. Náhrada těchto nákladů řízení je tvořena odměnou advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí věci a příprava, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po [částka] za jeden úkon právní služby, dále náklady řízení tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedeného ve výši [částka] v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkovou částku [částka] (odměna v celkové výši [částka], náhrada paušálních výdajů ve výši [částka] a DPH ve výši [částka]) soud stanovil žalobcům společně a nerozdílně zaplatit k rukám zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.